Demagog.cz

Eliška Wagnerová

Eliška Wagnerová (Nez.)

  • 13
  • 2
  • 0
  • 1

Výroky

Eliška Wagnerová

Eliška Wagnerová

Přitom (Senát, pozn.) má na to (schválení/zamítnutí zákona, pozn.) pouhých 30 dnů. Otázky Václava Moravce, 11. listopadu 2012

Na základě Článku 46 Ústavy České republiky je výrok pravdivý.

Zmíněný článek uvádí, že (1) Senát projedná návrh zákona a usnese se k němu do třiceti dnů od jeho postoupení (Poslaneckou sněmovnou). (2) Senát svým usnesením návrh zákona schválí nebo zamítne nebo vrátí Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy anebo vyjádří vůli nezabývat se jím. (3) Jestliže se Senát nevyjádří ve lhůtě podle odstavce 1, platí, že je návrh zákona přijat.

Eliška Wagnerová

Eliška Wagnerová

To odškodnění klientů zkrachovalých bank, bylo původně předkládáno jako samostatný návrh zákona. Neprošlo. No, tak potom to, nemýlím-li se, poslanec Doktor dal právě jako toho, jako toho divokého jezdce (přílepek, pozn.) k úplně nesouvisejícímu zákonu ve druhém čtení, že jo, v podrobné až rozpravě a druhého čtení a tak dál. No a tam to prošlo. Otázky Václava Moravce, 11. listopadu 2012

Odškodnění klientů zkrachovalých bank prošlo nakonec sněmovnou jako tzv. přílepek nikoliv k zákonu o státních symbolech (jak říkal Václav Moravec, viz záznam OVM 0:25:15), ale k zákonu o zrušení Fondu národního majetku (hlasování č. 18, v rámci něhož byl také návrh poslance Michala Doktora (ODS) pod písmenem B jako celek - hlasování č. 16).

Zákon byl přijat 23. května 2006 (poslední56. schůze volebního období 2002 - 2006), přičemž "o stejném návrhu přitom poslanci hlasovali již koncem loňského roku a poté i v březnu. V prvním případě zvedlo pro odškodnění ruku 56 poslanců, ve druhém 63."Novinky.cz Na třetí pokus byl zákon, včetně zmíněného přílepku, přijat 156 poslanci.

Na popisu legislativního procesu je vidět, že pozměňovací návrhy (.doc - str. 2), včetně toho poslance Michala Doktora (písmeno B), byly podány ve 2. čtení v podrobné rozpravě.

Eliška Wagnerová

Eliška Wagnerová

Sbírka s Občanským zákoníkem je jenom prostě ta sbírka bez tečky nějakého komentáře. Jenom ta sbírka. 690 korun. Otázky Václava Moravce, 11. listopadu 2012

Podle webových stránek internetové prodejny www.sbirkyzakonu.cz, který je provozovaný společností MORAVIAPRESS a.s., výhradním distributorem sbírek zákonů, stojí tištěná verze občanského zákoníku (v aktuálním znění), tedy zákona č. 40/1964 Sb. 73,50 Kč (pro ověření nutno zadat do vyhledávání vpravo rok 1964 a č. zákona 40 zde) a PDF verze 144,- Kč (pro ověření opět nutno zadat stejné údaje zde). Zároveň tištěná verze nového občanského zákoníku, tedy zákona č. 89/2012 Sb., stojí 586,- Kč (pro ověření nutno zadat do vyhledávání vpravo rok 2012 a č. zákona 89 zde) a PDF verze 1.020,- Kč (pro ověření opět nutno zadat stejné údaje zde).

Výrok na základě zjištěných údajů hodnotíme jako nepravdivý.

Eliška Wagnerová

Eliška Wagnerová

Ten výklad vede k tomu, že ti kandidáti jsou poškozeni víc, a tudíž tedy jsou vyřazeni i ti, kteří by při jiném výkladu vyřazeni nebyli, a to už někdo spočítal, že tomu tak minimálně u jednoho toho kandidáta je. Otázky Václava Moravce, 25. listopadu 2012

Výrok hodnotíme jako pravdivý, kdyby se chybovost na podpisových listinách zprůměrovala a nesčítala, tak by Jana Bobošíková překonala potřebou hranici. Tomio Okamura a Vladimír Dlouhý by skončili těsně pod potřebným počtem - chybělo by jim asi tisíc podpisů.

POČTY PODPISŮ ODMÍTNUTÝCH KANDIDÁTŮ PO OPRAVĚ:

Jana Bobošíková by nově měla procentuální chybovost 9,58 %, její výsledný počet podpisů by tedy byl 50 809 a do prezidentských voleb by měla být zaregistrována.

Procentuální chybovost Tomio Okamury by byla 21,15 % a počet hlasů 48 858.Vladimír Dlouhý by s opravenou procentuální chybovostí 17,31 % dosáhl na 48 926 podpisů.

V ČEM JE PROBLÉM?

V prováděcím zákoně k přímé volbě prezidenta (zákon č. 275/2012 Sb.) je ustanovení, které říká, že od počtu podpisů podepsaných na petici se odečte "počet občanů, který procentuálně odpovídá chybovosti v obou kontrolních vzorcích (například bude-li chybovost v obou kontrolních vzorcích takto zjištěná celkem 10 %, odečítá se 10 % občanů podepsaných na petici)".Vp = Cp – [Cp x (C1 C2)] / 100

Vp je výsledný počet započtených občanů podepsaných na petici

Cp je celkový počet občanů podepsaných na petici
C1 je relativní chybovost kontrolního vzorku č. 1 v %
C2 je relativní chybovost kontrolního vzorku č. 2 v %

Zdroj: ČT

Detailní informace zde.

Eliška Wagnerová

Eliška Wagnerová

Pokud se nemýlím, byl to Petr Pithart, a myslím, že i paní senátorka Rippelová, kteří navrhovali, aby s tou ústavou, aby byla ještě doplněna ta novela ústavy o jakési přechodné ustanovení, které by hovořilo o účinnosti právě toho přijatého zákona volebního. S tím, že by se tam nechala legisvakance poměrně delší, která by samozřejmě patrně vedla k tomu, že by ještě tato volba proběhla právě podle pravidel té nepřímé volby. Otázky Václava Moravce, 25. listopadu 2012

V zápisech z jednání o změně ústavy k přímé volbě prezidenta jsme podobný návrh od senátorů Pitharta a Rippelové nenalezli. Návrh byl projednáván Stálou komisí pro ústavu ČR a parlamentní procedury, na jejímž jednání (.doc, členy jsou Rippelová i Pithart) nebyl odklad účinnosti zmíněn. Projednal jej také Ústavně-právní výbor (.doc) Senátu (členkou Rippelová), kde byl sice předložen pozměňovací návrh k účinnosti, pouze však k účinnosti některých ustanovení o pravomocích, nikoli volbě prezidenta. Takový návrh pak nebyl předložen či zmíněn ani na jednání senátu k této věci.

Dodejme, že jednání o změně ústavy probíhala již dlouho před samotným schvalováním návrhu v Parlamentu ČR. Není v našich silách ověřit, zda senátoři Pithart a Rippelová v nějaké formě skutečně nepodali návrh, který senátorka Wagnerová zmiňuje.

Eliška Wagnerová

Eliška Wagnerová

Ostatně nebyli bychom prvním státem, kterému se toto přihodilo, že byl po jistou dobu bez prezidenta a vlastně i dost dlouhou dobu. Otázky Václava Moravce, 25. listopadu 2012

Výrok hodnotíme jako pravdivý vzhledem k tomu, že formálně bylo po jistou dobu bez prezidenta na začátku roku 2012 Německo a o něco později i Maďarsko.

V případě Německa rezignoval tamní prezident Christian Wulff 17. února 2012 z důvodu řady skandálů, které byly spojeny s jeho kontakty na vlivné podnikatele. Funkci německého prezidenta tak zastával tzv. úřadující prezident na základě článku 79 německé ústavy:

"V případě nemožnosti výkonu funkce bude prezident zastoupen prezidentem horní komory parlamentu." (překlad autora)

V tomto případě byl úřadujícím prezidentem Horst Seehofer a to v době od 17. února 2012 do 18. března 2012, kdy byl zvolen nový prezident Joachim Gauck.

Jako další příklad lze Maďarsko, kde 2. dubna 2012 rezignoval prezident Pál Schmitt z důvodu plagiátorství.

Na jeho místo dočasně nastoupil László Köver, předseda Országgyülés, který vykonával prezidentské pravomoci do 2. května 2012, kdy byl zvolen novým maďarským prezidentem János Áder.

Eliška Wagnerová

Eliška Wagnerová

A konec konců i Česká, potažmo tedy Československá republika s tím (situací, kdy nemá prezidenta, pozn.) již má zkušenosti. Otázky Václava Moravce, 25. listopadu 2012 !

V Československé republice nebylo křeslo hlavy státu obsazeno mezi 5. říjnem 1938 a 30. listopadem téhož roku, kdy šlo o dobu mezi abdikací Edvarda Beneše a zvolením Emila Háchy. Kratším obdobím bez prezidenta si též země prošla po událostech 17. listopadu 1989 - Gustáv Husák abdikoval 10. prosince 1989 a nový prezident byl zvolen 29. prosince 1989. Nejdelším obdobím bez prezidenta se však vyznačovala doba předcházející rozdělení Československé republiky. Václav Havel abdikoval 20. července 1992 jako prezident do té doby jednotného státu, aby byl 26. ledna 1993 zvolen prezidentem samostatné České republiky.

Eliška Wagnerová

Eliška Wagnerová

Ústava pamatuje na to, jak by se potom (při neobsazeném postu prezidenta, pozn.) rozvrhly ony pravomoci prezidenta mezi předsedu Senátu a předsedkyni Poslanecké sněmovny, předsedu vlády. Otázky Václava Moravce, 25. listopadu 2012

Dle znění článku č. 66 Ústavy České republiky hodnotíme výrok jako pravdivý.

Článek č. 66 Ústavy ČR:

Uvolní-li se úřad prezidenta republiky a nový prezident republiky ještě není zvolen nebo nesložil slib, rovněž nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, přísluší výkon funkcí podle čl. 63 odst. 1 písm. a) až e) a h) až k) a čl. 63 odst. 2 předsedovi vlády. Předsedovi Poslanecké sněmovny přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky výkon funkcí prezidenta republiky podle čl. 62 písm. a) až e) a k) a dále čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Senátu; uvolní-li se úřad prezidenta republiky v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší výkon těchto funkcí předsedovi Senátu, kterému též přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky, výkon funkce prezidenta republiky podle čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny.

Eliška Wagnerová

Eliška Wagnerová

Evropský soud pro lidská práva v kauze Lexa versus Slovensko provedl jakousi analýzu právě institutu amnestie a ty rozebírá i praxi v různých jiných státech, rozebírá názory právní teorie, ne příliš dlouze, ale přesto. Otázky Václava Moravce, 13. ledna 2013

Evropský soud pro lidská práva ve svém rozsudku (v anglickém jazyce) ze dne 23. září 2008 provedl kratší exkurz do problematiky amnestií například v Portugalsku, Rumunsku či ve Francii. Konkrétně se jedná o část IV. rozsudku (Law, Practice and Legal Opinions in Other States) a články 88-95.

Eliška Wagnerová

Eliška Wagnerová

V každém případě ale dobře, nařknul mě (Ladislav Jakl - pozn. Demagog.cz) z nevědomosti, že prezident Havel udělil 4 amnestie, ne, já trvám na tom, že udělil 3. Ta čtvrtá byla přestupková amnestie a tam v mezidobí byl vydán zákon tedy o přestupkové amnestii a tu vydává vláda, nikoliv pan prezident. Takže tedy pan prezident udílel prostě 3 amnestie, prezident Havel míněno. Otázky Václava Moravce, 13. ledna 2013

S prosbou o pomoc s ověřením tohoto výroku jsme se obrátili na vedoucího Katedry ústavního práva Masarykovy univerzity prof. JUDr. Jana Filipa, CSc.. Na základě jeho odpovědi, která je citována níže (zároveň je doplněna o případné zdroje), hodnotíme výrok jako nepravdivý.

"1) Prezident Havel udělil celkem 4 amnestie (jejich přehled nalezneme např. zde či zde ) .Ve věcech přestupků k tomu nikdy prezident ČSFR neměl kompetenci.2) Amnestie z 16. února 1990 nebyla přestupkovou amnestií. Ve smyslu
tehdy platného práva bylo rozhodující, že amnestie a milosti se
vztahovaly na tresty ukládané v trestním řízení, tj. na tresty za
trestné činy podle trestního zákona a přečiny podle zákona č. 150/1969
Sb., o přečinech, ve znění pozdějších předpisů, tedy nikoli jen za
trestné činy.
3) Tuto amnestii mohl „udělit“ (tento používaný výraz je nepřesný)
prezident, zatímco amnestii ve věcech přestupků udělit nemohl, protože
by dne 16. února 1990 zasáhl neústavně do působnosti orgánů České
republiky a do 12. ledna 1990 taková možnost ani neexistovala na
úrovni republiky, a do 9. května 1990 na úrovni federace.
4) Pokud si ještě vzpomínám, tato úprava byla obsažena v návrhu ústavy
(oficiální návrh připravovaný Národní frontou) z roku 1989. Ten byl
využit v zákonném opatření předsednictva ČNR, takže takovou amnestii
mohla od 12. ledna 1990 udělovat vláda ČR, nikoli prezident jako orgán
federace. To vláda 15. ledna 1990
také učinila (znění amnestie je možné nalézt zde) . Prezident to nikdy učinit nemohl." Celkový přehled amnestií dále nabízí např. dokument Ministerstva spravedlnosti AMNESTIE 1945 - 2002 (doc.) zpracovaný JUDr. Pavlem Rotykou.