Demagog.cz

Pavel Kováčik

Pavel Kováčik (KSČM)

  • 24
  • 8
  • 7
  • 6

Výroky

Pavel Kováčik

Pavel Kováčik

Z těch 56 vrácených věcí většinou pan prezident vracel ty, které byly přijaty těsně na hraně, koalice versus opozice. Ty, na kterých nebyla shoda nějaká úplně větší, než to koaliční a opoziční dělení v Poslanecké sněmovně. Ty zákony, které byly přijaty společně, koalice, opozice, tak nebyly panem prezidentem většinou vraceny vůbec.

Výrok Pavla Kováčika je na základě dohledaných konkrétních vrácených zákonů Poslanecké sněmovně prezidentem Klausem hodnocen jako zavádějící.

Vzhledem k nastavení výroku Pavla Kováčika je hodnocení postaveno následovně. 1. ze zmíněných vet je zjištěno, kolik zákonů bylo přijato tzv. na hraně - koalice vs. opozice. Následně je uvedeno, kolik vetovaných zákonů mělo širší sněmovní podporu - hranicí bude podpora alespoň ústavní většina pro zákon.

Celkem z přehledu prezidentských vet Václava Klause po dohledání vyplývá, že zákonů, které byly přijímány s menší sněmovní shodou, bylo skutečně většina. Konkrétně šlo o 41 zákonů.

Nicméně 14 zákonů, které prezident Klaus vetoval, bylo Sněmovnou přijato minimálně ústavní většinou. Šlo o tyto zákony:

  1. Vládní návrh zákona o zoo
  2. Novela z. o zemědělství
  3. Novela z. o péči o zdraví lidu
  4. Novela z. o St. fondu ČR pro rozvoj kinematografie
  5. Novela z. na ochranu zvířat proti týrání
  6. Novela z. o střetu zájmů
  7. Novela z. o chemických látkách
  8. Novela z. o podmínkách obchodování s povolenkami
  9. Vl. n. z. o České národní bance
  10. Novela z. o loteriích
  11. Novela z. o ochraně ovzduší
  12. N.z.o trestní odpovědnosti práv. osob a řízení proti nim
  13. N.z. o změně zákonů v souvisl.s přij.zák.o tr.odpovědnosti
  14. Vl.n.z. o podporovaných zdrojích energie

Pavel Kováčik má tak pravdu, že většinu zákonů vrácených prezidentem nebyla přijata nijak širokou shodou, nicméně již se mýlí v tom, že ty zákony, které byly přijímány širším konsenzem (min. 120 hlasů), nebyly prezidentem vraceny vůbec. 14 zákonů z 55, které Václav Klaus vetoval (na nichž byla široká shoda), je již značné množství, proto je výrok hodnocen jako zavádějící.

Pavel Kováčik

Pavel Kováčik

Když jsme měli se sociálními demokraty 111 mandátů, sice jsme spolu neměli vládu, ale poslední rok nám docela dobře šly spolu bez jakýchkoliv problémů prohlasovávat levicová řešení.

Vzhledem k dohledaných legislativním normám, které společně prohlasovaly ČSSD a KSČM Sněmovnou hodnotíme výrok Pavla Kováčika jako pravdivý.

Obsah výroku Pavla Kováčika lze ilustrovat především na třech zákonných opatřeních z té doby (myšleno volební období 2002-2006, konkrétně jeho konec. Šlo o zákoník práce, legislativu s ním spojenou (novela zákoníku práce - související) a zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních (zákon o neziskových nemocnicích).

Zákoník práce (na hlasování jde vidět, že jej ČSSD prohlasovávala nikoli se svými koaličními partnery, tedy KDU-ČSL a US-DEU, ale s KSČM) prošel Sněmovnou (3. čtení) hlasy 65 poslanců ČSSD, 38 hlasy KSČM a jednoho poslance KDU-ČSL. Stejně tak byl návrh podpořen po vrácení Senátem poslanci ČSSD a KSČM - hlasování. Po vetu prezidenta Klause zákon Sněmovna opět prosadila, jak dokládá stenozáznam: "V hlasování pořadové číslo 11 z přítomných 179 bylo pro 107, proti 65. (Frenetický potlesk z řad poslanců ČSSD, KSČM a galerie pro hosty.) Dovolte mi konstatovat, že usnesení bylo přijato a zákon bude vyhlášen."

Novela zákoníku práce - související3. čtení - hlasování (podpořen poslanci ČSSD, KSČM a části KDU-ČSL) Hlasování po navrácení návrhu Senátem (podpořen poslanci ČSSD, KSČM a 1 poslance US-DEU) Po vrácení zákona prezidentem Klausem - stenozáznam: " V hlasování pořadové číslo 12 z přítomných 181 bylo 108 pro, proti 61. Konstatuji, že usnesení bylo přijato, a i o tomto zákonu platí, že bude vyhlášen."Zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních3. čtení - hlasování (podpořen hlasy poslanců ČSSD, KSČM a 1 z US-DEU) Hlasování po navrácení návrhu Senátem (podpořen hlasy poslanců ČSSD, KSČM a 1 z US-DEU) Po vrácení zákona prezidentem Klausem - stenozáznam: "Hlasování skončilo. Hlasovalo 173 poslanců. Pro bylo 110, proti 58, takže tento návrh byl přijat. (Silný potlesk zleva.) Zákon tedy bude vyhlášen." Na základě těchto tří návrhů zákonů, které Sněmovnou prohlasovávala většina ČSSD a KSČM, ač spolu tyto strany nebyly v koalici, hodnotíme výrok Pavla Kováčika jako pravdivý.

Pavel Kováčik

Pavel Kováčik

U nás v kraji Vysočina i díky našemu předsedovi legislativního výboru používáme nebo využíváme legislativní iniciativu krajů a nemyslím si, že by vždycky zůstaly naše návrhy zaparkovány. Jsou v Poslanecké sněmovně projednávány a někdy docela úspěšně.

Výrok označujeme jako zavádějící, neboť Kraj Vysočina předložil ve svém stávajícím volebním období (2008-2012) fakticky pouze dva návrhy zákonů. První z jmenovaných byl stažen ještě před projednáním (tudíž byl "zaparkován"). Druhý a třetí jsou totožné a týkají se pouze změny názvu kraje, což je nutně považováno za pouhou formalitu.

Z dat uveřejněných na webu Poslanecké sněmovny parlamentu České republiky vyplývá, že Kraj Vysočina figuruje jako navrhoval legislativy ve svém volebním období 2008-2012 pouze ve třech případech.

Nejprve se jednalo o Novelu insolvenčního zákona číslo 777/0 (.doc). Tento návrh však byl vzat zpět před projednáním. Druhým a třetím návrhem jsou totožné Novely zákona o VÚSC číslo 1045/0 a 38/0 (.doc). Důvodem duplikace předložení novel je ukončení volebního období sněmovny a opětovné podání návrhu (původní novela byla projednána pouze v prvním čtení). Ten byl schválen jako Zákon č. 135/2011 Sb.

Předseda Podvýboru (nikoliv výboru) pro legislativu a kontrolní systémy (od 20. 1. 2011) RNDr. Vladimír Koníček byl a je autorem či spoluautorem třináctí legislativních návrhů v letech 2008-2010 a dalších šesti v letech 2010-2012 (2008-2012 je námi sledované volební období v Kraji Vysočina). Návaznost návrhů poslance Koníčka na Kraj Vysočina je však nejasná.

Pavel Kováčik

Pavel Kováčik

Německo roste, zatímco my pořád ještě nerosteme (ekonomicky, pozn.) !

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle správy Eurostatu (.pdf) Česká republika nezaznamenala v 3. a 4. kvartálu 2011 ani v prvních dvou kvartálech roku 2012 rast HDP. Německo ve stejném období rostlo vždy kromně posledního kvartálu roku 2011. Data představují procentuálni směnu vúči předchodzímu kvartálu.

Procentuálni směna HDP

3.kvartál 2011

4.kvartál 20111.kvartál 2012

2.kvartál 2012

Německo

0,4

-0,1

0,5

0,3

Česká republika

0,0

-0,2-0,8

-0,2

Pavel Kováčik

Pavel Kováčik

Víte ono, ty preference, co teď jsou, sociální demokracie 40 procent jsem viděl, a některé další, já bych tomu moc nevěřil.

Poslední šetření CVVM (.pdf) z dubna 2013 přisuzuje ČSSD 25,5 % v rámci stranických preferencí, přičemž pouze v případě aplikace volebního modelu hovoří až o 40 % hlasů. Totéž platí jak pro dubnový průzkum od SANEP (28,3 %), tak od agentury STEM. (27,7 %)

V čem se podle metodologie liší stranické, respektive volební preference a volební model?

  • "Stranické preference představují aktuální rozložení sympatií k politickým stranám v celé společnosti a nelze je zaměňovat s předpovědí reálného volebního chování, resp. volební prognózou."
  • "Volební model tedy nezahrnuje respondenty, kteří se voleb nechtějí zúčastnit nebo nevědí, zda se jich zúčastní."

Pro podrobnější vysvětlení viz Centrum pro výzkum veřejného mínění: Stranické preference a volební model v dubnu 2013 (.pdf)

Pavel Kováčik

Pavel Kováčik

To přece pan předseda ví sám dobře, jak dopadl naposledy z funkce předsedy sociální demokracie a ostatně i teď v těch krajských volbách dostávali Národní socialisté daleko větší preference, než byl potom skutečný výsledek.

Před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2010 slibovaly některé volební průzkumy ČSSD zisk až 30%. Další lehce pod touto hranicí jako například květnový průzkum společnosti SANEP. Skutečný výsledek sociálních demokratů pak byl 22%, což je výrazně míň než v uvedených průzkumech, až do této části je tedy výrok Pavla Kováčika pravdivý.

Zavádějícím ho ale činí tvrzení o tom, že se tento trend opakoval i v krajských volbách u strany Narodní socialisté LEV21, které Jiří Paroubek v současnosti předsedá. V předvolebních průzkumech (tabulka - "Kraje ČR" a zde příslušný kraj a průzkum), které si nechávala dělat Česká televize před krajskými debatami se ani jednou nedostala strana Jiřího Paroubka tak vysoko, aby mohla získat byť jen jednoho zastupitele. Například v Karlovarském kraji se tato strana nedostala ani ze sloupce "ostatní"(pdf.str.7.) a v reálných volbách pak dostala víc hlasů, než strany které skončily v průzkumu nad ní. Konečný výsledekv krajských volbách ale byl pro tuto stranu stejně neúspěchem - Národní socialisté získali v republikovém průměru pouhých 0.5 % hlasů.

Výrok Pavla Kováčika na základě zjištěných informací z předvolebních průzkumů hodnotíme jako zavádějící. Ve volebních výsledcích a preferencích ČSSD při volbách do poslanecké sněmovny rozdíl velký byl. Ovšem při volbách do krajských zastupitelstev byli Národní socialisté LEV21 marginální stranou jak v preferencích tak v konečných výsledcích, v některých případech jí předvolební průzkumy dokonce ubraly.

Pavel Kováčik

Pavel Kováčik

Tato vláda ruší, teď naposledy státní či jiné obecní třeba jesle. (..) Jesle v této chvíli, od jakéhosi datumu 1. května, tuším, nebo 1. 1. příštího roku už totálně, nebude stát zřizovatelem, nebude ministerstvo zdravotnictví, které to dosud mělo v gesci, nebude zřizovatelem jeslí, čili tato služba občanům se naplno dává do soukromých rukou

Na základě §124 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., zákona o provozování jeslí jako zdravotnických zařízení, hodnotíme výrok Pavla Kováčika jako pravdivý.

Jak blíže uvádí ministerstvo zdravotnictví ve svém prohlášení ze dne 21. března 2013, prezident republiky podepsal 28. února 2013 zákon, ve kterém se uvádí, že "provozování jeslí jako zdravotnických zařízení podle dosavadních právních předpisů se ukončí nejpozději do 31. prosince 2013; do té doby není dotčeno právo provozovat tato zdravotnická zařízení ve stejném rozsahu, v jakém byla provozována ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona“. Tento nový zákon tak navazuje na předešlé legislativní změny ze dne 1. dubna 2012, podle kterých již jesle nepatří mezi zdravotnická zařízení. V prohlášení je také zmíněno, že "další řešení týkající se jeslí včetně pracovněprávních postupů je plně v kompetenci jejich dosavadních provozovatelů a zřizovatelů".

Skutečnost, že od 1. ledna 2014 tak už ministerstvo zdravotnictví nebude zřizovatelem jeslí a předá tuto službu do rukou soukromníků, zdůvodňuje na zpravodajských stránkách Českého rozhlasu mluvčí ministerstva tím, že "děti, které jsou umístěny v jeslích nevyžadují zdravotnickou péči v tom smyslu, že by se jednalo o děti nemocné nebo nějak hendikepované".

Pavel Kováčik

Pavel Kováčik

Těch 150, nebo kolik milionům tam jde ročně (do Ústavu pro studium totalitních režimů, pozn.).

Na základě informací o výdajích ze státního rozpočtu pro rok 2013 směrem k ÚSTR hodnotíme výrok Pavla Kováčika jako pravdivý.

Státní rozpočet na rok 2013 (Celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol) uvádí částku, která je určena pro Ústav pro studium totalitních režimů, ve výši (.pdf) zhruba 152 milionů. V loňském roce dosáhl rozpočet (.pdf) ÚSTR zhruba výše 153,5 milionů.

Pavel Kováčik

Pavel Kováčik

Já nevím, já si myslím, že to až tak snaha sociální demokracie není (hovoří o vývoji v ÚSTRu, pozn.), vždyť zástupci, které navolil teď naposledy Senát a byli nominováni jakoby sociální demokracie, jsou pouze dva, v odvolání pana ředitele Hermana bylo potřeba 6 hlasů, čili to není až tak úplně věcí sociální demokracie, ale celkové atmosféry, celkového způsobu práce toho ústavu.

Současnými členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (dále ÚSTR) jsou Petruška Šustrová, Mgr. Lukáš Jelínek, MUDr. Naděžda Kavalírová, PhDr. Emilie Benešová, PhDr. Jan Bureš, Ph.D. a Mgr. Michal Uhl.

Petruška Šustrová byla Senátem zvolena 30.října 2008 na návrh Poslanecké sněmovny.

Mgr. Lukáš Jelínek, PhDr. Emilie Benešová a Mgr. Michal Uhl byli do Rady zvoleni 5. prosince 2012 na návrh občanských sdružení nebo jiných právnických osob. MUDr. Naděžda Kavalírová byla zvolena na návrh prezidenta Václava Klause.

PhDr. Jan Bureš Ph.D. byl zvolen dle 21.března 2013 na návrh občanských sdružení či jiných právnických osob.

PhDr. Jan Bureš kandidoval za ČSSD v roce 2010 v komunálních volbách a Mgr. Lukáš Jelínek je členem představenstva Masarykovy demokratické akademie, čili think-tanku české demokratické levice.

Dle paragrafu 9 odst. (1) písm. b) Zákona č. 181/2007 Sb. o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů do působnosti Rady náleží jmenovat a odvolávat ředitele a dohlížet na jeho činnost.

Dle jednacího řádu je Rada " schopna se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů. K platnosti usnesení Rady je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů " (čl.5, odst. 3). Hlasování o odvolání ředitele není v jednacím řádu nijak zvláštně upraveno.

Při odvolání ředitele Hermana 10. dubna 2013 měla Rada šest členů, k odvolání tedy stačily čtyři hlasy. Ředitel Herman byl odvolán většinou pěti hlasů.

Na základě dostupných informací o volbě členů Rady ÚSTR a podmínkách odvolání ředitele ÚSTR hodnotíme výrok Pavla Kováčika jako zavádějící.