Demagog.cz

Andrej Babiš

Andrej Babiš (ANO 2011)

  • 412
  • 141
  • 124
  • 172

Výroky

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Jsme se domluvili na tom pandemickém zákonu (s opozicí, pozn. Demagog.cz) Partie Terezie Tománkové, 28. února 2021

Vláda se s opozicí po třech společných schůzkách shodla na znění pandemického zákona. Ten byl nakonec schválen v senátní verzi.

skrýt celé odůvodnění

Původní vládní verze pandemického zákona leží ve sněmovně od května 2020. Tento návrh ale neprošel ani prvním čtením. 

Aktivně se totiž začal proces schvalování pandemického zákona vyvíjet až s prodloužením nouzového stavu 14. února letošního roku, o který požádali hejtmani. Pro hejtmany bylo jednou z podmínek prodloužení nouzového stavu schválení pandemického zákona. Dodejme, že svou verzi pandemického zákona již v lednu předložila vládě Pirátská strana

Vláda schválila nový návrh pandemického zákona z pera ministra zdravotnictví Blatného 15. února (.pdf). Dodejme, že nový návrh se jen nepatrně lišil od toho původního, který v Poslanecké sněmovně leží od května 2020. V dalších dnech se konaly tři schůzky vlády se zástupci opozičních stran, na kterých postupně krystalizovala společná shoda na podobě návrhu. Největším bodem rozporu byla otázka systému odškodňování. Opozice žádala, aby byly kompenzace ukotveny v textu pandemického zákona.

Vládní návrh zákona byl již 18. února schválen Poslaneckou sněmovnou. Senát ho ale vrátil do Poslanecké sněmovny zpět a požadoval, aby mimořádná opatření určena na zvládnutí epidemie covidu-19 byla navázána na stav pandemické pohotovosti (.pdf, str. 4). Poslanecká sněmovna pak o návrhu zákona jednala 26. února a zákon s pozměňovacími návrhy schválila. Tentýž den zákon podepsal prezident Miloš Zeman.

Andrej Babiš ve výroku poukazuje na shodu vlády a opozice na pandemickém zákonu. Ta opravdu vznikla po třech schůzkách vlády se zástupci opozice. Proti návrhu byla při obou hlasováních pouze SPD, část KSČM a nezařazení poslanci. Ostatní opoziční i vládní poslanci byli pro návrh.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

My jsme domluvili pandemický zákon za 2 dny. Partie Terezie Tománkové, 28. února 2021 !

Jednání vlády se zástupci opozičních stran o podobě pandemického zákona proběhlo v rámci tří schůzek a trvalo necelých 48 hodin.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš v kontextu výroku hovoří o jednání zástupců vlády s opozicí. Jednání se týkala podoby tzv. pandemického zákona.

Vládní návrh „zákona o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů“ byl vládou schválen (.pdf) 15. února 2021. Doplňme, že návrh zákona se jen nepatrně liší od původní verze vládního návrhu zákona (.pdf), který v Poslanecké sněmovně leží od května 2020.

S opozicí se Andrej Babiš sešel již v 11 hodin dopoledne 16. února, tedy den po schválení návrhu zákona vládou. Opoziční strany chtěly schválit pandemický zákon co nejdříve, aby nemusel být prodlužován nouzový stav. Doplňme, že také hejtmani vyzvali vládu, aby pandemický zákon projednala co nejrychleji.

Další schůzka vlády a opozice následovala ve středu 17. února. Na jednání Andrej Babiš přistoupil na většinu požadavků opozice. Podle závěrů jediným bodem rozporu zůstala otázka systému odškodňování. Opozice žádala, aby byly kompenzace ukotveny v textu pandemického zákona.

Třetí schůzka následovala ve čtvrtek 18. února v ranních hodinách před jednáním Poslanecké sněmovny, na které se již před desátou dopolední ustanovila shoda na podobě systému odškodňování. Poslanecká sněmovna ještě týž den o návrhu pandemického zákona jednala ve stavu legislativní nouze. Vládní návrh zákona byl schválen.

Senát o pandemickém zákonu jednal 24. února a Poslanecké sněmovně návrh zákona vrátil. Senát požadoval, aby mimořádná opatření určena na zvládnutí epidemie covidu-19 byla navázána na stav pandemické pohotovosti (.pdf, str. 4).

Poslanecká sněmovna pak o návrhu zákona jednala 26. února a zákon s pozměňovacími návrhy schválila. Tentýž den zákon podepsal prezident Miloš Zeman.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož jednání vlády a opozice ohledně pandemického zákona proběhlo během necelých 48 hodin. První schůzka vlády s opozicí se konala 16. února 2021 od 11 dopoledne, na podobě zákona se zástupci vlády a opozice shodli ve čtvrtek 18. února před desátou dopolední.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Bamlanivimab, já jsem ho sehnal. Partie Terezie Tománkové, 28. února 2021

První dávky léku Bamlanivimab dorazily do České republiky 25. února. Lék byl nakoupen Fakultní Thomayerovou nemocnicí ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví. Premiér Babiš o získání léku jednal v Maďarsku, byť nemůžeme přesněji posoudit jeho roli v dané věci.

skrýt celé odůvodnění

Bamlanivimab je lék americké farmaceutické společnosti Eli Lilly and Company. Funguje na principu monoklonální protilátky IgG1, která blokuje a brání vstupu viru do buněk lidského těla. Lék má chránit pacienty před těžkým průběhem nemoci a je určen zejména pacientům s rizikovými faktory covidu-19 (např. cukrovka, lidé starší 65 let).

Bamlanivimab byl v USA schválen pro nouzové použití Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v listopadu minulého roku.

2. února oznámil Andrej Babiš na svém Twitteru, že jedná o dodávkách zmíněného lékařského přípravku:

První dávky byly do Česka doručeny 25. února a zamířily do Thomayerovy nemocnice. Jednalo se o dávky pro 500 osob. Podle Registru smluv byly smlouvy o dodávkách léku Bamlanivimab podepsány mezi Eli Lilly a Fakultní Thomayerovou nemocnicí (11. a 16. února). Sama nemocnice pak na svých stránkách uvádí, že je centrálním místem pro výdej léku Bamlanivimab v České republice a smlouvy o dodávce byly podepsány ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví. Dodejme, že Ministerstvo zdravotnictví ČR dočasně povolilo použití tohoto léku 11. února.

Premiér Andrej Babiš se při získání léku Bamlanivimab osobně angažoval. Při své zahraniční cestě do Maďarska 5. února prohlásil: „Jednali jsme o zkušenostech s protilátkou Bamlanivimab od firmy Eli Lilly, kterou se nám podařilo i zabezpečit. Česká republika by mohla dostat prvních 500 dávek už v únoru a chceme nakupovat dále. Je to látka, která brání tomu, aby pacient pozitivní na covid-19 skončil na JIP, respektive brání těžkému průběhu nemoci. Zkušenosti Maďarska, které již látku aplikuje, jsou pro nás cenné“.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), která kontroluje a registruje léčivé přípravky v rámci Evropské unie, zahájila 4. února průběžné hodnocení přípravku Bamlanivimab. Tento přezkum stále pokračuje. Podávání tohoto léku není zatím v zemích Evropské unie běžné. Látku kromě České republiky nakoupilo také Německo nebo Maďarsko.

Byť nemůžeme plně posoudit roli, jakou hrál Andrej Babiš při vyjednávání o dodávce léku Bamlanivimab, jeho výrok hodnotíme jako pravdivý, protože alespoň svojí cestou do Maďarska skutečně podnikl určitý konkrétní krok k získání léku.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Já se neživím politikou, já dělám zdarma, všechno posílám samoživitelkám. Partie Terezie Tománkové, 28. února 2021

Z výročních zpráv Nadace AGROFERT, pod kterou spadá Fond pro rodiče samoživitele, vyplývá, že jí Andrej Babiš skutečně posílá peníze. Z veřejně dostupných zdrojů však nemůžeme potvrdit, zda tyto sumy odpovídají čistému Babišovu příjmu z politické funkce.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš již několikrát hovořil o tom, že svůj plat posílá do Fondu pro rodiče samoživitele Nadace AGROFERT, ve které působí jako předseda správní rady. 

V roce 2014 uvedl, že na Fond jde celý jeho ministerský plat. V roce 2019, kdy už pobíral premiérský plat, se také zmínil: „Dělám zdarma, posílám peníze samoživitelkám (…).“ V následujícím roce v rozhovoru pro Blesk opět říkal (video, čas: 38:25–38:38): „A já samozřejmě, jak je známo, moje veškeré příjmy od vstupu do politiky posílám samoživitelkám, takže já neberu ani korunu od státu jako politik.“ 

Tvrzení premiéra Babiše potvrzují i informace uvedené na webu Fondu pro rodiče samoživitele: „Fond je financován z prostředků Nadace AGROFERT a platu pana Andreje Babiše, předsedy správní rady Nadace AGROFERT.“

Babišovy příjmy

Babišovy vedlejší příjmy v roce 2019 dosahovaly přes 114 milionů korun. Peníze mu přišly od firem spadajících do jeho svěřenského fondu, a to Agrofert (90,1 milionu) a Imoba (2,4 milionu). Další příjem tvořily peníze od lucemburské společnosti Sogelife (6,8 milionu), švýcarské Bank Vontobel (14,9 milionu). Od Hnutí ANO se mu dostalo 1 300 Kč a od Honebního společenstva Bžany 350 Kč.

Počátek politické kariéry Andreje Babiše můžeme datovat do roku 2013, kdy jeho hnutí ANO skončilo na 2. místě ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR a poté utvořilo koaliční vládu spolu s vítězem voleb ČSSD a KDU-ČSL. Od té doby vystřídal tyto funkce: poslanec, 1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí, premiér. Pro přehled uvádíme časová vymezení jeho politických funkcí:

Dále uvádíme základní hrubé měsíční platy ústavních činitelů (tedy bez dalších náhrad, např. za funkci v orgánech Sněmovny nebo na cestovní výdaje) v letech 2013–2020, tedy v době, kdy Andrej Babiš zastával/zastává nějakou politickou funkci (tučně jsou zvýrazněny ty platy, které se týkaly Andreje Babiše):

Jako poslanec Poslanecké sněmovny PČR (26. října 2013 – 26. října 2017, 21. října 2017 – dodnes)

  • 2013 – 55 900 Kč
  • 2014 – 55 900 Kč
  • 2015 – 57 600 Kč
  • 2016 – 65 700 Kč
  • 2017 – 71 000 Kč
  • 2018 – 75 800 Kč
  • 2019 – 82 400 Kč
  • 2020 – 90 800 Kč

Jako 1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí v Sobotkově vládě (29. ledna 2014 – 24. května 2017)

  • 2014 – 128 900 Kč
  • 2015 – 141 500 Kč
  • 2016 – 151 500 Kč
  • 2017 – 163 700 Kč

Jako premiér – I. vláda Andreje Babiše (13. prosince 2017 – 27. června 2018), II. vláda Andreje Babiše (27. června 2018 – dodnes)

  • 2017 – 190 700 Kč
  • 2018 – 203 600 Kč – 2,4 mil. Kč ročně
  • 2019 – 221 200 Kč – 2,7 mil. Kč ročně
  • 2020 – 243 800 Kč – 2,9 mil. Kč ročně

Platy politických činitelů jsou upraveny v zákoně č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu. V § 39 tohoto zákona je uvedeno: „Členům vlády nenáleží příjmy z jiných funkcí a činností, s výjimkou správy vlastního majetku a vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké činnosti.“

Z tohoto zákona tedy vyplývá, že v případě zastávání funkce poslance a funkce člena vlády zároveň se jejich platy nekumulují, člen vlády může pobírat jenom ministerský (příp. premiérský) plat. Za svou činnost ve funkci řadového poslance odměny nemá. To lze vztáhnout i na téměř celou dobu politického působení Andreje Babiše, neboť v minulém i současném volebním období zastával a zastává funkci člena vlády (kromě období mezi říjnem 2013 a lednem 2014, než se zformovala vláda, a mezi květnem a prosincem 2017, kdy byl odvolán z funkce – v těchto mezičasech zastával funkci řadového poslance).

Byť nemůžeme posoudit, zda premiér Babiš žije z premiérského platu, nebo ze svých vedlejších příjmů, vzhledem k tomu, jak zanedbatelnou část jeho celkových příjmů premiérský plat tvoří, lze předpokládat, že pro něj příjem z premiérské funkce není nepostradatelný. Zaměřme se však na to, zda všechny své „politické“ příjmy opravdu posílá Fondu pro rodiče samoživitele.

Příspěvky samoživitelům

Od založení Fondu pro rodiče samoživitele v roce 2013 Andrej Babiš pravidelně posílá peníze, a to:

  • 2013 (str. 27) – 138 000 Kč
  • 2014 (str. 26) – 1 123 000 Kč
  • 2015 (str. 18) – není uveden přesný seznam, pouze že „Nadace AGROFERT obdržela na podporu své činnosti v roce 2015 dary v celkové výši 9.674.581 Kč“
  • 2016 (str. 60) – 1 503 000 Kč
  • 2017 (str. 55) – 25 261 000 Kč (z toho Nadace AGROFERT obdržela od pana Andreje Babiše dar z Výzvy 52 milionů ve výši 24.339.112 Kč“. Jedná se o částku, kterou premiér Babiš převedl z transparentního účtu Výzvy 52 milionů den před vyhlášením voleb do PS PČR, jinak by mohly být započítávány do nákladů na předvolební kampaň. 52 milionů Kč je částka odpovídající sumě, kterou nezaplatil na daních za korunové dluhopisy Agrofertu za rok 2017, premiér se rozhodl tuto sumu poslat na dobročinné účely – více o kauze korunových dluhopisů zde)
  • 2018 (str. 45) – 1 964 000 Kč
  • 2019 (str. 41) – 2 491 000 Kč

Jelikož nemáme z veřejně dostupných dat možnost vypočítat přesné částky čistého platu, který premiér Babiš pobírá a pobíral, nemůžeme porovnat a nezávisle tak potvrdit, zda se jeho příjmy za politické funkce rovnají darovaným finančním částkám Nadaci AGROFERT. Proto musíme tento výrok hodnotit jako neověřitelný.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Včera jsem se saským premiérem domluvil 15 000 vakcín AstraZeneca pro Cheb, Sokolov a Karlovy Vary. Partie Terezie Tománkové, 28. února 2021

Saský premiér Michael Kretschmer ve vyjádření pro německou regionální televizi MDR potvrdil, že tři německé spolkové země plánují do ČR zaslat 15 000 dávek vakcíny AstraZeneca. Ty by měly putovat do Karlovarského kraje, tedy i do Karlových Varů, Chebu a Sokolova.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš hovoří o dohodě se saským premiérem Michaelem Kretschmerem, který společně s premiéry Bavorska a Durynska České republice nabídl pomoc v podobě darování 15 000 dávek vakcín AstraZeneca. Saský premiér již 28. února 2021 pro německou regionální stanici MDR tuto informaci potvrdil s tím, že spolkové země Sasko, Bavorsko a Durynsko plánují vakcíny do ČR začít dodávat od pondělí 1. března.

Dávky by měly směřovat do Karlovarského kraje, jak uvedl například i tamní hejtman Petr Kulhánek (KOA). Vakcíny by se tak měly dostat do Karlových Varů, ale i do Chebu či Sokolova. Petr Kulhánek dále pro regionální rozhlas uvedl, že tyto dávky umožní urychlení očkování pedagogů.

Uveďme, že německé spolkové země nejsou jediné, které přislíbily nebo již zaslaly vlastní zásoby dávek očkování proti covidu-19. Francie přislíbila 100 000 dávek vakcíny od firem Pfizer/BioNTech a v úterý 23. února do Česka dorazilo 5 000 dávek vakcín z Izraele od společnosti Moderna.

V pondělí 1. března poté bavorský premiér Markus Söder na tiskové konferenci také prohlásil, že Bavorsko společně se Saskem chtějí České republice poskytnout i rychlotesty.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

100 000 vakcín mi slíbila Ursula von der Leyen, že nám dá dřív, ale některé země to blokují. Partie Terezie Tománkové, 28. února 2021

Státy EU se 3. března rozhodly přenechat Česku 100 000 dávek vakcíny. Nicméně informace o tom, kolik dávek ke dni rozhovoru šéfka EK přislíbila premiérovi, ani o tom, že by poskytnutí dávek blokovaly některé země, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo najít.

skrýt celé odůvodnění

Premiér Andrej Babiš v důsledku špatné epidemické situace i nedostatku vakcín požádal kolem 20. února Evropskou unii o poskytnutí aktuálně nevyužívaných vakcín ze společných nákupů. Podle zdrojů Hospodářských novin se předseda vlády v této záležitosti obrátil přímo na šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou.

Evropská unie se tedy teď zabývá žádostí České republiky o dočasné poskytnutí vakcín nad množství, které má Česko přidělené v rámci společné unijní distribuce očkovacích látek. Podle vyjádření mluvčího Komise pro ČTK členské státy EU ve zvláště složité situaci mohou požádat o poskytnutí více dávek s tím, že stejné množství později ostatním státům vrátí. Posouzení má na starosti výbor složený ze zástupců všech unijních zemí.

Informace o tom, kolik dávek šéfka Evropské komise přislíbila premiérovi, nebo o tom, že by poskytnutí vakcín blokovaly některé země, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo najít.

Nicméně dne 3. března, tedy 4. den po ověřované diskuzi, Hospodářské noviny informovaly, že by měly státy EU přenechat Česku přednostně 100 000 dávek vakcíny Pfizer/BioNTech na úkor zemí, které s pandemií bojují úspěšněji. Andrej Babiš o tom také informoval na Twitteru a poděkoval Evropské komisi, její šéfce Ursule von der Leyenové i členským státům. Podle něj by měly dávky dorazit do České republiky příští týden.

Doplňme, že Česko už využilo i možnost obrátit se na jiné státy, např. do Česka dorazilo 5 000 dávek vakcín z Izraele od společnosti Moderna. Francie přislíbila 100 000 dávek vakcíny od firem Pfizer/BioNTech a spolkové země Sasko, Bavorsko a Durynsko nabídly pomoc v podobě darování 15 000 dávek vakcín AstraZeneca.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Můj přítel Viktor Orbán se dneska (28. února 2021, pozn. Demagog.cz) nechal očkovat čínskou vakcínou. Partie Terezie Tománkové, 28. února 2021

Maďarský premiér Viktor Orbán se 28. února 2021 nechal naočkovat proti covidu-19 čínskou vakcínou Sinopharm.

skrýt celé odůvodnění

Viktor Orbán byl v neděli 28. února 2021 očkován proti onemocnění covid-19 čínskou vakcínou Sinopharm. Na svém profilu na Facebooku zveřejnil fotografie i video ze samotného očkování.

Čínská vakcína Sinopharm byla schválena maďarským regulačním úřadem 29. ledna a očkování touto látkou v Maďarsku začalo 24. února jako v první zemi Evropské unie. Objednáno bylo 5 milionů dávek, tedy množství dostatečné k naočkování 2,5 milionu maďarských obyvatel. Uveďme však, že vakcína Sinopharm není schválena Evropskou lékovou agenturou (EMA), která kontroluje a registruje léčivé přípravky v rámci Evropské unie.

Na závěr dodejme, že Andrej Babiš označil Viktora Orbána za svého přítele již v roce 2018 při návštěvě maďarského premiéra v Česku.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Vučić si objednal 4 miliony čínských vakcín a 2 miliony ruských. Partie Terezie Tománkové, 28. února 2021

Premiér Babiš již po své návštěvě Bělehradu zmínil, že si Srbsko objednalo 2 miliony dávek vakcíny Sputnik V z Ruska. Objednávku 2 milionů dávek Sputniku V potvrdil i Ruský fond přímých investic. Čínská státní televize pak uvedla, že Srbsko očekává dodání celkem 4 milionů dávek.

skrýt celé odůvodnění

Pro začátek uvádíme pár informací k očkování v Srbsku: K datu 2. března zde byl podán 1 501 917 dávek vakcíny, přičemž druhou dávku dostalo 530 863 lidí. V žebříčku zemí světa s největším počtem podaných dávek v přepočtu na počet obyvatel se tak Srbsko řadí na šestou příčku, v rámci Evropy je pak druhé po Velké Británii.

Uveďme, že v současnosti se v Srbsku se očkuje vakcínami od firem Pfizer/BioNTech, AstraZeneca, od čínské společnosti Sinopharm a ruskou očkovací látkou Sputnik V.

Premiér Babiš spolu s expertním týmem lékařů, epidemiologů a virologů navštívil Srbsko v rámci pracovní cesty 10. února 2021. Jednal s premiérkou Anou Brnabićovou a prezidentem Aleksandarem Vučićem o postupu očkování proti covidu-19 a zkušenostech s bojem proti šíření epidemie.

Následně uveřejnil na svém facebookovém účtu video (čas 01:11), ve kterém popisoval svou návštěvu Srbska a zmínil, že si Srbsko objednalo 4 miliony vakcín z Číny a 2 miliony vakcín z Ruska. Tato informace o nákupu uvedeného počtu vakcín Sinopharm a Sputnik V se pak objevila i na stránce české vlády.

Ruský fond přímých investic (RDIF) již dříve potvrdil, že se se Srbskem dohodl na dodávce 2 milionů vakcín. První vakcíny Sputnik V dorazily do Srbska koncem prosince 2020. Touto vakcínou Srbsko začalo očkovat 6. ledna 2021, kdy první dávku obdržel například ministr vnitra Aleksandar Vulin či předseda Národního shromáždění Srbska Ivica Dačić.

První dodávka 1 milionu dávek vakcíny Sinopharm, kterou se mezi prvními nechal očkovat i srbský ministr zdravotnictví Zlatibor Lončar, dorazila do Srbska 16. ledna. Druhá dodávka v objemu 500 000 dávek dorazila 10. února a třetí dodávka s půl milionem dávek by měla do Srbska dorazit na počátku března.

Čínská státní televize CGTN na svém webu 12. února uvedla, že v následujících měsících Srbsko očekává dodávky 2,5 milionu dávek vakcíny Sinopharm, celkově by tedy podle tohoto zdroje Srbsko mělo obdržet 4 miliony dávek.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

65 zemí na světě chce ruskou vakcínu. Partie Terezie Tománkové, 28. února 2021

K datu rozhovoru schválilo používání Sputniku V 38 zemí světa. Představitelé některých dalších států se kladně vyjádřili k použití této vakcíny, např. Slovenska, Česka či Německa. Celkový počet států, které mají o Sputnik V nějakým způsobem zájem, se nám však nepodařilo dohledat.

skrýt celé odůvodnění

Premiér Babiš v rozhovoru uvedl, že 65 zemí světa „chce“ ruskou vakcínu. Pokud slovochce“ budeme interpretovat tak, že Sputnik V oficiálně schválilo, vyjde nám k datu ověřovaného rozhovoru výsledný součet 38 států, z toho Maďarsko je jedinou zemí v rámci EU, která schválila ruskou vakcínu a již s ní začala očkovat své obyvatelstvo. Ze zemí ležících v Evropě, které ovšem nejsou součástí EU, pak Sputnik V schválila Černá Hora, Srbsko, Republika srbská v Bosně a Hercegovině a San Marino.

Oficiální web Sputniku V uvádí v tiskové zprávě z 25. února výčet 37 států, v nichž byla tato vakcína schválena. Těmi jsou Rusko, Bělorusko, Argentina, Bolívie, Alžírsko, Palestina, Venezuela, Paraguay, Turkmenistán, Maďarsko, Černá Hora, Srbsko, San Marino, SAE, Írán, Guinea, Tunisko, Arménie, Mexiko, Nikaragua, Republika srbská v Bosně a Hercegovině, Libanon, Myanmar, Pákistán, Mongolsko, Bahrajn, Svatý Vincenc a Grenadiny, Kazachstán, Uzbekistán, Gabon, Ghana, Sýrie, Kyrgyzstán, Guyana, Egypt, Honduras a Guatemala. Dle informací z 27. února Sputnik V schválilo i Moldavsko, dohromady se tak ke dni rozhovoru jednalo o 38 zemí světa.

Na začátku března, tedy až po výroku premiéra Babiše, použití ruské vakcíny schválily Slovensko, Angola, Kongo, Džibutsko, Srí Lanka, Laos či Irák.

Pokud bychom slovo „chce“ interpretovali tak, že představitelé daných států vyjádřili zájem o získání ruské vakcíny, bude celkový počet států ještě vyšší.

Souhlas s použitím ruské vakcíny za určitých podmínek dříve vyjádřili představitelé unijních zemí jako je Chorvatsko, Německo, Rakousko, Španělsko a představitelé České republiky či Slovenska. Uveďme, že v případě Slovenska jednání tamního premiéra Igora Matoviče vyústilo ve vládní krizi a koaliční partneři vlády probírají, zdali ve vládě zůstat.

Jelikož se nám však nepodařilo jasně stanovit, kolik států se vyslovilo alespoň neoficiálně pro ruskou vakcínu a zda počet dosahuje premiérem uváděných 65, hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

6 zemí členských států Evropy chce ruskou vakcínu Partie Terezie Tománkové, 28. února 2021

Rakousko, Chorvatsko, Německo a Španělsko se vyjádřily pro očkování Sputnikem V, ovšem pouze po schválení lékovou agenturou EMA. Představitelé Česka a Slovenska hovoří o dodávkách ruské vakcíny ještě před jejím schválením, podobně jako se stalo v Maďarsku.

skrýt celé odůvodnění

Maďarsko je jedinou zemí v rámci EU, která schválila ruskou vakcínu a již s ní začala očkovat své obyvatelstvo. O vakcínu Sputnik V se kromě Maďarska zajímají i jiné státy Evropské unie, jako je třeba sousední Slovensko a Německo, Chorvatsko anebo Španělsko. 

Slovensko nakoupilo dva miliony dávek Sputniku V a svou první zásilku této látky dostalo již v pondělí 1. března, což vedlo k zatím největší krizi kabinetu Igora Matoviče, který ji „potají“ nakoupil a následně jí byla udělena i speciální výjimka podepsaná slovenským ministrem zdravotnictví. Dodejme, že slovenský premiér o možných dodávkách ruské vakcíny i její výrobě na Slovensku mluvil už na začátku února, tady několik týdnů před ověřovaným rozhovorem.

Německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že vítá všechny vakcíny, i ty ruské, pokud je schválí Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Stejně se k tomu staví i španělská ministryně zdravotnictví Carolina Darias, která shodně jako německá kancléřka uvedla, že vláda uvítá jakoukoli vakcínu, která bude mít autorizaci Evropské agentury pro léčivé přípravky.

Rakouský kancléř Sebastian Kurz zase řekl, že by nebyl proti, aby se v Rakousku vyráběla ruská nebo čínská vakcína, pokud ji schválí Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA).

Chorvatsko se v únoru přidalo k zemím, které se dohodly s Ruskem na dodání Sputniku V. Uvedl to chorvatský ministr zdravotnictví Vili Beroš. Ovšem k maďarskému přístupu schvalování se staví rezervovaně. 

K tomu můžeme připočíst Českou republiku, kde se dva ústavní činitelé, tedy premiér Babiš a prezident Zeman, vyjádřili kladně k ruské vakcíně a jejímu schválení v Česku pouze Státním ústavem pro kontrolu léčiv.

Výrok Andreje Babiše nicméně hodnotíme jako zavádějící, jelikož vytváří dojem, že všech 6 unijních zemí má o ruskou vakcínu zájem podobný jako Česká republika (či Slovensko). Byť všechny zmíněné státy nějakým způsobem otevřeně daly najevo, že jsou ochotné Sputnik V na svém území použít, zejména pozice Německa a Španělska jsou na rozdíl od Česka a Slovenska velmi rezervované a jejich představitelky dávají jasnou podmínku schválení vakcíny EMA.