Budvar je jediný národní podnik na území České republiky a toto opatření (zachování statusu národního podniku) bylo přijato, aby zabránilo privatizaci do rukou amerického koncernu Anheuser Busch, který nedávno fúzoval
Výrok pronesl prezident Zeman při návštěvě Jihočeského kraje 17. února 2014.
Tvrzení, že Budějovický Budvar je jediným národním podnikem, deklarovala i Česká televize. Obchodní rejstřík ale subjektů této právní formy (národní podnik) registruje vícero. Je to například Žatecký chmel sídlící v Žatci, dále KOMENIUM či TIPOS se sídlem v Praze. Dva posledně jmenované jsou sice v likvidaci, ale stále existentní.
Speciální formu Budějovického Budvaru potvrzuje i to, že je vyňat z působnosti zákona o majetku ČR (§54 odst. 1,) který nahradil dřívější hospodářský zákoník a nejspíš pro něj předpokládal zvláštní právní úpravu. Judikatura Vrchního soudu ale potvrdila, že jen kvůli zániku či nahrazení zákoníku, který dal národním podnikům vzniknout, není třeba tuto právní formu, respektive společnosti této formy, rušit.
Status národního podniku byl Českému akciovému pivovaru (přímému předchůdci Budějovického budvaru) přidělen Benešovými dekrety při vlně znárodňování roku 1945, konkrétně dekretem č. 100/1945 (§12an), což potvrzuje i sám Budějovický Budvar. Stalo se tak poté, co jej během války spravovali nacisté.
K tomu, proč si Budvar ponechává právní formu národního podniku, se generální ředitel pro Českou televizi vyjádřil takto: „Pokud by došlo k privatizaci nebo k transformaci podle stávající legislativy; tak nám by to významně zhoršilo pozici při ochraně duševního vlastnictví podniku mimo Českou republiku." Obává se tedy nikoliv privatizace ze strany Anheuser Busch, ale toho, že by (například i v dlouhotrvajícím sporu (pdf) s touto společností) podnik neobstál v ochraně značky.
Na základě výše zmíněných faktů tedy musíme hodnotit výrok jako nepravdivý.
Uzbeckého prezidenta Islama Karimova pozval můj předchůdce...
Prezident Miloš Zeman se takto vyjádřil v otevřeném dopise publikovaném na webových stránkách Pražského hradu 11. února 2014. Jeho tvrzení na základě vyjádření tehdejšího kancléře prezidenta Klause, Jiřího Weigla, hodnotíme jako pravdivé.
V souvislosti s možnou kritizovanou návštěvou prezidenta Karimova uvedl web iHNed.cz následující informaci: „,Prezident Uzbecké republiky Islam Karimov zavítá do Prahy koncem února. Návštěva je reciproční,' sdělil Hospodářským novinám mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Odkazuje na cestu prezidenta Václava Klause do Taškentu v roce 2004, tedy téměř před deseti lety."
Václav Klaus absolvoval v září 2004 státní návštěvu ve střední Asii. Setkal se také s uzbeckým prezidentem a pronesl při této příležitosti projev. Dle vyjádření tehdejšího kancléře Jiřího Weigla pak skutečně učinil pozvání k reciproční státní návštěvě ČR: „Václav Klaus navštívil Uzbekistán na státní návštěvě v září 2004. Je obvyklé, že při této příležitosti se hostitelské straně předává reciproční pozvání ke státní návštěvě. To také V.K. před deseti lety učinil. Praktické kroky k realizaci této návštěvy však v době prezidentství V. K. učiněny nebyly."
Světová cena uranu stoupla desetinásobně. Jsme jediná země v Evropě, která má vlastní ložiska. To nám dává výhodu,
Prezident Miloš Zeman se dle serveru iDNES.cz měl takto vyjádřit při návštěvě ve Žluticích dne 15. ledna 2014.
Vývoj cen uranu popisuje web InvestmentMine, cenový vrchol uran dosáhl v roce 2007, kdy v maximu stál bezmála 140 dolarů za 1 libru váhy. Tato maximální cena je skutečně desetinásobkem ceny z let přelomu tisíciletí. Nicméně od dosažení vrcholu ceny opětovně klesají, v současné době stojí libra uranu 35 dolarů, což znamená zhruba dvoj-trojnásobek cen z přelomu tisíciletí.
Miloš Zeman se mýlí také v tom, že jsme jediná evropská země s vlastními ložisky. Nalezišti uranu dle dat OECD z r. 2009 disponovaly (.pdf, s. 18) také např. Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko nebo Ukrajina.
Těžba uranu pak probíhá na Ukrajině, v Rumunsku, Německu nebo Francii.
Za mé vlády byl rozpočet (na obranu, pozn. Demagog.cz) trvale čtyři roky na úrovni dvou procent, a to až do roku 2003. Nu a pak začal plynule klesat.
Miloš Zeman byl předseda vlády České republiky v období 22. 7. 1998 - 12. 7. 2002. V tomto období (a v roce 2003) se držel rozpočet na obranu na těchto hodnotách (podíl výdajů kapitoly MO na HDP):
1998 - 2,07%
1999 - 2,25% (První Zemanovou vládou schvalovaný rozpočet)
2000 - 2,35%
2001 - 2,10%
2002 - 2,23%
2003 - 2,21% (Rozpočet schvalovaný již vládou Špidlovou)
Tedy mezi roky 1998 až 2003 byl rozpočet na obranu opravdu nad úrovní dvou procent.
Pokud jde o porovnání s následujícím obdobím, pak již rozpočet na obranu opravdu plynule klesal - jen se dvěma výjimkami: V roce 2005 a 2009 oproti předchozímu roku stoupal, v obou případech však již hodnotu 2 procent nepřesáhl.
Kolegyně a kolegové, napsal jsem sice několik knih o společenských vizích, ale nejsem tak autorsky ješitný, abych předpokládal, že jste je všichni četli.
Miloš Zeman je autorem knih:
Význam slova vize je podle slovníku cizích slov: vidina, zjevení, představa, vidění do budoucnosti. Miloš Zeman ve třech svých knihách (Naše posttotalitní krize a její možná východiska, Varovná prognostika: Kniha, která v roce 1991 nevyšla, a Vzestup a pád české sociální demokracie) píše o společenských vizích, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Současně bych chtěl poblahopřát více než 110 poslancům, kteří se sem dostali poprvé.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle reportáže České televize zasedlo v tomto volebním období v poslaneckých lavicích 118 nováčků.
Mezní zdanění nejbohatších příjmových skupin ve Švédsku dosahuje 56 %.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle zdroje finance.cz kombinovaná (na místní i centrální úrovni dohromady) horní sazba daně z příjmu fyzických osob v roce 2013 činila ve Švédsku 56,6 %.
Mimochodem, zatímco v koaliční smlouvě se mluví o finanční policii, v programovém prohlášení žádnou finanční policii nevidím.
Koaliční smlouva podepsaná vládními stranami ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL skutečně v sekci Boj s korupcí a organizovaným zločinem (strana 27) hovoří o Finanční policii, konkrétně říká: “ K posílení výkonnosti policie v oblastech finanční kriminality budeme posuzovat podmínky pro obnovení činnosti Finanční policie a zároveň zajištění apolitičnosti, nezávislosti a vyšší výkonnosti Finančně analytického útvaru Ministerstva financí ČR, jehož odpovědnosti a kompetence musí být spojeny s garantovanou apolitičností, vyšší analytickou i exekutivní výkonností ”.
Oproti tomu programové prohlášení této vlády už finanční policii přímo nezmiňuje a na téma boje proti finanční kriminalitě jen slibuje přijmout “ opatření nezbytná ke zlepšení efektivity výběru daní a cel, zamezí zneužívání a obcházení daňových předpisů, ” například “ komunikací mezi orgány daňové správy, Celní správou ČR, Finančním analytickým útvarem Ministerstva financí, Policií ČR a státním zastupitelstvím ”.
Výrok Miloše Zemana je tedy pravdivý.
A já si vzpomínám, že když jsem v roce 1996 měl rovněž první projev jako předseda Poslanecké sněmovny, řekl jsem, že Sněmovna má být dílnou, ze které budou vycházet dobré zákony.
Miloš Zeman byl zvolen předsedou Poslanecké sněmovny 27. června 1996. V projevu po svém zvolení tehdy mimo jiné řekl: “ Přál bych si, aby český parlament byl dílnou. Dílnou, z níž budou vycházet dobré zákony, které nebudou muset být novelizovány krátce poté, co byly přijaty. Přál bych si, aby vedle návrhů zákonů, které nám bude předkládat nová vláda, vycházely z této dílny i kvalitní zákony inspirované odbornými výbory nebo poslaneckými kluby. A přál bych si, aby tyto zákony byly projednávány v ovzduší maximální tolerance ”.
...nový ministr školství navrhuje školskou reformu neomezovat pouze na neustálé experimenty s vysokoškolským studiem, ale začít od základního, a dokonce od předškolního vzdělávání…
Koaliční smlouva (.pdf) bod 7.1 uvádí: “ Poslední rok předškolního vzdělávání zavedeme v zásadě jako povinný.V otázce povinné přípravy dítěte na základní vzdělávání od 5 let prosazujeme varianty které jsou v souladu s legislativou pro první stupeň základní školy ”.
Tenhle záměr potvrdil ministr Chládek i v rozhovoru pro deník Právo (dostupné na novinky.cz): “ U nás se vždycky reformy dělaly tak, že se s nimi začínalo odprostřed, jako třeba maturita. Já si myslím, že by se mělo začínat odspoda. Poslední rok před školou by měl být povinný ”.
