Demagog.cz

Andrej Babiš

Andrej Babiš (ANO 2011)

  • 355
  • 133
  • 112
  • 166

Výroky

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Ústava při výměně ministra žádné termíny nemá, takže není porušována. Právo, 27. července 2019

Ustanovení čl. 74 Ústavy skutečně žádnou explicitně vyjádřenou lhůtu neobsahuje. Ústavní soud přitom judikoval, že v takovém případě má prezident jednat bez zbytečného odkladu. Toto stanovisko zastávají i ústavní právníci.

skrýt celé odůvodnění

Premiér Andrej Babiš ve svém výroku mluví o kauze odvolání ministra kultury Staňka. Jeho odvolání navrhl Babiš již 31. května 2019. Prezident Zeman nedávno prohlásil, že ministra Staňka odvolá ke konci července 2019, tedy dva měsíce od obdržení návrhu premiéra.

Dle čl. 74 Ústavy platí, že „Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády.“ Je tedy pravda, že Ústava v tomto případě nezmiňuje žádnou exaktní lhůtu, kterou je nutno dodržet v případě odvolání člena vlády na žádost premiéra.

Ústavní právníci se však shodují, že absence explicitně vyjádřené lhůty neznamená, že by prezident žádnou lhůtou vázán nebyl. Prezident by prý měl jednat bez zbytečného odkladu, tzn. že „cokoli přesahuje odklad, který je nezbytný pro provedení toho úkonu, je odklad zbytečný, a to jest nepřijatelný.“ Jan Wintr označil počínání prezidenta za „protiústavní a bezprecedentní (...) hrubé porušování Ústavy“. Profesor Kysela pak uvádí, že prezidentovým konáním byly jasně naplněny podmínky pro podání žaloby pro hrubé porušení Ústavy.

Obdobný názor sdílí i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, podle něhož „absolutním pánem vlády je premiér a premiér má, dá se říci, neomezenou kompetenci, koho si prostřednictvím prezidenta do vlády nominuje a koho prostřednictvím prezidenta z vlády odstraní". Dle něj pak prezidentova nečinnostnení v souladu s ústavním pořádkem“.

Za zbytečné označuje (čas 2:50) toto dvouměsíční prodlení také ústavní právník Aleš Gerloch, který se v jiných případech za prezidentův výklad Ústavy postavil. (Podpořil například názor, že prezident nemusí jmenovat člena vlády, pokud své rozhodnutí zdůvodní.)

Že má prezident jednat v případě chybějící lhůty bez zbytečného odkladu, judikoval ve svém nálezu Pl.ÚS 29/09 (body 116 - 119) i Ústavní soud, a to v souvislosti s (nevyřčenou) lhůtou pro podepsání („ratifikaci“) mezinárodní smlouvy prezidentem republiky.

Otálení s odvoláním ministra Staňka je dokonce součástí ústavní žaloby na prezidenta republiky, která byla nedávno schválena Senátem.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Pan prezident se stále definitivně nevyjádřil (zda jmenuje Michala Šmardu ministrem kultury, pozn. Demagog.cz). Právo, 27. července 2019

Miloš Zeman vyjádřil své pochybnosti o jmenování Michala Šmardy ministrem kultury, neřekl však definitivní ne.

skrýt celé odůvodnění

Ověřovaný rozhovor byl publikován dne 26. července 2019, tedy ještě předtím než prezident odvolal ministra kultury Staňka k 31. červenci. Na tiskové konferenci dne 27. června 2019 byl Miloš Zeman dotázán, zda bude odvolán ministr Staněk a zda se na schůzce s prezidentem ministr Hamáček dozví jméno nového ministra kultury. Na to Miloš Zeman uvedl (4:00 - 5:21): „Za třicet let, co jsem v politice, jsem neakceptoval jediné ultimátum, jediné vydírání, vždy jsem je pokládal za drzost.“ O dva dny dříve (25. června) se přitom prezident s Michalem Šmardou setkal na Vysočině, schůzku ale ani jeden z nich neokomentoval. Pro Právo pak 26. června řekl zdroj blízký špičkám ČSSD: „Prezident nesouhlasí se jmenováním Šmardy. Na postu by chtěl ponechat Staňka.“

K situaci se Miloš Zeman vyjádřil také v pořadu Týden s prezidentem (16:54 - 18:31) publikovaném dne 27. června 2019: „Ano, byl mně předložen návrh na výměnu docenta Staňka, ministra kultury, panem Šmardou za ministra kultury. Nu, i když formálně tento návrh předkládá premiér, tak všichni víme, že ho inicioval Jan Hamáček, jako kdyby neměl jiné starosti, ale dobře. Nu, a jak víte, Václav Havel říkával, že prezident není automat na podpisy. To znamená, i já mám právo se zamyslet a vyjádřit i případné pochybnosti, o kterých budu s Janem Hamáčkem ještě mluvit. Těch pochybností je několik. Celkem ta nejmenší z nich je, že Antonín Staněk je vysokoškolský docent, zatímco pan Šmarda má gymnázium, ale prosím, i středoškoláci mohou dělat ministra kultury. Silnější důvod už je, že zatímco pan Staněk byl primátorem Olomouce, a tedy protože Olomouc je velmi kulturní město, zná dobře kulturní problematiku, no tak pan Šmarda se kulturou v životě nezabýval (...)“

Andrej Babiš a Miloš Zeman se 11. července setkali na Hradě. „Vysvětlil jsem panu prezidentovi, že máme koaliční smlouvu, podle které jsem postupoval. Pan prezident má svůj názor na roli pana Staňka a má svůj názor na pana Šmardu, kterého nepovažuje za ideálního kandidáta na tento post,” popsal jednání Babiš.

Po schůzce v Lánech 24. července Andrej Babiš na svém Twitteru publikoval tento tweet:


Prezident vyjádřil své pochybnosti o jmenování Michala Šmardy ministrem kultury, definitivně ale neřekl, že Michala Šmardu nejmenuje. O tom, kdo nastoupí po Antonínu Staňkovi, by měl promluvit v polovině srpna.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Nemám ale žádnou možnost prezidenta k tomu donutit (ke jmenování Michala Šmardy ministrem, pozn. Demagog.cz). Právo, 27. července 2019

Premiér má možnost podat kompetenční žalobu či iniciovat podání žaloby pro hrubé porušení Ústavy. Obě možnosti však sám vyloučil.

skrýt celé odůvodnění

Situace, v níž prezident Zeman odmítá odvolat ministra, popřípadě jmenovat jeho nástupce, zde není poprvé. Podobný případ zažíval premiér Sobotka, když prezident Zeman odmítal odvolat Andreje Babiše z postu ministerstva financí a jmenovat místo něj Ivana Pilného. Bohuslav Sobotka tak z tohoto důvodu připravil kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu, na základě které by Ústavní soud mohl potvrdit povinnost prezidenta jmenovat ministra na návrh předsedy vlády.

Možnost podání kompetenční žaloby v případě, že by se personální výměna ministra kultury neuskutečnila, pak podpořil i ústavní právník Jan Kysela i další významní akademici. Je však pravdou, že vzhledem k faktu, že doposud taková žaloba nebyla podána, existují pochybnosti o její přípustnosti, a to i u již zmiňovaného profesora Kysely. Na rozdíl od klasických kompetenčních sporů, jako byl například spor prezidenta Havla a tehdejšího premiéra Miloše Zemana o nutnost kontrasignace jmenování guvernéra a viceguvernéra České národní banky, zde totiž chybí charakteristický spor o to, kdo má kompetenci vykonat. Nikdo totiž nerozporuje kompetenci prezidenta Zemana jmenovat či odvolat ministra, kontroverzní je zde pouze lhůta, ve které tak musí udělat, což běžně není podstatou kompetenčního sporu.

Další z možností je podat ústavní žalobu na prezidenta republiky pro hrubé porušení ústavy, tuto možnost opět připouští ústavní právníci. Takovou žalobu musí nejprve schválit Senát 3/5 většinou přítomných a následně Poslanecká sněmovna alespoň 120 hlasy.

Premiér Babiš však možnost podat kompetenční žalobu vyloučil, ústavní žalobu na prezidenta nedávno schválenou Senátem pak v námi ověřovaném rozhovoru označil za „zcela absurdní“.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Nejsem ochoten poslouchat ze všech stran, včetně od funkcionářů ČSSD, že jsem slabý premiér. Právo, 27. července 2019

Andreje Babiše za jeho postup během dvou měsíců před odvoláním ministra Staňka kritizují opoziční strany, ČSSD, komentátoři médií a další.

skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že neověřujeme, zda je Andrej Babiš ochoten poslouchat kritiku. Naše ověření se týká pouze výskytu kritiky samotné.

Ověřovaný rozhovor byl publikován dne 26. července 2019. Až poté prezident odvolal ke 31. červenci ministra kultury Staňka, tj. po dvou měsících od podání návrhu na odvolání. Během této doby byl Babiš kritizován opozicí, ČSSD i komentátory médií či experty.

Místopředseda ČSSD Roman Onderka pro Deník N 4. července řekl: „Zda je slabý, či není… On tvrdí, že není. Ale člověk, který se bojí sporů, je slabý.“ Místopředsedkyně Jana Maláčová podle svých slov očekávala, že Andrej Babiš bude razantnější. Další z místopředsedů Tomáš Petříček pak pro Český rozhlas Plus uvedl: „Předseda vlády měl možnost prezidenta přesvědčit, jak slíbil, ale to se nestalo.“

Předseda hnutí STAN Vít Rakušan označil premiéra za slabocha. Šéf ODS Petr Fiala pronesl: „Miloš Zeman se ocitl mimo ústavní rámec, premiér mu nedokáže nebo nechce čelit, ČSSD znovu odkládá řešení. Neposunuli jsme se nikam, doplácí na to ČR.“ Podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného Andrej Babiš ujel jako malý kluk.

Za slabého premiéra označil 5. července Andreje Babiše i Ondřej Preuss z Katedry ústavního práva Právnické fakulty Karlovy univerzity: „Podle mého názoru jsou ale pravidla nastavena dobře a je spíš na aktérech, aby jejich dodržování vynutili. Tady se ukazuje, že předseda vlády je slabým článkem. Je to úkolem Andreje Babiše, aby prezident respektoval jeho návrh. Bohužel Andrej Babiš dělá také medvědí službu i dalším předsedům vlády, protože podrývá autoritu úřadu premiéra České republiky a prezident toho využívá.“

K situaci se vyjádřil i komentátor Martin Fendrych, který 8. července napsal:„Zarážející podívaná, skoro tomu ani nechcete věřit. Suverén Andrej Babiš (ANO) se náhle scvrkl, je ho půlka, čtvrtka, po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem a předsedou ČSSD Janem Hamáčkem vyhlížel jak spráskaný pes, muž bez sebevědomí. Jeho sdělení "prezident se nevyjádřil definitivně" (o tom, zda odvolá ministra kultury Antonína Staňka za ČSSD a jmenuje místo něj Michala Šmardu) bylo ukázkou totální rezignace, prohry. Suverenita fuč, viděli jsme tvář člověka, který dostal výprask a musel držet.“

Naopak komentátor Petr Holub 28. července napsal: „Není slabý ani nechce tolerovat plíživé prosazování prezidentského systému, jenom nechce přijít o voliče.“ Podpory se premiérovy dostalo i z jeho vlastní strany, konkrétně od poslance Jana Volného.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Dost jsem panu Hamáčkovi a jeho straně pomáhal, vždy jsem jednal podle koaliční smlouvy, šel jsem na předsednictvo soc. dem., abych zdůraznil, že je naše vláda úspěšná a bylo by škoda ji rozvrátit kvůli tomuto problému. Právo, 27. července 2019

Andrej Babiš v rámci vládní krize nepostupoval v rozporu s koaliční smlouvou. Vládní projekt přijel podpořit i na jednání představenstva ČSSD.

skrýt celé odůvodnění

Předně uveďme, že první část výroku o pomáhání předsedovi ČSSD Hamáčkovi je značně názorové tvrzení, a jako takové ho tedy neověřujeme.

Premiér Babiš pak postupuje v rámci řešení vládní krize v souladu s koaliční smlouvou, uvedl to o předsedovi vlády i sám předseda ČSSD Hamáček v červnovém rozhovoru pro Radiožurnál: „Postupuje přesně podle koaliční smlouvy, ale samozřejmě snaží se z toho nějakým způsobem vyvázat.  Ale to je jeho vlak, nemůže to delegovat na mě. Pan premiér by to nejraději vyřešil s nějakými nulovými náklady, ale to prostě nepůjde.“

O koaliční smlouvě jako o platném dokumentu se premiér Babiš veřejně vyjádřil i po koordinační schůzce s předsedou koaliční ČSSD Hamáčkem: „Můžu potvrdit, že určitě platí koaliční smlouva. Udělám maximum pro to, aby koalice pokračovala a fungovala. Stojí před námi mnoho úkolů.“

Je také pravdou, že podle dostupných informací Andrej Babiš prozatím vždy jednal v souladu s koaliční smlouvou. I v kauze jmenování Miroslava Pocheho ministrem zahraničí, kde Jan Hamáček mluvil o potenciálním porušení koaliční smlouvy, vyšlo najevo, že jeho jmenování prezidentu republiky navrhl a koaliční smlouvu tedy neporušil.

Andrej Babiš se současně dostavil i na zasedání předsednictva ČSSD 15. července. Během své krátké návštěvy podpořil vládní projekt: „Chci jim říct, že naše vláda je úspěšná a že by byla škoda tento projekt opustit. Myslím, že máme jasný program, plníme ho, máme mnoho úkolů a není důvod ho teď zbourat.“

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Řeknu vám celou posloupnost. 15. dubna za mnou přišel pan Hamáček s panem Staňkem a oznámili mi, že odvolají ředitele Národní galerie Praha pana Fajta kvůli nesrovnalostem v hospodaření a pan Staněk podal dvě trestní oznámení. K odvolání Fajta došlo o tři dny později. Právo, 27. července 2019

O schůzce předsedy ČSSD Jana Hamáčka, ministra kultury Antonína Staňka a premiéra Andreje Babiše jsme nenašli relevantní informace. Jednání se pravděpodobně konalo za zavřenými dveřmi.

skrýt celé odůvodnění

Jednání bylo pravděpodobně neveřejné, jelikož jsme o údajné schůzce nenašli žádné mediální ani jiné zmínky. První zprávu týkající se odvolání Fajta rozeslalo do médií samotné ministerstvo kultury. Mimořádná zpráva informovala o tom, že ministr Staněk ve čtvrtek ráno rozhodl o personálních změnách ve vedení obou institucí na základě výsledků „aktuálně skončených a probíhajících veřejnosprávních kontrol obou institucí".

Ministr kultury Staněk odvolal ředitele Národní galerie Fajta 18. dubna 2019, tedy tři dny po údajné schůzce 15. dubna. Důvodem odvolání podle ministra Staňka byly problémy zjištěné při kontrolách institucí a ztráta důvěry v oba ředitele. Ministr Staněk na Fajta skutečně podal (čas 1:25) dvě trestní oznámení. Zároveň ministr Staněk na tiskové konferenci řekl (4:30): "Co se týče konzultací, tak bych chtěl upozornit, že jsem ministrem kultury České republiky. Jsem zodpovědný za řízení svých příspěvkových organizací, kterých mám pod sebou 28, a nejsem povinen personální otázky konzultovat ani s prezidentem republiky ani s nikým dalším."

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Už 24. dubna vznikla petice požadující Staňkovo odvolání a 28. dubna začal odvolání vlastního ministra požadovat místopředseda ČSSD Onderka v rozporu se stanoviskem vlastního předsedy. Na Úřadu vlády jsem 2. května přijal signatáře petice, na setkání s nimi byl i pan Hamáček, který se za Staňka postavil.
Právo, 27. července 2019

Místopředseda ČSSD Onderka v ČT řekl, že v případě, pokud si ministr Staněk své kroky neodůvodní, je namístě, aby sociální demokracie zvažovala výměnu v rámci tohoto resortu. Neprohlásil však, že požaduje jeho bezpodmínečnou demisi.

skrýt celé odůvodnění

Petice „Nekulturní ministr“ adresovaná předsedovi vlády Andreji Babišovi a předsedovi ČSSD Janu Hamáčkovi vznikla v Praze dne 24. dubna 2019. Signatáři v ní vyzývají premiéra, aby navrhl prezidentovi republiky odvolání Antonína Staňka z funkce ministra kultury. Předsedu Hamáčka pak žádají, aby ČSSD, jakožto koaliční partner ANO, odvolání Antonína Staňka z funkce ministra kultury podpořila. Podle autorů petice by měl být ministr Staněk odvolán z důvodunekompetence, ztráty důvěry a selhání (...) ve funkci nejvyššího vládního představitele pro oblast kultury.“ Iniciátoři a signatáři petice následně vyhověli žádosti premiéra Andreje Babiše o setkání. Své požadavky mu přednesli 2. května na Úřadu vlády. Jednání se zúčastnil i předseda ČSSD Jan Hamáček.

Místopředseda ČSSD Roman Onderka v Otázkách Václava Moravce České televize 28. dubna řekl (čas 7:37), že by Staňkův konec v kabinetu zvažoval. V případě, že si své kroky ministr Staněk neodůvodní, je dle Onderky namístě, aby sociální demokracie zvažovala výměnu v rámci tohoto resortu. Není tedy pravda, že by přímo požadoval Staňkovu demisi. O dva dny dříve přitom ministra Staňka podpořil předseda ČSSD Hamáček: „Změnu na postu ministra kultury nechystám,“ napsal tehdy Deníku N.

Z rozhovoru místopředsedy ČSSD Romana Onderky pro Aktuálně.cz ze dne 4. července 2019 je patrné, že se mu nelíbí spojování jeho jména s požadováním demise ministra Staňka. Na otázku redaktora, zda by měl ministr kultury Staněk z vlády odejít, odpověděl Onderka: „Pan Moravec se mě ptal, jestli jsou ve hře i kroky případného odvolání pana Staňka. Já jsem řekl, že ano, ale nebylo to tak, jak potom byly titulky, že Onderka chce odvolat Staňka.“

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Na protivládní demonstraci Milionu chvilek 6. května na Staroměstském náměstí poslanec z koaliční soc. dem. Dolínek prohlásil, že by měl Staněk odstoupit. Právo, 27. července 2019

Poslanec Dolínek v rámci demonstrace „Jdeme znovu! Za nezávislost justice!“ skutečně řekl, že je pro odvolání ministra Staňka. Podle Dolínka by ministr neměl přejímat cizí názory, nýbrž se řídit svým úsudkem. Demonstraci pořádal spolek Milion chvilek na Staroměstském náměstí.

skrýt celé odůvodnění

6. května 2019 se po celém Česku konala v pořadí druhá demonstrace za nezávislost justice. Organizátorem demonstrací byl spolek Milion Chvilek. V rámci demonstrace vystoupily na pódiu na Staroměstském náměstí osobnosti z politického i nepolitického prostředí se svými tématickými proslovy. Jedním z řečníků byl Petr Dolínek, poslanec ČSSD. Pronesl (čas 1:04:58 -1:05:45) tato slova:

„Naše vláda je koaliční vláda, sice ČSSD a ANO, ale je potřeba říct, že Miloš Zeman není součástí této koalice. Toto není a nesmí být vláda jeho fanoušků. Miloš Zeman nebude rozhodovat o tom, kdo bude jmenován či odvolán v té, které státní instituci nebo kulturní organizaci. I proto jsem jeden z těch, kdo si například myslí, že musí ministr kultury Tonda Staněk odejít ze své pozice. Není možné, aby diktoval prezident Zeman komukoliv, co si má myslet. Ministr se má chovat odborným a svým úsudkem, nikoliv úsudkem, který je kázán odněkud jinud. Principy demokracie a právního státu jsou nadevše, i nad pozice ve vládě, v parlamentu, či v Senátu, či v jiných politických funkcích. Děkuji za vaši pozornost a přeji vám příjemný zbytek této demonstrace.“

Z videa je patrné, že reakce demonstrujících na Dolínkovu přítomnost byly rozporuplné. Předseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář dokonce musel přítomné poprosit (čas 1:04:05) o klid: „Dámy a pánové, nezlobte se na mě, ale já vás nyní žádám, abyste pana Dolínka nechali domluvit. Posuďte jeho slova a potom mu dejte najevo svůj názor. Ale prosím, aby mohl říct, co chce, když přijal naše pozvání, v klidu. Děkuji vám.“

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Na situaci pak reagovalo grémium ČSSD 9. května, které Staňkovi vyslovilo podporu a uložilo mu, aby do 31. května udělal pořádek v resortu, zklidnil kulturní scénu a vypsal výběrové řízení na Fajtova nástupce. Právo, 27. července 2019

Politické grémium ČSSD podpořilo ministra kultury Staňka. Zároveň Staňka vyzvalo, aby do konce května zorganizoval výběrové řízení na Fajtova nástupce a na nástupce ředitele olomouckého muzea. Grémium po něm požaduje také zklidnění situace na ministerstvu kultury.

skrýt celé odůvodnění

9. května 2019 vysvětloval ministr kultury Antonín Staněk, co ho vedlo k odvolání ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta a ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa. Vysvětlení po něm požadoval podvýbor pro kulturu při Poslanecké sněmovně ČR, dále zástupci petice, jejíž autoři s odvoláním ředitelů nesouhlasí, a také politické grémium ČSSD.

Po skončení jednání grémia řekl (čas 0:21) předseda ČSSD Hamáček novinářům: „Politické grémium uložilo panu ministrovi, aby do konce května zorganizoval, připravil, transparentní výběrové řízení na obě uvolněné funkce, to znamená na ředitele Národní galerie a olomouckého muzea, a současně mu uložilo, aby zklidnil situaci v resortu kultury a aktivně vyjednával se všemi aktéry.“ Grémium ČSSD tak prakticky podrželo ministra Staňka ve vládě. K působení ministra kultury měl ale výhrady místopředseda ČSSD Roman Onderka. Podle něj Staněk pochybil například v komunikaci s řediteli a měl volit jiný způsob jejich případného odvolávání. Onderka se dříve vyslovil (čas 7:37) pro zvážení odvolání Staňka z ministerské pozice.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

No a 13. května bez jakéhokoli vysvětlení pan Hamáček oznámil Staňkovi, že má rezignovat. Otočil o 180 stupňů, šel proti rozhodnutí vlastního grémia. Právo, 27. července 2019

Politické grémium ČSSD i předseda Hamáček podrželi ministra Staňka ve vládě, ten následně podal 15. května demisi. Zda Hamáček Staňkovi oznámil, že má podat demisi, a zda k tomu došlo 13. května, se nám nepodařilo ověřit. Proto také nelze říci, že Hamáček otočil o 180 stupňů.

skrýt celé odůvodnění

Ministr kultury Antonín Staněk musel vysvětlovat politickému grémiu ČSSD, co ho vedlo k odvolání ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta a ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa. Po skončení jednání grémia řekl (čas 0:21) předseda ČSSD Hamáček novinářům: „Politické grémium uložilo panu ministrovi, aby do konce května zorganizoval, připravil, transparentní výběrové řízení na obě uvolněné funkce, to znamená na ředitele Národní galerie a olomouckého muzea, a současně mu uložilo, aby zklidnil situaci v resortu kultury a aktivně vyjednával se všemi aktéry.“ 

Grémium ČSSD tak prakticky podrželo ministra Staňka ve vládě. K působení ministra kultury měl ale výhrady místopředseda ČSSD Roman Onderka. Podle něj Staněk pochybil například v komunikaci s řediteli a měl volit jiný způsob jejich případného odvolání. Onderka se také dříve vyslovil (čas 7:37) pro zvážení odvolání Staňka z ministerské pozice.

Jan Hamáček stál za ministrem Staňkem i po jednání grémia ČSSD. V Otázkách Václava Moravce 12. května uvedl (čas 1:50) k odvolání ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta, že Staněk udělal, co udělat musel. Na otázku (čas 11:53), zda by uvítal rezignaci ministra kultury, odmítl Hamáček odpovědět.

Ministr kultury Antonín Staněk následně podal 15. května 2019 demisi. Podle Jana Hamáčka jej ministr Staněk o své rezignaci předem informoval, podle Staňka jej Hamáček o demisi osobně požádal.

To, jestli podal ministr kultury demisi z vlastní iniciativy či na žádost Jana Hamáčka, nelze ověřit, jelikož jsou k dispozici jen protikladná vyjádření obou aktérů. Proto nelze s jistotou tvrdit, že Hamáček otočil o 180 stupňů, ani že jednal proti rozhodnutí grémia ČSSD, byť se to tak z mediálních výstupů může jevit. Stejně tak není možné ověřit, zda Hamáček oznámil Staňkovi, že má podat demisi, právě 13. května, jak tvrdí Andrej Babiš.