Obchodní radové se právě teď omezují, jejich kompetence, jejich rozsah se právě teď omezují.
Ministerstvo zahraničí rušilo jednotlivá obchodní oddělení na ambasádách, což postihlo zvláště obchodní rady a jejich úřednický aparát. Zároveň je však nutné dodat, že se minimálně část poptávky společností (dříve obsluhované ambasádami) po pomoci při exportu přesunula směrem k agentuře Czech Trade.
Pro doplnění uvádíme informaci agentur Mediafax, která informovala o záměru ministra Kuby na navrácení obchodních radů na jednotlivé ambasády. Tento koncept je ovšem ve stadiu příprav.
V této vládě (myšlena vláda Miloše Zemana - pozn. Demagog.cz) se ministři zahraničí a ministři průmyslu a obchodu dohodli na posílení obchodních zastupitelství, což prospělo a prokazatelně v posledních 2, 3, možná i více letech, dochází naopak k omezování obchodních zastupitelství jak personálně, tak kvalifikačně a naopak k rozšiřování těch kariérních diplomatů.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Na základě dostupných informací se nám nepodařilo výrok ověřit. Část výroku, že vláda M. Zemana se dohodla na rozšiřování obchodních zastúpení v zahraničí již v programovém prohlášení vlády (pdf. str.10) je pravdou.Zda došlo v posledních letech k omezení obchodních zastoupení na úkor kariérních diplomatů se nám ověřit nepodařilo. Agendu ekonomického zastoupení v zahraničí pokrývá hlavně ministerstvo zahraničí a státní agentury CzechInvest a CzechTrade pod Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a CzechTourism pod Ministerstvem pro místní rozvoj ČR.
Měl jsem kdysi ještě jako předseda Sněmovny námitky proti zrušení naší ambasády v Montevideu, tedy v Uruguayi, naštěstí jsem se pak stal premiérem a to velvyslanectví se zachovalo, neboť Montevideo je centrem tzv. Mercosuru, což je ekonomické společenství zemí Latinské Ameriky.
Výrok Miloše Zemana hodnotíme na základě dohledaných informací jako pravdivý. Vláda Václava Klause v roce 1997 (tedy v době, kdy byl Zeman předsedou Sněmovny) přijala skutečně usnesení o rušení ambasád, později však vláda pod vedením Miloše Zemana toto usnesení zrušila a mimo jiné i velvyslanectví v Montevideu obnovila.
Dohledaný dokument Ministerstva zahraničních věcí (.doc, str. 44) z roku 1999 uvádí mezi uvažovanými zastupitelskými úřady na zrušení také Uruguay. Tehdejší ministr zahraniční Jan Kavan pak toto rušení odmítl údajně ihned po svém nástupu do funkce v roce 1998. 1. září 1999 o této věci jednala vláda Miloše Zemana a schválila usnesení, kde v bodě 1. e) souhlasila s obnovením činnosti velvyslanectví v Montevideu. Toto usnesení také odkazuje na předchozí vládní usnesení č. 465 z 23. července 1997, které znělo (zápis z jednání vlády - samotné usnesení nelze dohledat; č. 465 na webu vlády chybí)
32. Informace o rušení zastupitelských úřadů č.j. 0126/97 ---------------------------------------------------------------------------------------------------------- V l á d a projednala materiál předložený místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí a přijala u s n e s e n í č. 465. Co se týče zmínky o Mercosuru, Montevideo je skutečně sídlem administrativního sekretariátu latinskoamerického společenství. Tuto funkci Montevideu přiřazuje článek 15 Smlouvy z Asuciónu (.pdf, anglicky) z 26. března 1991, která tento společný trh zakládá. Další informace o Mercosuru např. na stránkách BBC (anglicky).
Je to zákon, který jsem prosazoval už v Poslanecké sněmovně, která ho třikrát odmítla. (zákon o majetkových přiznáních - pozn. Demagog.cz)
Výrok je na základě dohledaných informací hodnocen jako nepravdivý, neboť Miloš Zeman měl podíl na dvou snahách o zavedení majetkových přiznání a nikoli na třech, jak sám uvádí.
Shrnutí snah o zavedení majetkových přiznání dokládá materiál (Zhodnocení platného právního stavu) ČSSD, která se v posledních obdobích tento návrh snaží prosadit.
Návrhy na majetková přiznání prosazovaná Milošem Zemanem, který byl poslancem v letech 1996- 2002 (datum předložení sněmovně) Volební období 1998-2002
1. Vládní návrh zákona o přiznání k majetku (18. listopadu 1999) - Zamítnuto v 1. čtení 2.Vládní návrh zákona o přiznání k majetku (12. června 2001) - Zamítnuto ve 2. čtení 16. října 2010
Zákonodárnou iniciativu mají i krajská zastupitelstva.
Článek 41 Ústavy, bod 2, přesně zní: " Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku."
Vyšla jakási fatwa, kde se Chameneí zavázal, že Irán jadernou bombu budovat nebude.
Dle informací ČTK či online vydání TIME (aj.) vydal v úterý 15. ledna 2013 nejvyšší duchovní vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí fatwu zakazující výrobu jaderných zbraní.
S tím rozdílem, pane Moravče, že vedle základní sazby je takzvaná snížená sazba a my máme v programu tuto sníženou sazbu redukovat z dnešních patnácti na deset procent, ale pokud jde o luxusní zboží, tak nemáme nic proti mírnému zvýšení daně z přidané hodnoty.
Podíváme-li se na volební program Strany práv občanů - Zemanovci (SPOZ), tedy strany, jejímž čestným předsedou je právě Miloš Zeman, najdeme totéž, co tvrdí.
Web SPOZ: "Nejdůležitější příjmovou položkou státu je daň z přidané hodnoty. Zde budeme prosazovat ponechání snížené sazby DPH pouze pro základní potraviny a léky na úrovni 10 % a zvýšení základní sazby DPH na úroveň 21 - 25 %. (...) Navrhneme vyšší zdanění luxusního zboží zvláštní zvýšenou sazbou DPH resp. spotřební daní."
Názory Miloše Zemana: "Já osobně jsem zastáncem zvyšování daní, a to korporátních i osobních, a podporuji progresivní zdanění. Nemám nic proti zvyšování daně z luxusních výrobků, ale myslím si, že u základních potravin a léků by měla být DPH snížena."
Aktuální výše DPH podle Businessinfo.cz:"S účinností od 1. ledna 2013 se u zdanitelného plnění nebo u přijaté úplaty uplatňuje:základní sazba daně ve výši 21 %, nebosnížená sazba daně ve výši 15 %."
...za mé vlády byla snížena sazba daně z přidané hodnoty na potraviny a na léky 5%, pane ministře. Opakuji pět procent. Za vaší vlády, a to jste ji ještě o jedno procento zvýšili, je teď kolik? 15%. Třikrát víc.
Za Zemanovy vlády byla léčiva od DPH dokonce osvobozena.
Podle § 32 odst. 3 zákona o DPH (znění z r. 2003, v podobném znění platil již v r. 1998) byl "prodej a výdej léčiv" od daně osvobozen, pouze prodej některých zdravotnických pomůcek, nikoli léků, podléhal sazbě 5 %.
Daň u potravin činila (dle přílohy 1 uvedeného zákona, kde je vyjmenováno zboží ve snížené sazbě), ve většině skutečně 5 % (tu stanovil § 2, odst. 2, bod t).
Léky již (dle § 58 zákona o DPH) od daně osvobozeny nejsou, vládní návrh zákona v r. 2012 skutečně zvýšil sníženou sazbu (kam dle přílohy 3 zákona o DPH potraviny a léky patří) ze 14 na 15 %. V této části tedy Zeman hovoří pravdu.
"... Teď bude jmenováno osm nových ústavních soudců."
Čl. 84 odst. 1 Ústavy ČR stanoví, že soudci Ústavního soudu jsou jmenováni na dobu deseti let. Z přehledu současných soudců Ústavního soudu je zřejmé, že v roce 2013 končí mandát osmi ústavním soudcům, jmenovitě JUDr. Pavlu Rychetskému, prof. JUDr. Pavlu Holländerovi, DrSc., JUDr. Vojenu Güttlerovi, JUDr. Jiřímu Muchovi, JUDr. Miroslavu Výbornému, JUDr. Dagmar Lastovecké, prof. JUDr. Janu Musilovi, CSc. a JUDr. Jiřímu Nykodýmovi.
Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Všechny země, všechny státy, které zavedly ochranná cla v zájmu ochrany svého průmyslu, na tom dlouhodobě prodělaly. Protože ten domácí průmysl ztratil konkurenceschopnost, zvýšil ceny domácích výrobků, protože mu zahraniční dovozce nekonkuroval. No a klasickým příkladem bylo svého času Španělsko.
Přestože proti protekcionismu hovoří podle OECD fakta, např. negativní dopad na globální trh a snížení konkurenceschopnosti domácích firem, ne nutně všechny státy světa na zavedení ochranářské politiky musely prodělat. Příkladem budiž Spojené státy v období 1816 - 1945, které sice měly jedny z nejvyšších cel na světě, ale dlouhodobě hospodářsky rostly. Politiku ochrany strategických odvětví (automobilky, ocelářský prumysl, petrochemický průmysl apod.) uplatňovalo v 60. a 70. letech Japonsko. Postupně jak se zvyšovala konkurenceschopnost strategických odvětví, snižovala vláda zároveň cla na dovoz a jiná ochranná opatření (Kagami, M. pdf s. 124-128). Současně v období ochranářské politiky zaznamenalo Japonsko také růst životní úrovně.
Co se týče Španělska, hovoří Miloš Zeman nejspíše o období 40. - 50. let 20. století, kdy byla snaha uplatnit tzv. import substitution industrialization, tedy nahrazení importovaného zboží domácí produkcí. V tomto případě se jednalo o naprosté hospodářské fiasko, neboť na počátku 50. let se španělský hrubý domácí produkt nacházel přibližně na 40 % HDP západoevropských zemí. Je však třeba doplnit, že nejen španělské hospodářství ale celá země byla ve třicátých letech rozvrácena občanskou válkou.
Tahle otázka je ovšem velmi diskutabilní, neboť i přes přítomnost některých konkrétních případů nelze zcela přesně určit, co míní Miloš Zeman onou dlouhodobostí. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako neověřitelný.
