Miloš Zeman

Od 7. června v Lahovičkách skutečně vojáci Hradní stráže pomáhali likvidovat následky povodní. Ještě ten den Lahovičky navštívil i prezident Zeman a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Dle článku 63 Ústavy ČR je prezident vrchním velitelem ozbrojených sil, jejichž součástí je i Hradní stráž. Na tuto pravomoc se vztahuje povinnost kontrasignace předsedy vlády nebo pověřeného člena vlády. Další práva prezidenta a Vojenské kanceláře prezidenta republiky jsou rozpracovány v zákoně č. 219/1999 Sb..

Paragraf 28 tohoto zákona, stanovující úkoly Hradní stráže hovoří takto: (1) Hradní stráž

a) provádí vnější ostrahu areálu Pražského hradu, zabezpečuje jeho obranu a provádí vnější ostrahu a obranu objektů, které jsou dočasným sídlem prezidenta a jeho hostů,

b) organizuje a zajišťuje vojenské pocty, zejména při oficiálních návštěvách představitelů jiných států a při přijetí vedoucích zastupitelských misí u prezidenta.

(2) Hradní stráž nesmí být použita k plnění jiných úkolů, než které jsou uvedeny v odstavci 1, bez souhlasu prezidenta.

Při jmenování nových profesorů v Carolinu Miloš Zeman opravdu vzpomínal laudatio na svého vysokoškolského profesora Pavla Hrubého: "Moje osobní vzpomínka bude laudatio na profesora VŠE Pavla Hrubého. Proč? Byl to člověk, který byl začátkem padesátých let v procesu s tzv. velkou trockistickou radou odsouzen k dlouhodobému vězení a z toho čtyři roky prožil na samotce. Myslím si, že velká část z nás, včetně mě, by tento traumatizující životní zážitek přetavila do ukončení své odborné a někdy i lidské dráhy. Profesor Pavel Hrubý, u něhož jsem měl tu čest vykonávat zmíněnou funkci pomvěda, vyšel z vězení, v době tání a Pražského jara se stal profesorem VŠE a byl to člověk s nesmírnou láskou k životu a s nesmírnou vitalitou. (...) "

Záznam projevu Miloše Zemana ze jmenování profesorů najdete zde.

Pavel Hrubý přednášel od r. 1950 na VŠPVH, na Fakultě sociálních nauk ČVUT a od r. 1948 na PF UK, kam přešel ve školním roce 1951–52. Na této fakultě byl 28. 5. 1952 protiprávně zatčen; v únoru 1954 byl odsouzen k 18 letům vězení. V květnu 1960 byl propuštěn a amnestován. Od srpna 1960 pracoval jako právník v Závodech průmyslové automatizace. V červnu 1963 byl s celou skupinou rehabilitován. Na podzim téhož roku byl jmenován profesorem na VŠE, kde působil do r. 1971 (přednášel do r. 1968). Od r. 1971 pracoval v Institutu poradenství a po jeho likvidaci od 1. 1. 1975 ve Výzkumném ústavu plánování a řízení národního hospodářství.

(Podrobnější informace o Pavlu Hrubém zde.)

Miloš Zeman začal v roce 1965 dálkově studovat Národohospodářskou fakultu VŠE v Praze, tam studoval obor národohospodářského plánování, o dva roky později přešel na denní studium, které zakončil roku 1969. Během studia bydlel na koleji Jarov. Je také spoluzakladatelem diskusního Studentského futurologického klubu a byl pomocnou vědeckou silou profesora Pavla Hrubého.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat žádné relevantní zdroje o počtu velvyslanců navrhovaných předchozími prezidenty. Kontaktovali jsme v této věci Ministerstvo zahraničních věcí ČR a na základě jeho vyjádření hodnocení případně upravíme.

Miloš Zeman skutečně zatím navrhl dvě osobnosti, které by se dle něj měli stát velvyslanci, jedná se o Livii Klausovou a Vladimíra Remka.

Výrok hodnotíme na základě textu Ústavy České republiky jako pravdivý. Ústava v článku 63, odstavci 1, písmenu e), se ke jmenování velvyslanců, vedoucích zastupitelských misí vyjadřuje následovně:

" Prezident republikypověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí. "

Jde však o pravomoc, ke které prezident potřebuje kontrasignaci. Ústava pak ve stejném článku, odstavci 3 uvádí: " (3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavce 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády."

Skutečně tak neobsahuje zmínku o úloze ministra zahraničí a proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Server Demagog.cz nemůže zhodnotit, zda Livie Klausová je nebo není dobrá ekonomka.

Je ale pravdou, že absolvovala po boku bývalého prezidenta Václava Klause jeho zahraniční cesty a zúčastnila se tedy i mnoha diplomatických jednání. Slovenský premiér Fico se také opravdu vyjádřil kladně k záměru Miloše Zemana jmenovat Livii Klausovou velvyslankyní na Slovensku.

Zůstává dále faktem, že získala v roce 1966 diplom na Université Internationale de Sciences Comparées v Lucemburku. Ale zůstává neověřitelné o jaký druh studia šlo.

Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

V roce 2008 došlo k úniku údajného záznamu rozhovoru (zveřejněný v Reflexu č. 48/2008) mezi tehdejším českým premiérem Mirkem Topolánkem a tehdejším francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym.

Ačkoli Pavel Fischer popřel autenticitu záznamu tohoto rozhovoru, faktem zůstává, že Národní bezpečnostní úřad vydal rozhodnutí o pochybení Ministerstva zahraničí ČR a uložil mu pokutu ve výši 77 000 Kč. Nelze však říci, kdo je konkrétně zodpovědný za toto pochybení. Není možné také jednoznačně určit, do jaké míry tento incident poškodil Českou republiku.

Pavel Fischer je skutečně kandidátem Ministerstva zahraničních věcí ČR na post velvyslance ČR v Rakousku.

Svůj plán spojit volby do PSP ČR a volby do Evropského parlamentu prezident Zeman skutečně deklaroval (a také potvrdil). Na základě zákona (.pdf) o volbách do Evropského parlamentu prezident skutečně vyhlašuje termín voleb. Uvádí to paragraf 3, odstavec 2 tohoto zákona. Stejně tak volby do Poslanecké sněmovny vyhlašuje prezident na základě zákona.

Náklady na organizaci voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2010 (nikoliv na Úhradu volebních nákladů politickým stranám) byly ministerstvem financí vyčísleny na 486 253 000 Kč.

Bohužel se nám však nepodařilo nalézt náklady na organizaci voleb do Evropského parlamentu (roky 2004 či 2009).

O snížení "provozních" nákladů v souvislosti se spojením voleb referoval např. také ČSÚ. Vzhledem k nedostatku dat však nelze částku uvedenou ve výroku ani vyvrátit, ani potvrdit.

Kromě provozních nákladů je ovšem možné upozornit na faktor možného "prodražení" evropských voleb právě kvůli zvýšené účasti. Ze zákona o volbách do Evropského parlamentu vyplývá následující: " Český statistický úřad po ověření volby poslanců do Evropského parlamentu sdělí Ministerstvu financí údaje o počtu platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé politické strany, politická hnutí nebo koalice. Politické straně, politickému hnutí nebo koalici, která ve volbách získala nejméně 1 % z celkového počtu platných hlasů, bude za každý odevzdaný hlas ze státního rozpočtu uhrazeno 30 Kč."

Jelikož při spojení voleb do Poslanecké sněmovny a do Evropského parlamentu je logické očekávat značný nárůst účasti, je tedy možné, že ze státního rozpočtu bude nakonec prostřednictvím příspěvků za hlasy pro strany vyplacen značně větší objem finančních prostředků.

Celkově lze však pouze spekulovat, nakolik spojení voleb bude finančně úsporné, resp. nákladné, výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací dostupných z médií. Bohuslav Sobotka je magistrem práv. Jeho vyjádření znělo: " Prezident republiky nemůže odvolat vládu proti její vůli, pokud má důvěru Poslanecké sněmovny."

Výklad ústavy, který by prezidentovi umožnil odvolání premiéra označil Bohuslav Sobotka na svém facebookovém profilu jako "(...) velmi extenzivní, lépe řečeno zcela spekulativní výklad platné Ústavy."

Výrok Miloše Zemana hodnotíme jako neověřitelný, neboť životopis Jana Fencla, ani jiná informace, která by popisovala jeho úspěšné zemědělské podnikání, není veřejně dostupná.

Ministrem zemědělství ve vládě Miloše Zemana byl Jan Fencl a ministrem průmyslu a obchodu Miroslav Grégr.

Miroslav Grégr má ve svém životopise na webu Vlády ČR skutečně uvedeny značné zkušenosti ze sektoru průmyslu. Konkrétně: "Miroslav Grégr vystudoval strojní inženýrství na Českém vysokém učení v Praze a poté pracoval na různých technických a hospodářských pozicích ve strojírenském průmyslu. V roce 1962 byl jmenován generálním ředitelem podniku na výrobu vysokozdvižných vozíků Desta Děčín. V 60. letech se aktivně podílel na reformních aktivitách v hospodářské oblasti, za což byl po okupaci Československa krátce vězněn a až do pádu komunistického režimu různě perzekvován. V roce 1996 byl zvolen poslancem za sociálnědemokratickou stranu. V roce 1991 byl po obhájení habilitační práce jmenován docentem — obor strojírenská technologie. Miroslav Grégr byl také zakladatelem a prvním prezidentem Svazu průmyslu České republiky."Jan Fencl na webu Vlády ČR nemá svůj životopis vystaven. Jeho profil je dostupný pouze na české Wikipedii, kde se k jeho zemědělské zkušenosti uvádí: " V roce 1964 vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Brně. Poté působil na různých funkcích v Agropodniku. V letech 1990 a 1991 byl prvním prezidentem Českomoravské agrární unie."

Veřejně byl Fencl také ve své době nařknut, že z funkce ministra zemědělství získává výhody pro svůj vlastní statek.

Výrok týkající se ministra školství, mládeže a tělovýchovy Petra Fialy hodnotíme jako pravdivý.

Petr Fiala byl rektorem Masarykovy univerzity po dvě funkční období, a to mezi lety 2004-2011.