Demagog.cz

Andrej Babiš

Andrej Babiš (ANO 2011)

  • 334
  • 125
  • 112
  • 164

Výroky

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Dost jsem panu Hamáčkovi a jeho straně pomáhal, vždy jsem jednal podle koaliční smlouvy, šel jsem na předsednictvo soc. dem., abych zdůraznil, že je naše vláda úspěšná a bylo by škoda ji rozvrátit kvůli tomuto problému. Právo, 27. července 2019

Andrej Babiš v rámci vládní krize nepostupoval v rozporu s koaliční smlouvou. Vládní projekt přijel podpořit i na jednání představenstva ČSSD.

skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že první část výroku o pomáhání předsedovi ČSSD Hamáčkovi je značně názorové tvrzení, a jako takové ho tedy neověřujeme.

Premiér Babiš pak postupuje v rámci řešení vládní krize v souladu s koaliční smlouvou, uvedl to o předsedovi vlády i sám předseda ČSSD Hamáček v červnovém rozhovoru pro Radiožurnál: „Postupuje přesně podle koaliční smlouvy, ale samozřejmě snaží se z toho nějakým způsobem vyvázat.  Ale to je jeho vlak, nemůže to delegovat na mě. Pan premiér by to nejraději vyřešil s nějakými nulovými náklady, ale to prostě nepůjde.“

O koaliční smlouvě jako o platném dokumentu se premiér Babiš veřejně vyjádřil i po koordinační schůzce s předsedou koaliční ČSSD Hamáčkem: „Můžu potvrdit, že určitě platí koaliční smlouva. Udělám maximum pro to, aby koalice pokračovala a fungovala. Stojí před námi mnoho úkolů.“

Je také pravdou, že podle dostupných informací Andrej Babiš prozatím vždy jednal v souladu s koaliční smlouvou. I v kauze jmenování Miroslava Pocheho ministrem zahraničí, kde Jan Hamáček mluvil o potenciálním porušení koaliční smlouvy, vyšlo najevo, že jeho jmenování prezidentu republiky navrhl a koaliční smlouvu tedy neporušil.

Andrej Babiš se současně dostavil i na zasedání předsednictva ČSSD 15. července. Během své krátké návštěvy podpořil vládní projekt: „Chci jim říct, že naše vláda je úspěšná a že by byla škoda tento projekt opustit. Myslím, že máme jasný program, plníme ho, máme mnoho úkolů a není důvod ho teď zbourat.“

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Řeknu vám celou posloupnost. 15. dubna za mnou přišel pan Hamáček s panem Staňkem a oznámili mi, že odvolají ředitele Národní galerie Praha pana Fajta kvůli nesrovnalostem v hospodaření a pan Staněk podal dvě trestní oznámení. K odvolání Fajta došlo o tři dny později. Právo, 27. července 2019

O schůzce předsedy ČSSD Jana Hamáčka, ministra kultury Antonína Staňka a premiéra Andreje Babiše jsme nenašli relevantní informace. Jednání se pravděpodobně konalo za zavřenými dveřmi.

skrýt celé odůvodnění

Jednání bylo pravděpodobně neveřejné, jelikož jsme o údajné schůzce nenašli žádné mediální ani jiné zmínky. První zprávu týkající se odvolání Fajta rozeslalo do médií samotné ministerstvo kultury. Mimořádná zpráva informovala o tom, že ministr Staněk ve čtvrtek ráno rozhodl o personálních změnách ve vedení obou institucí na základě výsledků „aktuálně skončených a probíhajících veřejnosprávních kontrol obou institucí".

Ministr kultury Staněk odvolal ředitele Národní galerie Fajta 18. dubna 2019, tedy tři dny po údajné schůzce 15. dubna. Důvodem odvolání podle ministra Staňka byly problémy zjištěné při kontrolách institucí a ztráta důvěry v oba ředitele. Ministr Staněk na Fajta skutečně podal (čas 1:25) dvě trestní oznámení. Zároveň ministr Staněk na tiskové konferenci řekl (4:30): "Co se týče konzultací, tak bych chtěl upozornit, že jsem ministrem kultury České republiky. Jsem zodpovědný za řízení svých příspěvkových organizací, kterých mám pod sebou 28, a nejsem povinen personální otázky konzultovat ani s prezidentem republiky ani s nikým dalším."

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Už 24. dubna vznikla petice požadující Staňkovo odvolání a 28. dubna začal odvolání vlastního ministra požadovat místopředseda ČSSD Onderka v rozporu se stanoviskem vlastního předsedy. Na Úřadu vlády jsem 2. května přijal signatáře petice, na setkání s nimi byl i pan Hamáček, který se za Staňka postavil.
Právo, 27. července 2019

Místopředseda ČSSD Onderka v ČT řekl, že v případě, pokud si ministr Staněk své kroky neodůvodní, je namístě, aby sociální demokracie zvažovala výměnu v rámci tohoto resortu. Neprohlásil však, že požaduje jeho bezpodmínečnou demisi.

skrýt celé odůvodnění

Petice „Nekulturní ministr“ adresovaná předsedovi vlády Andreji Babišovi a předsedovi ČSSD Janu Hamáčkovi vznikla v Praze dne 24. dubna 2019. Signatáři v ní vyzývají premiéra, aby navrhl prezidentovi republiky odvolání Antonína Staňka z funkce ministra kultury. Předsedu Hamáčka pak žádají, aby ČSSD, jakožto koaliční partner ANO, odvolání Antonína Staňka z funkce ministra kultury podpořila. Podle autorů petice by měl být ministr Staněk odvolán z důvodunekompetence, ztráty důvěry a selhání (...) ve funkci nejvyššího vládního představitele pro oblast kultury.“ Iniciátoři a signatáři petice následně vyhověli žádosti premiéra Andreje Babiše o setkání. Své požadavky mu přednesli 2. května na Úřadu vlády. Jednání se zúčastnil i předseda ČSSD Jan Hamáček.

Místopředseda ČSSD Roman Onderka v Otázkách Václava Moravce České televize 28. dubna řekl (čas 7:37), že by Staňkův konec v kabinetu zvažoval. V případě, že si své kroky ministr Staněk neodůvodní, je dle Onderky namístě, aby sociální demokracie zvažovala výměnu v rámci tohoto resortu. Není tedy pravda, že by přímo požadoval Staňkovu demisi. O dva dny dříve přitom ministra Staňka podpořil předseda ČSSD Hamáček: „Změnu na postu ministra kultury nechystám,“ napsal tehdy Deníku N.

Z rozhovoru místopředsedy ČSSD Romana Onderky pro Aktuálně.cz ze dne 4. července 2019 je patrné, že se mu nelíbí spojování jeho jména s požadováním demise ministra Staňka. Na otázku redaktora, zda by měl ministr kultury Staněk z vlády odejít, odpověděl Onderka: „Pan Moravec se mě ptal, jestli jsou ve hře i kroky případného odvolání pana Staňka. Já jsem řekl, že ano, ale nebylo to tak, jak potom byly titulky, že Onderka chce odvolat Staňka.“

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Na protivládní demonstraci Milionu chvilek 6. května na Staroměstském náměstí poslanec z koaliční soc. dem. Dolínek prohlásil, že by měl Staněk odstoupit. Právo, 27. července 2019

Poslanec Dolínek v rámci demonstrace „Jdeme znovu! Za nezávislost justice!“ skutečně řekl, že je pro odvolání ministra Staňka. Podle Dolínka by ministr neměl přejímat cizí názory, nýbrž se řídit svým úsudkem. Demonstraci pořádal spolek Milion chvilek na Staroměstském náměstí.

skrýt celé odůvodnění

6. května 2019 se po celém Česku konala v pořadí druhá demonstrace za nezávislost justice. Organizátorem demonstrací byl spolek Milion Chvilek. V rámci demonstrace vystoupily na pódiu na Staroměstském náměstí osobnosti z politického i nepolitického prostředí se svými tématickými proslovy. Jedním z řečníků byl Petr Dolínek, poslanec ČSSD. Pronesl (čas 1:04:58 -1:05:45) tato slova:

„Naše vláda je koaliční vláda, sice ČSSD a ANO, ale je potřeba říct, že Miloš Zeman není součástí této koalice. Toto není a nesmí být vláda jeho fanoušků. Miloš Zeman nebude rozhodovat o tom, kdo bude jmenován či odvolán v té, které státní instituci nebo kulturní organizaci. I proto jsem jeden z těch, kdo si například myslí, že musí ministr kultury Tonda Staněk odejít ze své pozice. Není možné, aby diktoval prezident Zeman komukoliv, co si má myslet. Ministr se má chovat odborným a svým úsudkem, nikoliv úsudkem, který je kázán odněkud jinud. Principy demokracie a právního státu jsou nadevše, i nad pozice ve vládě, v parlamentu, či v Senátu, či v jiných politických funkcích. Děkuji za vaši pozornost a přeji vám příjemný zbytek této demonstrace.“

Z videa je patrné, že reakce demonstrujících na Dolínkovu přítomnost byly rozporuplné. Předseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář dokonce musel přítomné poprosit (čas 1:04:05) o klid: „Dámy a pánové, nezlobte se na mě, ale já vás nyní žádám, abyste pana Dolínka nechali domluvit. Posuďte jeho slova a potom mu dejte najevo svůj názor. Ale prosím, aby mohl říct, co chce, když přijal naše pozvání, v klidu. Děkuji vám.“

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Na situaci pak reagovalo grémium ČSSD 9. května, které Staňkovi vyslovilo podporu a uložilo mu, aby do 31. května udělal pořádek v resortu, zklidnil kulturní scénu a vypsal výběrové řízení na Fajtova nástupce. Právo, 27. července 2019

Politické grémium ČSSD podpořilo ministra kultury Staňka. Zároveň Staňka vyzvalo, aby do konce května zorganizoval výběrové řízení na Fajtova nástupce a na nástupce ředitele olomouckého muzea. Grémium po něm požaduje také zklidnění situace na ministerstvu kultury.

skrýt celé odůvodnění

9. května 2019 vysvětloval ministr kultury Antonín Staněk, co ho vedlo k odvolání ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta a ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa. Vysvětlení po něm požadoval podvýbor pro kulturu při Poslanecké sněmovně ČR, dále zástupci petice, jejíž autoři s odvoláním ředitelů nesouhlasí, a také politické grémium ČSSD.

Po skončení jednání grémia řekl (čas 0:21) předseda ČSSD Hamáček novinářům: „Politické grémium uložilo panu ministrovi, aby do konce května zorganizoval, připravil, transparentní výběrové řízení na obě uvolněné funkce, to znamená na ředitele Národní galerie a olomouckého muzea, a současně mu uložilo, aby zklidnil situaci v resortu kultury a aktivně vyjednával se všemi aktéry.“ Grémium ČSSD tak prakticky podrželo ministra Staňka ve vládě. K působení ministra kultury měl ale výhrady místopředseda ČSSD Roman Onderka. Podle něj Staněk pochybil například v komunikaci s řediteli a měl volit jiný způsob jejich případného odvolávání. Onderka se dříve vyslovil (čas 7:37) pro zvážení odvolání Staňka z ministerské pozice.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

No a 13. května bez jakéhokoli vysvětlení pan Hamáček oznámil Staňkovi, že má rezignovat. Otočil o 180 stupňů, šel proti rozhodnutí vlastního grémia. Právo, 27. července 2019

Politické grémium ČSSD i předseda Hamáček podrželi ministra Staňka ve vládě, ten následně podal 15. května demisi. Zda Hamáček Staňkovi oznámil, že má podat demisi, a zda k tomu došlo 13. května, se nám nepodařilo ověřit. Proto také nelze říci, že Hamáček otočil o 180 stupňů.

skrýt celé odůvodnění

Ministr kultury Antonín Staněk musel vysvětlovat politickému grémiu ČSSD, co ho vedlo k odvolání ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta a ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa. Po skončení jednání grémia řekl (čas 0:21) předseda ČSSD Hamáček novinářům: „Politické grémium uložilo panu ministrovi, aby do konce května zorganizoval, připravil, transparentní výběrové řízení na obě uvolněné funkce, to znamená na ředitele Národní galerie a olomouckého muzea, a současně mu uložilo, aby zklidnil situaci v resortu kultury a aktivně vyjednával se všemi aktéry.“ 

Grémium ČSSD tak prakticky podrželo ministra Staňka ve vládě. K působení ministra kultury měl ale výhrady místopředseda ČSSD Roman Onderka. Podle něj Staněk pochybil například v komunikaci s řediteli a měl volit jiný způsob jejich případného odvolání. Onderka se také dříve vyslovil (čas 7:37) pro zvážení odvolání Staňka z ministerské pozice.

Jan Hamáček stál za ministrem Staňkem i po jednání grémia ČSSD. V Otázkách Václava Moravce 12. května uvedl (čas 1:50) k odvolání ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta, že Staněk udělal, co udělat musel. Na otázku (čas 11:53), zda by uvítal rezignaci ministra kultury, odmítl Hamáček odpovědět.

Ministr kultury Antonín Staněk následně podal 15. května 2019 demisi. Podle Jana Hamáčka jej ministr Staněk o své rezignaci předem informoval, podle Staňka jej Hamáček o demisi osobně požádal.

To, jestli podal ministr kultury demisi z vlastní iniciativy či na žádost Jana Hamáčka, nelze ověřit, jelikož jsou k dispozici jen protikladná vyjádření obou aktérů. Proto nelze s jistotou tvrdit, že Hamáček otočil o 180 stupňů, ani že jednal proti rozhodnutí grémia ČSSD, byť se to tak z mediálních výstupů může jevit. Stejně tak není možné ověřit, zda Hamáček oznámil Staňkovi, že má podat demisi, právě 13. května, jak tvrdí Andrej Babiš.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

31. května jsem se setkal s panem Šmardou a v týž den jsem poslal jeho nominaci na Hrad. Právo, 27. července 2019

Andrej Babiš odeslal po schůzce s Michalem Šmardou (nominovaným na post ministra kultury) návrh na odvolání Antonína Staňka a jeho nahrazení novým kandidátem Michalem Šmardou.

skrýt celé odůvodnění

Demisi nejdříve podal sám ministr kultury Antonín Staněk, prezident ji však nepřijal. Andrej Babiš se poté 31. května sešel s novým nominantem Michalem Šmardou a následně odeslal Miloši Zemanovi návrh na odvolání ministra kultury. Michal Šmarda schůzku komentoval jako věcnou, upřímnou a rychlou: Vypadá to na dobrý začátek spolupráce, uvedl. Poznamenal, že podle Babiše by byl vhodnější na ministerstvo pro místní rozvoj, současně ale podle něj Babiš řekl, že společně to mohou zvládnout."

Andrej Babiš

Andrej Babiš

28. června jsem se dozvěděl od pana Hamáčka, že prezident nechce jmenovat Šmardu, 4. července jsem jel s panem Hamáčkem za prezidentem. Právo, 27. července 2019

Dne 27. června se Jan Hamáček setkal s prezidentem, aby projednali situaci ohledně ministerstva kultury, tuto schůzku však oba odmítli komentovat. 28. června se pak Andrej Babiš sešel s Janem Hamáčkem a 4. července se setkali oba vládní představitelé i s prezidentem.

skrýt celé odůvodnění

Setkání Andreje Babiše a Jana Hamáčka předcházela schůzka předsedy ČSSD s prezidentem. Ta se odehrála na Hamáčkovu žádost a politici na ní měli řešit prezidentovo nevyhovění žádosti na odvolání ministra kultury Antonína Staňka. Ve čtvrtek 27. června (ještě před schůzkou s Janem Hamáčkem) Miloš Zeman na tiskové konferenci k závěru návštěvy Kraje Vysočina prohlásil: „Za 30 let, co jsem v politice, jsem neakceptoval jediné ultimátum, jediné vydírání. A vždy jsem je považoval za drzost.“ Řekl také, že to samé chce zopakovat i na následujícím setkání s Janem Hamáčkem. Po skončení podvečerní schůzky situaci prezident ani předseda ČSSD nijak nekomentovali.

Jan Hamáček se vyjádřil až 27. června večer po jednání vedení ČSSD, kdy situaci komentoval slovy: „Česká republika se dostala na hranu ústavní krize. Ústava České republiky jasně hovoří o tom, že pokud předseda vlády navrhne ministra k odvolání, tak prezident této žádosti vyhoví.“ K jednání s prezidentem se však odmítl vyjádřit.

V pátek 28. června se sešel předseda ČSSD s Andrejem Babišem. Důvodem schůzky byla snaha řešit situaci, která po prezidentově odmítnutí odvolání Antonína Staňka vznikla. Po setkání odpověděl (čas 4:30) premiér na jeden z dotazů novinářů týkající se nominace Michala Šmardy, že „panu prezidentovi se to nelíbí, má nějaké jiné názory“. Tento výrok je ovšem příliš obecný a navíc nevíme, jestli Andrej Babiš odkazuje k předchozím vyjádřením Miloše Zemana, nebo vychází z rozhovoru s Janem Hamáčkem. Vzhledem k nedostatku informací o tom, co přesně si předsedové vládních stran na schůzce řekli, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Ve čtvrtek 4. července se uskutečnila schůzka mezi Milošem Zemanem, Andrejem Babišem a Janem Hamáčkem. Prezident se podle premiéra k nominaci Michala Šmardy definitivně nevyjádřil a podle předsedy ČSSD setkání žádný výsledek nepřineslo.

Výrok však hodnotíme jako neověřitelný, protože z mediálních zpráv není možné zjistit, kdy a od koho se premiér Babiš dozvěděl, že prezident odmítá jmenovat Michala Šmardu ministrem kultury.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

11. července jsem se setkal s prezidentem, který mi oznámil, že odvolá Staňka, teď ve středu jsem byl u prezidenta zase. Právo, 27. července 2019

Premiér Babiš se s prezidentem sešel jak 11. července, tak ve středu 24. července. O prezidentově záměru odvolat ministra Staňka však Babiš po schůzce nemluvil. Zmínil se o něm až Jan Hamáček, který o odvolání následující den informoval novináře.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš se sešel s prezidentem Milošem Zemanem 11. července. Během následující tiskové konference (čas 02:08) premiér prohlásil: „Prezident si je vědom Ústavy, na druhé straně ještě neřekl závazné stanovisko nebo nějaké stanovisko vůbec. A také mluví o tom, že v Ústavě není žádná lhůta.“ Premiér tedy neuvedl, že by mu prezident Zeman řekl o svém záměru ministra kultury odvolat.

O Zemanově úmyslu odvolat Antonína Staňka informoval (čas 00:30) až o den později předseda ČSSD Jan Hamáček na tiskové konferenci, které předcházela schůzka prezidenta, ministra kultury a právě předsedy ČSSD. „Mám za sebou jednání s prezidentem i Staňkem, pan prezident je připraven vyhovět žádosti pana premiéra a k 31. červenci odvolá Antonína Staňka z pozice ministra kultury. Ve věci jmenování vyčká na pondělní jednání, kandidátem ČSSD zůstává Michal Šmarda, ale bude záležet na pondělním jednání,“ řekl novinářům Hamáček.

Premiér se pak s prezidentem sešel znovu i ve středu 24. července. Situaci komentoval na svém twitterovém účtu:

Na schůzce tak byl zopakován prezidentův dřívější slib, který spočíval v odvolání stávajícího ministra. Stále však nebylo rozhodnuto o jeho nástupci.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

A pokud jde o koaliční smlouvu, tak jsem podle ní vždy postupoval, na rozdíl od expremiéra Sobotky, který ji porušoval, když nám mluvil do personálních nominací, svévolně mě odvolal z financí a odmítl místo mě jmenovat paní Schillerovou.
Právo, 27. července 2019

Postup expremiéra Sobotky byl opřen o ustanovení koaliční smlouvy a byl s ní v souladu, neboť ministři měli dle koaliční smlouvy respektovat zásadu morální bezúhonnosti, která byla chováním Andreje Babiše zpochybněna.

skrýt celé odůvodnění

Je pravda, že Andrej Babiš prozatím vždy jednal v souladu s koaliční smlouvou, a to i v kauze jmenování Miroslava Pocheho ministrem zahraničí. V souvislosti s tím sice mluvil Jan Hamáček o potenciálním porušení koaliční smlouvy, vyšlo však najevo, že Babiš Pocheho jmenování prezidentu republiky navrhl, a koaliční smlouvu tedy neporušil.

Koaliční smlouva (pdf., str. 31) vlády Bohuslava Sobotky uvádí ve čtvrtém bodě IV. části:

Smluvní strany respektují ústavní právo předsedy vlády navrhovat prezidentu republiky jmenování a odvolání členů vlády. Pro každý takový krok musí předseda vlády hledat podporu příslušné koaliční strany. Předseda příslušné koaliční strany může předsedovi vlády podat návrh na odvolání a jmenování člena vlády nominovaného za tuto stranu. Další postup o takovém návrhu podléhá dohodě předsedy vlády s předsedou příslušné koaliční strany s tím, že předseda vlády by měl návrh předsedy příslušné koaliční strany respektovat.

Současně v sedmém bodě IV. části stojí:

„Členové vlády budou v personální politice svých ministerstev respektovat zásadu vysoké odbornosti a morální bezúhonnosti.

Bohuslav Sobotka za dobu svého předsednictví vlády odvolal z ministrů hnutí ANO jen tehdejšího ministra financí Andreje Babiše. Učinil tak po kontroverzi s Babišovými korunovými dluhopisy. Bohuslav Sobotka se nejprve rozhodl pro postup formou demise celé vlády prostřednictvím demise předsedy vlády.

„Je to mé rozhodnutí jako předsedy vlády. Jako předseda vlády reaguju na situaci, která nastala s místopředsedou vlády a ministrem financí. Můj názor je, že Andrej Babiš by nadále neměl zastávat pozici ministra financí,“ uvedl Sobotka. Není jasné, zda nešidil na daních, jak přišel ke svému majetku,“ vysvětlil premiér. Dodal, že Andrej Babiš je podle něj ve střetu zájmů, protože mu jako ministrovi financí podléhá Finanční správa, která by měla podezřelé okolnosti jeho podnikání prošetřit.

Sobotka si později demisi rozmyslel a uchýlil se k pouhému návrhu na odvolání Babiše z funkce. „Prezident republiky začal tvrdit, že s demisí premiéra nekončí celá vláda a že demise znamená, že se vymění pouze předseda vlády. V takové situaci ale moje demise nedává žádný smysl.“

Namísto Babiše nastoupil necelý půlrok před řádnými volbami Ivan Pilný. Původní kandidátku ANO na křeslo ministra financí Alenu Schillerovou Sobotka odmítl:

„Nemohu souhlasit s tím, aby po odvolání Andreje Babiše z pozice ministra financí zastávala tuto funkci jeho dosavadní náměstkyně pro daně a cla Alena Schillerová. (...) Nemám jako předseda vlády důvěru v to, že dosavadní náměstkyně pro oblast daní Schillerová bude garantovat jednoznačné, důsledné a nestranné prošetření kauz korunových dluhopisů či dalších daňových problémů současného ministra financí.(...) Paní Schillerová, rovněž ve spolupráci s generálním ředitelem Janečkem, prosazuje a obhajuje současný silně represivní způsob přístupu ke správě a výběru daní. V poslední době však roste podezření, že tento postup daňové správy poškozuje a likviduje i poctivé firmy.“

Postup Bohuslava Sobotky nelze považovat za rozporný se zněním koaliční smlouvy. Odvolání Andreje Babiše bylo pouze důsledkem kauz zpochybňujících jeho morální bezúhonnost v čele resortu financí. Předseda vlády sice odvolání učinil i přes odpor dotyčné koaliční strany (bod 4 části IV koaliční smlouvy), avšak stále platí, že navrhovat jmenování a odvolání ministra je ústavní kompetence premiéra, kterou koaliční smlouva uznává. Platí také, že pro splnění podmínky hledání podpory u koaliční strany stačí dle jazykového výkladu, aby se předseda vlády snažil vyhledat podporu pro své konání. Pokud ji však nenajde, neznamená to nutně porušení koaliční smlouvy. Protože se Sobotka snažil vyjednávat o budoucím vývoji koalice, platí, že koaliční smlouvu svým jednáním neporušil. Navíc bylo toto odvolání v souladu s bodem sedmým části čtvrté koaliční smlouvy.

V případě nejmenování navržené Aleny Schillerové postupoval předseda vlády v souladu s koaliční smlouvou, když kandidátku odmítl, neboť „předseda vlády by měl návrh předsedy příslušné koaliční strany respektovat. Dle jazykového výkladu by tak tedy učinit měl, ale nemusí.