Mám tím na mysli rozdíly obsahové. A abych vás dlouho nezdržoval, dovolte mi, abych uvedl jeden jediný příklad. V koaliční smlouvě se dokonce na dvou místech hovoří o tom, že má být snížena daň z přidané hodnoty na léky, knihy a případně další komodity. V programovém prohlášení jsem se dočetl pouze o snížení daně z přidané hodnoty na léky.
V koaliční smlouvě se v bodě 2.4 dočteme o snížení sazby DPH jak na léky, tak na knihy, v bodě 2.5 pak o obecné vůli snížit sníženou sazbu DPH a v bodě 8.1 o snížení DPH na knihy.
V programovém prohlášení vlády se skutečně dočteme na straně 7 v bodu 3.3 pouze o snížení DPH na léky, jak tvrdí Miloš Zeman.
Koaliční smlouva:
Programové prohlášení vlády:
Mimochodem, pane Moravče, tentokrát těch nových poslanců bude 118…
Je pravdou, že z říjnových předčasných voleb se do dvousetčlenné Sněmovny dostalo 118 nových poslanců. Po volbách o tom informovala např. Česká televize a to jak v přiloženém textu, tak i v reportáži, která se nachází na konci tohoto textu.
Tak především na rozdíl od lustračního osvědčení žádný zákon nevyžaduje, aby kandidát měl bezpečnostní prověrku. Důvod mých pochybností nespočíval v tom, že ji nemá, ale v tom, že podle informací, které jsem dostal, a nezapomeňte, že prezident má právo používat informací právě při prověřování příslušných kandidátů, tak tato bezpečnostní prověrka mu (Janu Mládkovi – pozn. Demagog.cz) byla odmítnuta, nikoli přerušena.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s odvoláním na následující informace z médií.
Na tom, že bezpečnostní prověrka není pro členy vlády nutná, se nejen v souvislosti s aktuálním případem Jana Mládka shodují mnozí ústavní odborníci. Například Marek Antoš z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK říká: „Na členy vlády se hledí, jako by bezpečností prověrku měli automaticky, čili oni ji vlastně nepotřebují. Jiná věc by byla, pokud by tady byla nějaká silná indicie, kterou by třeba prezident mohl získat od tajných služeb, že nějaká konkrétní osoba je bezpečnostním rizikem pro stát – to by samozřejmě mohlo být důvodem pro odepření jmenování“.
Sám Jan Mládek po tiskové konferenci, kde Miloš Zeman vyjádřil své výhrady, vydal tiskové prohlášení, ve kterém říká: „O prověrku NBÚ jsem sám požádal v listopadu 2005, kdy jsem byl na Úřadu vlády, proces jejího získání nebyl dokončen. V roce 2007 jsem byl NBÚ požádán, ať doložím, nač prověrku potřebuji, což jsem doložit nemohl, protože jsem byl od září 2006 v soukromém sektoru. NBÚ následně prověrku zastavil”.
Již v květnu 2006 však přinesl server idnes.cz zprávu, že v roce 2001 odmítl Národní bezpečnostní úřad udělit tehdejšímu náměstku ministra financí Janu Mládkovi prověrku na stupeň “tajný” a bylo mu uděleno pouze osvědčení na stupeň “vyhrazený”, tedy nejnižší ze čtyř stupňů. Důvodem měly být Mládkovy styky s ruskými podnikateli.
Tato zpráva tedy koresponduje se zmíněnými informacemi Miloše Zemana.
Já pouze vyslovil pochybnost, nic více, ale nic také méně, jestli dobrým ministrem vnitra je člověk, který za devět měsíců absolvoval plzeňskou Právnickou fakultu. A řekl jsem také, že jsem velmi rád, že navrhovanou kandidátkou na ministryni spravedlnosti je právě profesorka Válková, která byla první, která tyto jemně řečeno pochybné operace odhalila.
Výrok je hodnocen jako pravdivý. Zeman na tiskové konferenci připomněl aféru s rychlostudenty na plzeňských právech a uvedl ji jako výtku ke vzdělání jednoho z kandidátů na ministry, který titul získal během devíti měsíců. Pravdivá je také část výroku o Heleně Válkové, která byla mezi prvními, kdo poměry na plzeňské Právnické fakultě kritizovali.
Miloš Zeman na své tiskové konferenci 10. ledna uvedl několik výtek k navrženým kandidátům na ministry ve formující se vládě. Vzdělání jednotlivých uchazečů se týkala druhá výtka. Zeman zapochyboval, zda kvalifikační předpoklady adepta, který svůj titul získal během devíti měsíců na plzeňské Právnické fakultě, jsou na post jakéhokoliv ministra dostatečné a zda nevzbuzují přinejmenším oprávněné pochybnosti.
K Heleně Válkové, kandidátce na ministryni spravedlnosti, se Zeman dostal při dotazech od novinářů. Jeden z dotazů zněl, zda by Zeman doporučil, aby na některých ministerstvech byli ponecháni ministři Rusnokovy vlády, například na postech náměstků. Na to Zeman odpověděl, že ministři Rusnokovi vlády skutečně kompetentní byli a že ti, kteří se ve vládě osvědčili, by v rolích náměstků jistě byli užiteční. Přitom však také pochválil některé z kandidátů budoucí Sobotkovy vlády, konkrétně adepta na post ministra dopravy, Antonína Prachaře a také Helenu Válkovou, neboť byla mezi prvními, kdo upozornili na poměry na plzeňských právech.
Helena Válková, v té době vedoucí katedry trestního práva, skutečně patřila k těm, kdo začali kritizovat vedení fakulty a celkově podivné poměry na plzeňských právech. Reakcí na to bylo její odvolání z funkce. Toto opatření bylo nakonec jen přechodné, Válková však fakultu definitivně opustila v roce 2011.
Před dvěma lety bylo v Německu zabaveno 2120 nelegálně získaných majetků podle obdobného zákona (zákona o prokázání příjmů a původu majetku – pozn. Demagog.cz).
Miloš Zeman o zákoně o prokázání původu majetku hovoří často, stejně jako o možné inspiraci v německé úpravě. I Demagog.cz již dříve ověřoval výrok na toto téma, došel však k závěru, že podobný zákon v Německu neexistuje. Ke stejnému závěru došel i server Česká pozice. Podle serveru E15.cz v Německu pouze existuje možnost “ konfiskaci věci, která byla použita nebo určena ke spáchání trestného činu nebo kterou pachatel získal trestný činem ”.
Protože tedy obdobný zákon prokazatelně v Německu neexistuje, nemohl podle něj být ani zabavován žádný majetek a výrok hodnotíme jako nepravdivý.
Za druhý ze tří zákonů, které by měly z této dílny vyjít, pokládám zákon o prokázání původu příjmů a majetku. Ve vládním programovém prohlášení se o něm mluví pouze v kapitole Ministerstva financí a bohužel k mé lítosti, pane ministerský předsedo, nebyl zmíněn v prioritách vlády.
V Programovém prohlášení vlády ČR v kapitole 3. Resortní priority, podkapitole 3.1 Ministerstvo financí stojí: “ Vláda podnikne nezbytné kroky v oblasti prokazování původu nabytého majetku a v této souvislosti přijme přiměřená opatření v daňových a trestně právních předpisech ”. Kapitola 2 programového prohlášení, tedy Priority vlády, o přijetí opatření v této věci mlčí.
Kolegyně a kolegové, napsal jsem sice několik knih o společenských vizích, ale nejsem tak autorsky ješitný, abych předpokládal, že jste je všichni četli.
Miloš Zeman je autorem knih:
Význam slova vize je podle slovníku cizích slov: vidina, zjevení, představa, vidění do budoucnosti. Miloš Zeman ve třech svých knihách (Naše posttotalitní krize a její možná východiska, Varovná prognostika: Kniha, která v roce 1991 nevyšla, a Vzestup a pád české sociální demokracie) píše o společenských vizích, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Už můj předchůdce mu (šéfu protokolu Hradu – pozn. Demagog.cz) udělil výjimku z vysokoškolského vzdělání a svou práci vykonává tak skvěle jako nikdo před ním a obávám se, ani nikdo po něm.
Výrok je hodnocen na základě informací z Mladé fronty DNES a ČTK jako pravdivý.
Jindřich Forejt, šéf protokolu Hradu, se na konci roku dostal do pozornosti médií s jeho údajným užíváním vysokoškolských titulů, kterých nikdy nedosáhl. Shrnující text je dostupný např. na serveru Idnes.cz.
Miloš Zeman mluví o výjimce z vysokoškolského vzdělání. O této výjimce a její nutnosti pro Forejta informuje v článku Chlubí se prestižní školou, žádnou však nedostudoval Mladá fronta DNES 19. prosince 2013. Výňatek z tohoto článku, který je dostupný pouze v tištěné podobě, lze dohledat na webu Deník.cz (zdroj ČTK).
Citujeme: " Vládní nařízení o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě hovoří jasně: protokolář by měl mít vysokoškolský titul. Alespoň s ohledem na finanční ohodnocení. Měsíčně v průměru bere zhruba 80 tisíc korun, přitom všichni, kteří jsou zařazeni ve třinácté platové třídě, musí mít magisterský titul.Zaměstnavatel může udělit výjimku až na čtyři roky. Je tedy velmi pravděpodobné, že ji dostává i Forejt. Hrad tuto informaci nepotvrdil, ale ani nevyvrátil.‚Všechny zákonem dané podmínky jsou samozřejmě dodržovány,‘vzkázal jen mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.Na dotazy, zda Hrad bude mlžení Jindřicha Forejta nějakým způsobem řešit, už neodpověděl."
Skandinávské země se umisťují na prvních příčkách konkurenceschopnosti. Ale nejenom to. Umisťují se i na prvních příčkách toho, čemu se říká Human Development Index, to znamená index, který vedle ekonomické výkonnosti zahrnuje i pravděpodobnost dožití, míru kriminality, míru ochrany životního prostředí a další právě sociálně ekologické parametry.
Podle aktuálních údajů Světového ekonomického fóra, konkrétně Indexu globální konkurenceschopnosti pro roky 2013–2014 (.pdf), který sleduje celkem 148 zemí, se Skandinávské země (Norsko, Švédsko, Finsko a Dánsko) umístily na třetím (Finsko), šestém (Švédsko), jedenáctém (Norsko) a patnáctém (Dánsko) místě.
Tzv. Index lidského rozvoje (tzv. Human Development Index) zohledňuje tři proměnné – naděje dožití v daném státě, úroveň vzdělání a příjem. Jeho součástí tedy není Zemanem zmiňovaná “míra kriminality, míra ochrany životního prostředí”.
Podle nejnovějších údajů sledovaného indexu (statistika Organizace spojených národů) se sledované skandinávské země umístily na prvním (Norsko), sedmém (Švédsko), patnáctém (Dánsko) a dvacátém prvním (Finsko) místě.
Je možné konstatovat, že se skandinávské země umísťují na předních příčkách obou sledovaných indikátorů. Human Development Index však zahrnuje jiné, než Zemanem zmiňované proměnné. Proto výrok hodnotíme jako zavádějící.
Dánsko, uznávám, jako jediná země Evropské unie, má jednotnou daň z přidané hodnoty ve výši 25 % a přitom podle eurobarometru jsou Dánové nejšťastnější zemí v Evropě.
Dánsko je skutečně jedinou zemí v Evropské unii, která má jednotnou sazbu DPH ve výši 25 %. Je také pravdou, že podle různých průzkumů jsou Dánové nejšťastnějším národem v EU (dokonce na světě). Výhrada u výroku je v tom, že o posledně jmenovaném referují studie OSN (prostřednictvím ČTK), a nikoli Eurobarometru. Nicméně i přes tuto nepřesnost je výrok hodnocen jako pravdivý.
