Volby 2014 - Brno (1. část)

Hnutí Žít Brno skutečně 28. srpna 2014 vypracovalo návrh novelizace (.pdf) vyhlášky č. 1/2014 (.pdf) o regulaci provozu loterií a jiných podobných her a stanovení opatření k zabezpečení veřejného pořádku. Nezpřísňuje ovšem ani tak časové podmínky jako spíše rozsah zákazu. V původním článku 3 odst. 2 se hovoří o zákazu provozování loterií a jiných podobných her mezi 7 a 14. hodinou každého pracovního dne, zatímco návrh novely dovoluje provozovatelům pohostinských a podobných zařízení (restaurací, barů, diskoték) a heren, v nichž se provozují loterie a podobné hry, určit si otevírací dobu v pracovních dnech v časovém rozmezí od 0:00 do 07:00 a od 14:00 do 24:00, zatímco v době od 7:00 do 14:00 musí být tyto provozovny zcela uzavřené.

Rozdíl je tedy v tom, že hnutí Žít Brno požaduje provozovny, kde se tyto loterijní hry vyskytují, v čase od 07:00 do 14:00 zcela uzavřít, nikoliv jen zakázat provozování těchto her.

Na povrchní úpravu cílových subjektů a jiné nedokonalosti vyhlášky upozorňovalo hnutí již před vstupem vyhlášky v účinnost v lednu roku 2014. Vyhláška mimo jiné vymezuje k provozování hazardu několik přílohou stanovených míst. Na těchto místech je totiž (za splnění podmínek v čl. 4 vyhlášky) exkluzivně povoleno provozovat i hazard "terminálového" a "automatového" typu, žetonové a karetní loterie jsou pak povoleny všude mimo MČ Brno - Královo pole. S tímto hnutí Źít Brno zásadně nesouhlasilo, což vyjádřilo mimo jiné satirickým článkem vyzdvihující provozovatele těchto heren, společnost Kajot.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Prostituce v Německu byla skutečně legalizována (snahou bylo především " posílit práva sexuálních pracovnic ") od roku 2002. Bod AA dokumentu Evropského parlamentu uvádí skutečně počet 44 "legálních prostitutek". Odhaduje však, že reálně jich může být až 400 tisíc. Vzhledem k tomu, že Liptáková korektně pojmenovává dané počty, je výrok hodnocen jako pravdivý.

Helena Sýkorová má ve svém výroku pravdu, byť jej formuluje poněkud krkolomně.

V rozpočtu schváleném na rok 2013 (.xls, záložka Daňové a Transfery) je výše položky Odvod z výherních hracích automatů rovna 200 milionům korun, v případě rozpočtu na rok 2014 (.xls, záložka Daňové a Transfery) je výše stejné položky rovna 67 milionům korun, což přibližně odpovídá zmíněné částce 75 milionů korun.

Na webu města Brna nelze dohledat v tuto chvíli (25. září) zápis z jednání Rady města Brna. Poslední zveřejněný zápis pochází z jednání 10. září. V navrženém programu pro jednání, o němž Roman Onderka mluví, tento bod absentuje také.

Nicméně v tiskové zprávě po jednání Rady města Brna je zmíněn na závěr bod " RMB souhlasí s úplným zákazem provozování loterií a jiných podobných her na území statutárního města Brna ". TZ tento bod uvádí číslem 165, program jednání obsahoval pouze 164 bodů. Je tedy zřejmé, že oproti plánovanému programu byl bod na jednání Rady navržen až při samotném jednání.

Na webu města Brna nelze dohledat v tuto chvíli (25. září) zápis z jednání Rady města Brna. Poslední zveřejněný zápis pochází z jednání 10. září. V navrženém programu pro jednání, o němž Roman Onderka mluví, tento bod absentuje také.

Nicméně v tiskové zprávě po jednání Rady města Brna je zmíněn na závěr bod " RMB souhlasí s úplným zákazem provozování loterií a jiných podobných her na území statutárního města Brna ". TZ tento bod uvádí číslem 165, program jednání obsahoval pouze 164 bodů. Je tedy zřejmé, že oproti plánovanému programu byl bod na jednání Rady navržen až při samotném jednání.

Zda Rada odsouhlasila zmíněný bod jednomyslně a to na návrh Romana Onderky, není možné doložit, neboť ze samotného jednání není dohledatelný žádný zápis.

Významný průlom v možnosti v České republice hazard regulovat učinil 11.dubna 2013 svým nálezem Ústavní soud - konkrétně jde o nález sp. zn. Pl. ÚS 6/13. Vyhověl návrhu města Klatovy, přičemž toto město mělo ve sdružení Brnění partnera, kterému byla dle městského webu za konzultace v oblasti hazardu následně i vyplacena odměna.

Možnost regulovat hazard tak je možná především díky rozhodnutí Ústavního soudu na návrh města Klatovy a následně i měst dalších (např. Židlochovice a Frýdlant nad Ostravicí). K tomuto rozhodnutí ovšem přispěla i angažovanost Brnění o.s., které proti hazardu dlouhodobě bojuje a spolupracovalo v této otázce i s dotčenými městy.

Dalším z příkladů angažovanosti v problematice může být příručka pro obecní samosprávy Hazard ve vaší obci lze konečně regulovat. Ta městům dává návod, jak hazard v té dané obci regulovat.

Na základě těchto příkladů angažmá Brnění v problematice regulace hazardu je výrok hodnocen jako pravdivý.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže publikoval dne 1. září 2014 stanovisko (.pdf) vztahující se k regulaci loterií a jiných podobných her obcemi, ve kterém těmto sděluje, že na základě § 19a (Dozor nad orgány veřejné správy) zákona č. 143/2001 Sb., zákon o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 56/10, jsou obce, které se pro regulaci loterií a jiných podobných her rozhodnou, povinny ke dni 1. ledna 2015 zveřejnit veškerá kritéria, na základě nichž budou na jejich území loterie a jiné podobné hry regulovány. V případě, že již obce přijaly vyhlášky, které jsou v rozporu s výše uvedeným paragrafem zákona a nálezem Ústavního soudu, tedy možné diskriminaci provozovatelů ze strany obcí vedoucí k možnému narušení hospodářské soutěže, jsou nuceny do stejného data zjednat nápravu.

Studie Hazardní hraní v České republice a jeho dopady (.pdf) zařadila kvízomaty do nelegálního trhu s hazardními hrami (str. 12) a představila zároveň zároveň i mnohá doporučení pro řešení problémů souvisejících s hazardem (str. 8–10).

Členy širší pracovní skupiny studie přitom byli zástupci a zástupkyně Ministerstva financí i Matěj Hollan za občanské sdružení Brnění (str. 1–2). Ministerstvo se Sdružením tudíž opravdu spolupracovalo při řešení problému kvízomatů.

Zavedením tzv. kvízomatů mohou provozovatelé hracích přístrojů obcházet zákazy provozu hracích automatů (zprávu o tom podala např. ČT). Kvízomat nepracuje pouze na principu náhody, nýbrž hráči pokládá jednoduché otázky (např. “kolik je 1+1”). O snaze Ministerstva financí omezit provoz kvízomatů napsal Idnes.cz či Brněnský deník. Ministerstvo podle těchto zpráv na provozovatele automatů v Brně podalo několik žalob.

Brněnské zastupitelstvo schválilo 11. listopadu 2008 vyhlášku (.pdf) o regulaci provozu výherních hracích přístrojů, která zakazuje provozovat výherní automaty v místech vyjmenovaných v příloze (.doc). Mezi nimi však Onderkou jmenované ulice Cejl ani Bratislavská nejsou. Na mapě brněnských městských částí jde vidět, že ulice Cejl a Bratislavská spadají do MČ Brno-Sever. Příloha dané vyhlášky na poslední straně přitom explicitně říká, že "v této části není provozování výherních hracích přístrojů touto vyhláškou omezeno."

Matěj Hollan se opravdu podle svého vyjádření ze stejného pořadu (čas 12:00) 5 let hazardu věnuje.

Ohledně osm let staré schůzky jsme kontaktovali primátora s žádostí o doplňující informace.

Stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (.pdf) skutečně popisuje, jak by měl být hazard (pokud si to daná obec přeje) regulován. Toto jeho stanovisko popisuje model regulace z pohledu, aby nedocházelo k diskriminaci/zvýhodňování vybraných provozovatelů.

"Ze soutěžního hlediska Úřad nepovažuje za problematické, pokud se obce rozhodnou pro úplný zákaz provozu loterií na svém území. Takovým opatřením sice pochopitelně dojde k naprostému vyloučení soutěže v dané oblasti, je však plně v mezích zákona a žádné soutěžitele neznevýhodňuje oproti soutěžitelům jiným." Pokud se však obec rozhodne hazard na svém území regulovat, úřad popisuje, jak by to měl činit. Konkrétně uvádí, že daná obec může jednak zakázat hazard v rámci obecně vymezených oblastí (jako příklad uvádí např. historické centrum) či v celém katastru. Jedná se ovšem pouze o doporučení, resp. ÚOHS takovýto postup považuje za "vhodnější", ale zároveň také jako jeden " z mnoha možných". ÚOHS sice považuje za "problematické (...) stanovení konkrétních provozoven nebo adres, na kterých může k provozování loterií docházet," ale dodává, že v těchto případech obec musí být " sto prokázat, proč je povolení pouze určitého počtu provozoven (např. 3) postačující k dosažení legitimního zájmu obce (...), stejně jako vysvětlit, podle jakého kritéria byly vybrány právě tyto provozovny." Obce tak musejí nastavit "předem známá a přezkoumatelná" pravidla pro povolování či omezování hazardu, nic však nenasvědčuje tomu, že by jediným řešením bylo v dané městské části veškerý hazard povolit či zakázat, jak naznačuje Onderka.

Výrok navazuje na předchozí prohlášení Matěje Hollana a samotného Romana Onderky ohledně stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který se věnoval nastavení pravidel regulace hazardu obcemi. Toto stanovisko (.pdf) bylo ovšem vydáno již 1. září 2014, není tedy pravdou, že by jej Onderka měl k dispozici pouze týden ke dni vysílání pořadu (24. září 2014).

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož v lednu roku 2014 brněnští zastupitelé schválili novelu vyhlášky o regulaci hazardu. Již v roce 2003 byly ve vyhlášce (.pdf, str. 3) stanoveny vzdálenosti, ve kterých nesmí být žádné zařízení.

Pravdou také je, že konkrétně ve zmiňovaných Kohoutovicích jsou v blízkosti dvou heren, zdravotnická zařízení, což znázorňuje i následující mapa hazardu. Tyto herny se zde nachází i přes neslučitelnost s blízkostí zdravotnického zařízení, a dokonce i přes to, že byl vyhláškou hazard v této oblasti celoplošně zakázán.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Daný dokument sice neobsahuje jednoznačnou formulaci v tom smyslu, že by Roman Onderka chtěl hazard do města vracet, následující vývoj událostí ovšem k změkčení původní striktně zákazové vyhlášky skutečně směřoval.

Tento zápis (.docx) byl zveřejněn na stránkách Žít Brno. Datovaný je ke dni 5. března 2013, popisuje však jednání z 28. února 2013. Podepsán Ing. Radimem Jüttnerem.

V roce 2013 platila vyhláška zakazující hazard s výjimkou kasinových či živých her na území centrálních městských části jako je Brno-střed či Brno-Sever a Brno-Královo pole.

Zmiňovaný zápis tento stav komentuje slovy "Primátor si vyslechl problémy s dopady zákazové vyhlášky, na které upozornil dopis, a konstatoval, že je ochoten situaci vyřešit do konce června 2013. " či " Komise připraví návrh nové regulační OZV, která bude předložena ke schválení na červnové schůzi zastupitelstva. Je si jistý, že dokáže zajistit schválení." Dále nová vyhláška měla obsahovat "standardy (podobné obsahu Deklarací v jiných městech), přesně definovanou vizuální stránku vnějšího pláště provozoven, ale také jednoznačný zákaz provozu v konkrétních místech (centrum města, ulice se zvýšeným bezpečnostním rizikem-sociálně vyloučené skupiny obyvatelstva). Stále tvrdí, že mu nevadí kasina a překvapivě rychle pochopil, že pro udržení a zvýšení kvality jakýchkoliv provozoven potřebujeme co nejdelší investiční jistotu. Bližší podmínky primátor zatím nestanovil." Připomeňme ale, že s ohledem na platnou vyhlášku zmiňovanou výše, ale zákaz hazardu v sociálně vyloučených lokalitách (jsou na Brně-střed, Brně-sever, Králově poli) a v centru města (Brno-střed) platil.

Dále Matěj Hollan poskytl Demagog.CZ s odkazem na důvěrný zdroj další vyjádření Radima Juttnera ke zmiňované schůzce. V tom Juttner uvádí: "Na této schůzce (28. 2.) jsem primátorovi věci objasnil tak , jak jsem všem napsal včetně popisu jeho reakce. Výsledku – obnovení jednání s branží za účelem změny vyhlášky bylo dosaženo a rovněž se podařilo získat souhlas k vytvoření komise." Dále vyjádření obsahuje následující kroky hazardních zástupců: "Přítomní se shodli, že místo dosavadního vyjednávání bez výsledku by měl nastoupit tvrdší postup, který zahrnuje právní kroky vůči městu Brnu a konec sponzoringu brněnských sportovních či neziskových aktivit.. Sdružení SPELOS přislíbilo, že během následujícího týdne pošle ostatním asociacím právní dokument resp. dopis pro město Brno, který odstartuje tvrdší komunikaci." Na podzim roku 2013 pak brněnský magistrát skutečně jednání o hazardu znovu otevřel, informoval o tom např. Idnes. Libor Šťástka, starosta Brno-střed, k tomu uvedl: "Dle mého názoru je současný stav neúnosný a hazard musí být v co nejkratší době na území města, především v městské části Brno-střed, zcela zásadně omezen a zregulován - a to nejen 'na papíře'". Opět ovšem připomeňme, že vzhledem ke stávající vyhlášce by omezení na úkor úplného zákazu znamenal de facto změkčení postupu vůči hernám.

Rozhodnout o dalším postupu měli starostové jednotlivých městských částí. Ti se však ve většině části vyslovili pro zachování zákazu, který byl dokonce rozšířen. Pouze zmiňovaný Libor Šťástka požadoval zachování devíti kasin v MČ Brno-Střed. Podle zjištění české televize ale provozovny proklamované za kasina žádné živé hry vůbec neobsahovaly.Konečná vyhláška nakonec umožnila fungování dvou kasin.

Upozorňujeme, že vzhledem k neoficiální povaze dokumentu nemůžeme říci, zda schůzka skutečně proběhla tak, jak je popisována. Toto v komunikaci s Demagog.CZ přiznává i sám Hollan.

Hodnocení bylo změněno z původní hodnoty "zavádějící" na základě doplňujícíh informací, které Demagog.CZ dodal Matěj Hollan.

Pokud vycházíme ze zápisu (.docx) jednání primátora s Radiem Jüttnerem, tak tam - alespoň dle zápisu samotného - Onderka skutečně formulaci, kterou uvádí Matěj Hollan (prosazení vyhlášky, která by měla "vracet" hazard do Brna), nepronesl. Podle zápisu dal Onderka Jüttnerovi pouze neurčitý příslib k " vyřešení situace".

Nemůžeme ovšem potvrdit ani vyvrátit, zda při jiné situaci k takovému "pokynu" skutečně nedošlo.

Upozorňujeme, že vzhledem k neoficiální povaze dokumentu nemůžeme říci, zda schůzka skutečně proběhla tak, jak je popisována.

Výrok Kláry Liptákové hodnotíme jako pravdivý na základě dat získaných z organizace Rozkoš bez rizika.

Podle statistiky Rozkoše bez rizika (pdf., s. 10) z roku 2012 poskytovalo sexuální služby na ulicích 5,3 % z celkového počtu prostituujících.

Vzhledem k tomu, že neexistuje žádná oficiální statistika, která by určovala počty prostitutek, jedná se spíše o odhad.

Ve Švédsku byl tento model regulace prostituce legislativně přijat v roce 1998 (švédsky) a platí od 1. ledna 1999. Zákon přitom skutečně postihuje pouze ty, kdo si za sexuální služby platí, nikoliv nabízející prostitutky či prostituty.

Podrobněji si o švédské modelu lze přečíst na anglické verzi Wikipedie, která cituje přímo trestní zákoník. O švédské praxi, která se později rozšířila i do dalších zemí, psal před několika lety také ihned.cz.

Po zavedení tohoto typu regulace prostituce ve Švédsku se skutečně podíl prostitutek a prostitutů ve vztahu k Dánským údajům přiblížil na téměř 10 %. Bohužel jsme nenašli data, která by potvrzovala dřívější podobné hodnoty. Navíc v poklesu hrály svoji roli také další faktory.

Ve Švédsku jsou postihováni pouze ti, kdo si za sexuální služby platí, nikoliv nabízející prostitutky či prostituti. Legislativně byl tento model přijat v roce 1998 (švédsky) a platí od 1. ledna 1999.

Prostituce v Dánsku je sice dekriminalizována, ale samotní zákazníci nejsou trestáni jako ve Švédsku. Přestože Švédsko má téměř o čtyři miliony více obyvatel než zmíněné Dánsko, počet švédských prostitutek a prostitutů je téměř desetinový (zhruba 650 oproti 5500).

Švédské odhady z roku 1995 přitom hovořily až o třech tisících (švédsky). Nordic Gender Institute ovšem připouští, že přijetí zákona nemusí být jedinou příčinou poklesu. Dánská data ze stejného období bohužel nejsou k dispozici, nicméně by tehdejší hodnoty musely být o polovinu nižší než ty dnešní, aby se alespoň blížily švédské realitě.

O švédské praxi, která se později rozšířila i do dalších zemí (nikoliv však do Dánska), psal před několika lety také ihned.cz.

V kontexu výroku je zřejmé, že neziskovým sektorem v Brně Onderka myslí ty organizace, jimž město poskytuje nějaké dotace. Např. pro letošní rok jde o 64 organizací. Celkem pak v Brně sídlí 170 neziskovek (podle evidence nestátních neziskových organizací), což je znatelný rozdíl.

Pro rok 2014 byly naplánovany dotace (xls.) ve prospěch nestátních neziskových organizací poskytující sociální služby ve výši 47 050 000 Kč. Pro rok 2013 (xls.) tato částka činila 44 050 000 Kč. Město tedy navýšilo příspěvěk pro neziskovky o 3 miliony, nicméně vycházelo z nižšího základu a ani po tomto zvýšení se nedostalo na úroveň 50 milionů.

Z těchto všech organizací se nám podařilo dohledat, že problematikou prostituce se zabývá pouze Rozkoš bez rizika, nejde tedy o část organizací, jak uvádí primátor Onderka.

Schválené dotace této organizaci od města Brna byly v letech 2012 (xls.), 2013 (xls.) a 2014 (xls.) vždy 50 tisíc Kč na rok. Je tedy pravdou, že dotace neziskovkám obecně rostly i přes úspory u příspěvkových organizací (informace České televize), nicméně na problematiku prostituce u zmíněné organizace dotace města nevzrostla.

Výrok je tedy hodnocen jako zavádějící a to vzhledem k některým nepřesnostem ve výroku primátora Onderky. V kontextu diskuze o prostituci a podpory města neziskovkám (neziskovce), která se tématu věnuje, je nejvýznamnější fakt, že město jí podporu během posledních tří let nezvýšilo, což Onderka ve svém výroku naznačuje.

Poslanecká sněmovna odsouhlasila (.doc) v roce 2004 vládní návrh zákona o souhlasu s výpovědí Úmluvy o potlačování obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob z roku 1950.

Stránky Poslanecké sněmovny PČR uvádějí, že návrh zákona o prostituci vláda předložila Poslanecké sněmovně v červenci 2005. Návrh zákona byl ovšem stažen v prvním čtení v březnu 2006.

Web Ministerstva vnitra (tedy zástupce navrhovatele tehdejšího zákona) popisuje tehdejší situaci následovně:

"Vzhledem k tomu, že Česká republika je vázána Úmluvou o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob z roku 1951, se kterou je věcný záměr(zákona o prostituci - pozn. Demagog.cz) v rozporu, byl v usnesení rovněž uložen úkol zpracovat a vládě do 30. září 2004 předložit návrh na vypovězení této Úmluvy. Začátkem roku 2006 byl návrh zákona předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR spolu s návrhem na vypovězení výše zmíněné úmluvy. Poslanecká sněmovna návrh na vypovězení úmluvy zamítla. Z tohoto důvodu se nezabývala ani samotným návrhem zákona."

Výrok byl označen jako závádějící, protože zpráva Evropského parlamentu z roku 2011 konstatuje, že 80–95 % osob, které se prostituují, bylo před zahájením prostituce vystaveno některé formě násilí (znásilnění, incestu, pedofilii), přičemž 62 % z nich uvedlo znásilnění, nelze ale mluvit pouze o zneužívání v dětství.

Výrok je označen jako pravdivý, protože Roman Onderka skutečně dlouhodobě odmítá spolupráci ČSSD s KSČM. Dokonce se snažil v ČSSD prosadit úplný zákaz spolupráce s KSČM a to na jakékoli úrovni.

A například v předvolební diskuzi z roku 2010, kterou přinesl Český rozhlas veřejnost opětovně ujišťoval, že " Nikdy nebude podpis Romana Onderky na koaliční smlouvě s komunistickou stranou ", což dokazuje stálost Onderkova přesvědčení.

České Budějovice skutečně schválily regulaci hazardu už před třemi lety, 15. listopadu 2011. Nařídily tehdy, že výherní automaty skončí do jednoho roku a videoloterijní terminály je musí následovat nejpozději do konce roku 2014.

Poslední zápis z Rady města Brna v době ověření výroku, který je oficiálně zveřejněn na webu města, je z 10. září 2014. Zápis z dnešního jednání tedy není zveřejněn a výrok je nutno hodnotit jako neověřitelný.

Příloha k vyhlášce 1/2014 (.pdf) uvádí šest městských částí, ve kterých je provozování loterií na určitých místech povoleno. Výslovně také říká: " Na území ostatních městských částí není provozování loterií a jiných podobných her povoleno. "

Brněnská buňka KSČM ve svém programu deklaruje, že bude dodržovat "omezení provozu heren a výherních hracích automatů".

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, jelikož KSČM ve svém programu neprosazuje nulovou regulaci, jak uvedla Helena Sýkorová.