Demagog.cz

Andrej Babiš

Andrej Babiš (ANO 2011)

  • 334
  • 125
  • 112
  • 164

Výroky

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Ale když znám detaily toho příběhu, tak také musím konstatovat, že pan Staněk byl donucen k rezignaci navzdory termínu 31. května, na kterém se shodlo grémium ČSSD. Právo, 27. července 2019

Bývalý ministr kultury Antonín Staněk několikrát uvedl, že podal rezignaci v reakci na výzvu předsedy ČSSD Jana Hamáčka. Předseda Hamáček ale oznámil, že Staněk rezignoval dobrovolně.

skrýt celé odůvodnění

Bývalý ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) rezignoval vzhledem ke kritice, které čelil po odvolání ředitelů Národní galerie a Muzea umění Olomouc. Vedení ČSSD posléze pověřilo Staňka, aby připravil do 31. května výběrová řízení na šéfy obou institucí a celou situaci uklidnil. Výzvy k odchodu ale podle vicepremiéra Hamáčka nepadly.

Předseda ČSSD Hamáček také hájil odvolání ředitele Národní galerie, který byl Staňkem odvolán kvůli chybám v hospodářství. Hamáček uvedl, že nerozumí tomu, proč provizorní šéf Národní galerie Ivan Morávek nabídl Fajtovi místo finančního ředitele. Po Staňkovi prý proto požadoval vysvětlení.

Staněk se nakonec rozhodl pro rezignaci a oficiálně rezignoval k 31. květnu 2019. Na svém odchodu se domluvil s předsedou ČSSD Janem Hamáčkem, který ho podle Staňkových slov vyzval k odchodu, ačkoli se jej zprvu zastával. Vicepremiér Hamáček však uvedl, že Staněk rezignoval dobrovolně.

Prezident Zeman zpočátku Staňkovu demisi odmítal přijmout. Důvodem nepřijetí demise bylo podle něj to, že Staněk odhalil na Ministerstvu kultury závažná pochybení, a neměl by být proto trestán tlakem na odchod z funkce. Po dvouměsíčních jednáních nakonec prezident Staňka odvolal k 31. červenci 2019. Jako nástupce Staňka byl nejprve navržen Michal Šmarda, současný starosta Nového Města na Moravě. O jeho nominaci ale rozhodne prezident Zeman v půlce srpna.

Staněk opakovaně uvedl, že vicepremiér Hamáček nedodržel slovo, když jej požádal o podání demise před koncem května, tedy lhůtou danou pro přípravu výběrových řízení a uklidnění situace na ministerstvu kultury. Hamáček ale v květnu oznámil, že Staňkova rezignace byla dobrovolná, ačkoli po prezidentově nepřijetí demise na jeho odvolání trval. Vzhledem k faktu, že další vyjádření vicepremiéra Hamáčka ke Staňkově rezignaci se nám nepodařilo dohledat, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Prezident je bývalý předseda soc. dem., byl na sjezdu ČSSD, soc. dem. volil v eurovolbách, lidé ze soc. dem. ho znají dlouho. Právo, 27. července 2019

Miloš Zeman působil osm let jako předseda ČSSD, byl také premiérem a po dvě funkční období zastává prezidentský úřad. Je tedy pochopitelné, že jej lidé z ČSSD dobře znají. Zeman na sjezdu strany v roce 2019 prohlásil, že ve volbách do Evropského parlamentu bude volit právě ČSSD.

skrýt celé odůvodnění

Miloš Zeman se stal předsedou ČSSD na konci února 1993, když na sjezdu strany v Hradci Králové nahradil ve funkci Jiřího Horáka. Předsedou ČSSD byl až do roku 2001, kdy nepřijal kandidaturu na pokračování ve funkci. Novým předsedou byl v dubnu 2001 zvolen Vladimír Špidla.

Na 41. sjezdu ČSSD v březnu 2019, který se opět konal v Hradci Králové, uvedl Miloš Zeman, že v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu (které se konaly v květnu 2019) bude volit ČSSD. Své rozhodnutí potvrdil i po samotných volbách.

Nemůže být pochyb o tom, že lidé z ČSSD znají Miloše Zemana již dlouho. Zeman do strany vstoupil v roce 1992 (již předtím byl však poslancem Federálního shromáždění) a rok poté se stal předsedou strany. Po volebním úspěchu v roce 1996 se stal předsedou Poslanecké sněmovny a v roce 1998 předsedou vlády. V roce 2003 neúspěšně kandidoval na prezidenta a následně odešel z politiky. Další etapa Zemanovy politické kariéry začala po roce 2009 ve spojení se Stranou práv občanů ZEMANOVCI a pokračovala dvojím zvolením do funkce prezidenta v letech 2013 a 2018. Přestože Zemanova kariéra po roce 2009 již není spojena s ČSSD, je zjevné, že vzhledem k funkci, kterou Miloš Zeman zastává, je dobře známý i mezi členy ČSSD.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Znal ho (Miloše Zemana, pozn. Demagog.cz) pan Sobotka, který nejdřív šel s nominací pana Prouzy do čela resortu průmyslu a obchodu za prezidentem, a když Sobotkovi řekl, že Prouzu nikdy nejmenuje, přišel s jiným jménem a Prouzu ani nenavrhl. Stejně to bylo i s mým odvoláním, které neprosadil, tak jsem rezignoval sám. Právo, 27. července 2019

Sobotka skutečně nikdy formálně Tomáše Prouzu na post ministra průmyslu a obchodu nenavrhl, a to po předcházejících negativních ohlasech ze strany prezidenta republiky. Andrej Babiš však nerezignoval sám, jeho odvolání prosadil premiér Sobotka.

skrýt celé odůvodnění

Po odvolání Jana Mládka z postu ministra průmyslu a obchodu, které oznámil 20. února 2017 Bohuslav Sobotka, se za jednoho z potenciálních kandidátů na post ministra považoval Tomáš Prouza. Na otázku, zda by měl Miloš Zeman nějaké výhrady, pokud by mu Bohuslav Sobotka navrhl Prouzu jako nového ministra průmyslu a obchodu, odpověděl prezident: „Především bych se zeptal, zda pan Prouza vůbec něco ví o českém průmyslu.“ Proti Prouzovi se negativně vyjádřil i mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček na svém Twitteru: „Je pověstný úzkým vztahem k politickým neziskovkám, které účelově útočí na pana prezidenta a přiživují se na boji s propagandou.“ Aktualne.cz také uvedlo, že Sobotka nechce střet s prezidentem.

Že tehdejší premiér Sobotka nejdříve prezidentovi neformálně Tomáše Prouzu navrhl na post ministra průmyslu a obchodu, načež jej prezident odmítl, potvrzuje také web Česká justice.

Po schůzce s prezidentem Bohuslav Sobotka 25. února 2017 oznámil, že ministerstvo dočasně povede sám. Tomáš Prouza začátkem března pak rezignoval z místa náměstka pro řízení Sekce pro evropské záležitosti na Úřadu vlády a odešel do soukromého sektoru.

Dne 5. května 2017 navrhl Bohuslav Sobotka odvolání Andreje Babiše z postu ministra financí, a to po předchozí neúspěšné snaze podat demisi celé vlády, kvůli Babišově kauze nákupu korunových dluhopisů i nejasnostem ohledně nabytí jeho majetku. Miloš Zeman se Andreje Babiše zdráhal odvolat – 5. května Hrad uvedl, že Andreje Babiše nelze odvolat, protože by došlo k porušení koaliční smlouvy, a 11. května v Doksech prezident naznačil, že by bylo přijatelné, kdyby ve vládě skončili oba premiér Sobotka i tehdejší ministr Babiš. Andrej Babiš skutečně 6. května připustil, že by z vlády odešel a má vybraného možného nástupce, konkrétně Alenu Schillerovou, kterou však Sobotka odmítl. Následně byl na místo Andreje Babiše navržen Ivan Pilný, se kterým premiér Sobotka souhlasil a odeslal tedy prezidentovi návrh na odvolání Andreje Babiše z postu ministra financí spolu s návrhem na jmenování Ivana Pilného na jeho místo.

Není tedy pravdou, že by Andrej Babiš na svůj post rezignoval. Tehdejší ministr financí Babiš byl odvolán prezidentem na návrh premiéra Sobotky, a to po předcházejících sporech Bohuslava Sobotky s prezidentem i Andrejem Babišem samotným o jeho nástupce.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Problémy s nominanty byly vždycky, výhrady měli všichni prezidenti. Právo, 27. července 2019

Všichni čeští prezidenti měli výhrady ke kandidátům na vládní funkce, následně však nominanty vždy jmenovali.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš poukazuje v souvislosti s kauzou (ne)odvolání ministra kultury Staňka na výhrady bývalých prezidentů k nominantům na ministry.

Je pravdou, že jak Václav Havel, tak Václav Klaus i Miloš Zeman v minulosti vyjádřili své výhrady k některým nominantům na vládní funkce. Lze uvést například Miroslava Grégra, k jehož jmenování vicepremiérem měl v květnu 2001 výhrady Václav Havel. Václav Klaus měl výhrady ke jmenování Milana Urbana, Davida Ratha, Karla Schwarzenberga a Karolíny Peake ministry. I Miloš Zeman měl výhrady k některým ministrům vlády Bohuslava Sobotky. Ve všech uvedených případech však ke jmenování ze strany prezidenta nakonec došlo (nejdelší prodlení bylo 27 dní v případě jmenování Miroslava Grégra vicepremiérem).

Miloš Zeman má jisté výhrady k osobě Michala Šmardy, který by měl na ministerstvu kultury vystřídat Antonína Staňka. V rozhovoru pro MF Dnes Zeman řekl, že má silné pochybnosti o tom, že Šmarda někdy bude ministrem kultury z toho důvodu, „že pan Staněk je vysokoškolský docent, zatímco pan Šmarda má maturitu. Důležitější důvod je, že jako primátor Olomouce se pan Staněk samozřejmě zabýval kulturou, protože Olomouc je kulturní město. Zatímco pan Šmarda se s kulturou nikdy neseznámil. Nu, teď přijde třetí, možná nejdůležitější důvod. Pan Hamáček pana Staňka podporoval až do doby, než pan Staněk vyhodil pana Fajta (bývalého šéfa Národní galerie Praha – pozn. red.) za to, že si pan Fajt sám se sebou podepsal smlouvu na jeden milion korun. To je taková běžná praxe, kdo by o tom pochyboval? V tomto okamžiku pan Hamáček změnil názor a snažil se pana Staňka zbavit.

Je však důležité zmínit, že v kauze ministra kultury Staňka se nejedná pouze o výhradu prezidenta k nominantovi na ministra a z toho vyplývajícího nejmenování, ale i o nečinnost prezidenta při odvolání ministra Staňka na návrh předsedy vlády. Jmenování ministra se řídí článkem 62, písm. a) Ústavy a odvolání ministra článkem 74. V případě ministra Staňka se tak jedná o čl. 74 Ústavy, dle kterého platí, že „Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády. Je pravdou, že Ústava v tomto případě skutečně nezmiňuje žádnou exaktní lhůtu k odvolání člena vlády na žádost premiéra, nicméně ústavní právníci se shodují, že chybějící explicitně vyjádřená lhůta neznamená, že by prezident žádnou lhůtou vázán nebyl, naopak má jednat bez zbytečného odkladu.

Prezident Zeman nakonec ministra Staňka odvolal k 31. červenci 2019. O novém ministru podle Andreje Babiše rozhodne prezident přibližně v polovině srpna. Premiér Babiš odeslal na Pražský hrad návrh na odvolání ministra kultury Staňka a jmenování Michala Šmardy ministrem již 31. května 2019. Nečinnost prezidenta ve věci odvolání ministra tak trvala dva měsíce, nečinnost ve věci jmenování nominovaného Michala Šmardy bude pravděpodobně trvat ještě déle.

Co se týče prodlení bývalých prezidentů s odvoláním člena vlády, v roce 2011 došlo k vládní krizi, při které prezident Klaus odmítal přijmout návrh na odvolání dvou ministrů. V dubnu 2011, po aféře s údajným uplácením stranických kolegů a odposlechy, donesl premiér Nečas na Pražský hrad demisi ministra dopravy Víta Bárty a návrh na odvolání ministrů vnitra Radka Johna a školství Josefa Dobeše. Klaus poté oznámil, že demisi ani návrhy na odvolání zatím nepřijme a očekává od premiéra a vládních stran plán dalšího fungování vlády. Spory ukončila dohoda koaličních stran ODS, TOP 09 a VV o výměně dvou ministrů. Prezident následně (deset dní po přijetí návrhů na odvolání) odvolal ministry Bártu a Johna, ministr Dobeš ve funkci zůstal.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Vždy jsem jednal podle koaliční smlouvy, vyjadřuji se pozitivně o naší vládě, na rozdíl od některých ministrů za sociální demokracii. Právo, 27. července 2019

Předseda vlády Andrej Babiš doposud jednal v souladu s koaliční smlouvou. Dále se pak premiér vyjadřoval o vládním projektu pozitivně, například během zasedání předsednictva ČSSD. Ministři za ČSSD však nekritizovali vládní projekt jako takový, měli maximálně dílčí výhrady.

skrýt celé odůvodnění

V současné době tvoří vládu členové hnutí ANO 2011 a ČSSD. Koaliční smlouvu podepsali zástupci ANO a ČSSD 10. července 2018. Vládě byla vyslovena důvěra 12. července 2018. Pro se vyslovilo 105 poslanců z přítomných 196. Smlouva byla porušena již při samotném hlasování o důvěře. K porušení ale nedošlo ze strany premiéra, nýbrž ze strany poslanců. V 3. bodě koaliční smlouvy je totiž psáno, že „smluvní strany zajistí, aby se všichni jejich poslankyně a poslanci zúčastnili schůze Poslanecké sněmovny, na které bude hlasováno o důvěře nově jmenované vládě, a dále zajistí, že tito dají vládě jmenované ve složení uvedeném v odstavci 1., důvěru.“ Dva poslanci tento bod porušili: Jiří Mašek za ANO, který se nepřihlásil, a Milan Chovanec za ČSSD, který se omluvil.

O možném porušení koaliční smlouvy ze strany premiéra Andreje Babiše se mluvilo v souvislosti s několika případy, nicméně k jejímu porušení podle dostupných informací nikdy nedošlo. První případ se týkal kauzy jmenování Miroslava Pocheho ministrem zahraničí, kde Jan Hamáček také mluvil o potenciálním porušení koaliční smlouvy. Vyšlo však najevo, že jeho jmenování prezidentu republiky navrhl a koaliční smlouvu tedy neporušil.

Druhý případ souvisel s odvoláním ministra kultury Antonína Staňka, který rezignoval k 31. květnu 2019 vzhledem ke kritice, které čelil po odvolání ředitelů Národní galerie a Muzea umění Olomouc. Prezident Zeman totiž zpočátku Staňkovu demisi odmítal přijmout a rovněž odmítl jmenovat jeho nástupce Michala Šmardu. Premiér Babiš sice uvedl, že Šmarda podle něj není ideálním kandidátem na post ministra kultury kvůli nedostatku zkušeností, nicméně také uvedl, že bude postupovat podle koaliční smlouvy a prezidentovi návrh na jmenování Šmardy zaslal. Premiéra Babiše se v tomto ohledu zastal i sám předseda ČSSD Jan Hamáček: „Postupuje přesně podle koaliční smlouvy, ale samozřejmě snaží se z toho nějakým způsobem vyvázat.  Ale to je jeho vlak, nemůže to delegovat na mě. Pan premiér by to nejraději vyřešil s nějakými nulovými náklady, ale to prostě nepůjde.“

O koaliční smlouvě jako o platném dokumentu se premiér Babiš veřejně vyjádřil i po koordinační schůzce s předsedou koaliční ČSSD Hamáčkem: „Můžu potvrdit, že určitě platí koaliční smlouva. Udělám maximum pro to, aby koalice pokračovala a fungovala. Stojí před námi mnoho úkolů.“

Dále se pak také premiér Babiš vyjadřoval o dosavadní vládní spolupráci povětšinou pozitivně. Například se 15. července dostavil na zasedání předsednictva ČSSD, kde během své návštěvy podpořil vládní projekt: „Chci jim říct, že naše vláda je úspěšná a že by byla škoda tento projekt opustit. Myslím, že máme jasný program, plníme ho, máme mnoho úkolů a není důvod ho teď zbourat.“ O tom, že je vládní spolupráce mezi ANO a ČSSD úspěšná, se dále také zmínil například v rozhovoru pro Deník.cz. V jednom případě však spolupráci s ČSSD kritizoval, a to konkrétně nahrazování náměstků na ministerstvu zahraničí členy pražské ČSSD.

Dále nikdo z řad ministrů za ČSSD podle dostupných zdrojů vládní projekt nekritizoval. Kandidát na post ministra zahraničí Miroslav Poche sice premiéra Babiše označil „za jednoho z nejslabších premiérů, které země měla“, nicméně Poche nebyl v té době ministrem zahraničí a ani se jím nestal.

Spory mezi ČSSD a ANO panují například na poli vyjednávání státního rozpočtu pro příští rok. Ministryně Maláčová (ČSSD) uvedla, že rozpočet v dané fázi rozhodně nemůže podpořit a že je čeká ještě spousta vyjednávání. Naopak Alena Schillerová (ANO) označila požadavky sociální demokracie za nereálné. Dodejme ale, že při sestavování rozpočtu každoročně panují značné diskuze a vyjednávání; tento případ tak není přímo kritikou vládní koaliční spolupráce jako takové, pouze dílčím sporem.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Vždy jsem ale říkal, že je škoda, že nemáme většinový systém. Právo, 27. července 2019

Andrej Babiš skutečně několikrát kritizoval stávající poměrný volební systém. Je příznivcem většinového volebního systému. Pro většinový systém se vyslovoval i předtím, než výrazněji vstoupil do politiky.

skrýt celé odůvodnění

Volby do Poslanecké sněmovny probíhají podle zásady poměrného zastoupení (Ústava ČR, čl. 18) a řídí se zákonem č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR. U poměrného systému v zásadě platí, že kandidující strana získá takový podíl mandátů, jaký podíl hlasů obdržela. Reálný převod hlasů na mandáty je však o něco složitější.

Druhým ze základních volebních systémů je volební systém většinový (.pdf., str. 3), jehož výhodou je především jednoduchost - vyhraje kandidát, který získá nejvíce hlasů. Většinový (ovšem dvoukolový) systém se u nás využívá např. u voleb do Senátu.

Andrej Babiš se pro podporu většinového systému vyslovil několikrát. Tento postoj prezentoval ještě před svými výraznějšími úspěchy v politice. V reakci na neúspěšné volby do Senátu (z pohledu hnutí ANO 2011) v roce 2012 se Babiš vyjádřil jasně pro většinový politický systém. Protože Babiš zmiňuje, že by vítěz voleb byl zodpovědný za celé čtyři roky vládnutí, má na mysli volby do Sněmovny. V srpnu 2013 uvedl, že podle jeho osobního názoru by pro ČR byl nejlepší většinový systém a vláda jedné strany, která bude odpovědná vůči občanům: „Osobně si myslím, že by pro ČR byl nejlepší většinový systém, aby vládla jedna strana a ta se také voličům odpovídala. Systém parlamentní demokracie by vůbec měl mít více prvků přímé demokracie, jako například přímou volbu starostů.“

V roce 2013 vstoupil Babiš na politickou scénu jako lídr hnutí ANO. Krátce po volbách do Poslanecké sněmovny (ve kterých hnutí ANO získalo 18,65 % a skončilo druhé za ČSSD), řekl na rádiu Impuls pro Václava Moravce: „My bychom rádi přesvědčili ostatní, že většinový systém je nejlepší, protože tam vládne jeden. Dneska vidíme, jak vládne pan Rusnok, velice akčně. To je de facto většinový systém. Nebo systém alá Fico, kde má zodpovědnost, má tu majoritu a tam se nikdo nemůže na nic vymlouvat. Oni vládnou, můžou vládnout a samozřejmě potom ta vláda je akční a může konečně pro ty lidi tady něco udělat a nemůže se vymlouvat na partnera.“

Své výtky ke stávajícímu poměrnému volebnímu systému vyjádřil Babiš také po krajských volbách v roce 2016. V rozhovoru pro Právo řekl: „Potíž je, že nemáme většinový systém jako v Británii nebo ve Spojených státech. Pokud by tady takový systém byl, tak by výsledky vlády byly diametrálně lepší – vítěz by nejen bral vše, ale měl by také zodpovědnost a po čtyřech letech by občanům skládal účty. Lidé to chtějí už dnes, bylo to vidět i na krajských volbách.“

V prosinci 2017, krátce po podzimních volbách do Poslanecké sněmovny, uvedl Babiš pro iRozhlas v reakci na sestavování vlády: „Vy dobře víte, že já jsem příznivcem většinového systému. To byla zásadní chyba, že pan prezident (Václav) Havel to nedovezl ze Spojených států.“

Babiš není jediným českým politikem, který volá po změně volebního systému, debata ohledně změny trvá dlouhodobě. Ještě v den voleb 20. října 2017 se předseda hnutí ANO vyjádřil: „My skutečně potřebujeme většinový volební systém, to koaliční vládnutí je problém všude v Evropě, můžeme se podívat do Německa. To já dneska považuju za největší problém efektivity fungování státu.“ (čas 1:17)

Babiš svoji podporu většinovému volebnímu systému vyjádřil i v říjnu 2018. V rozhovoru ke stoletému výročí samostatného Československa odpověděl na otázku moderátorky Witovské, co by si přál změnit v našem demokratickém systému: „Většinový parlamentní systém, přímá volba primátorů a starostů.“

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Xkrát jsem se vyjádřil, že nebudu chtít podporu pana Okamury, a to platí. Právo, 27. července 2019

Premiér Andrej Babiš vyloučil spolupráci s SPD minimálně třikrát. Poprvé se tak stalo při sestavování druhého vládního kabinetu. Sestavení společné vlády vyloučil také při listopadovém hlasování o nedůvěře a během současné vládní krize ohledně výměny ministra kultury Staňka.

skrýt celé odůvodnění

Poprvé odmítl současný premiér Andrej Babiš spolupráci s SPD při sestavování druhého vládního kabinetu po volbách v říjnu roku 2017 poté, co jeho první kabinet nezískal důvěru. Část poslanců za hnutí ANO by totiž spolupráci s SPD nepodpořila a hrozilo tak, že by vláda opět nezískala důvěru Poslanecké sněmovny. Hnutí ANO proto začalo znovu vyjednávat s představiteli ČSSD a nakonec sestavilo společnou vládu. Spolupráci s SPD však vyjadřoval podporu prezident Zeman.

V druhém případě se tak stalo při pokusu o vyslovení nedůvěry současnému kabinetu v listopadu roku 2018. Hlasování vyvolala opozice kvůli kauze Čapí hnízdo a možnému únosu premiérova syna. Předseda SPD Tomio Okamura údajně jednal s Babišem jednak o možnosti sestavení společné vlády v případě, že by kabinet hlasování o nedůvěře neustál, a jednak o možnostech prosazovat jejich stranický program. Babiš toto tvrzení ale popřel a uvedl, že nemá v plánu sestavovat nový kabinet společně s členy SPD. Vláda nakonec hlasování o vyslovení nedůvěry ustála.

Ve třetím případě se premiér Babiš zmínil o nepřípustnosti spolupráce s SPD během současné vládní krize ohledně odvolání ministra kultury Antonína Staňka a jmenování jeho nástupce. Bývalý ministr kultury Antonín Staněk rezignoval k 31. květnu 2019 v důsledku odvolání ředitelů Národní galerie a Muzea umění Olomouc a následné kritice těchto kroků. Prezident Miloš Zeman ale zpočátku odmítal Staňkovu demisi přijmout. Důvodem nepřijetí demise bylo podle něj to, že Staněk odhalil na Ministerstvu kultury závažná pochybení, a neměl by být proto trestán tlakem na odchod z funkce. Sociální demokraté však trvali na jeho odvolání a kvůli blokování této výměny zvažovali i odchod z vlády. Babiš posléze uvedl, že si odchod ČSSD z vlády nepřeje a že ho nepředpokládá. V této souvislosti označil spekulace ohledně možného nahrazení ČSSD členy SPD za nesmyslné.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Navyšujeme důchody a platy, investujeme, řešíme sucho, stavíme dálnice, zvyšujeme rodičovský příspěvek, stimulujeme ekonomiku. Právo, 27. července 2019

Vláda skutečně navyšovala důchody i platy. Státní investice se v absolutních číslech zvýšily. Vláda přijala určitá opatření ohledně sucha, byť jsou tato kritizována. Stavba dálnic probíhá. Zvýšený rodičovský příspěvek nebyl potvrzen, prošel ale prvním čtením ve Sněmovně.

skrýt celé odůvodnění

V červenci 2019 Sněmovna schválila zvýšení důchodů nad zákonnou valorizaci. Příští rok vzroste průměrný důchod o 900 Kč. Jednorázový doplatek tvoří 200 Kč, zbytek tvoří zákonná valorizace. K ní by došlo i bez zásahu vlády. „Důchody se podle zákona navyšují o polovinu růstu reálných mezd a o růst cen za sledované období. Průměrné navýšení ze zákona bude představovat příští rok kolem 700 korun. Příspěvkem, jak jej předpokládá vládní novela, vzroste průměrná penze o 900 korun. Příští rok by se tedy měla průměrná penze zvýšit na 14 358 korun, tedy o 6,7 procenta, uvádí Česká televize. Valorizace důchodů tak závisí na výši reálných mezd – tedy ekonomickém ukazateli, ve kterém vliv vládních opatření není zcela jednoznačný. Reálné mzdy rostou, protože roste ekonomika, a ekonomika je komplexní a poháněna mnoha faktory, z nichž je nemožné zcela izolovat roli vládních opatření.

Co se týká platů, ty může vláda svým rozhodnutím zvyšovat pouze ve sféře státních zaměstnanců, nikoli v soukromém sektoru. Andrej Babiš se odvolává přímo k růstu platů, nikoli mezd. Platy jsou definovány v zákoníku práce – plat je tak charakteristický tím, že zaměstnavatelem jsou veřejné instituce. Řídí se platovými tabulkami, ty jsou určeny zákonem a prováděcími předpisy. Celkové výdaje na platy zaměstnanců státu v roce 2018 vzrostly meziročně o více než 20 miliard. Tito státní zaměstnanci měsíčně dostali o 3 179 korun víc, toto navýšení je však podle vlády způsobeno vyšším vzděláním zaměstnanců či jejich delší praxí a nižší fluktuací. Platové tarify byly zvýšeny např. učitelům či vojákům. Od ledna 2019 se též zvýšily platové tarify, avšak opět nikoliv plošně – platové tarify zaměstnanců ve veřejných službách a správě o 5 %, v případě zdravotnických pracovníků vykonávajících nelékařská zdravotnická povolání (například sociální pracovníci a pracovníci sociální péče) o 7 %, u pedagogických pracovníků v regionálním školství o 10 %. Ministerstvo práce plánuje od ledna 2020 další zvýšení, tam však ještě není rozhodnuto.

Státní rozpočet pro rok 2019 skutečně počítá s investicemi ve výši 122 mld. Kč, což je o 32 mld. Kč více, než bylo rozpočtováno pro rok 2018. V absolutních číslech tak o pravdivosti výroku není pochyb. V absolutních číslech dochází k nárůstu investic pouze poslední tři roky, jak je vidět v tabulce (za poslední dva roky jde zatím jen o čísla ze schváleného rozpočtu). Investice jsou kapitálovými výdaji, můžeme tak sledovat jejich podíl na celkových výdajích státu. Zde můžeme od roku 2016 pozorovat stoupající tendenci, avšak předtím byly investiční výdaje v poměru k celkovým vyšší, vláda tedy relativně investovala více.

V oblasti řešení sucha zřídil stát komise pro sucho, které se budou zaobírat opatřeními v dobách sucha. Komise budou moci zakázat v době sucha povolené odběry vody nebo nařídit vlastníkovi vodohospodářského zařízení jeho zprovoznění. V červenci 2019 schválila tuto novelu vodního zákona vláda a dne 26. července předložila Poslanecké sněmovně. Lze tedy tvrdit, že vláda v této problematice podniká určité kroky, jejichž úspěšnost se ukáže až časem. Ministr životního prostředí rovněž uvolnil finanční prostředky ve výši 2,5 mld. korun pro boj se suchem. Tato opatření jsou však opakovaně kritizována jako nedostatečná či přímo chybná, a to jako opozicí, tak některými odborníky či komentátory.

Téma stavby dálnic je jedním z programových slibů této vlády, který máme zařazen v naší analýze vládních slibů. Z této analýzy také plyne, že V roce 2018 byly otevřeny čtyři kilometry nových dálnic a 26 km modernizované dálnice D1. Dále z mapové aplikace Ředitelství silnic a dálnic k 24. červnu 2019 vyplývá, že do roku 2021 je naplánováno zprovoznit celkem 114,5 km dálnic, z toho 51,9 km by měla být modernizace dálnice D1. V letech 2019–2021 by pak měla začít výstavba celkem 210,3 km dálnic, a z toho je v plánu zahájení modernizace 19,1 km dálnice D1. Kritiku v oblasti výstavby dálnic si vysloužil bývalý ministr Dan Ťok za své výroky během sněhové kalamity na dálnici D1 v prosinci 2018, za nedostatečnou výstavbu dálniční sítě nebo problémy ohledně tendru na provozovatele mýtného. 

Vláda také v květnu 2019 schválila zvýšení rodičovského příspěvku o 80 tisíc korun. V červenci 2019 vládní návrh podpořila Poslanecká sněmovna v prvním čtení. O konečném výsledku tak ještě není rozhodnuto.

Poslední položkou v Babišově výčtu úspěchů vlády je stimulace ekonomiky. Co se týká investic, zde vláda podniká rozdílné kroky – na jednu stranu přislíbila v rámci investičních pobídek rozdat přes 10 miliard korun, na druhou stranu bude vláda pravděpodobně schvalovat veškeré investiční pobídky do budoucna, což může přinést časové zdržení. Navíc na investiční nabídky nepanují stejné názory; podle některých subjektů se jedná o dotace, které křiví podnikatelské prostředí. Zároveň ekonomika funguje komplexně a přičítat tak úspěchy za dobrou hospodářskou situaci pouze vládě je přinejmenším problematické.

Premiér Babiš tímto výčtem proneseným v rozhovoru hodnotí úspěšnost současné vlády. Vláda zvýšila důchody o 200 Kč, zároveň dochází ke každoroční valorizaci. Ohledně sucha vláda podnikla zřízení komisí, výstavba dálnic pokračuje. Pokud měříme investice jako podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích, pak sice dochází k nárůstu ve výdajích plánovaných pro rok 2019, na konečný stav si však budeme muset ještě počkat. Rovněž se podíl investic jen pomalu dostává na úroveň, na které byl před krizí. Ohledně zvýšení rodičovských příspěvků není ještě definitivně rozhodnuto, prozatím však tento vládní návrh úspěšně prošel prvním čtením ve Sněmovně.







Andrej Babiš

Andrej Babiš

Dneska Senát a priori neřeší objektivně návrhy zákonů, většinu vládních návrhů odmítá. Právo, 27. července 2019 !

Ze 17 dosud projednaných návrhů zákonů, které předložila druhá vláda Andreje Babiše, jich Senát 12 schválil a 5 vrátil s pozměňovacími návrhy. Zamítnut nebyl žádný návrh.

skrýt celé odůvodnění

Druhá vláda Andreje Babiše byla jmenována 27. června 2018. Do dne vydání rozhovoru, tj. 26. července 2019, podala celkem 66 návrhů zákonů. Z těchto návrhů však prošlo celým legislativním procesem v Poslanecké sněmovně jen 21 z nich. Následně byly postoupeny Senátu, který hlasoval již o 17 návrzích. Čtyři zbývající mají být projednány na schůzi dne 14. srpna 2019.

Ze 17 zmíněných zákonů Senát 12 schválil a 5 vrátil s pozměňovacími návrhy, nezamítl žádný.

Zákony schválené Senátem:

Zdroj: psp.cz

Zákony, které Senát vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy

Zdroj: psp.cz

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Ten audit je velice zvláštní, je důvěrný a mají to všechna česká média i poslanci. Seznam Zprávy, 1. června 2019

V auditní zprávě Evropské komise se píše, že je tato zpráva zatím důvěrná. Kompletní znění této zprávy bylo zveřejněno některými médii.

skrýt celé odůvodnění

Tvrdí-li Babiš, že je auditní zpráva Evropské komise důvěrná, cituje ze samotné zprávy. V ní se na straně 2 píše, že dokud nebude ukončeno celé šetření, "tato zpráva by měla být považována za důvěrnou".

Vzhledem k tomu, že kompletní znění zprávy bylo zveřejněno některými médii, např. Hospodářskými novinami a Deníkem N již v pátek 31. 5., mají audit k dispozici česká média a poslanci.

Dodejme, že Babiš ve svém výroku uvádí i to, že audit je zvláštní. Tímto hodnotícím tvrzením se nezabýváme.