Václav Klaus

Tento výrok Václava Klause pochází z článku serveru iDNES.cz publikovaného 27. ledna 2014.

Je pravdou, že se Václav Klaus dlouhou dobu věnoval basketbalu. Jeho sportovní kariérou se zabývala například Česká televize, jako o sportovci o něm hovoří například BBC. S basketbalovým týmem Slovan Orbis se podíval například do Belgie.

Jako kapitán týmu se Václav Klaus těšil čestnému místu uprostřed

Vedle toho prezident Zeman rozhodně není vyhlášeným sportovcem. Tvrzení, že nestrávil ani jednu minutu svého života sportem, je ovšem příliš silné. Sám deklaruje svou zálibu v šachu a turistice. V r. 2009 např. podniknul výlet po Šumavě. Je také veřejně dobře známo, že se často a rád plaví na svém osobním člunu doma na Vysočině. Miloš Zeman pravděpodobně také musel v mládí absolvovat hodiny tělocviku, avšak tuto informaci se nám nepodařilo potvrdit, ani vyvrátit.

Z těchto důvodů musíme výrok Václava Klause hodnotit jako nepravdivý.

Foto: iDNES, Lidovky

Obsah mediálních vyjádření obou politiků odpovídá slovům Václava Klause.

Václav Klaus se vší pravděpodobností odkazuje ke glose senátora Kubery, kterou v pátek 24. května uveřejnil na webu Pravý břeh. Mj. například uvedl: "Takhle nepředjednaná akce s rysy pučismu má za cíl rozbít zastupitelský klub ODS a oslabit nás ve voličské baště. Je to absolutně nehodné vládní koaliční strany."

Své úvahy Kubera ještě rozvedl o pět dní později na stejném portálu, kdy se nechal slyšet, že "bývá zvykem, že nějaký stát vyhostí například tři diplomaty a dotyčná země na to reaguje vyhazovem stejného počtu zaměstnanců ambasády. Proč by premiér Nečas TOP 09 nemohl vyhodit z vlády třeba ministry Hegera, Kalouska, nebo tu družinářku Hanákovou." O slovní přestřelce informovala i některá média, např. Novinky.

Co se týče Klausem zmiňovaného výroku ministra Schwarzenberga, ten v rozhovoru pro deník Právo z 25. května (jeho přepis naleznete zde) na otázku redaktora, zda se kvůli situaci na pražském magistrátu necítí jako zrádce, uvedl: "To jsou kecy. Máme necelý rok k příštím volbám a začíná předvolební boj. Pan premiér je poněkud nervózní, což v jeho situaci chápu." Na adresu premiéra pak ještě dodal: "Když je někdo podělaný, tak já mu nemohu pomoci. S tím se musí vypořádat sám."

Po volbách v roce 2010 byla opravdu uzavřena koalice ODS a ČSSD, takže vítězná TOP 09 skončila v opozici, viz zprávy z tisku. Tento krok však vyvolal vlnu nevole, následovaly protesty občanů a pro zajímavost přikládáme vyjádření politiků k této koalici. Primátorem byl zvolen Bohuslav Svoboda.

Tato koalice trvala do roku 2011, kdy byla nahrazena koalicí ODS-TOP 09. Primátorem i nadále zůstal Bohuslav Svoboda.

V roce 2013 však došlo k výraznému rozporu mezi ODS a TOP 09, tudíž TOP 09 vypověděla koaliční smlouvu. Ohledně pravděpodobnosti vlády TOP 09-ČSSD odmítáme spekulovat, nicméně dle zpráv z tisku je patrné, že TOP 09 jedná opravdu především s ČSSD, avšak jedná dále i s ODS.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož dle veřejně dostupných informací a prohlášení zainteresovaných politiků se jeví menšinová TOP 09 s podporou ČSSD jako nejpravděpodobnější scénář.

Skutečně se nám nepodařilo dohledat, že by Václav Klaus na veřejnosti označil Petra Nečase jako slabého politika. Vládu jako takovou však označoval za slabou opakovaně, například již v prosinci 2011, nebo po skončení svého mandátu při přednášce na VŠE, kde vládu označil jako bezzubou a rozpačitou, vládní koalici jako slabou a křehkou.

Petra Nečase však jako slabého lídra označil například prezidentův poradce Jiří Payne.

Na základě textu amnestie prezidenta republiky ze dne 1. ledna 2013 a statistik poskytnutých Policií ČR hodnotíme výrok jako zavádějící.

Bod jedna prvního článku amnestie skutečně hovoří o trestech do jednoho roku. V bodu dvě se však píše „Promíjím nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody nebo jejich zbytky, pokud byly pravomocně uloženy před 1. lednem 2013 a pokud osoba, které byl trest uložen, dosáhla či v roce 2013 má dosáhnout věku 75 let a zároveň jí byl uložen trest ve výměře nepřevyšující 10 let."

Dle statistik poskytnutých Policejním prezidiem ČR se v období od ledna do května 2013 činil celkový počet kriminálních skutků 140796. Amnestovaní ve stejném časovém období spáchali 2208 kriminálních skutků, což znamená, že se podíleli na kriminalitě zhruba v 1,56 % případů. Z celkového počtu 6317 amnestovaných osob bylo k 31. 5. 2013 stíháno 1354 tj. 21,4 %. V jednotlivých krajích se pak kriminalita amnestovaných značně liší. Není tedy pravda, že by „se s kriminalitou nic nestalo“ jak tvrdí Václav Klaus, k jistému ovlivnění kriminality došlo.

Přikládáme některé statistky Policie ČR:

Skutky spáchané amnestovanými osobami
za leden - květen 2013
rozdělení podle krajů

Název kraje

Počet skutků

Hl. město Praha

456

Jihočeský kraj

75

Jihomoravský kraj

232

Karlovarský kraj

118

kraj Vysočina

28

Královéhradecký kraj

76

Liberecký kraj

88

Moravskoslezský kraj

348

Olomoucký kraj

119

Pardubický kraj

76

Plzeňský kraj

113

Středočeský kraj

142

Ústecký kraj

246

Zlínský kraj

91

celkem

2 208

Skutky spáchané amnestovanými osobami
za leden - květen 2013
rozdělení podle druhu kriminality

Druh kriminality

Počet skutků

Násilná kriminalita

165

Mravnostní kriminalita

6

Majetková kriminalita

1 321

Ostatní kriminalita

535

Zbývající kriminalita

132

Hospodářská kriminalita

49

celkem

2 208

Výrok hodnotíme na základě dat z webu Eurostat jako pravdivý.

2009

20102011

2012

2013

% HDP

-4.5

2.5

1.9

-1.3

-0.4

Tabulka uvádí procentní změnu růstu HDP vůči procházejícímu roku. Největším propadem z hlediska tohoto ukazatele prošla česká ekonomika v roce 2009,

následně ekonomika mírně rostla. Rok 2012 přinesl pokles ve výši 1,3 %. Data pro rok 2013 jsou zatím odhadem.

Přikládáme interaktivní graf z webu Idnes, který mapuje růst HDP po kvartálech.

Česká republika v roce 2012 zaznamenala pokles o -1,3 % HDP, Řecko pak kleslo o -6,4 % HDP a Kypr ve stejném období klesl o -2,4 % HDP. Ovšem není pravdou, že by tyto tři země byly jediné v Evropě, které zaznamenaly takový pokles. Větší propad hrubého domácí produktu než Česká republika například prodělalo Maďarsko -1,7 % HDP a nebo Itálie -2,4 % HDP.

Název zeměvývoj HDP 2012 Česká republika-1,3 %Řecko-6,4 %Kypr-2,4 %Maďarsko-1,7 %Itálie-2,4 %

Procedura jmenování velvyslanců v ČR je dle webu ministerstva zahraničí následující: " Velvyslanec je vybírán obvykle z profesionálních diplomatů personální radou Ministerstva zahraničních věcí ČR. (...) Ve zdůvodněných případech bývá jmenována osobnost, která není profesním diplomatem."

Nikde se nám ovšem nepodařilo nalézt konkrétní poměr mezi kariérními a politicky jmenovanými diplomaty, a to ani u nás, ani nikde jinde ve světě. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Z kontextu diskuze vyplývá, že Václav Klaus hovoří o období vlády Petra Nečase, která sestavovala rozpočet v posledních třech letech. Podle údajů ze zákonů o státním rozpočtu České republiky činil deficit v roce 2011 135 miliard, v roce 2012 105 miliard (započítán však není jednorázový výdaj 59 miliard na církevní restituce) a pro rok 2013 100 miliard korun.

Deficit roku 2012 (v souvislosti s církevními restitucemi) popisuje ministr Kalousek pro Novinky.cz následovně:

"Česká vláda v roce 2012 skutečně cílí na deficit ve výši 3,5 procenta. Přestože víme, že v letošním roce nám nebude proplaceno11-12 miliard evropských peněz, cíl dodržíme. Konečné číslo bude ale ovlivněno evropskou účetní metodikou ESA 95, která se dá vysvětlit tak, že když stát uzavře nějaký závazek, přijme zákon, tak suma, kterou obsahuje, pokud je konečná, je z účetního hlediska vnímána jako jednorázová operace.

Promítne se i jednorázově do bilance státního rozpočtu v roce, kdy zákon byl přijat. Tak se do letošního rozpočtu promítnou církevní restituce, byť fakticky v tomto roce nezaplatíme ani korunu. Faktické platby začnou v roce 2013 a potrvají třicet let. Protože suma 59 miliard představuje z účetního hlediska 1,5 procenta HDP, tak oficiální údaj o deficitu bude 5 procent. Ale zdůrazňuji, přitom se nevyplatí ani koruna."

Výrok bývalého prezidenta Václava Klause hodnotíme jako pravdivý.

Mandatorní výdaje jsou výdaje, jejichž rozsah je stanoven v zákoně, obvykle tedy není možné je operativně upravovat podle aktuální fiskální situace v rámci sestavování rozpočtu, je nutná legislativní úprava. Především se jedná o tzv. transfery, tedy výdaje, za které stát nedostává žádnou protihodnotu (např. důchody, sociální dávky, podpory), dále výdaje na zdravotnictví, dluhovou službu apod.

Není tedy pravda, že by vláda Petra Nečase neškrtala v těchto výdajích. Například v balíčku změn pro rok 2013 přistoupila vláda k omezení tempa valorizace důchodů či ke zpřísnění podmínek pro podporu penzijního připojištění. Od počátku roku 2012 byly upraveny podmínky pro pobírání rodičovského příspěvku. Nejrazantněji vláda postupovala v balíčku pro rok 2011, kdy plošně omezila výdaje jednotlivých rezortů včetně mzdových nákladů, snížila podporu stavebního spoření, zpřísnila podmínky pro výplatu porodného, rodičovského příspěvku i podpory v nezaměstnanosti.

Přesto však, jak je patrné například z grafů a tabulek v důvodové zprávě (.doc) k zákonu o státním rozpočtu pro rok 2013 (strana 24), objem mandatorních výdajů stále stoupá, a to jak v absolutní výši, tak i v poměru k celkovým výdajům (tabulka 11, graf 5) či HDP (tabulka 12).

Klesají naopak výdaje na investice. Například Státní fond dopravní infrastruktury, prostřednictvím kterého je financována výstavba a údržba silnic, železnic či vodní infrastruktury, měl pro rok 2012 rozpočtováno 58 miliard (proti 61 miliardám v roce 2011). V rozpočtu na rok 2013 je částka mírně navýšena na 58,5 miliardy, pro další roky se počítá s výdaji přibližně na stejné úrovni.

Jak však uvedl ředitel fondu na tiskové konferenci v březnu 2013 ve zprávě o financování za rok 2012, výplaty prostředků se zpožďují, protože jednotlivé projekty nedokáží dostatečně rychle čerpat přislíbené prostředky.

Výše uvedené shrnujeme do hodnocení 'zavádějící', z citovaných zdrojů vyplývá, že vláda škrtala jak v investicích, tak v mandatorních výdajích. Je otázkou, nakolik jsou výše zmíněné škrty v oblasti mandatorních výdajů "rezolutní", nicméně reálně vláda škrtala i v této oblasti, tedy tam, kde by to podle Klause snadné být nemělo.