Miloš Zeman

Podle zákona o volbě prezidenta (z. č. 275/2012 Sb., .pdf, §24 odst. 3) platí, že “veškeré finanční operace, jimiž se financuje volební kampaň, se uskutečňují prostřednictvím volebního účtu”.

Na transparentním účtu M. Zemana bychom tedy měli najít veškeré příjmy jeho kampaně, vč. vkladu Martina Nejedlého. Ten ale na účtu nenajdeme, snad proto, že téměř za celý první měsíc jeho existence na účtu nejsou uvedeny žádné transakce (podle kampaňě měla být “na vině technika”, uvedly Lidové noviny). Nejedlého dar jednoznačně nepotvrzují ani mediální zprávy k tématu.

Nelze tedy fakt, že Nejedlý dal zmíněnou částku na kampaň Miloše Zemana, potvdit ani vyvrátit. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.

Vyjádření Lukoil Aviation Czech, s.r.o., ani její mateřské společnosti ke sponzorským darům pro prezidentskou kampaň Miloše Zemana není dohledatelné. K dispozici je pouze rozhovor Martina Nejedlého (Lidovky.cz), jednatele společnosti a místopředsedy Zemanovců, že zmíněná firma dar straně neposkytla. Toto prohlášení je ovšem z 11. října 2010, nejde o oficiální prohlášení firmy, ale o soukromý rozhovor Nejedlého. Tento rozhovor se navíc prezidentské kampaně Miloše Zemana vůbec netýká.

Vzhledem k tomu, že se v médiích výrok opakuje a částečně posouvá, tak jej doplňujeme.

Miloš Zeman se 8. ledna 2012 v pořadu TV Nova Televizní Noviny: Cesty na Hrad vyjádřil podobně v duchu svého původního výroku. Uvedl, že zmíněné oficiální vyjádření firmy Lukoil bylo zveřejněno v posledních 4 měsících v tištěném médiu. Vyšlo najevo, že oním deníkem je MF Dnes, která otiskla následující článek (uvádíme jej celý). Pod článkem také přidáváme náš komentář.

MF DNES - 29. 11. 2012. Str. 11. Rubrika Ekonomika. Autor: Jana Klímová.

Bez rafinerie moc dalších pump nebude, říká LukoilRuský ropný gigant, který ovládá čtyři procenta českého trhu s pohonnými hmotami, by rád získal podíl v tuzemských rafineriích. Unipetrol, Shell či ENI na jeho vábení zatím neslyší.PRAHA Síť čtyř desítek čerpacích stanic ruské firmy Lukoil, které ve srovnání s konkurencí nabízejí nižší ceny benzinu a nafty, se v dohledné době nebude výrazně rozrůstat. "Chceme ji dál rozšiřovat, ale teď nemá smysl mluvit o nějakém skokovém nárůstu počtu pump, protože zde nemáme rafinérské kapacity. To náš růst limituje," řekl MF DNES ředitel Lukoilu pro střední Evropu a země Beneluxu Bulat Subajev.
Lukoil je třetí největší soukromá firma na světě, která jen za letošní třetí čtvrtletí vydělala v přepočtu 68 miliard korun čistého. Kromě těžby ropy vlastní i rafinerie, žádné z nich však nejsou ve střední Evropě. Koupit si podíl v tuzemských rafineriích a mít přístup k vlastním pohonným hmotám by tak z finančního hlediska asi nebyl problém. Potíž je ale v tom, že se zatím žádný ze tří akcionářů rafinerií, Unipetrol ovládaný polským PKN Orlen, americký Shell či italská ENI, zatím k prodeji nerozhodl. Jednání zřejmě dříve vedl Shell, dohoda však nikdy nebyla uzavřena.
"Mít ucelený řetězec od těžby přes rafinerie až po prodej dává smysl, proto máme zájem i o zdejší rafinerie. Ale všechno záleží na podmínkách. Až dostaneme nabídku, rádi ji vyhodnotíme podle našich investičních kritérií. Jsme připraveni jednat,"dodal Subajev.
Dovážet vlastní pohonné hmoty je podle něj drahé, takže letos Lukoil vše nakupuje právě od České rafinérské. To, že prodává pohonné hmoty o korunu až dvě levněji než ostatní velké řetězce pump, je podle Subajeva díky tomu, že firma nedělá nákladné marketingové kampaně a tím ušetří.
Vydělávat chce navíc hlavně na prodeji zboží v shopu, jež doplňuje stojany s palivy. "Neinvestujeme do velkých reklamních kampaní, protože to stojí spoustu peněz a také se snažíme být méně a méně závislí na marži z prodeje paliv. Nemyslím, že ta ještě někdy poroste, proto jsou pro nás takovou prioritou naše obchody. Cílem je, aby zboží mimo paliva hrálo v našich ziscích čím dál větší podíl," uvedl Subajev.

Za tři roky ztráty 140 milionů

Úspora za reklamu ovšem zjevně není tak velká, aby to společnosti finančně vycházelo. Podle výroční z p r á v y za rok 2011 měl totiž Lukoil ČR ztrátu více než 40 milionů a za poslední tři roky tak celkem dosáhla už kolem 140 milionů korun. Lukoil má v Česku čtyři procenta trhu s pohonnými hmotami, kterých loni prodal 197 milionů litrů a utržil za to 5,4 miliardy korun. Tržby z obchodů dosáhly 682 milionů. Ruští olejáři v Česku prosluli také jako firma, jež má blízko k lidem kolem Strany práv občanů Zemanovci v čele s čestným předsedou a nyní i kandidátem na prezidenta Milošem Zemanem.
Dva z významných straníků totiž mají na Lukoil vazby. Subajev však odmítá, že by Lukoil sám nějak stranu podporoval. "Nesponzorujeme žádné politické strany a nehrajeme žádné politické hry. Pokud chtějí naši zaměstnanci dát nějak najevo svoje politické preference, tak jim to nemůžeme zakazovat, ale jako firma jsme zcela apolitičtí," vysvětlil. O zájmech Lukoilu v politice se spekulovalo již před čtyřmi lety, kdy firma sponzorovala ruské vydání knihy prezidenta Václava Klause Modrá, nikoliv zelená planeta.

Foto: Bulat Subajev vede Lukoil ve střední Evropě a Beneluxu.
Foto: Shutterstock Tento text, jak z něj jasně vyplývá, není oficiálním prohlášením firmy Lukoil, který by konkrétně uváděl, že firma nedává straně SPOZ, resp. kampani Miloše Zemana ani korunu, ale článkem, který se primárně zabývá zcela jinou problematikou. Z tohoto důvodu trváme na původním hodnocení výroku Miloše Zemana.

Podle životopisu Martina Nejedlého pracuje tento místopředseda SPOZ pro firmu LUKOIL Aviation Czech, s.r.o. od roku 2007. Do strany SPOZ pak vstoupil v roce 2009 a místopředsedou pro ekonomiku se stal v roce 2010. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Podle dohledaných informací o vývoji minimální mzdy ze zdrojů Ministerstva práce a sociálních věcí je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Vláda Miloše Zemana fungovala od 22. července 1998 do 12. července 2002. V tomto období se minimální mzda (.pdf) skutečně zvýšila. Konkrétně šlo o nárůst z 2500 Kč na 5700 Kč. Miloš Zeman velmi značně zaměňuje konečnou výši minimální mzdy a tím pádem je jeho výrok nepravdivý.

Výrok Miloše Zemana je na základě dohledaných informací o vývoji minimální mzdy od doby nástupu jeho vlády hodnocen jako nepravdivý.

Miloš Zeman vychází již ze špatné premisy, že jeho vláda zvýšila minimální mzdu z 2500 Kč na 8000 Kč, správná výše je popsána v tabulce MPSV (.pdf). Z ní vyplývá, že další vlády minimální mzdu dále zvyšovaly a to z hranice 5700, jíž bylo dosaženo právě za vlády M. Zemana. Např. ihned další vládní kabinet Vladimíra Špidly minimální mzdu zvýšil, a to nařízením vlády z 2. prosince 2002.

Výrok Miloše Zemana hodnotíme na základě článků Ústavy ČR týkajících se parlamentních voleb jako pravdivý.

Článek 20 Ústavy ČR stanovuje, že: “Další podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu stanoví zákon.” Článek 40 Ústavy ČR pak stanovuje: “K přijetí volebního zákona a zákona o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou jakož i navenek a zákona o jednacím řádu Senátu je třeba, aby byl schválen Poslaneckou sněmovnou a Senátem.” Volební zákon je změně Ústavy skutečně podobný, rozdílem je však například to, že jeho schválení nevyžaduje kvalifikovanou (tzn. třípětinovou) většinu. Odstavec 4 článku 39 Ústavy: “K přijetí ústavního zákona (…) je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů.”

Současný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský zastával ve vládě Miloše Zemana (po celou dobu fungování vlády) post místopředsedy vlády a předsedy Legislativní rady vlády.

Dle čl. 41, odst. 2 Ústavy ČR mohou návrhy zákonů předkládat (a mají tedy zákonodárnou iniciativu) "poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku." Nikoli prezident.

V Rakousku (dle rak. ministerstva vnitra, něm.) je k návrhu kandidáta na Spolkové prezidentství potřeba získat podporu nejméně 6000 občanů. Ti mohou podporu deklarovat vyplněním prohlášení (tzv. Unterstützungserklärung) na úřadě ekvivalentním obecnímu úřadu v ČR. Notářské či soudní potvrzení je pak pouze alternativou podpisu prohlášení na úřadě. Přímo notářské potvrzení tak není nezbytné.

Tento problém nejednoznačnosti Ústavy ČR v otázce omezenosti funkčního období vlády v demisi rozebírá např. studie (.pdf) Parlamentního institutu z roku 2006 (str. 11) autorů JUDr. Jindřišky Syllové, CSc a PhDr. Petra Koláře, Ph.D., která vychází z komplexní analýzy (doplněné např. i o historické paralely s Ústavním textem z roku 1920) a interpretace dotčených článků. Text staví na komentářích předních českých odborníků na Ústavní právo (jmenovitě např. Jan Filip, Jan Baxa, Václav Pavlíček a další). Problematiku částečně řeší ústavní novela 319/2009 Sb., která prezidenta zavazuje k rozpuštění Poslanecké sněmovny na její návrh (následně musí dojít k vyhlášení nových voleb - článek 17 odst. 2 Ústavy). Pokud se však sněmovna "sama nerozpustí", možnost uskutečnění stavu popsaného ve výroku zůstává platná.

Miloš Zeman popisuje správně to, že vládne-li vláda v demisi a prezident teoreticky nejmenuje nového premiéra (ovšem reálně je třeba brát ohled i na politickou situaci), může tato vláda podle Ústavy vládnout fakticky až do termínu řádných voleb.