Dle dohledaných reakcí rybníkáři vyjadřovali, že kampaň má smysl, ale zároveň nechtěli posuzovat efektivitu vynaložených prostředků. Trend zvýšené spotřeby domácích sladkovodních ryb je přisuzován zmíněné kampani ze strany šéfkuchařů. Pomoc kampaně je viděna v medializaci výlovů rybníků a též v pořadech o vaření. Stížnosti rybníkářů dle časopisu Media & Marketing směřovali spíše na preferenci ryb z dovozu ze strany některých řetězců.

Výrok poslance Kováčika je hodnocen jako pravdivý, neboť lze dohledat 3 návrhy poslanců KSČM na takovou úpravu Ústavy ČR, která by umožnila odebírání mandátu tzv. přeběhlíkům.

KSČM navrhla příslušnou změnu Ústavy ve volebních obdobích 2006-2010 a také 2010-2014 a to celkem třikrát.

Prvním návrhem (který pokud projdeme důvodové zprávy a samotný zákon zůstává stejný - je pouze doplňován a znovupředkládán) byl sněmovní tisk č. 146 z února 2007. Ten byl předložen skupinou poslanců KSČM. Tato novela ústavy měla umožnit odebrání mandátu poslanci, který opustí poslanecký klub (celý návrh - .doc).

Fakticky stejný návrh pak skupina poslanců KSČM předložila v dubnu 2009. Šlo o tisk 795, konkrétní zákon pak najdete zde (doc. - neliší se od předchozího, je pouze rozšířen v důvodové zprávě).

V tomto volebním období pak KSČM zkusila prosadit zmíněnou novelu potřetí - tentokrát v březnu 2012. Šlo o sněmovní tisk 640. Jako v předchozím případě byl doplněn návrh původní o další pasáže do důvodové zprávy, legislativní změny byly stejné jako v návrzích předchozích.

Na závěr dodáváme, že se tyto návrhy nikdy nedostaly přes 1. čtení v Poslanecké sněmovně.

Existence NKÚ je stanovena v článku 97 Ústavy ČR, jeho činnost se řídí zákonem 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu. Ani z jednoho nevyplývá povinnost vlády zabývat se kontrolními závěry úřadu.

Zákon pouze v § 30 stanoví, že „všechny schválené kontrolní závěry zveřejňuje prezident Úřadu ve Věstníku Úřadu, zasílá je neprodleně Poslanecké sněmovně, Senátu, vládě a na požádání ministerstvům.“

Cechovní normy jsou inspirovány bývalými Československými státními normami a přináší způsob jak kontrolovat kvalitu potravin prodávaných českými výrobci. Potravinářská komora zřídila pro přípravu cechovních norem internetový server cechovninormy.cz, na kterém se do procesu tvorby těchto norem může připojit i nejširší veřejnost. V této době je schváleno zhruba 100 cechovních norem pro výrobky z různých odvětví. Mezi ně patří třeba Bramborák s uzeným masem, který musí mít ve složení nejméně 63 % brambor, 12 % uzeného masa, pšeničnou mouku, vejce, česnek, majoránku a na smažení řepkový olej.

Tendence slučovat dozorové orgány se objevovaly v roce 2013 za vlády Petra Nečase. Tehdejší ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) konkrétně prosazoval slučování Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Státní veterinární správy do jedné dozorové instituce. Tento krok schválila vláda, která v usnesení z 2. května 2013 ukládá ministru zemědělství úkol provést sjednocení těchto dvou orgánů.

S předčasným koncem vlády Petra Nečase v červnu 2013 však skončily i snahy o toto sjednocení – nový ministr zemědělství Miroslav Toman v srpnu slučování zastavil.

Slučováním, které legislativním procesem úspěšně prošlo, bylo převedení práv a závazků Státní rostlinolékařské správy na Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, k čemuž došlo pomocí zákona č. 279/2013 Sb., vyhlášeného 10. 9. 2013.

Rozpočet kapitoly, pod níž spadá Státní zemědělská a potravinářská inspekce, se v posledních pěti letech vyvíjel takto:

2010 - 339 953 tis. Kč

2011 - 307 151 tis. Kč

2012 - 300 798 tis. Kč

2013 - 307 292 tis. Kč

2014 - 321 260 tis. Kč

V rozpočtu na rok 2015 pak dochází k dalšímu nárůstu výdajů organizačních složek státu, přičemž webové stránky Ministerstva zemědělství uvádějí jako primární důvod tohoto nárůstu navýšení výdajů zejména právě pro dozorové orgány - Státní veterinární správu a Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci - z důvodu požadavku na zvýšení počtu kontrol a následné zvýšení ochrany spotřebitelů.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, kontrolní orgány v letech zbržděné ekonomiky měly k dispozici méně peněz na svou činnost, nehodnotíme ovšem, že by snad pravice neměla vůli k jakékoli kontrole v dané oblasti.

Vláda 18. ledna 2016 schválila návrh novely zákona č. 321/2004 Sb. o vinohradnictví a vinařství. Ačkoliv návrh ještě nemá zaručené přijetí, je pravdou, že příprava novely je v konečné fázi. Marian Jurečka jakožto ministr zemědělství na konci ledna předsedovi vlády zaslal (.doc) její konečné znění, a novela je tak připravena k projednávání v parlamentu.

Pančováním vína se rozumí jeho falšování, které novela specifikuje v paragrafu 3, odstavci 2. Falšování, popsané například jako přidávání vody, alkoholu, nebo nedovolených prostředků k ošetřování vína, v novele nově spadá pod sankci 50 milionů Kč - oproti původní verzi zákona, kde byla maximální výše sankce 5 milionů (§ 39, odstavec 7). Krom falšování pod novou maximální sankci spadá například nesprávné označení výrobku (§ 16, odstavec 16).

Výrok je z několika důvodů hodnocen jako neověřitelný.

Soutěž "Poznej Klasu" probíhala v Královehradeckém kraji pod záštitou poslankyně Soni Markové z KSČM v roce 2007. Krátkou zmínku o soutěži obsahují webové stránky KSČM. Výsledky soutěže byly publikovány online a podle zdroje Státního zemědělského intervenčního fondu soutěž vyhrála Základní škola Opočno a Základní škola Rokytnice (.pdf, str. 1). Přihlásilo se celkem 11 škol a jejích 500 žáků.

Z principu není možné ověřit, zda rodiče hodnotili projekt pozitivně, už vůbec pak nelze říci, zda opravdu podle značky Klasa nakupovali. Ikdyby bylo možné získat čísla prodejnosti výrobků Klasa, nelze bez dalšího kauzálně spojit nárůst jejich prodeje s jednorázovou akcí pro školy v Královehradeckém kraji. Co se nákladů soutěže týče, rovněž nejde o údaje z veřejných zdrojů dostupné. Kromě ceny výhercům zahrnovaly také odměnu pro účastníky soutěže. Účastníci byli odměněni knihami, propagačními materiály s logem značky Klasa a potravinářskými výrobky. Obě vítězné základní školy pak vyhrály výlet v hodnotě 5000 korun (.pdf, str. 1). Další, například administrativní či logistické náklady, však nejsou veřejně k dispozici.

Pavel Kováčik srovnává energetickou hodnotu v kilojoulech, otázka však směřovala na obsah cukru a výrok tak hodnotíme jako zavádějící. V následujících odstavcích porovnáme obě hodnoty - jak cukr, tak energetické hodnoty.

Půl litru světlého dvanáctistupňového piva má energetickou hodnotu 990 kJ. 15 kostek cukru o váze 4 gramy (tedy 60 gramů cukru) pak má celkovou energetickou hodnotu 1008 kJ. Tyto dvě hodnoty jsou tedy prakticky stejné.

Srovnáme-li však samotný cukr, který má být škodlivý a na nějž otázka směřovala, jedná se o 10,65 gramů v půl litru piva, zatímco v 15 kostkách cukru ho bude 59,7 gramů, což je násobně více.

U půllitru Coca Coly se pak jedná o 52,5 gramů cukru a energetickou hodnotu 892,58 kJ.

Pavel Kováčik tedy míchá dvě různé roviny. Energeticky půllitr 12° piva srovnatelný s 15 kostkami cukru, nicméně ve stejném množství Coca-coly není kilojoulů „daleko víc,“ ale ještě o něco méně. V množství cukru zase 0,5 litru „dvanáctky“ piva dosahuje pouze zlomku množství obsaženém v 15 kostkách cukru, zatímco v Coca-cole se množství zmíněným 15 kostkám výrazně blíží.