Demagog.cz

Petr Gazdík

Petr Gazdík (STAN)

  • 37
  • 4
  • 8
  • 5

Výroky

Petr Gazdík

Petr Gazdík

Jsme nejhorší na světě (v covidu-19, pozn. Demagog.cz). 360° Pavlíny Wolfové, 25. března 2021

Česká republika byla v průběhu března skutečně nejhorší na světě (vedle San Marina), např. v počtu kumulativních úmrtí nebo v počtu nových úmrtí na covid-19 v přepočtu na jeden milion obyvatel.

skrýt celé odůvodnění

Poslanec Gazdík výrokem poukazuje na epidemickou situaci v Česku, proto se v našem ověření podíváme na standardní epidemiologické statistiky, které se v souvislosti s pandemií covidu-19 používají – počet nových případů a počet úmrtí, vždy v přepočtu na stejný počet obyvatel. Zaměříme se na to, zda Česká republika z těchto statistik v době předcházející výroku opravdu v mezinárodním srovnání vycházela nejhůře.

K 24. březnu 2021 figurovala Česká republika ve statistice týkající se počtu úmrtí s covidem-19 na sto tisíc obyvatel na druhém místě těsně za San Marinem, které však má jen 33 000 obyvatel, a tak jeho statistiku významně ovlivní i jednotky úmrtí. K tomuto datu údaj činil cca 236 zemřelých s prokázaným covidem-19 na 100 000 obyvatel. Pokud bychom se podívali jen na dvacítku států momentálně nejvíce zasažených pandemií covidu-19, je již Česko na prvním místě.

Počet obětí s prokázaným onemocněním covid-19 na 100 000 obyvatel. Zdroj: Johns Hopkins Coronavirus Resource Center

Pro úplnost dodejme, že od 18. února do 10. března 2021 pak byla Česká republika nejhorší na světě, co se týče počtu nových denních případů covidu-19 v přepočtu na milion obyvatel v sedmidenním průměru. Dne 11. března byla ČR předstihnuta Estonskem. 19. března se pak před ČR dostalo San Marino a 23. března také Maďarsko.

Od 6. března do 20. března pak byla Česká republika nejhorší, co se týče počtu nových úmrtí na milion obyvatel v sedmidenním průměru. Dodejme, že 21. března se v této statistice dostalo na čelo Maďarsko a 24. března předstihlo ČR rovněž San Marino.

Jak již bylo uvedeno výše, srovnání se San Marinem má vzhledem k jeho malé populaci omezenou vypovídací hodnotu, a do hodnocení výroku jej tak nebudeme zahrnovat. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý, neboť Česká republika byla v době krátce před uskutečněním ověřovaného rozhovoru skutečně mezi státy střední a větší velikosti nejhorší na světě hned v několika statistikách v souvislosti s covidem-19.

Petr Gazdík

Petr Gazdík

My jsme předevčírem přednesli návrh, jak bychom si návrat dětí do škol představovali my. 360° Pavlíny Wolfové, 25. března 2021

Koalice Pirátů a Starostů skutečně 23. března představila plán pro bezpečný návrat žáků do škol, až to epidemiologická situace dovolí. Počítá v něm s testováním žáků i zaměstnanců škol, urychlením očkování učitelů a posílením distribuce ochranných pomůcek a pravomocí škol.

skrýt celé odůvodnění

Koalice Pirátů se Starosty skutečně v úterý 23. března představila plán pro bezpečný návrat žáků do škol. V dokumentu (.pdf), který zveřejnilo hnutí STAN na svých webových stránkách, ho podmiňuje dobrou epidemickou situací (.pdf, str. 4), a žádné určité datum proto nezmiňuje. Strategie stojí (pdf., str. 3–4) na čtyřech fázích – příprava testování žáků a zaměstnanců škol, urychlení očkování učitelů a dalších zaměstnanců škol, posílení distribuce ochranných prostředků do škol a posílení pravomocí škol v organizaci výuky.

Koalice v již zmiňovaném dokumentu tvrdí, že nepodporuje „masové otevírání škol. Návrat do škol by měl být podmíněn vývojem epidemiologické situace v daném regionu/lokalitě a umožněn na základě rozhodnutí ředitele školy“. Zásadní je pro Piráty a hnutí Starostové a nezávislí návrat (pdf., str. 4) žáků prvního stupně základních škol, žáků posledních ročníků středních škol v oborech s odborným zaměřením, žáků středních škol a studentů vysokých škol v praktické výuce a dětí v mateřských školách.

O celém plánu také koalice 25. března jednala s ministrem školství Robertem Plagou (za ANO). Podle poslance Gazdíka (STAN) se „z devadesáti procent shodovali na plánu, jak bezpečně a rychle vrátit děti do škol“, shodli se i na posílení role ředitelů a regionálních rozdílech v návratu dětí do škol.

Petr Gazdík

Petr Gazdík

V tomto týdnu můj Zlínský kraj byl na stupni PSA č. 2. 360° Pavlíny Wolfové, 25. března 2021

Zlínský kraj byl na třetím stupni protiepidemického systému (PES). Chybný údaj o tom, že kraj byl na stupni 2, byl publikován na portálu iDNES.cz.

skrýt celé odůvodnění

DOPLNĚNÍ: Do odůvodnění jsme doplnili ukázku výpočtu indexu rizika pro 23. březen 2021.

Zlínský kraj byl v týdnu, o kterém Petr Gazdík mluví (tedy od 22. do 28. března 2021) v protiepidemickém systému (PES) na stupni tři. Je však na místě zdůraznit, že sledujeme pouze dny, které přecházely debatě. Stupeň PES číslo 3 se však ve Zlínském kraji držel i po zbytek týdne.

Dodejme, že od 6. ledna 2021 je index rizika PES vypočítáván dle nové metodiky. Ministerstvo zdravotnictví hodnotu PES pro jednotlivé kraje od této změny nezveřejňuje (.pdf, str. 12). Místo relativní pozitivity testů se pro výpočet hodnoty PES od ledna pracuje s podílem hospitalizovaných s covidem-19, kteří byli diagnostikováni až v nemocnicích (.pdf, str. 7).

Dodejme, že po uveřejnění našeho hodnocení nás kontaktoval Petr Gazdík s odkazem na grafiku publikovanou portálem iDNES.cz, podle které měl Zlínský kraj skutečně být ve 2. stupni PES. Údaj z iDNES.cz však neodpovídá primárnímu zdroji dat, kterým je ÚZIS.

Podívejme se na ilustrační výpočet indexu rizika ve Zlínském kraji pro 23. březen. Data ÚZIS (dostupná 26. března) obsahují k tomuto dni číselné údaje pro čtyři ukazatele, ze kterých se index rizika počítá. Tyto hodnoty se pak dosazují do tabulky (str. 2, 3) obsažené v metodice Ministerstva zdravotnictví, která určí jednotlivé počty bodů, jejichž součet pak stanoví výsledný index rizika pro daný den, pro 23. březen například 48 bodů:

  • 14denní počty pozitivních na COVID-19 (na 100 000 obyvatel) = 872.19 → 16 bodů
  • 14denní počty pozitivních na COVID-19 (na 100 000 obyvatel ve věku od 65 let) = 657.66 → 16 bodů
  • zjednodušený výpočet reprodukčního čísla = 0.85 → 3 body
  • podíl hospitalizovaných nezachycených v komunitě, za posledních 14 dní = 32 % → 13 bodů

Zlínský kraj tedy ani podle tehdejších údajů ÚZIS nebyl ve 2. stupni PES.

Petr Gazdík

Petr Gazdík

V některých částech toho kraje (Zlínského, pozn. Demagog.cz) jsou učitelé již hodně naočkovaní. 360° Pavlíny Wolfové, 25. března 2021 !

Data Ministerstva zdravotnictví ukazují, že počty pedagogů, kteří dostali alespoň 1 dávku vakcíny proti covidu-19, se mezi okresy Zlínského kraje poměrně výrazně liší. V okrese Kroměříž se k 24. březnu jednalo o 1 430 učitelů, tedy asi o dvojnásobek než ve zbývajících okresech.

skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že zde nehodnotíme, jestli ve Zlínském kraji bylo pedagogů očkováno „hodně“, jelikož se jedná o poměrně subjektivní vyjádření. Zaměřili jsme se především na to, zda je v některých částech zmíněného kraje pedagogů očkovaných významně více než v částech jiných. Jako „části kraje“ jsme v rámci tohoto ověření zvolili jednotlivé okresy, tedy okres Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín.

Z dat Ministerstva zdravotnictví vyplývá (.csv), že do 24. března ve Zlínském kraji dostalo alespoň jednu dávku vakcíny proti onemocnění covid-19 celkem 3 409 pedagogů (viz tabulka níže). Doplňme, že podle posledních dostupných informací (z roku 2019) je v případě tohoto kraje v regionálním školství (MŠ, ZŠ, SŠ, VOŠ) zaměstnáno přibližně 8 300 učitelů (.pdf, str. 5). Pokud bychom tedy vycházeli z těchto dat, bylo by k 24. březnu ve Zlínském kraji naočkováno cca 41 % těchto pedagogů.

Z tabulky výše vyplývá, že největší počet pedagogů, kteří dostali alespoň jednu dávku vakcíny, připadá na okres Kroměříž. Konkrétně se jednalo o 1 430 pedagogů. Na druhé místo se řadí okres Uherské Hradiště s 766 učiteli a za ním následuje okres Zlín, kde bylo první dávkou naočkováno 645 pedagogů. Nejméně pak bylo učitelů naočkováno v okrese Vsetín, a to přesně 568.

V okrese Kroměříž, který je navíc okresem s nejnižším počtem obyvatel v kraji, tedy k 24. březnu 2021 dostalo alespoň jednu dávku vakcíny přibližně dvakrát více učitelů, než tomu bylo například v okresech Uherské Hradiště a Zlín. V porovnání s okresem Vsetín je pak rozdíl ještě výraznější a jedná se přibližně o 2,5násobek.

Petr Gazdík

Petr Gazdík

... je to první vláda od revoluce, která bude nějakým způsobem podporována komunisty, a to zcela otevřeně. Interview ČT24, 11. června 2018

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože i když je pravdou, že poprvé od revoluce má vzniknout vláda s podporou KSČM, tak již v roce 2005 se vláda Stanislava Grosse opřela při hlasování o nedůvěře o komunisty, což jí umožnilo (na necelý měsíc) přežít.

V roce 2005 nebyla díky komunistické straně vyslovena nedůvěra vládě Stanislava Grosse. Šlo o případ, kdy po táhnoucím se skandálu tehdejšího premiéra, jenž nebyl schopen věrohodně vysvětlit, kde získal prostředky na nákup svého bytu, bylo vyvoláno hlasování o nedůvěře vládě.

Hlasování proběhlo 1. dubna 2005 a proti vládě se postavila opoziční ODS, do té doby stále formálně koaliční KDU-ČSL (její ministři podali demise, v době hlasování je však prezident nepřijal) a jeden nezařazený poslanec. Proti vyslovení nedůvěry hlasovala ČSSD a část koaliční US-DEU. Rozhodující byl postoj komunistů, kteří se zdrželi hlasování, a tím pádem nebyla naplněna ústavní podmínka, že pro vyslovení podpory je třeba alespoň 101 hlasů.

Fakticky šlo o první případ, kdy se vláda opřela o podporu KSČM. Grossovi to ovšem pomohlo k udržení se v křesle předsedy vlády na necelý měsíc - 25. dubna 2005 podal demisi, a s ním tedy skončila celá vláda. Byla podepsána nová koaliční smlouva mezi ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU, premiérem se stal Jiří Paroubek.

Byť šlo o jedno konkrétní hlasování v turbulentní situaci a vláda nepřežila ani další měsíc, fakticky jí komunistická strana umožnila fungování a striktně vzato šlo o podporu vládě.

Petr Gazdík

Petr Gazdík

Komunisté to té vládě nedají zadarmo, že za to chtějí, velmi pragmaticky soudruzi chtějí místa ve státních firmách, dobře placená místa ve státních firmách, dnes jsme se dozvěděli, že třeba v České poště je jeden z nich, který nikdo neví, co vykonává za 55 tisíc hrubého. Interview ČT24, 11. června 2018

Petr Gazdík má na mysli Lubomíra Krejsu, ekonomického poradce předsedy KSČM Vojtěcha Filipa. Krejsa má s Českou poštou uzavřenou dohodu o pracovní činnosti na 55 tisíc Kč měsíčně. V rámci této smlouvy má pracovat v útvaru G-1, v sekci poštovní technologie na pozici specialista řízení požadavků. Není přitom jasné, co na tuto dohodu v podniku dělá. Náplň práce nevysvětlil sám Krejsa ani Česká pošta s ohledem na ochranu osobních údajů.

Vedle zmíněné dohody o pracovní činnosti pobírá Krejsa od České pošty i další peníze. Jako místopředseda dozorčí rady bere 60 tisíc měsíčně, dalších 30 tisíc Kč měsíčně dostává za předsednictví v dozorčí radě dceřiné firmy Česká pošta Security. Od této firmy dostal i mimořádnou odměnu přesahující 100 tisíc Kč za dobré ekonomické výsledky firmy.

Dodejme, že o případ Krejsy se zajímá a nechá ho prověřit ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar, pod jehož úřad státní podnik Česká pošta spadá. Za podporu vlády chtějí komunisté zastoupení ve státních podnicích a mediálních radách. Tento jejich požadavek potvrdil v rozhovoru pro Právo předseda KSČM Vojtěch Filip, kde se vyjádřil ke sporu o nominaci lidí do státních podniků mezi ANO a KSČM:

„Na jedné straně je nominační zákon a na druhé náš názor, že politické strany by měly mít právo obsazovat funkce ve státních podnicích. To není jen otázka KSČM, ale všech politických stran. (…) Máme představu o tom, že musí být konec nepolitické politiky, která deformovala politický systém státu. Jestliže strany z tohoto procesu vyřadíme, dojde k poruchám fungování státního mechanismu.“

Petr Gazdík

Petr Gazdík

Protože oni se (komunistická strana, pozn. Demagog.cz) nikdy, nikdy veřejně neomluvili za to, co v minulém režimu komunistická strana dělala. Interview ČT24, 11. června 2018

KSČM, která byla registrována 28. listopadu 1990, se samostatně za zločiny bývalé KSČ neomluvila, ačkoliv se toto téma vnitrostranicky několikrát probíralo. Bývalá KSČ se však za své zločiny v minulém režimu veřejně omluvila prostřednictvím Prohlášení k občanům ČSSR (.pdf). Jedná se o dokument, který strana schválila na mimořádném sjezdu ve dnech 20.–21. prosince 1989. Má být omluvou všech chyb, omylů, všech deformací proti lidskosti a demokracii. Výrok je proto hodnocen jako zavádějící.

Delegáti KSČ se v tomto dokumentu (.pdf) omlouvají všem občanům, kteří byli postiženi represemi včetně mezigeneračních represí. Dále se omlouvají reformistům v komunistické straně, kteří byli po pražském jaru 1968 postupně sesazováni z funkcí, odstraňováni z veřejného života a postihováni dalšími represemi. Vstup vojsk Varšavské smlouvy z 21. srpna 1968 je v tomto prohlášení označen za protizákonný.

V prohlášení vyjadřují také „politování nad tím, jak bývalé stranické vedení v uplynulých letech hrubě a nezákonně nerespektovalo právo na vyjádření názorů nezávislých občanských iniciativ včetně Charty 77“. Zodpovědnost za toto chování přisuzují celé členské základně.

KSČ v prohlášení deklaruje rozchod s těmi členy, kteří za minulého režimu zneužívali svého postavení, ale zároveň odmítají snižování „pracovních a občanských zásluh těch členů strany, kteří po desetiletí svědomitě a nezištně plnili politické a pracovní úkoly ve prospěch naší společnosti“.

Dokument zakončuje vyjádření k zásahu proti demonstrantům ze 17. listopadu 1989: „Bezpráví, které neodpovědní činitelé státu a strany spáchali na mládeži 17. listopadu tohoto roku, se nesmí už nikdy opakovat.“

Téma omluvy za zločiny KSČ v minulém režimu je čas od času projednáváno i v rámci KSČM. Například v roce 2005, za předsednictví Miroslava Grebeníčka, se vnitrostranická debata točila kolem opětovného přihlášení KSČM k Prohlášení KSČ z prosince 1989. Tento přístup prosazovali Jiří Dolejš nebo Miroslav Ransdorf. Ransdorf mj. prosazoval i důraz na celkovou změnu programu a komunikace strany.

Současný předseda KSČM Vojtěch Filip se k tématu omluvy vyjádřil například v roce 2009, kdy se uvažovalo o povolební spolupráci ČSSD a KSČM. Filip ale pouze uvedl možnost zopakování Prohlášení KSČ z prosince 1989. Zde se názorově rozcházel s místopředsedou KSČM Jiřím Dolejšem. Ten oproti roku 2005 prosazoval úplně novou omluvu KSČM vlastními slovy, což považoval za „klíčový parametr identity KSČM“.

Petr Gazdík

Petr Gazdík

My máme pořád platný zákon o protiprávnosti komunistického režimu, ve kterém je označen za zločinnou ideologii a oni se k němu hlásí. Oni ve svém sídle a někteří jejich představitelé propagují Severní Koreu, hlásí se ke Stalinovi a k jeho zločinům, takže přestože se teoreticky jmenují jinak, Komunistická strana Čech a Moravy, a někteří z nich tvrdí, že vznikli až v roce 90, tak prostě oni na komunistickou stranu navazují. Interview ČT24, 11. června 2018

Zmíněný zákon v § 2 označuje režim založený na komunistické ideologii, který rozhodoval o řízení státu a osudech občanů v Československu od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989, za zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný. Dále uvádí, že Komunistická strana Československa byla organizací zločinnou a zavrženíhodnou obdobně jako další organizace založené na její ideologii, které ve své činnosti směřovaly k potlačování lidských práv a demokratického systému.

Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) vznikla 31. března 1990 jako nástupce Komunistické strany Československa, a to po jejím rozdělení na slovenskou KSS a českou KSČM, ještě před rozdělením Československa. Uvnitř KSČM existuje několik názorových proudů. Dělicí čára ve straně podle Josefa Skály prochází mezi stoupenci radikálnější politiky a těmi, kteří ustrnuli v 90. letech, kdy stačilo kritizovat následky tehdejších rozhodnutí. Právě on spolu s například Martou Semelovou reprezentuje radikálnější část uvnitř KSČM. Velký rozruch vzbudilo její tvrzení, kdy si se spolustraníky a příznivci KSČM připomínala výročí komunistického puče. „Únor 1948 a následující období čtyřiceti let nebylo zločinným režimem,“ vysvětlovala a dodala, že zločinný režim nastal až po roce 1989. Je ale nutné podotknout, že oficiální usnesení KSČM odmítá stalinismus a jiné nedemokratické praktiky.

V pražském sídle KSČM byla v únoru 2015 k vidění výstava Ke dni zářící hvězdy – neboli ke dni narození věčného generálního tajemníka Korejské strany práce, soudruha Kim Čong-ila. Takový byl oficiální název expozice, kterou přichystal první místopředseda KSČM Petr Šimůnek na počest nového velvyslance Severní Koreje v Praze Kim Pchjong-ila. O dva dny později výstava vypadala jinak, protože název byl odstraněn spolu s obrazy bývalého severokorejského diktátora. „Je to výstava k životu v Korejské lidově-demokratické republice,“uvedl pro iDNES.cz mluvčí KSČM Robert Kvacskai.

Dalším kontroverzním krokem byla také kondolence kúmrtí Kim Čong-ila.

Petr Gazdík

Petr Gazdík

U nás je zcela jasné, že do koalic s komunisty prostě nechodíme, zejména na, na, na, v té vrcholné politice, na krajské úrovni a v dalších, jako i ne s jakoukoliv další extremistickou, extremistickou stranou. Interview ČT24, 11. června 2018

Ačkoli stanovy STAN spolupráci s KSČM či extremistickými stranami nezapovídají, Petru Gazdíkovi uznáváme pravdivý výrok, protože dle posbíraných důkazů se jmenovanými stranami na krajské či celostátní úrovni skutečně nespolupracují.

Co se týká koalic na krajské úrovni, Starostové a nezávislí v jakýchkoli formách (např. PRO JIŽNÍ ČECHY) nespolupracují s KSČM nebo se stranami krajně pravicovými. Starostové účinkují v koalicích celkem osmi krajů, jediným hejtmanem STAN je liberecký Martin Půta. Z velkých stran spolupracují nejčastěji se sociálními demokraty (v sedmi případech) a s hnutím ANO (šestkrát).

Na celostátní úrovni je tomu podobně. Vzhledem k liberální pravicové orientaci mají ve svých hlasováních v Poslanecké sněmovně nejdále od SPD, KSČM a ANO. Ve dvou předchozích volebních obdobích (od roku 2010 a 2013) Starostové a nezávislí koexistovali v jednom poslaneckém klubu s TOP 09 a jejich směřování bylo stejně jako dnes diametrálně odlišné od KSČM.

Petr Gazdík

Petr Gazdík

A tak my jsme se poctivě snažili jako Starostové tomu zabránit, my jsme zcela jasně řekli, ale to ne za každou cenu, ta cena je v demokratické společnosti jasná, není možné, abyste překročili podmínku, jako je, že ve vládě bude trestně stíhaná osoba, není možné, abysme překročili některé, některé programové podmínky a není možné překročit tu podmínku, že se nebude spolupracovat s extremistickými stranami. A to se bohužel vyjednat nepodařilo, hnutí ANO zcela jasně řeklo, že prostě Andrej Babiš prostě bude premiérem, i když čelí problému, kterému, kterému čelí. Interview ČT24, 11. června 2018

Už v červnu minulého roku Petr Gazdík uvedl, že spolupráci vylučuje s extremisty, za které považuje KSČM a SPD, a zároveň doplnil, že jako problematickou by viděl i hypotetickou spolupráci s hnutím ANO. Jan Farský několik dnů před volbami uvedl, že vylučuje spolupráci s nedemokratickými stranami, mezi které řadí právě i hnutí ANO. Původně pár dnů po volbách spolupráci vyloučil i sám Andrej Babiš, když označil chování TOP 09 a STAN za „nepřátelské.

Nicméně v únoru letošního roku hnutí STAN přišlo s podmínkami, za kterých by se účastnilo vlády. Podmínkami bylo: prozápadní směřování země, neúčast trestně stíhané osoby ve vládě a programová shoda. Po společném jednání obě strany uvedly, že se zčásti shodly na programu. Hnutí ANO však neodstoupilo od podmínky Andreje Babiše na postu předsedy vlády, a jednání tak nikam nevedla.