Demagog.cz

Andrej Babiš

Andrej Babiš (ANO 2011)

  • 398
  • 138
  • 123
  • 169

Výroky

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Čtu, co teď vydala @WHO. Ta WHO, která nedoporučila roušky a ani nevěděla, že je pandemie. Podle mě by měla mlčet. A pro česká média, která stále kritizují a píšou, jak to nezvládáme, posílám statistiku počtu úmrtí v evropských státech na milion obyvatel. Jsme na tom velmi dobře. Twitter, 8. září 2020

WHO situaci s nemocí covid-19 sledovala už od jejího počátku, podle některých kritiků ale otálela s vyhlášením pandemie. Zavádějící je zde pak využití dlouhodobých dat, když WHO poukazuje na aktuální situaci. Od nástupu druhé vlny infekcí si Česko stojí o poznání hůře.

skrýt celé odůvodnění

Premiérův tweet reaguje na facebookový status české pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) ze 7. září 2020. Konkrétně se v prohlášení WHO ČR na facebooku uvádí, že „situace v České republice je nyní znepokojivá. Data ukazují zvýšenou a rostoucí úroveň šíření infekce napříč mnoha kraji a okresy. Mnoho evropských zemí nyní očekává zhoršení situace“, dále WHO vyzývá k nošení roušek. Pro doplnění uvádíme, že v tomto facebookovém statusu byly nalezeny a opraveny nepřesnosti týkající se schopnosti pražských orgánů hygieny trasovat nakažené.

Předseda vlády v první části výroku uvádí, že Světová zdravotnická organizace nedoporučila nosit roušky a nevěděla, že je pandemie.

V případě nošení roušek opravdu WHO vydala v březnu roku 2020 prohlášení, že nedoporučuje nošení roušek s odůvodněním, že k přenosu viru dochází především mezi rodinnými příslušníky, nikoliv na veřejnosti. Ovšem už na začátku dubna WHO svůj kritický postoj k rouškám zmírnila a připustila jejich pozitiva především kvůli omezení šíření kapénkové infekce. Poté, co došlo k potvrzení šíření koronaviru vzduchem, již WHO nošení roušek doporučovat začala.

Pokud jde o rozpoznání pandemie, WHO používá nepříliš striktní definici, podle níž je pandemie „epidemie vyskytující se celosvětově nebo přes velké území napříč státními hranicemi a většinou působící na velké množství lidí“. WHO prohlásila rozšíření covidu-19 za pandemii 11. března 2020, v době, kdy nemoc zasáhla už 114 zemí světa.

WHO dle dostupných údajů šíření nemoci od samotných počátků sledovala. 31. prosince 2019 jí byla dodána informace o šíření neznámé choroby v Číně a již 2. ledna 2020 WHO spustila první opatření. Dle stejného zdroje se nemoc v průběhu ledna šířila Asií, nicméně WHO situaci monitorovala a o nemoci věděla. Liknavý postup při vyhlašování pandemie kritizoval např. i epidemiolog Roman Chlíbek. Dříve o pandemii pak ještě před jejím vyhlášením referovala i zpravodajská televize CNN.

Vyjádření premiéra Babiše, že WHO o pandemii nevěděla, je do jisté míry zavádějící. WHO situaci monitorovala, podle některých kritiků pouze váhala s oficiálním vyhlášením pandemie. Je dobré také upozornit na to, že definice pandemie je poměrně vágní a nelze tak objektivně určit konkrétní bod v čase, kdy by pandemie měla být vyhlášena. Navíc právě WHO je tou institucí, která určitou epidemii za pandemii prohlašuje.

V další části svého tweetu Andrej Babiš uvádí, že česká média kritizují, že situaci státní orgány v ČR nezvládají. Aby jejich kritiku zmírnil a dokázal, „že jsme na tom velmi dobře“, vložil do tweetu tabulku počtu obětí nemoci covid-19.

Na adresu vlády a státních orgánů bezesporu po celou dobu pandemie od některých médií přichází kritika jak za konkrétní politická rozhodnutí, tak i za celkové fungování systémových prvků, které mají bránit v šíření koronaviru v populaci. Příklady této kritiky lze namátkou najít při procházení hlavních internetových médií – můžeme zde uvést upozornění serveru iRozhlas.cz na nedostatečnou připravenost republiky na světovou pandemii nebo kritiku chytré karantény, která dle zjištění serveru Seznam Zprávy nebyla dostatečně využívána hygieniky.

Nakonec premiér Babiš na zmiňovanou kritiku reaguje tím, že poukazuje na statistiku počtu úmrtí v evropských státech v přepočtu na milion obyvatel, která byla aktuální k 8. září 2020:

Jak v tabulce vidíme, Česká republika si stojí poměrně dobře, když má v přepočtu na 1 milion obyvatel 41 mrtvých. V této statistice si také ČR vede mnohem lépe než většina západních zemí EU. Nicméně tabulka jako taková obsahuje data za celé období šíření covidu-19 a neukazuje současný stav, pouze celkový výsledek za období delší než půl roku. Když se podíváme na graf všech úmrtí v čase, zjišťujeme, že od srpna dochází po útlumu k mírnému nárůstu počtu úmrtí.

Nyní pro srovnání využijeme statistiku úmrtí v čase u našich sousedů, tedy Rakouska, Německa, Polska a Slovenska od 1. srpna do 8. září 2020. Ačkoliv se nedá jednoznačně vybrat datum počátku druhé vlny, ke konci července už například Roman Prymula mluvil o možnosti, že druhá vlna nastupuje. I z grafu počtu nových případů je pak vidět, že právě od přelomu července a srpna dochází v Česku k čím dál většímu nárůstu počtu nově nakažených.

Dále je vhodné zmínit, že premiér do tabulky nezahrnul některé evropské státy. Neomezuje se přitom jen na státy EU (vizte např. Norsko či Švýcarsko) ani na státy určité velikosti (vizte Andorru). V níže uvedené tabulce, která již pochází od nás, jsou tedy doplněny Bělorusko, Ukrajina, Lotyšsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina, Albánie, Černá Hora, Island a Moldávie. Naopak ani my jsme do tabulky nezahrnuli velmi malé státy jako San Marino či Lichtenštejnsko, protože kvůli jejich malému počtu obyvatel dokážou i jednotky úmrtí statistiku značně vychýlit a tamější data tedy nejsou příliš směrodatná.

Z tabulky vyplývá, že pokud vezmeme v potaz jen údaje od 1. srpna, tedy přibližně od nástupu tzv. druhé vlny v Česku, nevede si Česká republika tak dobře, když nižší počty úmrtí mají např. i Německo, Rakousko či Slovensko. Z celkových 40 států seřazených sestupně podle počtu úmrtí na počet obyvatel je na 25. místě, nikoli tedy na chvostu žebříčku, jako je tomu v tabulce premiéra. Pokud bychom pak za zmíněné období brali v potaz pouze 31 států, které se objevily v premiérově tabulce, je Česko 18., nikoliv 26., jak by vyplývalo z tabulky zveřejněné premiérem.

Výrok hodnotíme jako zavádějící: jednak proto, že nelze tvrdit, že by WHO o pandemii covidu-19 nevěděla, naopak situaci podrobně sledovala. Podle některých kritiků však s jejím vyhlášením váhala. Tabulka připojená k tweetu pak selektivně využívá data za celé období pandemie a nevěnuje se aktuální situaci, kterou kritizuje WHO. Dokládat příznivost současné situace dlouhodobými daty, když aktuální data ukazují podstatně horší stav, pak považujeme za zavádějící.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Evropa dělá rozpočet na 7 let. Je to neobvyklé. Normální firmy to nedělají. Normální firmy dělají rozpočet na rok a na tři roky investiční. Facebook, 31. května 2020

EU sestavuje víceletý finanční rámec na období 7 let, vedle toho však vytváří i klasický jednoroční rozpočet. Evropská unie je zároveň unikátní mezinárodní organizací a nelze očekávat, že její pravidla fungování budou odpovídat firmám.

skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že Evropská unie je politické a ekonomické nadnárodní uskupení. Jedná se o entitu sui generis (bod 104), na kterou členské státy prostřednictvím mezinárodních smluv přenesly část své suverenity. Evropská unie funguje na základě několika smluv, kterými jsou Smlouva o Evropské unii (.pdf) a Smlouva o fungování Evropské unie (.pdf). Jako samostatná entita s vlastní právní subjektivitou a vlastními institucemi vykonává EU oblast pravomocí, které jí byly smlouvami svěřeny. 

Andrej Babiš v tomto výroku nerozlišuje mezi rozpočtem EU a víceletým finančním rámcem. Víceletý finanční rámec je upraven v čl. 312 SFEU a měl by zajistit rozpočtovou disciplínu v Unii. Stanovuje se na dobu nejméně pěti let, od roku 1993 je pravidlem jeho sestavení na období 7 let. Finanční rámec stanoví výši ročních stropů prostředků v kategorii výdajů (hlavní oblasti činnosti Unie) a plateb. Roční rozpočty Unie proto musí být s tímto finančním rámcem v souladu. Finanční rámec je přijímán zvláštním legislativním postupem jako nařízení, rozhoduje o něm Evropský parlament (většinou hlasů) a Rada Evropské unie (jednomyslně).  

Roční rozpočet Evropské unie upravuje SFEU v článcích 313–316. Podle čl. 314 musí každý orgán EU (s výjimkou Evropské centrální banky) sestavit odhad svých výdajů, Komise tyto odhady shrne do návrhu rozpočtu, který musí obsahovat finální odhad příjmů a výdajů. Komise poté předloží návrh rozpočtu Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie. Jak již bylo zmíněno, roční rozpočet musí odpovídat víceletému finančnímu rámci, respektive výši ročních stropů. 

Co se týče Babišových slov o rozpočtech firem na jeden rok, popřípadě na 3 roky v případě rozpočtů investičních, pak jednotlivé firmy můžou v závislosti na svých potřebách tvořit (.pdf, str. 47) rozpočty jak měsíční, čtvrtletní, roční, tak i víceleté s horizontem například 3 nebo i 10 let. V souvislostí se Zákonem o účetnictví, který stanovuje běžné účetní období na 12 měsíců, je běžné tvoření rozpočtů na období jednoho roku. Nicméně není v našich silách ověřit, na jaké období tvoří své rozpočty většina firem.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť i Evropská unie sestavuje roční rozpočet, jak je u ostatních subjektů běžné. Andrej Babiš tak ve svém výroku nerozlišuje mezi ročním rozpočtem a víceletým finančním plánem. Oba pojmy zaměňuje. Problematické je pak i srovnání Evropské unie a firem. Evropská unie je zcela unikátní organizací, která není ani státem, ani běžnou mezinárodní organizací, ani firmou a je tedy pochopitelné, že pravidla jejího fungování se budou lišit např. od pravidel fungování států. Je tedy zavádějící odůvodňovat neobvyklost procesů v EU tím, že ve firmách takové procesy neexistují, neboť EU sdružuje svrchované státy, a tudíž i její fungování nemůže odpovídat fungování firem.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

(Evropský) rozpočet je unikátní v tom, že nejdřív se dělá výdaj a až potom příjem. Facebook, 31. května 2020

Nepodařilo se nám najít žádné informace, které by takto popisovaly proces vytváření dlouhodobého rozpočtu, neboli víceletého finančního rámce (VFR). Nedokážeme tedy potvrdit, ani vyvrátit, zdali se VFR tvoří nejdříve výdaji a pak příjmy, ani unikátnost tohoto procesu.

skrýt celé odůvodnění

Ačkoliv Andrej Babiš ve videu použil slovo „rozpočet“, nemyslel tím běžný rozpočet EU, ale víceletý finanční rámec EU. To vyplývá z předchozích 2 vět, kde zmiňuje, že EU dělá rozpočet na 7 let. Zamýšlel tím víceletý finanční rámec, neboť ten se skutečně sestavuje na alespoň 5leté období. „Víceletý finanční rámec představuje dlouhodobý rozpočet EU. Stanoví limity pro výdaje EU – celkově i pro různé oblasti činnosti – na období nejméně pěti let. Poslední víceleté finanční rámce obvykle pokrývaly období sedmi let.”

Ve čl. 312 SFEU odst. 3 (.pdf, str. 136), kde je víceletý finanční rámec definovaný, stojí, že „Finanční rámec stanoví výši ročních stropů prostředků na závazky podle kategorie výdajů a ročních stropů prostředků na platby. Kategorie výdajů, kterých je omezený počet, odpovídají hlavním oblastem činnosti Unie.” Víceletý finanční rámec se tak zasluhuje o to, aby byly výdaje EU na budoucí období předvídatelné a aby se v nadcházející době přiměřeně naplňovaly priority Unie.

Víceletý finanční rámec je přijímán ve formě meziinstitucionální dohody, resp. nařízení (viz čl. 312 odst. 2 SFEU), tedy dohodou mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou EU. Poté co Komise předloží návrh finančního rámce, Rada EU jednohlasně rozhodne o jednotlivých výdajích a příjmech. Následně musí vyjádřit souhlas také většina poslanců parlamentu.

Smlouva o fungování EU bližší ustanovení o sestavování víceletého finančního rámce bohužel neobsahuje. Zajímavý však může být čl. 314 SFEU, který se však týká sestavování ročního rozpočtu. Dle prvního odstavce tohoto článku platí, že:

„Každý orgán s výjimkou Evropské centrální banky sestaví před 1. červencem předběžný odhad svých výdajů na příští rozpočtový rok. Komise shrne tyto odhady do návrhu rozpočtu, jenž může obsahovat odlišné odhady. Návrh rozpočtu zahrnuje odhad příjmů a odhad výdajů.“

Na první pohled by se mohlo zdát, že se při přípravách rozpočtu nejdříve skutečně sestavují výdaje, je však nutné upozornit, že jak plyne z daného ustanovení, výslednou podobu unijního rozpočtu sestavuje Komise, pro kterou jsou navrhované výdaje jednotlivých institucí pouhým doporučením. Nic jí tedy nebrání v tom, aby v praxi nejdříve sestavila příjmovou a až poté výdajovou stranu rozpočtu.

V případě např. České republiky pak sestavování rozpočtu upravuje zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. I ten však udává jen spíše rámec, při kterém se má při sestavování rozpočtu vláda, resp. Ministerstvo financí, pohybovat, a otázku, zda nejdříve sestavit příjmy nebo výdaje, tak neřeší.

Bohužel se nám nepodařilo konkrétně zjistit, zdali vytváření dlouhodobého rozpočtu EU, neboli víceletého finančního rámce, probíhá tak, jak říká Andrej Babiš. Nelze tak potvrdit, ani vyvrátit, že je víceletý finanční rámec vytvářen nejdříve výdaji, a posléze příjmy. Stejně tak jsme bohužel nedohledali informace, jak v praxi probíhá sestavování státních a jiných rozpočtů, tedy zda by mohla být EU se svým postupem skutečně unikátní.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

My ho máme teď 2014–2020, ten sedmiletý rozpočet je 1082 mld. euro. A z toho ČR dostane téměř 32 mld. euro, co je 860 mld. korun. Facebook, 31. května 2020

Víceletý finanční rámec EU pro období 2014–2020 je 1 083 mld. EUR. Pro ČR bylo z tohoto plánu vyhrazeno 31,33 mld. EUR neboli 843 mld. korun.

skrýt celé odůvodnění

Výdaje Evropské unie určuje každých 7 let víceletý finanční rámec (od roku 1993). Na základě těchto finančních plánů se vytváří každoroční rozpočet, který musí splňovat přijaté limity.

Současný víceletý finanční plán byl sestaven pro období 2014–2020 a byl schválen v roce 2013. Celkové prostředky na závazky byly schváleny ve výši 960 mld. EUR a celkové prostředky na platby ve výši 908 mld. EUR (v cenách roku 2011). V běžných cenách jsou tyto částky podle Ministerstva financí ve výši 1083 mld. EUR na závazky a 1024 mld. EUR na platby.

Pro Českou republiku bylo v rámci tohoto finančního plánu vyhrazeno 31,33 mld. EUR (v běžných cenách). To v převodu na Kč činí přibližně 843 mld. Kč (kurz: 1 euro = 26,9 Kč).

Příští finanční rámec na období 2021–2027 je stále v jednání. Návrh předsednictva Rady EU z únoru 2020 činí 1095 mld. EUR. V tomto období by se příjmy ČR měly snížit o 180 mld. Kč.

Údaje uváděné Andrejem Babišem se tedy jen nepatrně odlišují od námi dohledaných hodnot.

Na závěr uvádíme tabulku, kterou ve svém videu ukazuje Andrej Babiš.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

A to dostáváme hlavně na základě kritérií HDP (sumu peněz, kterou ČR získává z finančního rámce EU, pozn. Demagog.cz). Facebook, 31. května 2020

Největší část peněz z víceletého finančního rámce EU dostávají země, jejichž HDP je pod průměrem EU, a státy, které těží ze společné zemědělské politiky. Základním kritériem pro rozdělení této sumy jednotlivým zemím je relativní velikost HDP.

skrýt celé odůvodnění

Víceletý finanční rámec představuje dlouhodobý rozpočet EU. Stanoví limity pro výdaje EU – celkově i pro různé oblasti činnosti – na období nejméně pěti let. Poslední víceleté finanční rámce obvykle pokrývaly období sedmi let. O výdajích rozpočtu rozhodují Rada EU a Evropský parlament na základě návrhu Evropské komise.

Výdaje finančního rámce jsou rozděleny do následujících okruhů:

  • Inteligentní růst podporující začlenění
    - Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost
    - Hospodářská, sociální a územní soudržnost,
  • Udržitelný růst: Přírodní zdroje,
  • Bezpečnost a občanství,
  • Globální Evropa,
  • Správa,
  • jiné zvláštní nástroje.

Z rozpočtu čerpá každý stát jiný objem financí. Obecně lze však říci, že větší sumu dostávají země, jejichž HDP je pod průměrem EU, a státy, které těží ze společné zemědělské politiky. Základním kritériem pro přidělování financí je právě velikost HDP ve vztahu k průměru EU. Podle návrhu nového finančního rámce EU by toto kritérium mělo být i nadále zachováno, zohledněny by však měly být i další faktory, jako je nezaměstnanost, změna klimatu a přijímání a integrace migrantů.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Na příští období na 2021–2027 ten návrh je 1100 mld. euro a my máme dostat méně, protože jsme zbohatli. Ono se to určuje jako poměr vůči HDP. My máme z těch sto, devadesát jedna. Facebook, 31. května 2020

Na období let 2021–2027 je navrhován víceletý finanční rámec ve výši 1 100 miliard eur. České HDP v roce 2018 překonalo hranici 90 % průměru HDP všech států EU. HDP zůstává hlavním kritériem pro předělování prostředků z unijního rozpočtu. Celkem pak obdržíme o 5,75 mld. eur méně.

skrýt celé odůvodnění
Zdroj:  Facebook Andreje Babiše

Kohezní politika politika EU je politika, která se snaží snižovat rozdílnost úrovně rozvoje různých regionů a snižovat zaostalost znevýhodněných regionů. Kvůli této politice od EU dostávala Česká republika víc, než do ní odváděla. Česko získalo od EU 1,31 bilionu korun a odvedlo prozatím EU 565 miliard korun, Česko tedy dostalo o 745 miliard více, než odvedlo. Podle dat Ministerstva financí je to pak dokonce 809 miliard.

U nového víceletého finančního rámce se obnovila i metoda (.pdf, str. 2) přerozdělení financí pro regionální rozvoj (kohezní politika). Kritéria jsou: 

  • HDP na obyvatele
  • přijímání a integrace migrantů
  • nezaměstnanost, zejm. u mladých lidí
  • nízká úroveň vzdělání
  • změna klimatu
Zdroj: Evropská komise (.pdf, s. 1)

Nejdůležitější kritérium k získávání prostředků (.pdf, str. 1) je HDP na obyvatele – pokud je u státu nižší než 90 %, má zaručený prospěch ze speciální podpory Kohezního fondu. V minulých letech byla Česká republika pod hranicí 90 % HDP, ale v roce 2018 dokázala tuto hranici překonat a dostat se na 91 %.

Pokud budeme počítat příspěvek v cenách z roku 2018, tak podle návrhu Evropské komise (.pdf, str. 166) v oblasti regionálního rozvoje a soudržnosti by měla Česká republika obdržet 17,85 miliard eur. Podle návrhu Evropské komise (.pdf, zejm. str. 17 a 25) v oblasti zemědělské a námořní politiky pak v současných cenách budou prostředky pro Českou republiku činit 7,73 miliard. Celkem tak 25,58 miliard eur na sedmileté období 2021–2027. Oproti období 2014–2020 (.pdf), kdy Česká republika obdržela 31,33 miliard eur, tedy dostaneme o 5,75 mld. eur méně.

Víceletý finanční rámec neboli dlouhodobý rozpočet EU se vydává pro usnadnění schválení ročních rozpočtů EU. Ve víceletém finančním rámci je určena maximální výše závazku v každém sektoru – maximální míra je úměrná politické priority sektorů. Na léta 2021–2027 je pak jeho navrhovaná výše skutečně přibližně 1 100 miliard eur, neboli 29 bilionů korun.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Nechci teď polemizovat o tom, že je to nespravedlivé, protože HDP nezahrnuje odliv dividend. Facebook, 31. května 2020

Hrubý domácí produkt nezohledňuje odliv zisků, tedy ani odliv dividend.

skrýt celé odůvodnění

HDP, tedy hrubý domácí produkt, „je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území.“ Do HDP České republiky se počítá i to, co na jejím území vytvoří zahraniční výrobní faktory.

HDP je možné počítat třemi metodami:

  1. produkční metoda – „HDP se počítá jako součet hrubé přidané hodnoty jednotlivých institucionálních sektorů nebo odvětví a čistých daní na produkty (které nejsou rozvrženy do sektorů a odvětví). Je to také vyrovnávací položka účtu výroby za národní hospodářství celkem, kde se straně zdrojů zachycuje produkce a na straně užití mezispotřeba. Hrubá přidaná hodnota je rozdílem mezi produkcí a mezispotřebou. Vzhledem k tomu, že produkce se oceňuje v základních cenách a užití v kupních cenách, je strana zdrojů za národní hospodářství celkem doplněna o daně snížené o dotace na výrobky."
    • „HDP = produkce - mezispotřeba + daně z produktů - dotace na produkty“
  2. výdajová metoda – „HDP se počítá jako součet konečného užití výrobků a služeb rezidentskými jednotkami (skutečná konečná spotřeba a tvorba hrubého kapitálu) a salda vývozu a dovozu výrobků a služeb. Skutečná konečná spotřeba je odvozena prostřednictvím naturálních sociálních transferů od výdajů na konečnou spotřebu domácností, vlády a neziskových institucí sloužících domácnostem. Tvorba hrubého kapitálu se člení na tvorba hrubého fixního kapitálu, změnu zásob a na čisté pořízení cenností.
    • „HDP = výdaje na konečnou spotřebu + tvorba hrubého kapitálu + vývoz výrobků a služeb - dovoz výrobků a služeb“
  3. důchodová metoda – „HDP se počítá jako součet prvotních důchodů za národní hospodářství celkem: náhrad zaměstnancům, daní z výroby a z dovozu snížených o dotace a hrubého provozního přebytku a smíšeného důchodu (resp. čistého provozního přebytku a smíšeného důchodu a spotřeby fixního kapitálu).
    • „HDP = náhrady zaměstnancům + daně z výroby a z dovozu - dotace + čistý přebytek + čistý smíšený důchod + spotřeba fixního kapitálu“

V Akademickém slovníku cizích slov je dividenda definována jako „podíl z čistého zisku akciových společností vyplácený akcionářům.“ Odliv dividend je součástí odlivu zisků, neboli odlivu kapitálů, což je „částka peněz, která opouští ekonomiku země a která je během konkrétního období ponechána nebo investována v jiných zemích.“ HDP nezahrnuje odliv zisků, tedy ani odliv dividend.

Na závěr bychom ještě rádi uvedli, že u tohoto výroku nehodnotíme to, zda to je, či není spravedlivé, to je čistě subjektivním hodnocením. Je však pravdou, že HDP odliv dividend skutečně nezohledňuje.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Dostaneme o 165 miliard méně (oproti předchozímu výdajovému rámci – pozn. Demagog.cz). Facebook, 31. května 2020

Dle námi vyhledaných projekcí tato částka odpovídá tomu, o kolik korun by měla ČR dostat ze zemědělských a kohezních programů méně v rozpočtovém období 2021–2027 vůči období 2014–2020. Vzhledem k povaze vyjednávání tato suma nemusí být finální.

skrýt celé odůvodnění

Pro rozpočtové období 2014–2020 bylo pro Českou republiku prealokováno (.pdf) v rámci kohezní a zemědělské politiky 31,33 mld. EUR, tedy cca 840 miliard korun. Z toho zatím Česko vyčerpalo (.xls) za roky 2014–2018 dohromady 24,160 mld. EUR, tedy asi 650 miliard korun. V roce 2019 pak bylo vyčerpáno dalších 120 miliard. Celkem tedy Česko z evropských fondů načerpalo od roku 2014 již 770 miliard korun.

Z prozatímního návrhu evropského rozpočtu, jak byl uveden v roce 2018, by ČR z kohezní politiky mělo připadnout (dle tehdejších projekcí a cen) 17,85 mld. EUR a ze zemědělských dotací by ČR měla dostat 7,73 mld. EUR. To dohromady dělá 25,58 mld. EUR pro ČR z pohledu roku 2018, tedy asi 680 miliard korun.

Oba tyto údaje přibližně odpovídají tomu, co ukazuje (čas 2:44) premiér Babiš v tabulce na videu, tedy 31,9 mld. EUR na období 2014–2020 a 25,7 mld. EUR na období 2021–2027 pro ČR.

Rozdíl za tyto dvě období je, dle námi doložených údajů, tedy optikou roku 2018, 5,75 mld. EUR. To je dle kurzu ke dni 31. května 2020 (29. května 2020) 154,76 mld. Kč. Tato hodnota sedí v rámci desetiprocentního intervalu s tou, kterou uvádí premiér Babiš ve výroku.

Protože ale víceletý finanční rámec prozatím nebyl schválen, nemusí být tato částka finální.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

My máme čisté saldo toho, co jsme zaplatili a co jsme dostali za celou existenci EU plus 809 miliard. Facebook, 31. května 2020

Peníze od Evropské unie začala Česká republika získávat okamžikem svého vstupu do Unie. Celkem tak dostala již o 809 miliard více, než sama do unijního rozpočtu přispěla.

skrýt celé odůvodnění

Premiér Babiš hovoří o celkové bilanci mezi sumou, kterou ČR do rozpočtů EU zaslala, a sumou, kterou z rozpočtů EU získala. Mezi 1. květnem 2004, kdy ČR vstoupila do Evropské unie, a 31. prosincem 2019 přispěla do evropského rozpočtu částkou 616,8 mld. Kč, získala pak částku 1,43 bil. Kč. Celkem tedy Česká republika obdržela z unijního rozpočtu o 809,2 mld. Kč více, než do něj přispěla. 

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Ti investoři, kteří jsou převážně z těch členských zemí, které nám platí, dostali 3 227 miliard za celé to období. Facebook, 31. května 2020

Výše dividend vyplacených do zahraničí je za roky 2004–2019 3 154 mld. Je však zavádějící dávat tuto částku do souvislosti s výší příspěvků, které Česká republika získává z rozpočtu EU.

skrýt celé odůvodnění

Nejdříve je důležité uvést kontext, ve kterém byl tento výrok vyřčen. V prvních několika minutách svého videa Andrej Babiš hovořil o rozpočtech EU a o penězích, které jsme od Evropské unie obdrželi. Zmínil zároveň, že výše příspěvků do a z evropského rozpočtu, které poskytují, resp. dostávají jednotlivé členské státy, je vypočítávána na základě HDP těchto států (toto tvrzení je předmětem samostatné analýzy). Dále pak zmiňuje, že tento přístup je dle jeho názoru nespravedlivý, neboť nezohledňuje odliv dividend vyplácených zahraničním mateřským společnostem. Zatímco tedy podle premiéra Babiše ČR z EU obdržela již o 809 miliard více, než do jejího rozpočtu poskytla, investoři prostřednictvím dividend „vyvedli“ z České republiky zmíněných 3 227 miliard. Tito investoři přitom dle slov Andreje Babiše pocházejí především ze zemí, „které nám platí“, tedy ze zemí, které přispívají do unijního rozpočtu více, než z něj dostávají (tzv. „čistí plátci“).

Co se týče dividend vyplácených do zahraničí, jejich výši sleduje Česká národní banka. Údaje pro rok 2019 jsou však pouze předběžné.

Pokud se podíváme na strukturu zahraničních investorů v Česku, zjistíme, že většina investorů (.pdf, str. 7) pochází především z Rakouska, Německa, Nizozemska, Lucemburska či Francie, což skutečně jsou čistí plátci do rozpočtu Evropské unie (zde zde). V tomto ohledu má tedy premiér Babiš pravdu.

Celkově však výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť příspěvky z a do unijního rozpočtu a vyplacené dividendy jsou na sobě nezávislé veličiny, které spolu nesouvisí. Dividendy by byly do zahraničí vypláceny i v případě, že by Česká republika nebyla členem EU. Je možné, že pokud by algoritmus, na základě kterého se určuje výše příspěvků z a do unijního rozpočtu, zohledňoval výši vyvedených dividend, mohlo by to na Českou republiku dopadnout kladně. V tomto případě by ale bylo potřeba do výpočtu zahrnout i dividendy, které naopak putují z ostatních členských států do České republiky a také zohlednit bilanci příchozích a odchozích dividend ostatních členských států. Bilance ostatních států totiž může být horší než bilance České republiky. Navíc, i řada českých podnikatelů má své mateřské firmy usídlené v zahraničí, jmenovitě Petr Kellner, Marek Dospiva či Daniel Křetínský. Dividendy, které dceřiné firmy z České republiky posílají svým mateřským firmám, tedy budou vedeny jako dividendy vyplacené zahraničním investorům, i když jsou vlastněny českými podnikateli.