Demagog.cz

Andrej Babiš

Andrej Babiš (ANO 2011)

  • 374
  • 135
  • 118
  • 168

Výroky

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Já jsem specifický příklad v tom, že jsem nikdy žádné peníze za politickou kariéru nebral. Twitter, 3. dubna 2020

Andrej Babiš opakovaně tvrdí, že svůj plat posílá do Fondu pro rodiče samoživitele Nadace Agrofert. Z výročních zpráv této nadace je zřejmé, že jí skutečně posílá peníze. Z veřejných zdrojů však nelze zjistit, zda tyto sumy odpovídají čistému Babišovu příjmu z politických funkcí.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš tímto výrokem reagoval na dotaz (40. minuta) moderátora, zdali souhlasí se zmrazením platů politiků v době současné koronavirové krize, kdy se spousta lidí ocitla v situaci, kdy nemohou chodit do práce, a jejich náhrada mzdy tak činí pouze 60 % jejich průměrného výdělku (viz o právech zaměstnanců během epidemie koronaviru na webu MPSV). Premiér Babiš odpověděl, že by byl pro, kdyby poslanci a senátoři například půlku svého platu poslali na nějakou charitu, ale takovýto návrh nechce sám předkládat.

Počátek politické kariéry Andreje Babiše můžeme datovat do roku 2013, kdy jeho hnutí ANO skončilo na 2. místě ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR a poté utvořilo koaliční vládu spolu s vítězem voleb ČSSD a KDU-ČSL. Od té doby vystřídal tyto funkce: poslanec, 1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí, premiér. Pro přehled uvádíme časová vymezení jeho politických funkcí:

Dále uvádíme základní hrubé měsíční platy ústavních činitelů (tedy bez dalších náhrad, např. za funkci v orgánech Sněmovny nebo na cestovní výdaje) v letech 2013–2020, tedy v době, kdy Andrej Babiš zastával/zastává nějakou politickou funkci:

Jako poslanec Poslanecké sněmovny PČR (26. října 2013 – 26. října 2017, 21. října 2017 – dodnes)

  • 2013 – 55 900 Kč
  • 2014 – 55 900 Kč
  • 2015 – 57 600 Kč
  • 2016 – 65 700 Kč
  • 2017 – 71 000 Kč
  • 2018 – 75 800 Kč
  • 2019 – 82 400 Kč
  • 2020 – 90 800 Kč

Jako 1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí v Sobotkově vládě (29. ledna 2014 – 24. května 2017)

  • 2014 – 128 900 Kč
  • 2015 – 141 500 Kč
  • 2016 – 151 500 Kč
  • 2017 – 163 700 Kč

Jako premiér – I. vláda Andreje Babiše (13. prosince 2017 – 27. června 2018), II. vláda Andreje Babiše (27. června 2018 – dodnes)

  • 2017 – 190 700 Kč
  • 2018 – 203 600 Kč
  • 2019 – 221 200 Kč
  • 2020 – 243 800 Kč

Platy politických činitelů jsou upraveny v zákoně č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu. V § 39 tohoto zákona je uvedeno: „Členům vlády nenáleží příjmy z jiných funkcí a činností, s výjimkou správy vlastního majetku a vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké činnosti.“

Z tohoto zákona tedy vyplývá, že v případě zastávání funkce poslance a funkce člena vlády zároveň se jejich platy nekumulují, člen vlády může pobírat jenom ministerský (příp. premiérský) plat. Za svou činnost ve funkci řadového poslance odměny nemá. To lze vztáhnout i na téměř celou dobu politického působení Andreje Babiše, neboť v minulém i současném volebním období zastával a zastává funkci člena vlády (kromě období mezi říjnem 2013 a lednem 2014, než se zformovala vláda, a mezi květnem a prosincem 2017, kdy byl odvolán z funkce – v těchto mezičasech zastával funkci řadového poslance).

Andrej Babiš však opakovaně prohlašuje, že svůj plat nepobírá. Například v roce 2014 uvedl, že celý svůj ministerský plat posílá Fondu pro rodiče samoživitele, což je projekt Nadace AGROFERT: „Na Fond pro rodiče samoživitele Nadace AGROFERT jde celý můj ministerský plat.“

O financování Fondu ze svého platu se zmínil i v roce 2019 (nyní už jde o plat premiérský): „Dělám zdarma, posílám peníze samoživitelkám (…).“

Ve stejném rozhovoru (čas 38:30–38:38), ze kterého pochází námi analyzovaný výrok, premiér Babiš řekl: „A já samozřejmě, jak je známo, moje veškeré příjmy od vstupu do politiky posílám samoživitelkám, takže já neberu ani korunu od státu jako politik.“ 

Tvrzení premiéra Babiše podporují i informace uvedené na webu Fondu pro rodiče samoživitele: „Fond je financován z prostředků Nadace AGROFERT a platu pana Andreje Babiše, předsedy správní rady Nadace AGROFERT.“

Další informace na webu Fondu se zároveň shodují se začátkem politické kariéry Andreje Babiše, tedy s říjnem 2013: „Fond na podporu rodičů-samoživitelů v nouzi byl odstartován v říjnu 2013 s cílem nabídnout pomoc skupině obyvatel nejvíce ohrožené chudobou.“

Příspěvky Nadaci AGROFERT jsou pravidelně zveřejňovány v jejich výročních zprávách, v seznamu přijatých finančních darů figuruje i jméno Andreje Babiše. Pro přehled tedy uvádíme částky, které dle zveřejněných údajů Nadaci AGROFERT věnoval právě premiér Babiš:

  • 2013 (str. 27) – 138 000 Kč
  • 2014 (str. 26) – 1 123 000 Kč
  • 2015 (str. 18) – není uveden přesný seznam, pouze že „Nadace AGROFERT obdržela na podporu své činnosti v roce 2015 dary v celkové výši 9.674.581,- Kč“
  • 2016 (str. 60) – 1 503 000 Kč
  • 2017 (str. 55) – 25 261 000 Kč (z toho Nadace AGROFERT obdržela od pana Andreje Babiše dar z Výzvy 52 milionů ve výši 24.339.112,-Kč“. Jedná se o částku, kterou premiér Babiš převedl z transparentního účtu Výzvy 52 milionů den před vyhlášením voleb do PS PČR, jinak by mohly být započítávány do nákladů na předvolební kampaň. 52 milionů Kč je částka odpovídající sumě, kterou nezaplatil na daních za korunové dluhopisy Agrofertu za rok 2017, premiér se rozhodl tuto sumu poslat na dobročinné účely – více o kauze korunových dluhopisů zde)
  • 2018 (str. 45) – 1 964 000 Kč

Andrej Babiš není první politik, který se svého platu, podle svých slov, vzdal. Senátor za SPO František Čuba se rozhodl svůj senátorský plat posílat Studijnímu fondu Iva Valenty, neboť ze zdravotních důvodů nemohl řádně vykonávat svou funkci. Někteří senátoři jej za to kritizovali a vyzývali spíše k rezignaci (rezignoval v únoru 2018). Dalším politikem je již zmiňovaný Ivo Valenta (nestraník za Stranu soukromníků), který dle svého vyjádření a informací na webu do tohoto Fondu taktéž přispívá celým svým senátorským platem.

Jelikož nemáme z veřejně dostupných dat možnost vypočítat přesné částky čistého platu, který premiér Babiš pobírá a pobíral, nemůžeme porovnat a nezávisle tak potvrdit, zda se jeho příjmy za politické funkce rovnají darovaným finančním částkám Nadaci AGROFERT. Za rok 2015 navíc není ve výroční zprávě Nadace upřesněno, jakou částkou premiér přispěl. Proto musíme tento výrok hodnotit jako neověřitelný.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Ovšem od prvních okamžiků, kdy se v naší zemi objevily symptomy krize s koronavirem, postrádám pomoc z neziskového sektoru. Twitter, 3. dubna 2020

Neziskové a další organizace, například Armáda spásy, ADRA, Charita ČR, Život 90, Člověk v tísni a mnoho dalších na epidemii COVID-19 zareagovaly již v době zavedení prvních opatření vlády. Poskytují pomoc v sociální oblasti, zdravotnictví, vzdělávání i kultuře.

skrýt celé odůvodnění

Uvedený výrok pochází z odpovědi premiéra Andreje Babiše na otevřený dopis, který byl zaslán v rámci iniciativy Europe Must Act po protestním shromáždění z 9. března 2020. O této premiérově reakci informovala přímo adresátka dopisu dobrovolnice Anežka Polášková na svém facebookovém účtu dne 31. března 2020.

Ověřovaný výrok je pak součástí posledního odstavce:

Neziskové organizace na premiérovo vyjádření zareagovaly prohlášením na webu Neziskovky zachraňují životy, na kterém prezentují svou činnost v oblastech sociální práce, zdravotnictví, vzdělávání i kultury. Například organizace Člověk v tísni hned 13. března 2020 zareagovala na koronavirovou epidemii rozšířením fungování dluhové linky nebo poskytnutím vzdělávacích materiálů a pomůcek pro sociálně znevýhodněné rodiny s dětmi. Přehled činnosti řady dalších organizací, např. Charity ČR, ADRA nebo Armáda spásy, sestavil web A2larm.cz nebo nadace OSF. Pravidelně o činnosti informuje i Asociace nestátních organizací. Přehled činnosti neziskových a dalších organizací sestavila i organizace Greenpeace na svém facebookovém účtu:

Na tento příspěvek Greenpeace zareagoval sám premiér Andrej Babiš:

Na činnost neziskových organizací zareagovala i místopředsedkyně Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Helena Válková. Ta v dopise z 26. března 2020 určeném právě neziskovým organizacím uvedla: “(…) v prvé řadě bych Vám ráda poděkovala za Vaše obrovské úsilí, ochotu a pomoc, kterou nabízíte ve společném boji proti nákaze COVID-19. Velmi si cením toho, jak profesionálně a pohotově jste zareagovali na nové společenské potřeby, zejména zajištěním dobrovolnických aktivit.”

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Ten (soudce Jan Filip, pozn. Demagog.cz) upozornil, že způsob přijetí zákona byl na samé hranici akceptovatelného. A že tato úprava prošla jen za pomoci práva EU. Řekl také, že snaha neutralizovat politického protivníka takovým zákonodárstvím není na místě. Deník, 21. února 2020

Během stručného odůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu významem totožný výrok z úst ústavního soudce Jana Filipa opravdu zazněl.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš hovoří o zdůvodnění, kterým ústavní soudce Jan Filip doplnil zamítavé rozhodnutí Ústavního soudu ve věci návrhu skupiny poslanců ANO a prezidenta republiky na zrušení části zákona o střetu zájmů.

Při stručném odůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu (videozáznam vyjádření k nálezu, čas záznamu 1:04:18) zaznělo z úst Jana Filipa následující:

„Ústavní soud upozorňuje na to, že způsob, jakým byl tento zákon přijat, je na samé hranici akceptovatelného a jenom shodou okolností a za pomoci práva EU tato úprava prošla, ale že nemusí tak být takto vždycky, jako prostě snaha neutralizovat politického protivníka tímto zákonodárstvím není na místě.“

Zdroj: ČT24

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Ústavní soud si je prý vědom toho, že rozhodoval o záležitosti, která náleží voličům. Deník, 21. února 2020

Ústavní soud ústy soudce Jana Filipa sice zmínil, že si je vědom citlivého společenského rozměru rozhodnutí, které by tradičně náleželo voličům, zároveň je však nutné s přihlédnutím k dnešní společenské situaci nastavovat určitá pravidla pro výkon veřejných funkcí.

skrýt celé odůvodnění

V písemném rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 4/17 k návrhu prezidenta republiky a skupiny poslanců k zákonu o střetu zájmů ze dne 11. února 2020 se v odstavci 153 uvádí:

„Ústavní soud nepouští ze zřetele, že napadená ustanovení jsou příkladem oblasti, ve které se pravidla demokracie a právního státu střetávají, neboť soudní rozhodování zde vstupuje na pole, které bylo dříve v demokratických státech vyhrazeno rozhodování voličů. Každý stát, který ona pravidla hodlá dodržovat, tak musí řešit problém definování střetu zájmů, způsobu jeho prokazování a vyvozování závěrů pro výkon veřejné moci a pro postavení nositelů veřejných funkcí.“

Podobné a rozšířené vyjádření zaznělo i z úst ústavního soudce Jana Filipa při shrnutí odůvodnění rozhodnutí Ústavního soudu:

„Ústavní soud tedy na závěr konstatoval, že si je vědom toho – a to asi každý ví, jak reaguje veřejnost na tyto otázky – že si je vědom toho, že rozhoduje o otázce, která byla vždycky tradičně vyhrazena v demokracii pouze voličům. Jenom voliči měli rozhodnout o tom, kdo je nejvhodnějším, kdo by měl vykonávat veřejnou funkci, tak jak to plyne z Ústavy – zdrojem veřejné moci nebo státní moci je tedy lid, který ji vykonává prostřednictvím orgánů státní moci.

Z tohoto hlediska tedy Ústavní soud konstatuje, že v tomto směru se za posledních minimálně 50 let situace výrazně změnila a že provedená novelizace zákona o střetu zájmů se dá chápat jako určitá reakce na to, co se ve společnosti s prohlubujícími společenskými nerovnostmi, a na celém světě, tedy děje.

V tomto směru tedy je právě významné to, že nejsme schopni, to platí od 18. století, William Blackstone konstatoval, že nejsme schopni posoudit, co si pachatel nebo veřejný funkcionář v případě realizace veřejné funkce myslí, ale jsme schopni v právu mu něco zakázat, a tím tedy posoudit jeho jednání.

Z tohoto hlediska tedy je významné, že právo stanoví nějaký etalon, nějaké měřítko chování a v tomto okamžiku může tedy právo přijít, respektive soud k tomu, aby to posuzoval.

Ústavní soud dospěl k závěru, že tato měřítka nejsou v rámci abstraktní, zdůrazňuji abstraktní, kontroly ústavnosti v rozporu s naším ústavním pořádkem.“ (videozáznam vyjádření k nálezu, v čase záznamu 1:00:15)

Ve světle těchto rozšířených výroků nelze brát možnou implikaci výroku premiéra Andreje Babiše za pravdivou. Tedy tu implikaci, že Ústavní soud rozhoduje o něčem, co mu nenáleží, ale o něčem, co náleží voličům. Není jiná možnost než vyhodnotit výrok v této formě jako zavádějící, neboť, jak je výše ukázáno, Ústavní soud dle svých slov rozhodoval o situaci, o které tradičně rozhodovali voliči, změny ve společenské situaci v posledních několika dekádách jsou však natolik významné, že je legitimní tuto oblast právem regulovat.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Ministrem jsem se stal v lednu 2014, zákon proti mně vyrobili v roce 2016 a začal platit v roce 2017, takže jsem určitě s omezením vlastnických práv nepočítal. Deník, 21. února 2020

Novela zákona o střetu zájmů, na základě které vložil premiér Babiš své společnosti do svěřenských fondů, byla připravena a schválena až po jeho vstupu do politiky. Logicky tedy s takovými omezeními nemohl počítat v době, kdy se politikem stal.

skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že premiér Babiš svým výrokem reaguje na slova moderátorky o tom, že ústavní soudci řešili „zákon o střetu zájmů z ústavního pohledu. Jasně sdělili, že člověk, který jde do politiky, musí počítat s omezením svých vlastnických práv. Čím je výš, tím větším".

Andrej Babiš se stal ministrem financí 29. ledna 2014 a v úřadu vytrval do 24. května 2017, kdy ho vystřídal Ivan Pilný.

Před vstupem Andreje Babiše do vlády byla v zákoně o střetu zájmů omezení, podle kterých veřejný funkcionář, tedy i člen vlády a další, nesmí:

  • „podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost“
  • „být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář“
  • „být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak“

Tyto činnosti přitom musí veřejní funkcionáři, včetně členů vlády, ukončit do 30 dnů od začátku výkonu funkce.

Na základě zákona o střetu zájmů Andrej Babiš opustil post předsedy představenstva společnosti Agrofert, a.s. k 22. lednu 2014. Ve vedení firmy byl nahrazen svým dlouholetým spolupracovníkem Zbyňkem Průšou. Avšak i nadále zůstal vlastníkem firmy.

Důvodem změny ve vedení Agrofertu byl právě zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, jehož § 4 členu vlády neumožňoval „být členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, která podniká“.

Novela zákona o střetu zájmů, mediálně známá pod přezdívkou „lex Babiš“, byla Poslanecké němovně vládou předložena již v červenci 2015. Sněmovna návrh schválila v září. Po dokončení celého legislativního procesu pak zákon nabyl platnosti 25. ledna 2017 jako zákon č. 14/2017 Sb. Nejvýznamnější částí této novely jsou nové paragrafy 4a – 4c, které např. znemožňují veřejným funkcionářům vlastnit média. Dále se pak společnosti, ve kterých má funkcionář alespoň 25% podíl, nesmí účastnit veřejných výběrových řízení ani pobírat dotace. Tato novela tedy přinutila Andreje Babiše k převedení majetku do svěřenských fondů AB private trust I a II, avšak převedení celého majetku, tak jak to Andrej Babiš učinil, nebylo dle zákona nutné. Pro soulad se zákonem stačilo převést pouze jeho mediální společnosti (např. vydavatelství MAFRA), u dalších společností, včetně holdingu Agrofert, mohl nadále zůstat vlastníkem. Tyto společnosti by však nemohly pobírat veřejné dotace ani se účastnit veřejných výběrových řízení.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť je pravda, že novela zákona o střetu zájmů, která Andreje Babiše přinutila vložit své společnosti do svěřenského fondu, byla přijata až po jeho vstupu do politiky. Předtím než do politiky vstoupil, tedy s takovou povinností nemohl počítat.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Mou bývalou firmu to zásadně poškodilo.
Deník, 21. února 2020

Koncern Agrofert skutečně vykazoval pokles zisků v letech 2017–2018, kdy novela zákona o střetu zájmů vstoupila v platnost, nicméně hlavními důvody poklesu jsou špatné výsledky hospodaření v chemickém a potravinářském průmyslu.

skrýt celé odůvodnění

Domníváme se, že „firmou“ ve výroku myslel premiér Babiš koncern Agrofert a hlavním důvodem poškození firmy měla být podle premiéra novela zákona o střetu zájmů (.pdf), která nabyla účinnosti dne 1. září 2017.

Jako hlavního kvantifikovatelného ukazatele údajného „poškození“ firmy bereme tržby a zisky koncernu. Ty koncernu začaly klesat již od roku 2016. V tomto roce dosáhly (.pdf, str. 15) tržby koncernu ‭155 305 345 000‬ Kč a zisk činil ‭7 786 008 000‬ Kč. V roce 2017 (.pdf, str. 15) koncern utržil ‭155 119 453 000 Kč a zisk činil 4 798 977 000 Kč. Poslední dostupná data jsou v obchodním rejstříku dostupná za rok 2018 (.pdf, str. 13), kdy Agrofert utržil 157 492 362 000 Kč a zisk činil 1 664 647 000 Kč.

Tržby v posledních letech jsou na podobné úrovni, zisk ale dramaticky klesl. Je však nutné podotknout, že výsledky za roky 2017 a 2018 Agrofert nově vykazoval podle Mezinárodních účetních standardů, proto se rok 2017 mírně liší od údajů uváděných firmou v minulých letech. Na druhou stranu je také vhodné uvést, že celý koncern Agrofert přijal za rok 2018 dotace (.pdf, str. 108) ve výši ‭1 916 925 000‬ Kč. Bez nich by tedy byl v roce 2018 v červených číslech. Přehlednou grafiku finančních ukazatelů Agrofertu nabízí Hospodářské noviny:

Jako hlavní důvod poklesu zisku nejsou nicméně uváděny dopady novely zákona o střetu zájmů, ale zhoršení hospodářské situace v chemickém a potravinářském průmyslu, kdy první jmenovaný zasáhly hlavně vysoké ceny zemního plynu a druhý vysoké ceny obilí a snížení výkonu německé pekárenské skupiny Lieken.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Většina těch dotací je nároková a moje bývalá firma je čerpá i díky ministrům, kteří o tom rozhodovali před rokem 2013. Deník, 21. února 2020 !

Nadpoloviční většina dotací pro Agrofert je skutečně nároková, tj. je vyplácena automaticky po splnění podmínek. Za nesnižování těchto dotací bojoval již roku 2007 např. tehdejší ministr zemědělství Petr Gandalovič.

skrýt celé odůvodnění

Firmy patřící do holdingu Agrofert skutečně dostávaly dotace ještě před rokem 2013. Bývalý ministr zemědělství za ODS Petr Gandalovič se v roce 2007 postavil proti reformě zemědělské politiky EU, která by poškodila majitele velkých agrárních koncernů v ČR, a tedy i Agrofert. Tato reforma totiž předpokládala zrušení dotací pro velké podniky, které však v ČR drží většinu zemědělského sektoru. Reforma byla nakonec v omezeném rozsahu přijata a ve známost vstoupila pod pojmem Health Check. Její součástí je tzv. progresivní modulace, která znamená omezení dotací velkým farmám.

Tzv. nárokové dotace jsou vypláceny konkrétním zemědělským podnikům za splnění určitých podmínek. Mezi tyto podniky patřil i Agrofert. Roku 2017 získal na dotacích necelé 2 miliardy Kč, z toho 1,35 mld. tvořily právě nárokové dotace. Tedy skutečně nadpoloviční většinu. V roce 2018 pak výše získaných nárokových dotací stoupla na cca 1,52 miliardy, a to i přesto, že celkový objem přijatých dotačních prostředků Agrofertu klesnul.

Podle právníka Transparency International Petra Leyera se však střet zájmů může týkat i právě nárokových dotací. Nárokové dotace uděluje každoročně na podzim Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Podle SZIF je ale udělování tohoto druhu dotací pro Agrofert v pořádku a roku 2018 zastavil (.pdf) pouze dotace na projekty evropského Programu rozvoje venkova. Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu udělilo Ministerstvo financí akreditaci (.pdf, str. 4) jako Platební agentuře pro provádění opatření Společné zemědělské politiky, která jsou financována z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, už v roce 2007.

Již před rokem 2013 docházelo také k vyjednávání víceletého finančního rámce EU na léta 2014–2021, který mimo jiné i určuje výši prostředků určených na podporu zemědělské politiky Unie, a tedy i výši nárokových dotací.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

(...) dělá věci (Donald Trump, pozn. Demagog.cz) i v náš prospěch, například v boji proti mezinárodnímu terorismu. Deník, 21. února 2020

Prezident Trump vydává na boj proti terorismu průměrně více peněz než jeho předchůdce. Soustředí se na likvidaci konkrétních významných osobností teroristických skupin, z těchto kroků profituje i Česká republika, která se taktéž účastní celosvětového boje proti terorismu.

skrýt celé odůvodnění

Boj proti terorismu je vojenské tažení USA, které zahájil po útocích 11. září prezident George W. Bush. Ten na něj také vynaložil zatím nejvíce finančních prostředků, konkrétně 964 miliard dolarů. To činí v průměru 121 miliard dolarů za jeden rok jeho funkčního období. Jeho nástupce Barack Obama investoval do této kampaně v průměru 119 miliard dolarů ročně a Donald Trump za své dosavadní funkční období zvedl průměr na 122 miliard dolarů.

Prezident Obama během svého působení omezoval počty příslušníků ozbrojených sil USA na bojišti. Hlavní tíhu měly nést armády lokálních států a místní milice. Spoléhal také na nasazování bojových dronů. Obecně se jeho politika soustředila na posilování spřátelených státních aktérů, čímž měla být hrozba terorismu vyvažována. Nástupem ISIS se však situace v této oblasti změnila, což vedlo Obamu k nasazení většího počtu ozbrojených sil.

Hlavní strategie Trumpovy administrativy navazovala na jeho předchůdce. Současný šéf Bílého domu však zavedl několik nových opatření. Jedním z nich je zákaz cestování lidí z vybraných zemí s převážně muslimským obyvatelstvem do USA, což je představováno jako prevence proti terorismu. Za toto a další podobná opatření je Donald Trump kritizován kvůli rasismu a xenofobii.

Na rozdíl od svých předchůdců se jeho současná administrativa více soustředí na likvidaci významných osobností skupin, prohlášených Spojenými státy za teroristické. Jako příklad můžeme uvést útok na vůdce ISIS Abú Bakra al-Bagdádího, zabití vůdce jemenské odnože al-Káidy Kásima Rimího nebo kontroverzní atentát na velitele íránských jednotek Kuds Kásema Solejmáního. Tento krok však byl mnohými považován za kontroverzní.

Na druhou stranu můžeme uvést pokusy USA o vyjednávání s hnutím Tálibán v Afghánistánu a výslednou dohodu. Zda je například tato dohoda pro „nás“ prospěšná, je diskutabilní.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť USA v čele s prezidentem Trumpem skutečně bojují proti terorismu, jak uvádí premiér Babiš. Pravděpodobným cílem americké administrativy však asi není bezpečí Česka či jiných států světa, ale především bezpečí samotných Spojených států. I přesto má ale Česká republika z těchto akcí USA prospěch, neboť na základě své zahraniční politiky se i ČR účastní (.pdf, str. 29) celosvětového boje proti terorismu.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

(...) Michael Bloomberg, který byl nejlepším starostou New Yorku, a dokonce vlastní televizi jako nejvlivnější médium. Deník, 21. února 2020

Dle nedávného průzkumu veřejného mínění hodnotí občané New Yorku z posledních tří starostů nejlépe právě Michaela Bloomberga. Ten také vlastní televizní stanici Bloomberg Television, která přináší informace od jedné z nejcitovanějších zpravodajských agentur Bloomberg News.

skrýt celé odůvodnění

Nepřísluší nám hodnotit, zda byl Michael Bloomberg nejlepším starostou New Yorku, podle dostupných informací ho však za něj považují občané New York City.

V listopadu 2019 vydal americký Siena College Research Institute průzkum veřejného mínění (.pdf), ve kterém obyvatelé města New York (přesněji registrovaní voliči) kromě jiného hodnotili také tři poslední newyorské starosty. Těmi jsou Rudy Giuliani (ve funkci v letech 1994 až 2001), Michael Bloomberg (2002 až 2013) a Bill de Blasio (od roku 2014 až dosud).

Průzkum dopadl nejlépe právě pro Michaela Bloomberga, jehož jméno pozitivně ohodnotilo 53 % dotázaných Newyorčanů (.pdf, str. 4). Na druhém místě se umístil Bill de Blasio s 35 % (.pdf, str. 4) a za ním Rudy Giuliani s 27 % (.pdf, str. 3).

Pro úplnost dodejme, že dotázaným ve zmíněném průzkumu bylo přečteno jméno daného starosty, jehož osobu pak měli ohodnotit (.pdf, str. 2). Nehodnotili tedy konkrétně to, jak podle nich tito tři muži funkci starosty města New York vykonávali a nevybírali z jejich jmen „nejlepšího starostu“. Konkrétně touto otázkou se zabývaly průzkumy z let 2010, 2011 a 2013. V prvním z těchto hlasování se nejlépe umístil Michael Bloomberg (.pdf, str. 10). V letech 2011 (.doc, str. 9) a 2013 (.pdf, str. 5) na první příčce skončil Rudy Giuliani.

První část výroku Andreje Babiše nicméně hodnotíme jako pravdivou, a to také proto, že o výsledcích prvního zmiňovaného průzkumu z listopadu 2019 informoval například americký deník New York Post článkem, který nesl titulek „Bloomberg nejpopulárnějším z posledních tří starostů New York City – Blasio získal jen 35 %“.

Michael Bloomberg pak vlastní i 88 % společnosti Bloomberg L.P., pod níž spadá stanice Bloomberg Television. Ta sice nepatří mezi nejsledovanější televizní kanály ve Spojených státech, mimo jiné však přináší divákům obsah jedné z největšíchnejčastěji citovaných zpravodajských agentur Bloomberg News, která se také řadí mezi dceřiné společnosti Bloomberg L.P.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Takových žalob (ČR proti Komisi týkající se dotací, pozn. Demagog.cz) tam bylo šest a většinu ČR vyhrála. Deník, 21. února 2020

Podle našeho vyhledávání v informačním systému Soudního dvora Evropské unie bylo mezi Českou republikou a Evropskou komisí vedeno a ukončeno celkem 5 žalob týkajících se dotací. Česká republika byla alespoň částečně úspěšná ve 4 případech.

skrýt celé odůvodnění

Podle našeho vyhledávání v informačním systému Soudního dvora Evropské unie bylo ukončených žalob České republiky proti Evropské komisi celkem 13, z nichž dotací se týkalo celkem 5 žalob (řízení C-4/17 P je odvolacím řízením proti rozsudku ve věci T-141/15). Z těchto 5 žalob bylo rozhodnuto ve prospěch České republiky celkem dvakrát, a to ve věcech C‑4/17 P (týkajících se Evropského zemědělského, orientačního a záručního fondu), a T‑509/18 (týkajících se dotací ze stejného fondu) .

V řízení T-32/16 pak sice Česká republika vzala svou žalobu zpět, avšak pouze z toho důvodu, že než Soudní dvůr EU stačil žalobu projednat, opravila Komise své rozhodnutí dle námitek uplatněných v žalobě. I tento případ tedy můžeme hodnotit jako úspěšný.

Ve věci T-627/16 pak byla Česká republika úspěšná jen částečně, kdy Soudní dvůr Evropské unie původní vyloučení plateb z Evropského zemědělského záručního fondu a v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova pro Českou republiku v celkové výši cca 30 200 000 eur snížil o 6 400 000 eur.

Naopak ve věcech T-629/17, týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, soud žalobu české republiky zamítnul.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť námi dohledaný počet žalob podaných Českou republikou proti Komisi se od premiérem udané hodnoty odlišuje zanedbatelně. V těchto řízeních pak bylo Česko dvakrát úspěšné úplně, jednou částečně a jednou Komise své rozhodnutí změnila v souladu s námitkami obsaženými v žalobě.