Demagog.cz

Andrej Babiš

Andrej Babiš (ANO 2011)

  • 292
  • 107
  • 105
  • 148

Výroky

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Už v květnu (2014) pak Jan Birke z ČSSD načetl pozměňovací návrh, ve kterém oněch 20 % přiznal pouze spotřebitelům, stoprocentní pokuta tak dopadá na firmy, ale taky na ty nejmenší živnostníky, kteří jsou fakticky ve stejném postavení jako běžný spotřebitel, akorát mají IČO.

Hospodářský výbor, jehož je poslanec Birke členem, projednal 21. a 22. května 2014 novelu návrhu zákona 127/2005 Sb, tedy zákona o elektronických komunikacích. Birke, jak vyplývá ze zápisu z tohoto jednání (.pdf, str. 22), skutečně načetl zmíněný návrh.

„V PN (pozměňovací návrh - pozn. Demagog.cz) pana poslance Birke stanovisko rozdělil (zástupce MPO - pozn. Demagog.cz) : 1. MPO souhlasí s tím, že omezení výše vypořádání závazku při předčasném ukončení smlouvy bude vztaženo pouze na spotřebitele.“

Slovo „účastník“, což je podle § 2 písm. a) každý, kdo uzavřel s podnikatelem poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací smlouvu na poskytování těchto služeb, je tak nahrazeno pojmem „spotřebitel“, tedy § 2 písm. d) každou fyzickou osobou, která využívá nebo žádá veřejně dostupnou službu elektronických komunikací pro účely mimo rámec její podnikatelské činnosti.

Změny podmínek pro živnostníky popisuje např. server Lupa.cz, který informuje o tom, že operátor O2 využil novinky a v den účinnosti zákona ihned změnil obchodní podmínky v neprospěch živnostníků.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Já odmítám, co si Sněmovna vůči mně dovolila, já to považuju za skandální. Vůbec to, že mně tam nedovolili vystoupit tehdá a pan Faltýnek to žádal, abych tam mohl vystoupit a poslanci řekli, že ne. !

Poslanecká sněmovna jednala o bodu „Daňové podvody ministra financí“ 15. března 2017. Andrej Babiš se jednání vůbec neúčastnil, ve skutečnosti trávil den na různých akcích v Jihočeském kraji. Byl například účasten otevírání úseku dálnice.

Že tento bod bude projednáván právě 15. března, odhlasovali poslanci již o den dříve. Návrh na jednání o tomto bodu předložil Miroslav Kalousek. Konkrétně byla tato věc zařazena jako pátý bod jednání. Při hlasování o zařazení bodu byl přítomen i Andrej Babiš, jak vyplývá ze záznamu o hlasování. Tedy věděl, že příští den bude tato věc projednávána.

15. března v 10:30 začali poslanci projednávat zmíněnou věc. Po začátku projednávání požádal Jaroslav Faltýnek, předseda poslaneckého klubu ANO, aby byl bod odročen do 17 hodin, než dorazí ministr Babiš z výše uvedených cest. Pro to Faltýnek nesehnal dostatečnou podporu, načež si vzal dvouhodinovou přestávku, během které se nejednalo.

Poslanci se vrátili k projednávání po 14. hodině, o bodu „Daňové podvody ministra financí“diskutovali asi dvě a půl hodiny. Během této doby Babiš do Poslanecké sněmovny vůbec nedorazil. Babiš slovy „nedovolili vystoupit“ evidentně myslí to, že poslanci nepřeřadili bod na dobu, kdy se vrátí ze svých akcí. Nicméně jelikož dopředu věděl, kdy se daný bod bude projednávat, a rozhodl se nepřijít, lze to jen těžko považovat za to, že mu jeho poslanečtí kolegové „nedovolili vystoupit“.

Dodejme, že Ústava České republiky (čl. 38 odst. 1) dává členu vlády právo vystoupit na jednání obou komor Parlamentu, kdykoli o to požádá. Tedy ani z právního pohledu není v silách poslanců, aby Babišovi zabránili/nedovolili kdykoli vystoupit.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

A já jsem se potom omluvil, chtěl jsem to (zvolení Ondráčka, pozn. Demagog.cz) napravit v neděli večer, kdy jsem řekl, že teda s tím nesouhlasím. !

Zdeněk Ondráček byl zvolen do čela sněmovní komise pro dohled nad GIBS 2. března (v pátek). Andrej Babiš publikoval o dva dny později na svém Facebooku status, kde uvádí, že s touto volbou nesouhlasí (byť dodává, že pro Ondráčka hlasovala velká skupina poslanců hnutí ANO).

Babiš se za toto zvolení omluvil a uvedl, že se jej pokusí zvrátit. Konkrétně píše:

Jsem zvědavý, zdali navrhnou odvolání Ondráčka. Pokud ano, tak já budu samozřejmě hlasovat PRO jeho odvolání. A tentokrát klub přesvědčím.A pokud by to náhodou někdo nenavrhl, navrhnu to já.“

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Dokonce policajti dostanou 600 milionů, které jim Kalousek vzal ještě za rok 2013. Dostanou i peníze na tisíc nových míst. A 200 hasičů. Takže celkem policie dostane 1,4 miliardy.

Výrok je zavádějící, jelikož návrh předkládal tehdejší ministr vnitra Kubice a schválila jej vláda jako celek. Nelze tedy hovořit o tom, že by za snižováním prostředků pro policisty stál Miroslav Kalousek. Rovněž ani v alokovaných sumách není Babiš přesný, 1,4 miliardy prostředků poputuje navíc na policejní i hasičské sbory dohromady.

Zmíněné snížení rozpočtu za rok 2013 vychází ze změn původních návrhů policejních prezidentů Lessyho a dále Červíčka na prostředky alokované policistům. Celkově se jedná o 555 milionů korun (440 milionů korun na platy a 115 milionů korun v oblasti vzdělávání policistů). Navýšení počtu policistů přibližně o jeden tisíc a hasičů o 200 vychází z návrhu bývalého ministra vnitra Peciny. Zvýšení nákladů státu díky tomuto kroku bylo odhadnuto na 750 milionů korun. V součtu tedy můžeme hovořit o navýšení rozpočtu policejních sborů o více než 1,3 mld. korun. Dalším zvýšením platů by mělo být avizované zvyšování o 2 %.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Poprvé někdo předložil rozpočet s velkým časovým předstihem a velice transparentně a ten rozpočet byl diskutován v tripartitě, se zaměstnavateli, s odboráři. Nebylo to tak, že se jim to dalo dva dny před 30. zářím. A my jsme měli několik kol a jednotliví ministři vlády... už v červnu jsme měli nějakou bázi, a od toho června až do září tam přibylo skoro 20 miliard.

Ministerstvo financí s tripartitou o rozpočtu diskutuje od začátku června tohoto roku. Zprávu přinesla i ČTK prostřednictvím některých deníků, např. zde. Platí tedy, že rozpočet byl předložen s časovým předstihem a byl projednáván v rámci tripartity. Navýšení zmiňované A. Babišem se dotýká ministerstva školství, vnitra, spravedlnosti, dopravy a jedná se o částku cca 16 miliard Kč.

Zmíněné dva dny před 30. zářím jsou odkazem na projednávání rozpočtu minulými vládami. V roce 2012 byla kolem rozpočtu z pera Nečasova kabinetu velká debata a závěrečná diskuze (na níž odboráři však již reagovali na předem předložený návrh rozpočtu) proběhla skutečně až v září, konkrétně 24. 9. Také o rok dříve proběhla rozpočtová jednání večer 20. září. Stejně tak v roce 2010 a 2009 (.zip) proběhla v polovině září. V roce 2007 probíhala jednání od 17. září, v roce 2006 24. 9. Státní rozpočet na rok 2004 byl projednáván 23. září.

Dá se proto tvrdit, že předložení rozpočtu již červnu je skutečně výjimkou.

Není ale korektní tvrdit, že tripartita dostala předložený rozpočet dva dny před 30. zářím. Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Následně Milan Urban z ČSSD dodal pozměňovací návrh, díky kterému si operátoři mohou takřka bez rizika měnit smlouvy, jak chtějí. Do té doby totiž platilo, že pokud smlouvu operátor jednostranně změní, musí umožnit zákazníkům odstoupit bez sankce a zároveň musí zákazníky o tomto jejich právu informovat. Po zásahu kolegy Urbana to bylo možné už jenom v případě, že půjde o takzvanou ‚podstatnou změnu' smlouvy vedoucí ke ‚zhoršení postavení účastníka'. Co je to ‚podstatné' a co je to ‚zhoršení postavení', tak o tom rozhodne sám operátor.

Hospodářský výbor v květnu 2014 doporučil schválit novelu zákona ve znění pozměňovacích návrhů. Pozměňovací návrh poslance Urbana se týkal věci změny informování účastníků o změnách smlouvy (.pdf, str. 22).

Zápis z jednání popisuje návrh následujícím způsobem:

Ve věci změny informování účastníků o změnách smlouvy, jedná se o PN pana poslance Urbana, upozornil (zástupce MPO - pozn. Demagog.cz) , že podle jejich názoru by navrhovaná úprava byla v rozporu se směrnicí o univerzální službě, která stanoví povinnost informovat účastníka o jakékoliv změně smlouvy a o možnosti ukončit smlouvu v případě všech změn, nikoliv jen změn některých náležitostí, jak to předpokládá předložený návrh.

Návrh i přes neutrální stanovisko výborem prošel, výbor doporučil celé Poslanecké sněmovně přijmout návrh včetně tohoto návrhu.

Novela následně putovala do 3. čtení, kde však poslanec Laudát (TOP 09) navrhl opakování 2. čtení (tedy navrácení předlohy do výboru). To podpořil i předseda výboru Pilný (ANO), který k tomu řekl:

...vzhledem k tomu, že se vyskytla velmi kontroverzní definice pojmu spotřebitel v pozměňovacím návrhu, tak přesto, že je to poněkud pozdě, tak jako předseda hospodářského výboru podporuji návrh pana poslance Laudáta.

V následném hlasování poslanci rozhodli skutečně o vrácení návrhu do výboru. Tedy návrh poslance Urbana vůbec nebyl přijat, nebylo o něm dokonce ani hlasování. V opakovaném 2. čtení Urban totiž svůj návrh stáhl. Podobnou předlohu totiž načetl poslanec Pfléger z hnutí ANO. Opětovné jednání Hospodářského výboru se uskutečnilo 3.září 2014. V zápisu (.pdf, str. 5) se píše, že:

Podstatou návrhu posl. Pflégera je, obdobně jako je tomu u návrhu posl. Urbana, taková úprava, kdy by podnikatel byl povinen informovat účastníka o možnosti ukončení smlouvy bez postihu a možnosti ukončení této smlouvy pouze v případě změny podstatných náležitostí smlouvy vedoucích ke zhoršení postavení účastníka.

V této změně poslance Pflégera jsou pak uvedena slovní spojení „podstatná změna“ a „zhoršení postavení účastníka”. Podstatné změny nejsou nikterak specifikovány, skutečně tedy záleží na rozhodnutí operátora. Poslanec Pfléger pro Českou televizi (pořad 168 hodin) v září 2016 uvedl (čas 5:15):

Bylo to na popud asociace provozovatelů komunikačních služeb, který měli v tý době výhrady k současnému zákonu a připravili tento pozměňovací návrh.

Sněmovní tisk 135/3 (.pdf) po zapracování návrhů zní:

Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací nebo zajišťující připojení k veřejné komunikační síti je povinen nejméně 1 měsíc před nabytím účinnosti změny smlouvy uveřejnit informaci o této změně v každé své provozovně a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zároveň je podnikatel povinen informovat účastníka o uveřejnění. Pokud se jedná o podstatnou změnu smlouvy vedoucí ke zhoršení postavení účastníka, je podnikatel povinen prokazatelně informovat účastníka, jehož smlouva obsahuje ustanovení o úhradě v případě ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, rovněž o jeho právu ukončit smlouvu ke dni nabytí účinnosti změny, a to bez této úhrady, jestliže nové podmínky nebude účastník akceptovat. Informaci je podnikatel povinen poskytnout účastníkovi způsobem, který si účastník zvolil pro zasílání vyúčtování. Právo ukončit smlouvu podle tohoto ustanovení nevzniká, pokud dojde ke změně smlouvy na základě změny právní úpravy nebo v případě změny smlouvy podle odstavce 5.“.

Tento Pflégererův pozměňovací návrh pak skutečně prošel Poslaneckou sněmovnou, Senát schválil návrh ve znění, ve kterém k němu doputoval a v platném právním rámci je tedy to, co protlačil poslanec ANO.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Pravdou sice je, že došlo k oslabení a ztížení práv zákazníků a že návrh v tomto duchu podával Milan Urban z ČSSD. Nicméně ten během projednávání svůj návrh stáhl a reálně tak prošlo toto opatření díky předloze od poslance Babišova hnutí ANO.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Ta firma byla nevinná (Agrotec, pozn. Demagog.cz), ti lidi jsou nevinní, nic se neprokázalo, byla to účelovka.

Andrej Babiš mluví o rozsudku v kauze Agrotec. Tato firma ze svěřenského fondu měla podle obžaloby manipulovat se zakázkami České Pošty. Nepravomocný rozsudek padl jen před několika dny a není tedy ještě zveřejněn, vycházíme proto z mediálních zdrojů. Neboť v kauze jednoho ze zaměstnanců ještě nepadl rozsudek vůbec a rozhodnutí ve věci firmy je nepravomocné, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Podle vyjádření státního zástupce Matuly bylo prokázáno, že firma spáchala skutek, který byl předmětem obžaloby podané v červnu 2015. V mezičase však došlo ke změně zákona, který nově zprošťuje trestní odpovědnosti ty podniky, které vynaložily dostatečné úsilí, aby zabránila svým zástupcům páchat trestnou činnost. V tomto případě firma měla etický kodex, který toto zástupcům zapovídal.

Dle práva je tedy Agrotec jako společnost v tuto chvíli nevinný. Spáchal skutek, který je popsaný jako trestný čin, nicméně díky loňské novele se viny zprostil tím, že vydal etický kodex a podnikl tak údajně veškeré možné kroky k zabránění trestné činnosti. Toto rozhodnutí je zatím nepravomocné, může být tedy ještě zvráceno Vrchním soudem v Praze.

Vedle toho je však možné obžalovat jednotlivé zaměstnance, kteří se pochybení dopustili, a tak tomu bylo i v této kauze. Dva ze zaměstnanců zapojení do této aféry stanuli rovněž před soudem, o vině jednoho z nich nebylo dosud rozhodnuto (podle vyjádření samotného koncernu).

Nebylo tedy rozhodnuto o vině společnosti, neboť té umožnila legislativní změna (v den podání obžaloby platná pouhý den) zprostit se. Toto rozhodnutí je ovšem nepravomocné a případ bude nadále řešit vrchní soud. I další kauza je zatím bez pravomocného rozhodnutí, proto je tento výrok neověřitelný. Nakolik byla celá kauza účelová či nikoli, neposuzujeme.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Pan Janeček měl termín od rozpočtového výboru do 31. května a sociální demokracie 21. dubna vystoupila a dokonce pan Chovanec mluvil o tom, že pan Janeček trestní stíhání a tak dále. !

Rozpočtový výbor na svém zasedání 8. března přijal usnesení č. 579, ve kterém žádá Generální finanční ředitelství (a jeho šéfa Martina Janečka), aby „předložilo do 31. května 2017 rozpočtovému výboru informaci o proběhlých kontrolách zdanění související s emisemi ‚korunových dluhopisů‘ v roce 2012, včetně souhrnných zjištění a návrhu dalších kroků k eliminaci obcházení zákona formou emise ‚korunových dluhopisů‘ v roce 2012“.

Na tiskové konferenci v pátek 21. dubna pak sociální demokraté skutečně vystoupili s tím, že zmíněné informace požadují. Ministr Chovanec na zmíněné tiskové konferenci uvedl, jak informují Novinky.cz, následující:

Chtěl bych ho upozornit (Janečka), že je státní úředník a i on se může dopouštět některého z trestných činů, jako je porušení povinností při správě cizího majetku, případně trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby“.

Babiš tedy popisuje tuto věc korektně. Dodejme, že Generální finanční ředitelství svou odpověď odeslalo 24. dubna. Obsahem této konkrétní věci se nezabýváme, výrok se jí přímo netýká.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Žádný soud neřekl, že jsem byl estébák. (...) Třikrát jsem vyhrál soud. !

Andrej Babiš uvádí částečnou pravdu, proto je výrok hodnocen jako zavádějící. Babiš opravdu třikrát vyhrál spor se slovenským Ústavem paměti národa (ÚPN) o to, zda jej oprávněně vedou ve spisech StB. Ústavní soud však případ vrátil krajskému soudu s tím, že ÚPN neodpovídá za obsah spisů. Tam Babiš nakonec prohrál a jedná se zároveň o poslední rozhodnutí. Soud totiž vyslovil, že ÚPN není osoba zodpovědná za obsah svazků, pro tento nárok měl tedy žalovat někoho jiného. Zavádějící je výrok i proto, že soud v případě jeho žaloby ani nemohl říci, zda byl nebo nebyl estébák - otázkou bylo, zda jej ÚPN vede ve svazcích oprávněně, či nikoli.

Poté, co Okresní soud pro Bratislavu I dal Babišovi zapravdu, ÚPN se odvolal, ale rozsudek potvrdil krajský i Nejvyšší soud. Zvrat způsobil Ústavní soud (ÚS), který celý případ vrátil na začátek. Podle něj ÚPN neodpovídá za obsah vedených spisů. Odmítl také výpovědi bývalých agentů StB, kteří svědčili ve prospěch Babiše. Jeho rozhodnutí následoval Krajský soud, kterému se spor vrátil. Babiš tedy zůstal dále vedený jako agent a zároveň podal dovolání na Nejvyšší soud Slovenské republiky.