Jiří Zimola

Dle údajů Regionálního operačního programu (ROP) Jihozápad čerpalo úspěšně město Nová Bystřice na opravu, rozvoj a modernizaci silnic mezi lety 2008–2015 částku více než 19 milionů korun (. pdf, s. 16). Kromě komunikací čerpalo ze stejného programu také dotaci na Regionální úzkorozchodné muzeum a rekonstrukci místního Kulturního domu.

Pokud jde o otázku Zimolova působení v Nové Bystřici, tak je skutečností, že byl starostou obce do roku 2008. Od roku 2008 do současnosti (v době čerpání dotací) zastával jen aktivní politickou funkci jako jeden z řadových zastupitelů města.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože město Nová Bystřice úspěšně čerpalo finance na opravu komunikací. Stalo se tak v době, kdy Zimola již nebyl starostou. V jednom případě ještě starostou byl, to ovšem nefiguroval v roli krajského hejtmana. V obou rolích najednou pak nefiguroval.

Pravdou je, že Zimola se takto nejméně jednou vyjádřil, což popisuje server iDNES.cz ve svém textu z července 2016.

V textu Lukáše MarkaLetiště chce odbavit 80 tisíc lidí za rok. A hledá strategického partnera z 6. července 2016 je uvedeno:

„Pro budoucí lepší hospodaření hledá Jihočeský kraj i nadále pro letiště strategického partnera. ‚ Samozřejmě hledáme a vím, že toto říkám pořád. Je mi jasné, že by mnozí chtěli slyšet, kdo to je a jak jsou jednání daleko, ale to zatím nemohu. Není to proto, že by zájemce nebyl, ale nechceme tím ohrozit samotná jednání, ' řekl hejtman Jiří Zimola (ČSSD).Naznačil, že o spolupráci má zájem významný investor, který by chtěl ve spolupráci s letištěm postavit logistický areál pro spojení Evropy s Čínou. Jednat se má o přepravu zboží objednávané přes e-shopy po internetu. ‚ Jsme na začátku vyjednávání, nechci předbíhat, ' dodal Zimola.“

Rada Jihočeského kraje na schůzi (.pdf, str. 9) 6. prosince 2011 rozhodla o zrušení veřejné zakázky modernizace silnic II. a III. tříd. Zároveň uložila řediteli krajského úřadu povinnost zahájit přípravu zadávací dokumentace k vypsání nového otevřeného zadávacího řízení.

Kraj zakázku zrušil, protože policie podezírala firmu, která měla soutěž zajistit, z machinací. Vítěze měl losovat upravený software. Kraj nebude čekat, jak v této kauze úřad rozhodne, říká hejtman Jiří Zimola: „Domníváme se, že v této situaci, kdy existuje podezření, že výběr uchazeče nebyl úplně transparentní, je to jediné možné a podle našeho názoru správné řešení."

ÚOHS v roce 2012 udělil kvůli této zakázce kraji pokutu ve výši 350 tisíc korun. Kraj dle úřadu nedodržel postup stanovený dle zákona, když losování dne 21. 6. 2011 prostřednictvím elektronického zařízení neprovedl v souladu se zásadou transparentnosti. Tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel již dne 16. 8. 2011 uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku.

Ve volebním období 2008–2012 vedl Jihočeský kraj hejtman Jiří Zimola, radu kraje tvořila koalice ČSSD a ODS.

Tato kauza se týká podaného oznámení NKÚ v lednu roku 2015 kvůli špatnému nákupu vybavení do zdravotnických zařízení od ROP (Regionální operační program Jihozápad), který má na starosti správu evropských dotací pro Jihočeský a Plzeňský kraj.

Toto vybavení kupovaly nemocnice od ROP za překvapivě nízkou cenu: „Například při nákupu vybavení jednotky intenzivní péče v Nemocnici Tábor by optimální cena byla podle indikátorů rady téměř 260 milionů korun. Skutečná cena ale činila 21 milionů,“ řekla mluvčí NKÚ Olga Málková (viz ČTK/Ihned.cz).

Dále mělo NKÚ podezření, že nemocnice schválně nízké položky slučovaly do větších, aby poté mohly žádat o dotace.

„Bylo tam několik desítek kontrol a všechny se shodly na tom, že je to v pořádku,“ tvrdil předseda Regionální rady ROP Grüner. Táborská a českobudějovická nemocnice toto obvinění popíraly a ROP souhlasí.

Jihočeské nemocnice prostřednictvím předsedy představenstva pro ČTK uvedly:

„Považujeme takzvané zjištění NKÚ za účelové, což je patrné i z toho, že NKÚ zprávu poskytl tisku a nikoli finančním orgánům. Jsme připraveni bránit dobré jméno nemocnice i soudní cestou.“

Táborská nemocnice vydala pouze tiskovou zprávu, kde se k této záležitosti vyjádřila. O žalobě v tomto prohlášení zmínka není. Ani v jednom případě se nám nepodařilo dohledat, že by nemocnice podaly žalobu proti NKÚ, jak o tom Zimola mluví. Výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

Část výroku Jiřího Zimoly týkající se rámcové dohody se společností ČEZ je pravdivá, avšak pro ověření části o plynoucích sta milionech se nám nepodařilo nalézt podklady, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Tvrzení Jiřího Zimoly, že kraj uzavřel Rámcovou dohodu se společností ČEZ označujeme jako pravdivé. Zde naleznete text této Rámcové dohody mezi ČEZ a.s. a Jihočeským krajem (.zip).

Kolik peněz celkově skutečně plyne (či již připlynulo) na základě této rámcové dohody se nám dohledat nepodařilo. Ne internetu však můžete nalézt zprávy o jednotlivých investicích společnosti ČEZ jako například o stavbě parkoviště a silnice v Týnu nad Vltavou či tuto zprávu o podpoře sportu.

Podle informací dostupných z osobních stránek Jiřího Zimoly, je sice pravda, že se dne 24. května 2012 sešel s ruským velvyslancem Sergeyem Kiselevem. Tématem jednání bylo především prohlubování hospodářské spolupráce a zájem ruských turistů o Jihočeský kraj.

Zmínku o tom, že se hejtman Zimola za poslední rok sešel s americkým velvyslancem Normanem Eisenem či francouzským velvyslancem Pierrem Levym ohledně dostavby Temelína jsme však v dostupných zdrojích nenašli. Výrok tudíž hodnotíme jako neověřitelný.

Přestože Česká republika coby stát je majoritním vlastníkem skupiny ČEZ a přestože výkonné orgány vlády mají pravomoci v souladu se zákonem do výběrového řízení zasahovat, zadavatelem projektu dostavby Jaderné elektrárny Temelín je právě skupina ČEZ, jak vyplývá z tiskové zprávy ČEZu ke dni vyhlášení výběrového řízení na tento projekt ze dne 3. srpna 2009, ale také z prohlášení bývalého předsedy vlády Jana Fischera: " Tendr je vypsán, vypsal ho ČEZ, vláda jen apelovala na ČEZ, aby byla informována, a bude vstupovat do procesu standardními způsoby, legitimními a legálními, díky dozorčí rady. " (Jan Fischer, tisková konference po jednání vlády 8. února 2010)

Na základě těchto zjištění hodnotíme výrok jako zavádějící.

Společnost ČEZ, a.s. na svých stránkách zmiňuje záměr podpořit finančně rozvoj Jihočeského kraje.

O tom, že prostředky jsou společností ČEZ, a.s. poskytovány, není pochyb. Lze uvést následující programy a akce, jichž je společnost ČEZ partnerem:

Strakonice:Mezinárodní dudácký festival 2012,

Český Krumlov:Otáčivé hlediště Český Krumlov

Egon Schiele Art Centrum

Barokní divadlo - realizace opery

Úprava běžeckých zimních stop - Oranžové stopy Blanským lesem

České Budějovice:Bazilika o.p.s.

Písek:Festival nad řekou

Týn nad Vltavou:Městská galerie U Zlatého slunce Týn nad Vltavou

Nová Bystřice:Úprava běžeckých zimních stop - Oranžové stopy Českou Kanadou.

Horšovský Týn:Juniorfest

Šťáhlavy:Koncerty na Zámku Kozel

Dobřany:Mezi ploty

Příbram:Mezinárodní festival šansonu

Další:Bezpečné branky

Jihočeský jazzový festival 2012

Vzhledem k výše uvedenému hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Nepodařilo se nám dohledat relevantní zdroje, které by výrok Jiřího Zimoly potvrzovaly či vyvracely.

V samotné Rámcové smlouvě o spolupráci (materiál I_ZK070409_154_rámcová_smlouva.doc) uzavřené mezi ČEZ, a.s. a Jihočeským krajem dne 7. 4. 2009 se nic o možném převodu těchto kapacit z vlastnictví ČEZu na kraj nepíše.

Pouze minimum informací o způsobu rozdělování prostředků je veřejné.

Hejtman Zimola tvrdí, že podpora ze strany ČEZ dle rámcové smlouvy, uzavřené s krajem na jaře r. 2009 je poskytována transparentně. Říká, že už rámcová smlouva (.zip, .doc) sama toho má být dokladem. Ta, jak Hejtman také uvedl, "počítá se třemi kategoriemi. První je, řekněme, velká štědrá podpora ČEZu právě kulturním, společenským akcím na území kraje."
Smlouva přitom nic podobného neobsahuje (vůbec nezahrnuje slova "kulturní/kultura" apod.). 110 milionů, které mají jít do kultury, se ve smlouvě ČEZ zavazuje uvolnit "v rámci dlouhodobého rámcového plánu propagace" a jeho "ročních prováděcích plánů".

Jak bude propagace ČEZ v kraji probíhat, mají stanovit tyto plány, vzniklé ve spolupráci s krajskými orgány. Poslední zmínka, kterou se nám o nich podařilo najít, je v zápise z jednání zastupitelstva z 19.4.2011, resp. jeho zvukového záznamu (.mp3, příslušný bod cca 2:12:00), kde hejtman Zimola říká, že ČEZ odmítá zveřejňovat seznamy příjemců, dokonce i krajské radě a že tak krajské orgány nemohou ověřit, jak ČEZ naplňuje podmínky smluv jinak než co do objemu vyplacených prostředků (přitom Zimola říká, že min. 40 %, zřejmě ze stejných 110 milionů, jde na infrastrukturu v kraji).

Samotné plány ani seznam podpořených akcí tedy nenajdeme. Musíme proto označit za nepravdivý výrok, že financování je "velmi transparentní".