Andrej Babiš

Andrej Babiš v kontextu výroku hovoří o jmenování Petra Pavla předsedou Vojenského výboru Severoatlantické aliance (VV NATO). Předseda VV NATO je volený na tři roky a funkce se ujímá jeden z náčelníků generálních štábů jednotlivých členských států. Pavel byl do tohoto úřadu vybrán v září 2014, poté co v tajné volbě porazil konkurenty z Řecka a Itálie. Ve funkci předsedy Vojenského výboru byl Pavel od června 2015 až do roku 2018.

Tehdejší vláda Bohuslava Sobotky navrhla (.docx) Petra Pavla na tento post 21. července 2014 a uložila ministru obrany Martinu Stropnickému, aby kandidaturu oznámil Severoatlantické alianci. Dopis, který měl Martin Stropnický do NATO poslat, se nám ovšem ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat.

Nominaci Petra Pavla veřejně podpořil i prezident Miloš Zeman, který se společně s Martinem Stropnickým a tehdejším ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem na začátku září 2014 účastnil (.pdf, str. 2) summitu NATO ve Walesu. Z dostupných zdrojů nicméně nelze zjistit, zdali prezident Zeman tehdy za hlasování pro Petra Pavla skutečně lobboval. Zmiňme, že hlavními tématy (.pdf, str. 1) summitu byl vztah NATO a Ukrajiny po anexi Krymu Ruskem, a působení NATO v Afghánistánu.

Petr Pavel byl předsedou Vojenského výboru zvolen až ve druhé půlce září na summitu ve Vilniusu, kde se sešli náčelníci generálních štábů členských zemí. Martin Stropnický tedy zjevně Pavlovu kandidaturu oznamoval již předtím, nemůžeme ale vyloučit, že jiný dopis poslal NATO také 30. dubna 2015. Tedy několik dní předtím, než Petr Pavel skončil ve funkci náčelníka Generálního štábu Armády ČR.

Z veřejně dostupných zdrojů tedy nelze zjistit, jestli v dubnu 2015 tehdejší ministr obrany Martin Stropnický posílal dopis orgánům NATO kvůli zvolení Petra Pavla předsedou Vojenského výboru NATO. Rovněž nelze zjistit, jestli za Pavla na summitu Severoatlantické aliance Miloš Zeman lobboval. Martin Stropnický po návrhu vlády v červenci 2014 pouze uvedl, že podle něj lobbování nastane. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako neověřitelný.

Andrej Babiš zde mluví o funkci předsedy Vojenského výboru NATO, kterou v letech 2015–2018 vykonával Petr Pavel. Ten v debatě zmiňoval (video, 27:38), že předsedu výboru volí členské země NATO tajným hlasováním. Na Pavlovo vyjádření pak reagoval Andrej Babiš právě tvrzením, že nárok na pozici předsedy mají všechny země Aliance, které v tomto případě „rotují“.

Vojenský výbor je nejvyšším vojenským orgánem NATO. Politickým orgánům Severoatlantické aliance předkládá doporučení, která považuje za nezbytná pro společnou obranu třiceti členských zemí. Výbor je tvořen třiceti náčelníky generálních štábů (.pdf, str. 232), každý náčelník zde reprezentuje jednu členskou zemi. V některých případech náčelníky zastupují stálí vojenští představitelé daných států (.pdf, str. 2). Za Českou republiku je v současnosti členem výboru náčelník generálního štábu Armády ČR Karel Řehka, pozici vojenského představitele ČR při NATO vykonává Jaromír Alan (.pdf).

Předseda Vojenského výboru je z náčelníků generálních štábů členských zemí volen na neveřejném zasedání. Podmínkou je také hodnost generála nebo její ekvivalent. Funkci tradičně nezastává zástupce Spojených států, kterým vždy připadá post místopředsedy výboru.

Funkční období předsedy trvá tři roky. Po tuto dobu zastává roli nejvyššího vojenského představitele Aliance a je hlavním vojenským poradcem generálního tajemníka NATO. Zároveň je hlavním vojenským mluvčím NATO. Plní také reprezentativní funkci, podniká oficiální návštěvy a setkává se s vládními i armádními představiteli jak členských zemí NATO, tak těch, se kterými Aliance rozvíjí formální partnerství.

Pozici zastávalo od roku 1963 již devatenáct armádních představitelů. Německo a Itálie tuto funkci v posledních třech dekádách získaly hned ve dvou funkčních obdobích. Před rokem 1963 skutečně fungoval ve Vojenském výboru NATO automatický princip rotace předsednictví po jednom roce dle abecedního pořadí, byl ale zrušen a předsedu začala Aliance volit z přihlášených kandidátů.

Doplňme, že Andrej Babiš v debatě ve spojitosti s „rotací“ předsednictví také řekl, že podle jeho názoru by post předsedy v roce 2015 připadl Polsku, kdyby náčelník generálního štábu polské armády nezemřel při leteckém neštěstí ve Smolensku. K této nehodě, během níž zahynul náčelník polského generálního štábu Franciszek Gągor, nicméně došlo již v roce 2010, tedy čtyři roky před zvolením Petra Pavla v roce 2014. Za zmínku také stojí, že Franciszek Gągor se o post předsedy Vojenského výboru ucházel v roce 2007, Aliance ale dala tehdy při hlasování přednost italskému kandidátovi, a Itálie tak získala post v období let 2008–2011, přestože její představitel funkci zastával už v letech 1999–2002.

Na pozici předsedy Vojenského výboru NATO tedy mají nárok všechny členské země. V tomto případě nicméně není zaveden a ani neformálně uplatňován princip rotace, jak uvádí Andrej Babiš. Jeho výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Iniciativa Spolu Silnější, o které zde Andrej Babiš mluví, byla založena Petrem Pavlem na jaře 2020 za účelem finanční podpory lidí „v první linii boje s epidemií“. V září 2020 pak iniciativa vypracovala doporučení expertního týmu pro lepší zvládání krizí (.pdf).

V seznamu členů expertního týmu je kromě Petra Pavla také Babišem zmíněná jaderná fyzička Dana Drábová i bývalý velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář (.pdf, str. 16). V tomto týmu byla ovšem i Jana Šeblová, lékařka se specializací na urgentní medicínu.

Dokument obsahuje i přehled účastníků kulatých stolů (.pdf, str. 17–19). Jedná se především o zastupitele samospráv, vzdělávání či neziskových organizací. Mezi těmito odborníky je rovněž 19 zástupců zdravotnictví a integrovaného záchranného systému (IZS). Jde např. o Jaroslava Štěrbu, tehdejšího ředitele Fakultní nemocnice Brno, nebo ředitele Biologického centra Akademie věd Libora Grubhoffera.

Dodejme, že kromě nich se kulatých stolů účastnili také čtyři zástupci hygienických stanic (.pdf, str. 17). Jmenovitě šlo o Květoslavu Kotrbovou, Lenku Šimůnkovou, Michala Bartoše a Pavlu Svrčinovou, nynější hlavní hygieničku ČR.

V týmu odborníků iniciativy Spolu silnější, kterou založil Petr Pavel, tedy skutečně byla Dana Drábová a Petr Kolář. Mezi experty a účastníky kulatých stolů však bylo několik zástupců z oboru zdravotnictví. Výrok Andreje Babiše tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Andrej Babiš (ANO 2011) ve videu (čas: 0:07) hovoří o snižování daní za jeho vlády, které celkově vyčísluje na 504 mld. Kč. Andrej Babiš působil v roli premiéra ČR v letech 2017 až 2021, v čele Ministerstva financí ale stáli zástupci hnutí ANO 2011 již od roku 2014. Během období vlády hnutí ANO 2011 skutečně došlo k několika daňovým změnám. 

Pravděpodobně nejzásadnější změnou bylo zrušení tzv. superhrubé mzdy, kdy došlo ke změnám u výpočtu dílčího základu daně z příjmu fyzických osob. Tzv. superhrubá mzda byla tvořena hrubou mzdou zvýšenou o částku pojistného, a to včetně pojistného, které bylo placeno zaměstnavatelem. Tento základ byl zdaněn 15 % sazbou daně. Protože byl však daňový základ vyšší než hrubá mzda, bylo tím pádem efektivní zdanění hrubé mzdy větší než 15 %. 

Přijetím daňového balíčku v roce 2020 došlo ke zrušení tohoto výpočtu. Základ daně je tak nově tvořen čistě hrubou mzdou. Návrh daňového balíčku byl předložen Poslanecké sněmovně vládou, zrušení superhrubé mzdy pak navrhl přímo premiér Babiš formou poslaneckého pozměňovacího návrhu. Pro schválení novely pak hlasovali jak poslanci hnutí ANO, tak i zástupci ODS, SPD a KSČM.

Zrušení superhrubé mzdy tak znamenalo snížení výběru daní o cca 88 miliard korun, spolu s dalšími návrhy pak o zhruba 100 miliard. Dalším významným zásahem bylo zrušení daně z nabytí nemovité věci, taktéž v roce 2020, což znamenalo snížení daňových příjmů o cca 14 miliard.

Dále je důležité zmínit další, spíše dílčí daňové změny. Od roku 2014, kdy je hnutí ANO ve vládě, nastal výpadek 23 miliard ročně z důvodu daňových změn pro rok 2015. V dalších letech byly změny spíše drobné. Pro rok 2016 jsme žádné významné daňové změny nedohledali. V roce 2017 došlo ke změnám v oblasti DPH a spotřební daně z minerálních olejů, které mohly snížit daňové příjmy o přibližně 3 mld. Kč. V roce 2018 byly daňové příjmy sníženy jen o 2 mld. V rámci jednotek miliard se pohybuje i snížení daní pro rok 2019. Prominutí zálohy na daň z příjmu právnických osob v roce 2020 pak znamenalo snížení daňových příjmů o cca 15 mld. Kč, o rok později se ale část těchto peněz do rozpočtu vrátila v rámci vyrovnání daně. Daňové příjmy v roce 2021 negativně ovlivnil také kompenzační bonus vyplacený v průběhu roku, s dopadem 12 mld. Kč. O 2 miliardy Kč se v důsledku snížení sazby spotřební daně z motorové nafty snížil také výnos spotřební daně z minerálních olejů.

Pokud bychom tedy výše uvedené částky sečetli, dostaneme se ke snížení daní o přibližně 160 miliard. Když sečteme vlivy těchto dílčích daňových změn od počátku jejich účinnosti až do roku 2021, dostaneme se přibližně na 350 miliard korun, což je podstatně méně, než tvrzených 507 miliard korun. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

V minulosti jsme už podobný výrok Andreje Babiše ověřovali, a již tehdy jsme se obrátili na hnutí ANO 2011 s žádostí o vysvětlení, když Andrej Babiš zmiňoval částku větší než 500 mld. Kč. Učinili jsme tak proto i nyní. V obou případech se nám ale zatím nedostalo žádné odpovědi. 

První prezident samostatné České republiky Václav Havel byl do úřadu poprvé zvolen v lednu 1993. Jeho první státní návštěva vedla na Slovensko, které během svého prezidentského působení navštívil ještě nejméně desetkrát. Slovensko bylo cílem i jeho poslední zahraniční cesty jako hlavy státu. Václav Havel v roli prezidenta navštívil celkem 59 zemí, z čehož nejčastěji pobýval v Německu, kam zavítal osmnáctkrát. 

Také první zahraniční cesta Václava Klause po zvolení prezidentem v roce 2003 vedla na Slovensko, stejně jako po jeho znovuzvolení v roce 2008. Václav Klaus za dobu svého desetiletého mandátu navštívil v roli prezidenta ČR sedmdesát zemí, nejčastěji (stejně, jako jeho předchůdce) Německo, kam podnikl 25 cest. Poslední státní návštěva Václava Klause v roli prezidenta mířila v roce 2013 opět na Slovensko.

Slovensko si pro svou první zahraniční cestu vybral i současný prezident Miloš Zeman, a to jak po prvním zvolení v roce 2013, tak po znovuzvolení v roce 2018. Prezident Zeman za své první období v úřadu uskutečnil 61 zahraničních cest, ve druhém (video) období prozatím 24, z nichž poslední byla na počátku letošního roku, taktéž k našim východním sousedům.

První zahraniční cesty všech dosavadních prezidentů ČR skutečně vedly na Slovensko. Tento výrok tak hodnotíme jako pravdivý. 

Do Eurozóny skutečně směřuje největší část exportu českého zboží, v roce 2021 to bylo až 65 % (.pdf). Andrej Babiš v tomto kontextu poukazuje na to, že je v Eurozóně nižší základní úroková sazba než v Česku, což podle něj škodí českým exportérům.

Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu (2T repo) na 7 % v červnu 2022. Jednalo se o poslední navýšení sazeb, po tomto rozhodnutí se guvernérem ČNB stal Aleš Michl, pod jehož vedením nedošlo ke změnám v úrokových sazbách (viz například poslední rozhodnutí bankovní rady).

Doplňme, že na konci roku 2019 činila základní úroková sazba 2 %. V květnu 2020 klesla až na 0,25 %, od té doby ji Česká národní banka postupně zvyšuje. Na konci roku 2021 byla stanovena na 3,75 %, v únoru 2022 už na 4,5 %. Následně došlo k dalším třem zvýšením na konečných 7 %. Jako důvod navyšování ČNB označovala snahu tlumit rostoucí inflaci.

Úrokové sazby Evropské centrální banky (ECB) jsou oproti těm českým skutečně nižší. ECB pro oblast Eurozóny stanovuje podobně jako ČNB tři základní úrokové sazby. Se sazbou 2T repo, kterou používá ČNB, je v případě ECB srovnatelná úroková sazba pro hlavní refinanční operace (Main refinancing operations). Tu naposledy Rada guvernérů ECB upravila 15. prosince 2022, kdy ji zvýšila s účinností od 21. prosince 2022 o 0,5 p. b. na 2,50 %. 16. prosince, tedy v den, kdy Andrej Babiš dle vyjádření Hospodářských novin pro Demagog.cz odpovídal na otázky v námi ověřované anketě, základní úroková sazba ještě činila 2 %.

Andrej Babiš tak neuvedl tehdejší výši základní úrokové sazby v Eurozóně správně, ve skutečnosti byla o 0,25 p. b. vyšší. S ohledem na to, že svým výrokem poukazuje především na výrazný rozdíl mezi nastavením úrokových sazeb v Česku a v Eurozóně, a správně popisuje i výši úrokové sazby ČNB a orientaci českého exportu, však hodnotíme jako výrok jako pravdivý s výhradou.

Předseda hnutí ANO a kandidát na prezidenta Andrej Babiš ve videu kritizuje Českou národní banku (ČNB), která dle jeho mínění nezmírní inflaci, jelikož se nedá porazit „ropný kartel“ v kombinaci s emisními povolenkami.

ČNB své prognózy a zprávy o měnové politice publikuje čtvrtletně. Prognóza (.pdf) z podzimu 2021, která obsahuje data k 22. říjnu 2021 (str. 2) předpovídala, že „inflace v závěru letošního roku dále výrazně vzroste a během zimy se s přispěním všech svých složek přiblíží 7 %“ (str. 21). V dlouhodobém hledisku však ČNB predikovala, že inflace klesne k jejímu cíli 2 %. Konkrétně se k této hodnotě měla přiblížit na přelomu let 2022 a 2023 (.pdf, str. 6). Podle vyjádření ČNB z listopadu 2022 mělo být tohoto cíle dosaženo prostřednictvím zvyšování úrokových sazeb, které tehdy ČNB zvedla na 2,75 %. Důvodem růstu byla právě snaha zmírnit inflaci.

S dalším nárůstem inflace počítala i prognóza ze zimy 2022 (.pdf, str. 6), další predikce lze vidět v následující tabulce. Zmiňme, že nejaktuálnější prognóza (.pdf) byla publikována na začátku listopadu loňského roku. Dodejme také, že poslední dvě prognózy se shodují v tom, kdy má dojít k očekávanému snížení inflace na 2 %.

Zdroje: podzim 2021 (.pdf, str. 6, 21–⁠22), zima 2022 (.pdf, str. 6, 27–⁠28), jaro 2022 (.pdf, str. 6, 26–27), léto 2022 (.pdf, str. 6, 21–⁠22), podzim 2022 (.pdf, str. 6, 24–⁠26).

ČNB tedy v minulosti skutečně opakovaně predikovala, že „porazí“ inflaci, respektive že se ji podaří snížit pomocí zvyšování úrokových sazeb. Termín dosažení 2% cíle ČNB ve svých prognózách několikrát posunula, na konci roku 2021 byl odhad o více než rok optimističtější než v pozdějších prognózách. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš ve videu hovořil o údajném selháni České národní banky (ČNB), konkrétně kritizoval zvýšení základní úrokové sazby na 7 %. Dále uvedl, že na tomto zvýšení vydělaly pouze komerční banky, které si takto měly vydělat 10 miliard Kč měsíčně.

České banky v roce 2022 skutečně zaznamenaly enormní nárůst zisků. Odborníci se shodují, že za nárůstem zisků komerčních bank stojí zejména zmíněné zvyšování úrokových sazeb. ČNB svou hlavní sazbu zvýšila od začátku roku 2022 až do současnosti celkem čtyřikrát. Dodejme, že již v roce 2021 se tato sazba zvyšovala pětkrát. Současných 7 % základní úrokové sazby drží ČNB od června 2022.

Toto zvyšování je výhodné pro banky, protože dochází k nárůstu čistého úrokového výnosu. Čistý úrokový výnos představuje rozdíl mezi vyššími úroky, které inkasují komerční banky při uložení peněz u ČNB, a úroky, jež musí vyplácet vkladatelům např. na běžných nebo spořicích účtech.

Komerční banky úroky z vkladů pro vkladatele zvedaly pomalu, a tak za 1. pololetí roku 2022 podle dat společnosti Deloitte inkasovaly čistý úrokový výnos v celkové hodnotě 77,9 mld. Kč. Z toho 62 miliard si mezi sebe rozdělilo šest největší bank v ČR – Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, UniCredit Bank, Moneta Money Bank a Raiffeisenbank. Data o čistých úrokových výnosech za druhé pololetí 2022 zatím nejsou dostupná.

Pokud bychom tedy vycházeli z již zmíněných hodnot za prvních šest měsíců loňského roku jakožto posledních dostupných dat, jedná se přibližně o 13 mld. Kč, které v prvním pololetí banky v průměru měsíčně inkasovaly pouze na základě čistého úrokového výnosu. Šest největších bank inkasovalo na 10 mld. měsíčně.

Andrej Babiš tedy správně poukazuje na relativně vysoké výnosy, které v minulém roce tuzemské banky vykazovaly v důsledku zvýšení základních úrokových sazeb ČNB. Celkem 10 miliard měsíčně vydělala šestice největších českých bank, všechny banky dohromady pak dosáhly čistých úrokových výnosů ve výši 13 mld. Kč. Tato hodnota se výrazněji liší od slov Andreje Babiše, nicméně s ohledem na to, že Babiš poukazuje právě na výši těchto výnosů, hodnotíme jeho výrok jako pravdivý s výhradou.

Předseda hnutí ANO a kandidát na prezidenta Andrej Babiš dlouhodobě nesouhlasí s návrhem Evropské komise o ukončení prodeje aut se spalovacími motory. Například v roce 2021 v průběhu kampaně před volbami do Poslanecké sněmovny prohlásil: „Nebudeme souhlasit se zákazem prodeje aut se spalovacími motory.“ V červnu 2022 pak kritizoval současnou vládu za postoj ve vyjednávání skutečností ohledně návrhu o zákazu výroby spalovacích motorů. 

Evropská komise již v červenci 2021 v souvislosti s tzv. Zelenou dohodou (Green Deal) navrhla ukončení prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2035. Návrh nařízení následně podpořil Evropský parlament v červnu 2022 a Rada EU tento postup podpořila na konci října 2022. Následně musí návrh ještě jednou schválit Evropský parlament i Rada, poté vstoupí v platnost.

Podotkněme, že tento návrh nezakazuje provoz vozidel se spalovacími motory, jen má dojít k ukončení prodeje nově vyrobených aut se spalovacími motory. Jak například uvádí web Evropského parlamentu, nová pravidla „se netýkají stávajících automobilů“ a neznamenají, že od roku 2035 budou muset být „všechna auta“ na silnicích bez emisí. „Pokud si nyní koupíte nové auto (s klasickým spalovacím motorem, pozn. Demagog.cz), můžete s ním jezdit až do konce jeho životnosti,“ vysvětluje web.

Andrej Babiš tedy správně uvádí, že orgány EU připravují nařízení, které zakazuje od roku 2035 prodej (a v důsledku efektivně i výrobu) aut se spalovacím motorem. Vzhledem k tomu, že v rámci legislativního procesu návrh již podpořily tři hlavní orgány EU, lze s jistou mírou zjednodušení mluvit o „rozhodnutí EU“. Výrok Andreje Babiše proto hodnotíme jako pravdivý.

Nejprve uveďme, že Thierry Breton je zástupce Francie v Evropské komisi, kde působí ve funkci komisaře pro vnitřní trh. V minulosti, konkrétně v letech 2005–⁠2007, byl například francouzským ministrem financí. Breton svůj názor na rozhodnutí orgánů Evropské unie zakázat od roku 2035 prodej aut se spalovacími motory vyjádřil v listopadu 2022 pro web Politico. Ačkoliv s celkovým záměrem tohoto návrhu souhlasil, vyjádřil nejistotu ohledně jeho dopadů na automobilový průmysl.

Podle Bretona by se zastavení prodeje a výroby aut se spalovacími motory mohlo promítnout do zrušení přibližně 600 tisíc pracovních míst nejen v automobilovém průmyslu, ale také v energetice. Dle jeho mínění nejsou ekonomiky členských států EU připraveny na rychlý přechod na elektromobily. Kritizoval také aktuální nedostatek čerpacích stanic v celé Evropě.

Jeho záměrem tak je přehodnocení současného návrhu a odsunutí jeho platnosti na pozdější dobu než na rok 2035. Breton např. navrhl, aby některé země EU spalovací motory i nadále vyráběly a prodávaly na jiných trzích po celém světě, především v Africe.

Pro úplnost dodejme, že zmíněný návrh Evropská komise představila již v červenci 2021 v souvislosti s tzv. Zelenou dohodou (Green Deal). V červnu 2022 návrh nařízení podpořil Evropský parlament a s postupem v říjnu loňského roku souhlasila také Rada EU. Návrh musí ještě jednou schválit Evropský parlament i Rada, poté vstoupí v platnost.

Předseda hnutí ANO a kandidát na prezidenta Andrej Babiš tedy správně uvádí, že podle francouzského eurokomisaře pro vnitřní trh Thierry Bretona návrh EU ukončit prodej (respektive výrobu) spalovacích motorů od roku 2035 může způsobit ztrátu přibližně 600 tisíc pracovních míst. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.