Demagog.cz

Andrej Babiš

Andrej Babiš (ANO 2011)

  • 398
  • 138
  • 122
  • 169

Výroky

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Tohle je pravda. A tyto země jsou proti (současné podobě ekonomické pomoci Next Generation EU, pozn. Demagog.cz). Finsko, Švédsko, Dánsko, Nizozemsko, Rakousko, Česko. Facebook, 31. května 2020

Česká republika, Dánsko, Nizozemsko, Rakousko a Švédsko se skutečně staví k plánu EU negativně. Finsko však v době zveřejnění videa zastávalo nevyjasněný postoj, resp. program Next Generation EU neodmítlo.

skrýt celé odůvodnění

Evropská komise představila 27. května plán na obnovu evropské ekonomiky po koronavirové krizi. Program Next Generation EU má zvýšit rozpočet EU na období 2021–2027 o částku 750 miliard EUR. Z toho 500 miliard EUR, které si EU plánuje půjčit na finančních trzích, bude rozděleno prostřednictvím přímých dotací a zbylých 250 miliard EUR bude použito jako úvěr. Nejvíce mají z těchto financí čerpat Itálie a Španělsko, kterým má být poskytnuto 313 miliard EUR. Česká republika by pak měla dostat 19,2 miliard EUR. Tento návrh musí schválit státy EU jednomyslně.

Proti plánu Evropské komise se zatím nejtvrději ohradila Česká republika a Maďarsko. Negativně se vyjadřují i státy patřící do tzv. „Frugal Four“ skupiny. Dánsko, Nizozemsko, Rakousko a Švédsko. Tyto státy mají k plánu výhrady vůči příliš velkému objemu prostředků, který má být alokován prostřednictvím přímých plateb. Obecně však tyto státy (Dánsko, Nizozemsko, Rakousko a Švédsko) vyjadřují snahu být solidární vůči státům postiženým koronavirovou krizí. Finsko se rozhodlo návrh EU nepodpořit. Toto prohlášení ovšem vydalo až 4. června. V době, kdy Andrej Babiš zveřejnil video „Evropský rozpočet a já“ (31. května), Finsko zatím nemělo k plánu EU vyjasněný postoj. Tamní ministryně pro evropské záležitosti pouze k plánu Evropské komise uvedla, že množství peněz vyhrazených na přímé platby překonalo jejich očekávání, ale počká si na další detaily. Ministryně vnitra z koaliční Strany zelených dodala, že její strana plán Komise vnímá pozitivně.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, a to právě kvůli pozici Finska, které mělo v době uveřejnění videa nevyjasněný postoj a plán odmítlo až o 4 dny později.

Je zároveň důležité upozornit, že graf (mapa), který Andrej Babiš ukazuje a komentuje ve facebookovém videu Evropský rozpočet a já“, (11:30) se liší od grafu, který později sdílel samostatně s popisem „Z videa o evropském rozpočtu“. Zde je především odlišná pozice Finska (ve videu označen jako stát s negativním postojem a na samostatné fotce zaujímá nejasný postoj) a Maďarska (ve videu nejasný postoj a na fotografii záporný postoj).

Zdroj: Facebook (11:25)
Andrej Babiš

Andrej Babiš

Nejdřív jsme dostali tabulku, ze které vyplynulo, že jsme se zařadili mezi čisté plátce (v případě ekonomické pomoci EU koronavirem zasaženým zemím, pozn. Demagog.cz). Tady to nějaký pán, veřejně na Twitteru, že Česká republika má zaplatit 600 milionu euro. Facebook, 31. května 2020

Andrej Babiš ukazuje seznamy států EU, které mají být podle návrhu Evropské komise čistými příjemci nebo čistými plátci Fondu obnovy. Tento fond má financovat pomoc zemím zasaženým pandemií koronaviru. Na základě návrhu má ČR zaplatit do fondu o 600 mil. eur víc, než dostane.

skrýt celé odůvodnění

Premiér Andrej Babiš s velkou pravděpodobností ukazuje tweet politického analytika Pietera Cleppeho, ve kterém je zobrazeno, jaká by měla být celková finanční bilance jednotlivých států EU při čerpání prostředků z Fondu obnovy podle návrhu Evropské komise. V daném tweetu je totiž zobrazována stejná tabulka, kterou Andrej Babiš ukazuje těsně před tím, než na kameru ukáže i vytištěný tweet:

Údaje v tabulce (.pdf, str. 51) vychází z dokumentu Evropské komise Identifying Europe's recovery needs, podle kterého je Česko v případě ekonomické pomoci v koronavirem zasažených zemích skutečně čistým plátcem. Samotný tweet, na který premiér Babiš odkazuje, pak vypadá takto:

 

Podle tabulky by měla patřit Česká republika společně s Německem, Rakouskem a dalšími státy mezi čisté plátce v rámci nově navrhovaného Fondu obnovy. Dle propočtu by Česká republika tedy měla zaplatit o 600 milionů eur víc, než kolik do daného fondu odvede. Jak však informuje týdeník Respekt: „Jedná se ale pouze o bilanci týkající se jednorázové pomoci na boj s koronavirem. Kromě toho bude Česko ze společného evropského rozpočtu v příštích sedmi letech nadále dostávat o desítky miliard korun ročně víc, než kolik do něj uhradí.“

Návrh také bude muset být schválen (.pdf, str. 17) Evropským parlamentem a Radou.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Je to šité na míru některým státům, které se chovaly rozpočtově nezodpovědně. To jsou státy, které platí důchodcům několikanásobně vyšší důchody. Facebook, 31. května 2020

Finance z fondu Next Generation EU by měly být ve větší míře poskytovány státům s větším vládním dluhem, zejména Španělsku a Itálii. Tyto státy mají vyšší průměrné důchody než Česká republika.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš hovoří o rozpočtovém plánu Evropské komise, který vypracovala na konci května. Ten počítá s fondem Next Generation EU v hodně 750 miliard eur na oživení ekonomiky po koronavirové krizi. Je vypracovaný jako součást víceletého finančního rámce plánovaného na období 2012–2027. Přibližně dvě třetiny financí z tohoto fondu by měly být poskytnuty členským státům jako nevratné granty, jedna třetina pak jako výhodné půjčky.

Přelomový je tento návrh v tom, že si EU chce poprvé peníze sama půjčit na finančním trhu proti zárukám z unijního rozpočtu. To znamená, že za tuto půjčku budou ručit všechny členské státy Unie. V současné době se počítá s tím, že by Česká republika měla z tohoto fondu získat téměř 20 miliard eur, tedy cca 550 miliard korun, částečně na půjčkách, částečně v nevratných grantech.

Podle oficiálních dokumentů Evropské komise (.pdf) za předpokladu, že se veškeré finance z grantu budou rozdělovat podle stejného klíče, 50,6 % peněz by měly získat státy s podprůměrným HDP v rámci EU a vysokým zadlužením (str. 42). Státy, které spadají do této skupiny, jsou Řecko, Itálie, Španělsko, Kypr a Portugalsko (str. 51). Toto dělení vychází z předpokladu, že pro celou Evropskou unii je výhodné snižovat dluh nejvíce zadlužených států a předejít tak podobné situaci, která vznikla v rámci dluhové krize eurozóny v minulosti (str. 46, 53).

Více než třetinu peněz z fondu by tak měly získat právě Itálie a Španělsko – Itálie 173 mld. eur, Španělsko 140 mld. Lze tak dovodit, že právě těmto státům je plán Komise „šitý na míru“ v tom smyslu, že jim přiznává největší část pomoci. U těchto států Evropská komise předpokládá největší postižení krizí, ať už z důvodu již stávající horší ekonomické situace, tak z důvodu převahy postižených odvětví – jako např. turistického ruchu.

Itálii i Španělsko lze označit za méně rozpočtově zodpovědné státy Evropské unie, oba dva dlouhodobě pracují se schodky státního rozpočtu (viz grafy níže). V porovnání s nimi např. Česká republika 4 poslední roky hospodařila s přebytkem rozpočtu, Německo pracuje s vyrovnaným či přebytkovým rozpočtem už od roku 2012.

Bilance státního rozpočtu Itálie

Zdroj: Trading Economics

Bilance státního rozpočtu Španělska 

Zdroj: Trading Economics

Jak lze vidět v grafu níže, tyto státy mají také v porovnání se zbytkem států Evropské unie vyšší vládní dluh vyjádřený v % HDP. Itálie zaujímá hned druhé místo za Řeckem, Španělsko páté. Stejně tak vysoký vládní dluh mají i Portugalsko a Kypr, státy, které podle alokačních klíčů fondu Next Generation EU spadají do stejné skupiny.

Itálie také vynakládá poměrně vysoké částky na důchody, Španělsko má také poměrně vysoké náklady. Podle posledních dostupných dat Eurostatu z roku 2017 (viz graf níže) Itálie vynakládala na důchody 15,8 % svého HDP, což byla opět po Řecku druhá nejvyšší částka v Evropě. Španělsko na důchody využilo 12,4 % svého HDP, a řadí se tak stále do první poloviny států. Česká republika na své důchody využila 8,3 % HDP.

Podstatným aspektem je ale také to, jaký je v zemi věk odchodu do důchodu a jaké procento populace důchodci zaujímají, a tedy mezi kolik lidí se důchod rozděluje. Itálie a Řecko jsou na prvních příčkách grafu, ale zároveň mají v Evropě jedny z nejstarších populací, a tak největší podíl seniorů ve společnosti. Dále například Irsko sice vynakládá nejmenší % z HDP na důchody, zároveň má 3. nejvyšší průměrný důchod v EU (.pdf, str. 8). To je způsobené ale i tím, že mají naopak nejmenší procento seniorů. V neposlední řade je nutné si uvědomit rozdílnost důchodových systémů v jednotlivých státech.

Absolutní výši důchodů v jednotlivých státech ovlivňuje zejména cenová hladina, a tím pádem výše průměrné mzdy. V České republice v roce 2017 byl průměrný měsíční starobní důchod 11 866 Kč. V Itálii důchodce ve stejném roce získal měsíčně průměrně 1491 €, tedy při tehdejším kurzu 1 € = 25,54 Kč získal 38 080 Kč. Ve Španělsku si důchodci přišli na 23 497 Kč (920 €), v Řecku na 18 440 Kč (722 €). Tyto státy, které lze označit za rozpočtově nezodpovědné, tedy skutečně svým důchodcům vyplácejí až několikanásobně vyšší důchody. 

Několikanásobně vyšší důchody ale svým občanům vyplácejí i státy, které jsou jinak rozpočtově velmi zodpovědné, jelikož výše důchodů se odvíjí zejména od cenové hladiny v dané zemi. Například Švédsko má jen o něco málo vyšší státní dluh ku HDP než Česká republika, ale svým občanům v roce 2017 vyplácelo průměrný měsíční důchod 30 239 Kč (1 184€). Ve Finsku průměrný důchod dosahoval celých 42 396 Kč (1 660 €), ale ukazatel dluhu ku HDP má Finsko podobně veliký jako rozpočtově zodpovědné Německo.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Evropská komise plánuje více než třetinu celkového objemu peněz rozdělit mezi Itálii a Španělsko, navíc tyto státy jsou zahrnuty do skupiny, které je přiznán propočně vyšší podíl pomoci. Můžeme tedy premiéru Babišovi dát za pravdu, že plán obnovy Next Generation je „šitý na míru“ právě těmto státům v tom smyslu, že je při rozdělování prostředků upřednostňuje. Stejně tak je pravdou, že jak Itálie, tak Španělsko vyplácí řádově až násobně vyšší důchody.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

A my za první kvartál, to naše HDP není moc slavné. Máme mezikvartálně propad 3,6. Facebook, 31. května 2020

Dle předběžných odhadů Českého statistického úřadu se v prvním čtvrtletí roku 2020 české HDP skutečně propadlo vůči minulému čtvrtletí o 3,6 %.

skrýt celé odůvodnění

Podle odhadu Českého statistického úřadu, který byl zveřejněn 15. května, došlo v prvním čtvrtletí letošního roku skutečně k poklesu HDP České republiky, a to o 3,6 % ve srovnání s minulým čtvrtletím. Ve srovnání s prvním čtvrtletím loňského roku se pak jednalo o pokles o 2,2 %.

Mírně odlišné údaje uvádí ve svém odhadu Česká národní banka. Podle ní došlo také k poklesu HDP, ale o něco méně, než uvádí Český statistický úřad. Podle ČNB došlo k poklesu mezičtvrtletně o 3,3 % a meziročně o 2 % HDP.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Můžeme už principiálně se bavit o tom, že Evropa si nikdy nepůjčila. Tady je Smlouvy o Evropském společenství. A tady článek 311 říká: Unie si zajistí prostředky nezbytné pro dosažení svých cílů a pro úspěšné provádění svých politik. Rozpočet je financován plně z vlastních zdrojů, jiné příjmy tím nejsou dotčeny. Facebook, 31. května 2020

V souladu s výrokem si EU nepůjčovala, neboť rozpočet EU musí být vyrovnaný co do příjmů a výdajů. Článek 311 SEU obsahuje stejná ustanovení, jako ve výroku citoval Andrej Babiš.

skrýt celé odůvodnění

Ve výroku Andrej Babiš užívá starého označení aktuálně platné Smlouvy o fungování Evropské unie. Lisabonská smlouva změnila název Smlouvy o založení Evropského společenství na již zmíněnou Smlouvu o fungování Evropské unie. V tomto případě se jedná jen o drobnou chybu, premiér Babiš navíc správně cituje článek 311, který se nachází ve Smlouvě o fungování EU (SFEU):

Článek 311

Unie si zajistí prostředky nezbytné pro dosažení svých cílů a pro úspěšné provádění svých politik.

Rozpočet je financován plně z vlastních zdrojů; jiné příjmy tím nejsou dotčeny.“

V souladu s výrokem si Evropská unie dříve nepůjčovala, neboť kromě toho, že dle čl. 311 SFEU Unie hospodaří jen s vlastními zdroji, dle článku 125 SFEU „Unie neodpovídá za závazky ani nepřebírá závazky ústředních vlád, regionálních nebo místních orgánů nebo jiných veřejných orgánů, jiných veřejnoprávních subjektů nebo veřejných podniků kteréhokoli členského státu, pokud se nejedná o vzájemné finanční záruky pro společné uskutečňování určitého záměru.“ Dále dle článku 310 SFEU „musí být rozpočet EU vyrovnaný co do příjmů a výdajů“. Z těchto norem primárního práva EU plyne zákaz půjček EU, které by nepříznivě ovlivnily vyrovnaný rozpočet EU, či zákaz půjčky pro zajištění financování členských států, za kterou ručí EU (EU nepřebírá závazky členských států).

Evropská unie jako celek se tedy zadlužovat prozatím nemůže. To však neplatí pro Evropskou investiční banku (EIB), která úvěr využívá k plnění svých úkolů. Z kontextu výroku je nicméně patrné, že Andrej Babiš hovoří o půjčkách EU jako celku a nehovoří o EIB, která je obdařena vlastní právní subjektivitou:

  • „Článek 308 SFEU
    Evropská investiční banka má právní subjektivitu.“
     
  • Protokol (č. 5) SFEU O statutu Evropské investiční banky
    Článek 20
    1.   Banka si prostředky potřebné k plnění svých úkolů půjčuje na kapitálovém trhu.
    2.   Banka si může půjčovat na kapitálových trzích členských států v rámci právních předpisů upravujících tyto trhy.
    Příslušné orgány členského státu, na který se vztahuje výjimka ve smyslu čl. 139 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, mohou odmítnout souhlas jen tehdy, hrozí-li kapitálovému trhu tohoto státu vážné poruchy.“

Evropská komise je způsobilá k vypůjčování si jménem EU z kapitálových trhů na financování úvěrových programů, které mají zajistit pomoc zemím v nouzi. Mezi úvěrové programy patří pomoc s platební bilancí, evropský mechanismus stability a finanční pomoc státům mimo EU. Pomoc je poskytována zejména z důvodu provázanosti ekonomik států, a tedy případného negativního dopadu nefunkční ekonomiky postiženého státu. V těchto případech tedy Komise funguje jen jako jakýsi prostředník mezi kapitálovými trhy a členským státem, kdy tyto prostředky nejsou využívány na financování chodu Unie, ale jsou poskytnuty, opět jako úvěr, členskému státu. Naproti tomu v případě financování programu Next Generation EU mají být prostředky použity právě i na financování chodu Unie, resp. na financování dotací členským státům.

Z výše popsaných důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

A tady, ano, je článek 122 (smlouvy o fungování EU – pozn. Demagog.cz), bývalý článek 100: Nastanou-li členskému státu z důvodu přírodních pohrom nebo mimořádných událostí, které nemůže ovlivnit, obtíže nebo je-li z téhož důvodu vážně ohrožen, může Rada na návrh Komise poskytnout dotyčnému členskému státu za určitých podmínek finanční pomoc z Unie. Facebook, 31. května 2020

Odstavec 2. článku 122 Smlouvy o fungování Evropské unie je v souladu s výrokem Andreje Babiše a zároveň svým obsahem odpovídá článku 100 Smlouvy o založení Evropského společenství.

skrýt celé odůvodnění

Obsah článku 122 odstavce 2. Smlouvy o fungování Evropské unie svým obsahem odpovídá výroku.

Článek 122

2.   Nastanou-li členskému státu z důvodu přírodních pohrom nebo mimořádných událostí, které nemůže ovlivnit, obtíže nebo je-li z téhož důvodu vážně ohrožen závažnými obtížemi, může Rada na návrh Komise poskytnout dotyčnému členskému státu za určitých podmínek finanční pomoc Unie. Předseda Rady informuje o rozhodnutí Evropský parlament.

Je také pravdou, že tento článek odpovídá bývalému článku 100 Smlouvy o založení Evropského společenství.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

My máme garantovat 1,57 %, to je 317 miliard korun a na každého občana 30 tisíc (v programu Next Generation EU, pozn. Demagog.cz). Facebook, 31. května 2020

Podle dokumentu Evropské komise bychom měli do programu Next Generation EU přispět částkou 11,9 miliard eur, tedy 316,7 miliard korun. Tj. 1,59 % z celkové částky 750 miliard eur a v přepočtu přibližně 30 tisíc korun na jednoho obyvatele.

skrýt celé odůvodnění

Evropská komise se snaží zkoordinovat společnou pomoc členským státům Evropské unie zasaženým pandemií koronaviru. V oblasti ekonomické pomocik mobilizaci nezbytných investic navrhuje Komise dvojí reakci,“ jednou z nich je program „Next Generation EU - nový nástroj na podporu oživení v hodnotě 750 miliard eur, který posílí rozpočet EU o nové financování získané na finančních trzích v období 2021–2024.“ Členským zemím EU by byla poskytnuta pomoc ve výši 750 miliard eur. Část těchto peněz by poskytly samy členské státy. Premiér Andrej Babiš označil tento rozpočtový návrh za „příliš velké zadlužení.“ O této formě pomoci se bude jednat 19. června na summitu EU.

V tomto dokumentu připraveném Evropskou komisí (.pdf, s. 51) je pak uvedeno, jakou částku by jednotlivé státy měly přispět. Výše příspěvku by se měla odvíjet od podílu na společném HDP.

Zdroj: European Commission (.pdf, s. 51)

Česká republika by měla přispět 11,9 miliard eur (.pdf, s. 51), což je podle kurzu eura ze dne 10. června 316,7 miliard korun. Z celkové částky 750 miliard eur činí částka připadající na Českou republiku přibližně 1,59 %. 

Podle dat Českého statistického úřadu bylo k 1. červenci 2019 v České republice 10 669 324 obyvatel. V případě, že by se tedy uvedených 316 miliard mělo rozpočítat mezi jednotlivé občany, skutečně by na jednoho připadlo přibližně 30 tisíc korun, konkrétně 29 683 korun. Je však vhodné zdůraznit, že v případě schválení tohoto programu odvede celou částku stát, nikoliv jednotliví občané.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

A dostaneme peníze na dotace, ale že si máme půjčit 290 miliard. Facebook, 31. května 2020

V rámci nástroje Next Generation EU by ČR mohla od EU získat dotace ve výši zhruba 230 mld. Kč a půjčky ve výši 285 mld. Kč. Dle dostupných dokumentů Evropské komise jsou však tyto půjčky pouze „možností“, nikoli tedy povinností či podmínkou k získání dotací.

skrýt celé odůvodnění

Součástí plánu hospodářského oživení ve státech Evropské unie, který zveřejnila Evropská komise na konci května 2020, je také nástroj Next Generation EU (.pdf). Právě pod něj spadá program Facilita na podporu oživení a odolnosti, v jehož rámci by měly být členským zemím EU poskytovány kromě dotací také půjčky (přesněji úvěry), o nichž hovoří předseda vlády Andrej Babiš.

Dle propočtů by Česká republika mohla pomocí nástroje Next Generation EU získat dotace ve výši 8,6 miliard eur, tedy přibližně 230 miliard korun, a úvěr až ve výši 10,6 miliard eur, tedy zhruba 285 miliard korun. Částka, kterou ve výroku zmiňuje premiér Babiš, tedy těmto propočtům odpovídá.

Problematické je však vyjádření Andreje Babiše o tom, že si „máme půjčit“ 290 miliard korun, jelikož z kontextu výroku vyplývá, že premiér naznačuje, že je Česká republika nucena si tuto částku půjčit. V oficiálním dokumentu (.pdf), který nabízí podrobnější informace o programu Facilita na podporu oživení a odolnosti, se totiž doslova uvádí (.pdf, str. 2): „Pokud budou splněna hodnotící kritéria, budou moci členské státy získat dotace s možností doplnit je úvěry.“

Ve zmiňovaném dokumentu není uvedeno, že by získání dotací bylo jakkoli navázáno na získání úvěru. Jedná se tedy pouze o „možnost“, a nikoli o podmínku či nařízení. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok Andreje Babiše jako zavádějící.

Pro doplnění kontextu uveďme, že na financování nástroje Next Generation EU má Evropská komise v plánu vypůjčit si (.pdf, str. 4) až 750 miliard eur na finančních trzích. Jedním z ručitelů by pak kromě ostatních členských států EU měla být i Česká republika, která by se měla zaručit částkou 11,9 miliardy eur (.pdf, str. 51), tedy zhruba 320 miliardami korun.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Eurozóna umožnila svým členům (čerpat úvěry skrze Mechanismus pro podporu v krizi způsobené pandemií, pozn. Demagog.cz) až do výše 2 % HDP, to je 240 milard euro. Facebook, 31. května 2020

Mechanismus pro podporu v krizi způsobené pandemií je jedním z nástrojů finanční pomoci EU. Tento mechanismus je určen pro členy eurozóny a budou z něj poskytovány úvěry až do výše 2 % jejich HDP.

skrýt celé odůvodnění

V souvislosti s šířením koronavirové pandemie Evropská unie průběžně představila několik nástrojů na podporu ekonomiky v členských zemích EU. Mezi její hlavní pilíře patří:

  • nástroj „Příští generace EU (Next Generation EU)“,
  • posílený dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–27
  • a již fungující balíček záchranných sítí pro pracovníky, podniky a členské státy.
Zdroj: Evropská komise (.pdf, str. 1)

Poslední zmíněný nástroj byl schválen na summitu Evropské rady 23. dubna 2020 a tvoří dohromady 540 mld. eur:

  • 100 mld. eur – Nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE). Poskytování úvěrů členským státům EU. Nástroj zřízen nařízením Rady EU, platným od 20. května.
  • 200 mld. eur – Celoevropský záruční fond (pan-European guarantee fund). Poskytování úvěrů společnostem v celé EU se zaměřením na malé a střední podniky. Rada guvernérů Evropské investiční banky tento fond vytvořila 16. dubna.
  • 240 mld. eur – Mechanismus pro podporu v krizi způsobené pandemií (Pandemic Crisis Support). Poskytování úvěrů členským státům eurozóny až do výše 2 % jejich HDP (HDP z konce roku 2019). Rada guvernérů Evropského stabilizačního mechanismu tuto podporu vytvořila 15. května. Tento nástroj bude platný do 31. prosince 2022.

Celkové HDP eurozóny pak v roce 2019 dosáhlo 11,9 bilionu eur. Je tedy pravdou, že celková možná výše půjček státům eurozóny dosáhne 2 % jejich celkového HDP a zaokrouhleně bude odpovídat 240 mld. eur.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Dále tady máme nový garanční fond Evropské investiční banky pro půjčky na rizikové úvěry, ten je 200 miliard euro. Facebook, 31. května 2020

Evropská investiční banka souhlasila s vytvořením garančního fondu ve výši až 200 miliard EUR. Fond má poskytovat půjčky pro evropské firmy, které jsou sice životaschopné v dlouhodobé perspektivě, ale aktuálně mohou mít problém s financováním kvůli probíhající pandemii.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš hovoří ve svém videu o mnoha opatřeních, kterými Evropská unie a různé evropské instituce chtějí podpořit ekonomiku v souvislosti s pandemií koronaviru. Jedním z těchto opatření má být vznik garančního fondu Evropské investiční banky.

26. května letošního roku správní rada Evropské investiční banky schválila vznik garančního fondu, v jehož rámci mají být poskytovány úvěry až do celkové výše 200 mld. EUR. Fond má poskytovat půjčky společnostem podstupujícím riziko, které jsou sice dlouhodobě životaschopné, ale aktuálně mohou mít problémy s komerčním financováním kvůli pandemii koronaviru. 65 % této sumy má směřovat malým a středním podnikům, až 23 % pak má být k dispozici pro firmy větší, ale s maximálně 3 000 zaměstnanci. Dalších až 5 % celkové sumy má směřovat společnostem veřejného sektoru, které působí ve zdravotnictví, popřípadě výzkumu ve zdravotnictví.