A opačným extrémem tohoto čechocentrismu bylo hledání inspirací v co nejvzdálenějších koutech naší planety. Zazněl vážně míněný návrh, abychom se připojili ke smlouvě NAFTA, to znamená k dohodě o volném obchodu mezi Spojenými státy, Kanadou případně Mexikem. Zazněl neméně vážný návrh, abychom se inspirovali Singapurem, jako jedním z asijských tygrů.
Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť prezident Zeman naznačuje, že záměr o uvažovaném připojení k NAFTA je čistě vnitřní otázka, nicméně reálně tak bylo uvažováno v rámci Evropské unie.
Návrh na připojení zemí Evropské unie k Severoatlantické zóně volného obchodu (NAFTA) byl projednán ve dnech 25. – 26. listopadu 1995 v Karlových Varech na mezinárodní konferenci Nové atlantické iniciativy. K NAFTA se měla připojit Evropská unie rozšířená o země střední Evropy.
Nic ale nenasvědčuje tomu, že by se k NAFTA měla připojit pouze Česká republika individuálně. Návrh, aby se Česká republika inspirovala Singapurem, již není tak snadné zhodnotit.
Česká republika dlouhodobě vkládá úsilí do vybudování především obchodních vztahů se Singapurem (viz program agentury CzechInvest CzechAccelerator 2011–2014), který je opakovaně hodnocen jako nejpříznivější pro podnikání na světě (Doing Business 2014 report, str. 3 – . pdf).
V tomto ohledu bývá Singapur označován jako vzor pro jiné země, které chtějí podpořit ve vlastním prostředí podnikání; s nadsázkou o tom hovoří např. Jan Švejnar na svém webu, Václav Klaus ve svém projevu u příležitosti státní návštěvy Singapuru 3. 10. 2006 výslovně označil Singapur za příklad “ dynamického a úspěšného hospodářského rozvoje, jako země figurující na špičce indexu ekonomické svobody, jako příklad úspěšnosti reforem, které vytvářejí prostor pro podnikatelskou iniciativu, jako stát, kde platí jasná pravidla a kde nekvete korupce ”. V obou případech se jedná o informace vytržené z kontextu, které skutečnost spíše zkreslují než osvětlují, a z toho důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.
Chtěl bych vás upozornit, že podle údajů společnosti IDEA švédský státní dluh za posledních deset let klesl o 50 %.
Studii či článek institutu IDEA zaměřený na zadlužení Švédska se nám nalézt nepodařilo, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Pro doplnění přidáváme data Eurostatu, podle kterých se hrubý veřejný dluh Švédska snížil z 52,5 % HDP (2002) na úroveň 38,2 % HDP (2012). Tato čísla by tedy ukazovala na menší pokles, než o jakém mluví prezident Zeman, nicméně nemůžeme vyloučit, že společnost IDEA vydala odlišné údaje.
(Chtěl bych vás upozornit, že podle údajů společnosti IDEA švédský státní dluh za posledních deset let klesl o 50 %. ) A my, kteří jsme byli v situaci, kdy jsme zvyšovali státní dluh i v době šestiprocentního hospodářského růstu...
Období silného hospodářského růstu bylo v ČR v letech 2005 (6,8%), 2006 (7,0%) a 2007 (5,7%). Český statistický úřad (.xls) uvádí, že hodnota státního dluhu vzrostla v té době z 22,2% HDP (2005) na 24,4% HDP (2007).
Chtěl bych jenom upozornit, že z hlediska plnění maastrichtských kritérií, která jsou tři, nám nic nebrání v tom, abychom již nyní zahájili přípravné práce pro vstup do eurozóny a abychom se přiblížili onomu dvouletému přechodnému období, v němž kurs koruny vůči euru má být fixován ve velmi úzkém tolerančním pásmu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Maastrichtská kritéria jsou čtyři (případně pět, dle terminologie), nicméně praktický vývoj podmínek přístupu k euru Miloš Zeman popisuje korektně.
Konvergenční (maastrichtská) kritéria jsou základní podmínkou pro vstup do eurozóny (přijmutí eura) a jsou 4 (5 pokud kritérium o udržitelnosti veřejných financích rozdělíme na pravidlo o deficitu veřejných financích a míry veřejného zadlužení):
1. Kritérium cenové stability
2. Kritérium dlouhodobě udržitelného stavu veřejných financí
3. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb
4. Kritérium stability kurzu měny a účasti v ERM II
Jakým způsobem ČR plní tato kritéria aktualizuje Ministerstvo financí ČR ve zprávě plnění o ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou (pdf.). Z této zprávy vyplývá (str. 3–4), že ČR v současnosti i ve střednědobém výhledu splňuje první 3 kritéria. ČR nemůže plnit kritérium čtvrté, neboť:
„Přijetí členského státu EU do eurozóny je podmíněno úspěšným, minimálně dvouletým setrváním národní měny v Evropském mechanismu směnných kurzů II (ERM II). Vyhodnocení plnění kritéria účasti v mechanismu směnných kursů bude možné teprve poté, co Česká republika vstoupí do ERM II a bude stanovena centrální parita koruny k euru. Česká měna se zatím do systému nezapojila, proto také nemá stanovenou centrální paritu k euru, vůči níž by se sledovaly fluktuace měnového kurzu a tedy i plnění tohoto kritéria“.
Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý – podle zprávy Ministerstva financí plníme první tři kritéria a nic nám ani nebrání v tom, abychom vstoupili do ERM II, byl zafixován kurz koruny vůči euru a ČR započala dvouleté období nutné pro přistoupení k eurozóně.
V minulosti vždy prezident navrhoval určitá jména velvyslanců, já jsem navrhoval pouze dvě, moji předchůdci jich navrhovali daleko víc.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat žádné relevantní zdroje o počtu velvyslanců navrhovaných předchozími prezidenty. Kontaktovali jsme v této věci Ministerstvo zahraničních věcí ČR a na základě jeho vyjádření hodnocení případně upravíme.
Miloš Zeman skutečně zatím navrhl dvě osobnosti, které by se dle něj měli stát velvyslanci, jedná se o Livii Klausovou a Vladimíra Remka.
...a za druhé bych chtěl velmi zdvořile připomenout obdobnou situaci, která nastala v roce 1998. Tehdy úřednická vláda Josefa Tošovského zdaleka neměla zajištěnou důvěru v Poslanecké sněmovně a Václav Havel tehdy vystoupil s naléhavým projevem, z něhož mi dovolte ocitovat pouze jednu jedinou, byť delší větu:"Jestliže Poslanecká sněmovna nepřijme vládu Josefa Tošovského, budu týdny a týdny přemýšlet, diskutovat a uvažovat a pověřovat jednáním o sestavení vlády další a další osoby, a pak opět budu týdny a týdny uvažovat, až nakonec žádné předčasné volby nebudou." Konec citátu Václava Havla z roku 1998.Pro stručnost podotýkám, že Tošovského vláda byla schválena a předčasné volby byly.
Je pravdou, že v roce 1998 vznikla úřednická vláda Josefa Tošovského, která byla sestavena z nestraníků, členů KDU-ČSL, ODA a čtyř členů ODS. To, zda získá vláda důvěru Poslanecké sněmovny skutečně nebylo zcela zřejmé - ODS vládu podpořit odmítla s tím, že Václav Havel nerespektuje volební výsledky z roku 1996. Ani druhá nejsilnější strana - ČSSD - důvěru vládě předem nepřislíbila. Vládu odmítly podpořit rovněž KSČM a Sládkovi republikáni. Vláda měla zajištěnou podporu KDU-ČSL, ODA a US (jejichž hlasy k vyslovení důvěry vládě nestačily). (Kopeček, Lubomír (1998): Jak se zrodila opoziční smlouva. Analýza vzniku jednoho z nejkontroverznějších paktů české politiky, s. 4-5).
Miloš Zeman hovoří pravdu také ohledně vyjádření Václava Havla. Ten měl v pátek 23. ledna novinářům sdělit, že považuje za svou povinnost, aby činil kroky vedoucí k získání důvěry Tošovského vládě. Pakliže by nedostala důvěru, prezident bude " týdny hledat takového muže či ženu, který bude mít naději důvěru dostat. Nedostane-li důvěru, budu týdny hledat dalšího, každý z nich bude mít měsíc na vypracování programového prohlášení. Předčasných voleb se těžko dočkají ti, co je chtěj í." (Právo, 24. ledna 1998) O tomto vyjádření 26. ledna 1998 referovalo také Radio Prague.
Vládě Josefa Tošovského byla následně 28. ledna 1998 důvěra vyslovena (viz záznam hlasování 19. schůze PSP ČR, 28. ledna 1998). Předčasné volby do Poslanecké sněmovny se konaly na základě Ústavního zákona č. 69/1998 Sb., o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny 19. a 20. června 1998.
Jisté paralely, ovšem také zásadní odlišnosti, lze v postupu Václava Havla v roce 1998 a v současném postupu Miloše Zemana nalézt. Do jaké míry jsou si tyto dvě situace podobné necháváme na posouzení každého jednotlivce.
Tak zaprvé jsem to řekl svým voličům už v prezidentské kampani (vyvěšení vlajky EU na Hradě - pozn. Demagog.cz), čili splnil jsem jeden ze svých slibů. Za druhé řekl jsem jim, že jsem přesvědčený eurofederalista, i když nesouhlasím s některými blbostmi, které dělá bruselská byrokracie, ale to dělá pražská byrokracie taky.
Výrok Miloše Zemana je na základě jeho vlastního vyjádření z doby prezidentské kampaně hodnocen jako pravdivý.
18. listopadu 2012 byl Miloš Zeman hostem Událostí České televize, která v tomto pořadu položila vždy na závěr reportáže o každém jednom kandidátu stejnou sadu otázek. Jedna z nich se týkala právě vyvěšení vlajky EU na Hradě:
"Dal byste na Hradě, kdybyste byl prezident, vyvěsit unijní vlajku, tedy vlajku Evropské unie?"Ano, zcela určitě." Zemanův eurofederalismus je jím samotným často a konzistentně zmiňovaným postojem. Např. 10. prosince 2012 Zeman mluvil o svých evropských postojích pro server Euractiv.cz. Obecně lze uvést, že svůj postoj deklaroval Zeman po celou dobu kampaně. Stejné vyjádření lze dohledat však již v roce 2008, kdy pro server Euroskop.cz uvedl 28. prosince 2008 následující:
"Zeman také zdůraznil, že respektuje euroskeptický názor současného prezidenta a svého dlouholetého politického rivala Václava Klause. "Já jsem druhý extrém... Já jsem také menšina, ale přesně obrácená. Já jsem totiž eurofederalista, který by si přál, aby časem, postupně, vznikly Spojené státy evropské s jednotnou zahraniční, obrannou a další politikou," vysvětlil expremiér."
Bývalý ministr spravedlnosti pan Blažek dokonce poslal nejvyššímu státnímu zástupci 23 otázek, na které státní zástupce právem odmítl odpovědět, protože byly zásahem výkonné moci do nezávislosti vyšetřovacího procesu.
Pavel Blažek skutečně oslovil dopisem (.pdf) nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana s otázkami, které směřovaly k zásahu ÚOOZ na Úřadu vlády ČR. Těchto otázek bylo však celkem 19 a ne 23, jak uvádí prezident Zeman, což je ovšem v kontextu výroku spíše drobná nepřesnost.
NSZ skutečně odmítl odpovědět na tyto otázky. Mluvčí NSZ se k celé věci vyjádřila následovně: “ Jde o požadování informací zasahující do působnosti státního zastupitelství týkající se konkrétní kauzy," uvedla. Zákon přitom jasně říká, že věci svěřené do působnosti státního zastupitelství vykonávají pouze státní zástupci a jiné orgány či osoby nesmějí do jejich činnosti zasahovat.”
Miloš Zeman tedy celý proces popisuje korektně, mýlí se v počtu otázek, které měl Blažek Zemanovi zaslat. Tato nepřesnost je však spíše drobná, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
...ale jak víte, těsně po svém zvolení jsem zvažoval v souladu s poněkud extenzivním výkladem ústavy, kde se říká, že prezident odvolává premiéra, tuto možnost.
Miloš Zeman na začátku února (konkrétně 4. února) skutečně veřejně mluvil o tzv. extenzivním výkladu Ústavy. Konkrétně například iDnes.cz popsal tuto skutečnost následovně: "Nový prezident Miloš Zeman připustil, že hlava státu může odvolat premiéra bez jakýchkoli podmínek. "Myslím si, že to vyplývá z velmi extenzivního výkladu Ústavy," řekl při příchodu do své kanceláře. Neřekl, zda by to udělal." Stejně o této události referoval také server Lidovky.cz. Pro úplnost dodáváme, že Zeman byl prezidentem zvolen ve 2. kole, které se konalo 25. a 26. ledna, tudíž svůj výrok o extenzivním pojetí ústavy pronesl skutečně těsně po něm.
Například Petr Fiala, ministr školství, je bývalý rektor.
Výrok týkající se ministra školství, mládeže a tělovýchovy Petra Fialy hodnotíme jako pravdivý.
Petr Fiala byl rektorem Masarykovy univerzity po dvě funkční období, a to mezi lety 2004-2011.
