Demagog.cz

Petr Gazdík

Petr Gazdík (STAN)

  • 37
  • 4
  • 8
  • 5

Výroky

Petr Gazdík

Petr Gazdík

Paní redaktorko, já jsem místopředsedou mandátového a imunitního výboru, který má 19 členů. Z těch 19 členů má dohromady hnutí ANO, SPD a KSČM 11. Interview ČT24, 11. června 2018

Jak ukazuje web Poslanecké sněmovny, Petr Gazdík je skutečně místopředsedou mandátového a imunitního výboru, který má 19 členů. Mezi nimi mají ANO (Malá, Berkovec, Feranec, Hájek, Oborná, Oklešťek, Petrtýl, Válková), SPD (Rozvoral, Rozner) a KSČM (Grospič) dohromady 11 zástupců.

Petr Gazdík

Petr Gazdík

Jestli bych za něco Andreje Babiše pochválil, tak za to, že nás předsedy politických stran pozval k jednání o evropské politice. Interview ČT24, 11. června 2018

Andrej Babiš se na návrh ODS rozhodl uspořádat schůzku předsedů sněmovních stran, která se uskutečnila 15. března 2018. Jednání se zúčastnili všichni předsedové stran s výjimkou Vojtěcha Filipa (KSČM), který za sebe poslal zástupce.

Petr Gazdík

Petr Gazdík

Pan premiér je jmenovaný v druhém pokusu a dle Ústavy prezident prostě na návrh premiéra jmenuje a tečka. On nevybírá žádné kandidáty. Prostě pokud si pan premiér dupne, tak prezident je povinen z Ústavy jmenovat toho, koho premiér navrhne. Interview ČT24, 11. června 2018

Andrej Babiš byl podruhé jmenován premiérem 6. června na Pražském hradě podle čl. 68 odst. 2 Ústavy, který stanoví, že „předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů. Prezident je tedy dle Ústavy ČR vázán návrhem premiéra a nemá jinou možnost než navrženého ministra jmenovat.

Podobný výrok, tentokrát od Miloše Zemana, již Demagog.cz ověřoval, stejně tak i výrok Karla Schwarzenberga, v němž byl srovnáván český ústavní systém s rakouským - tam má naopak spolkový prezident možnost odchýlit se od návrhů kancléře.

Petr Gazdík

Petr Gazdík

Pokud se budeme bavit o České republice, tak Česká republika to v minulosti určitě dostatečně vážně nebrala (závazek na 2 % HDP na obranu, pozn. Demagog.cz). Interview ČT24, 11. června 2018

Členské země NATO se v minulosti dohodly, že do roku 2024 navýší výdaje na obranu až na úroveň 2 % ze svého HDP.

Tehdejší vládní koalice nicméně v roce 2014 schválila dohodu s názvem Smlouva koaličních stran o zajištění obrany České republiky, kde se zavázala postupně do roku 2020 navyšovat armádní rozpočet tak, aby v roce 2020 dosáhl výše 1,4 % HDP (. pdf, str. 2, bod IV).

Naposledy dávala Česká republika ze svého rozpočtu na obranu 2 % HDP v roce 2005. Teprve od roku 2015 se výdaje pomalu zvyšují, pro rok 2018 mají dosáhnout výše 1,11 % HDP. Bývalý ministr obrany Martin Stropnický je přesvědčen, že dosáhnout výše 2 % do roku 2024 je reálné.

Vzhledem k tomu, že Česká republika dává na obranu výrazně méně, než jsou zmiňovaná 2 %, a v současnosti není jasné, jestli se do roku 2024 skutečně podaří výdaje takto navýšit, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Petr Gazdík

Petr Gazdík

Zuzana TVARŮŽKOVÁ: Země G7 zatím nechtějí, aby se Rusku zrušilo pozastavené členství ve skupině předešlé G8. Mělo by se zrušit to pozastavení, anebo ne? Je už na to správný čas?

Petr GAZDÍK: Rozhodně na to správný čas není, protože to členství bylo zrušeno pro bezprecedentní porušení mezinárodního práva anexí Krymu. Interview ČT24, 11. června 2018

Původní skupina G8 (nyní G7), která sdružuje ekonomicky nejvyspělejší státy světa, vyloučila Rusko v roce 2014, a to právě v reakci na anexi Krymu.

Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius tehdy prohlásil: „Co se týče skupiny G8… rozhodli jsme se pozastavit Rusku členství. Předpokládá se, že všech ostatních sedm zemí se bude scházet bez Ruska.“

Petr Gazdík

Petr Gazdík

Dostáváme se do takových konců, jaké vidíme dnes v Německu, že 17 zcela jasných teroristů, kteří byli vyhoštěni z Německa, se dnes pohybují bůhvíkde a nikdo je neumí najít. Zejména ne německá policie. Interview ČT24, 11. června 2018

Výrok je hodnocen jako nepravdivý. Dle německých médií prokuratura hledala na konci května 17 osob, které jsou podle německé justice podezřelé z přečinu členství v teroristické organizaci. Nejedná se však o odsouzené osoby, jež by měly být vyhoštěny z Německa.

Dle zprávy na portálu Novinky.cz ze dne 29. května 2018 německá spolková země Severní Porýní-Vestfálsko hledá na základě zatykače 17 lidí podezřelých z terorismu. Zpráva byla přejata z německého online magazínu Focus, který se odvolává na informace z ministerstva spravedlnosti spolkové země Porýní-Vestfálsko. Ve zprávě se nemluví o odsouzených teroristech ani o tom, že by mělo jít o osoby vyhoštěné z Německa, ba právě naopak se řeší jejich nástup do vazby v Německu.

Petr Gazdík

Petr Gazdík

... ti lidé, kteří v současné době vydělávají víc než 46 tisíc hrubého, kde se ta vaše daňová kalkulačka láme, by zaplatili ne víc. Ale výrazně víc. Otázky Václava Moravce, 26. února 2017

Přestože Petr Gazdík se lehce zmýlil v částce, kde se láme výhodnost, či nevýhodnost navrhované daňové reformy, je pravda, že lidé, kteří leží za uvedenou hranicí, by zaplatili v důsledku daňové reformy výrazně více. Proto hodnotíme celý výrok jako pravdivý.

Jak je patrné z kalkulačky zveřejněné ČSSD i z našeho grafu, polepší si lidé, jejichž hrubá mzda činí méně než 50 tisíc korun (bod zlomu je u částky 48 955 Kč), a to o několik stovek korun měsíčně.

Lidé s vyššími příjmy si pak pohorší řádově více, rozdíl může činit až několik desítek tisíc korun. Jedná se však o méně než 10 % zaměstnanců - podle ČSÚ je hranicí desátého decilu platů částka 43 349 Kč (poslední dostupná data za třetí čtvrtletí 2016).

Graf založený na vlastním výpočtu za předpokladu, že poplatník uplatňuje pouze základní slevu na dani.

Petr Gazdík

Petr Gazdík

První z těch věcí je výrazně vysoké daňové odvody v rámci OECD. Cena práce je v České republice jedna z těch vysokých cen práce v rámci Evropy a zemí OECD. Otázky Václava Moravce, 26. února 2017

Je pravdou, že v případě výše daňových odvodů z celkové ceny práce se ČR umísťuje na předních příčkách ve statistikách obou sledovaných organizací, a to z velké části především kvůli vysokým odvodům zaměstnavatele za zaměstnance. Přesto je třeba připomenout, že ČR má i tak poměrně nízkou hodnotu ceny práce ve srovnání s ostatními zeměmi OECD a EU.

Hodnocení ceny práce a její porovnávání je značně komplexní záležitost vzhledem k tomu, že EU i OECD používají trochu jiné hodnoty při jejím popisování. Obě organizace ale do porovnávání počítají s tím kolik % z ceny práce zabírají daňové odvody či náklady.

Statistiky OECD počítají cenu práce jako celkovou roční sumu v dolarech přepočtenou na kupní sílu dané země. OECD ukazuje, že v porovnání s ostatními zeměmi má ČR vysoký podíl zdanění, který platí za zaměstnance zaměstnavatel. Jak ukazuje následující graf poměru odvodů z celkové ceny práce, je ČR na vysokém osmém místě.

Graf 1: Podíl odvodů na ceně práce v %.

Zdroj: OECD (str. 20)

Pokud se ale podíváme na cenu práce jako celek, v pravidelném výstupu Zdanění příjmů 2016 ji v ČR OECD odhaduje sumou 32 825 dolarů za rok, což zdaleka není nejvyšší cena práce v zemích dané organizace, ba právě naopak, je osmá nejnižší.

V případě evropské organizace Eurostat je cena práce počítána v množství eur za jednu hodinu. Zde vychází průměrná cena práce v ČR v roce 2015 na 9,9 eur. Průměrná mzda v EU je ve výši 25,03 eur.

Pokud jde o daňové odvody Eurostat jen v hodnocení zmiňuje, že ČR má šesté nejvyšší nepříjmové náklady (daně, sociální a zdravotní pojištění) hned za Francií, Švédskem, Itálií, Belgií a Litvou. V následujícím grafu jsou odvody zahrnuty do oranžové části sloupců, vidíme tedy proporcionální srovnání s modrou částí (platy, mzdy). I zde je vidět, že v porovnání se mzdami tvoří další náklady velkou sumu.

Graf 2: Cena práce v eurech za hodinu (EU)

Zdroj: Eurostat

Petr Gazdík

Petr Gazdík

Více než 400 miliard ročně odteče z dceřiných společností (z ČR, pozn. Demagog.cz) do mateřských společností v zahraničí. Otázky Václava Moravce, 26. února 2017

Dle údajů ČSÚ je sice pravdou, že do zahraničí odejde více než 400 miliard korun, přesto je toto tvrzení zavádějící. Gazdík totiž nedodává, že ze zahraničí do ČR naopak přiteklo přibližně 164 miliard. Částka po započtení tohoto rozdílu je ve skutečnosti nižší, jen 285 miliard.

Otázka odlivu investovaných zisků z České ekonomiky je tedy poněkud komplikovaná. Jedná se tu o tzv. hrubý disponibilní důchod, což je soubor finančních prostředků, kterými ekonomika disponuje. Jedním z prvků, jenž ho ovlivňuje, je i poměr mezi odlivem a přílivem financí mezi zahraničím a českou ekonomikou. V současné době česká ekonomika v tomto bodě tratí.

Jak uvádí měsíčník ČSÚ ve svém únorovém čísle z roku 2016, tento rozdíl činil za rok 2015 celkem 285 miliard korun, když do zahraničí odteklo 449 miliard korun a vrátilo se jen 164 miliard korun. Ještě vloni to podle údajů ČSÚ bylo „jen 214 miliard korun za rok 2014.

Pokud si vezmeme jako příklad jen zisky z přímých investic zahraničních investorů, pak za rok 2015 odešlo do zahraničí 319 miliard korun. Otázka nepoměrného rozložení přímých investic, kdy české firmy investují v cizině minimálně (oproti zahraničním u nás), je pak jedním z důvodů poměrně špatné pozice ČR ve srovnání se státy v Evropě.

Za rok 2014 je odliv financí roven 8,7 % HDP a za rok 2015 7,7 %, jak je vidět v následujícím grafu porovnávajícím evropské země:

Zdroj: Analýza odlivu zisků, str. 23.

Graf 2: Rozdělování důchodů společnostmi (za rok 2014)

Zdroj: ČSÚ

Jak ukazuje i další graf, přibližně od roku 1998 můžeme sledovat rostoucí rozdíl mezi zisky z investic mateřských firem posílanými do zahraničí nad těmi českými získanými ze zahraničí. Ani jednou však částka nedosáhla 400 miliard korun. Daný stav odkazuje na situaci, kdy zahraniční přímé investice doposud mnohonásobně překonávají ty české a zároveň jsou ve stádiu zralosti, kdy dochází k jejich kapitalizaci.

Je nutné poznamenat, že tomuto tématu se věnovala i kritizovaná analýza Úřadu vlády z roku 2016 (. pdf, str. 22–36), která předeslané uznává a jako řešení vidí změnu sektorového zdanění. Tuto analýzu ale následně kritizoval Svaz průmyslu a obchodu ČR, i když uznal částku cca 200 miliard vyplacených ze zisku do zahraničí za rok 2014 (. pdf, str. 10). Podle zprávy je důvodem to, že investice do ČR začaly proudit více až po roce 2000, takže zatímco okolní země už větším odlivem prošly, ČR má kulminaci ještě před sebou. Navíc je to způsobeno tím, že je republika malou a otevřenou ekonomikou. V závěru svaz odmítl vládní sektorovou analýzu a závěry ohledně navyšování daní (tamtéž, str. 17).

Petr Gazdík

Petr Gazdík

Pane premiére, já mám čtyři děti. V případě, že budu zaměstnanec, který vydělává 17 tisíc hrubého, tak bych se měl dostat do daňového bonusu se svými čtyřmi dětmi, s odpočtem na manželku a na sebe. Jenomže tam je limit 68 tisíc korun, pane premiére, a to ten Váš návrh rozhodně neobsahuje, protože ten daňový bonus bych vyčerpal někdy v období dubna a května a po zbytek roku bych žádný bonus nedostával. Otázky Václava Moravce, 26. února 2017 !

Ve výroku Petra Gazdíka je hned několik nepřesností, kvůli kterým jej hodnotíme jako nepravdivý. Předně zveřejněný návrh ČSSD Gazdíkem popisovanou problematiku nijak neupravuje, nenaznačuje žádnou změnu proti současnému stavu. Dále není správná uvedená částka limitu pro uplatnění daňového bonusu, aktuálně se jedná o 60 300, nikoliv o 68 tisíc korun. A především není pravda, že by takovýto daňový poplatník v popisované situaci vyčerpal bonus na začátku roku a pak nedostával nic. Daný limit funguje i pro měsíční zálohy na dani, kdy je možné uplatnit daňový bonus pouze do výše 1/12 uvedeného ročního limitu.

Podle zákona o daních z příjmů smí poplatník uplatnit daňový bonus (rozdíl mezi daňovou povinností a daňovým zvýhodněním na vyživované děti) do výše 60 300 korun ročně. Podle daňové kalkulačky ČSSD by takovýto poplatník s uvedenou hrubou mzdou 17 tisíc korun měl měsíčně získával daňový bonus 5 025 korun (sleva na manžela či manželku bez vlastních příjmů se uplatňuje až při ročním zúčtování, nikoliv při výpočtu měsíčních záloh).

To ale není úplně přesné. Spočteme-li si daň sami, dojdeme k následujícím číslům:

- daň před uplatněním bonusů: 666 Kč,
- daňové zvýhodnění na čtyři děti: 6 768 Kč (1 117 Kč měsíčně na první dítě, 1 617 Kč na druhé dítě, 2 017 na třetí a další děti),
- daňový bonus: 6 102 Kč.

Jak však dále stanoví zákon, měsíčně je možné uplatnit daňový bonus maximálně do výše 5 025 Kč, tedy 1/12 z uvedeného ročního limitu 60 300 Kč. Poplatník by tak v našem případě ročně přicházel o více než tisíc korun.

Je ale nutné připomenout, že toto je již ve stávající úpravě a návrh ČSSD žádné změny v této oblasti nenaznačuje.