Demagog.cz

Andrej Babiš

Andrej Babiš (ANO 2011)

  • 318
  • 116
  • 111
  • 158

Výroky

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Václav MORAVEC: Počítáte s tím, že ministrem vnitra zůstane Lubomír Metnar, který měl podobný v uvozovkách problém, že byl členem Pohotovostního pluku, nebo není Lubomíra Metnara možné srovnávat se Zdeňkem Ondráčkem?

Andrej BABIŠ: Pane redaktore, všichni, kteří byli tehdy v policii, tak tu kariéru museli mít přes ten nějaký pluk pohotovostní, ano. Takže ty, který jsou v policii celý život, tak tam byli. !

Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako nepravdivý, neboť dle dostupných informací, zejména Nařízení ministra vnitra č. 10 z roku 1970 (.pdf) včetně příloh, není zřejmé, že by příslušník Veřejné bezpečnosti byl nucen sloužit v Pohotovostním pluku VB.

Lubomír Metnar dle informací časopisu Týden z první poloviny prosince 2017 skutečně v Pohotovostním pluku Veřejné bezpečnosti působil, a to od 1. března 1988 do 23. února 1989. Později Metnar svou účast u Pohotovostního pluku nevyvrátil ani Deníku.

Babiš nicméně tvrdí, že pro policistu, tedy příslušníka Veřejné bezpečnosti, bylo nutností sloužit jistou dobu v Pohotovostním pluku. To je však v rozporu s Nařízením ministra vnitra č. 10 (.pdf) ze dne 10. března 1970, které vydává jednotné pokyny pro zřizováni pohotovostních útvarů Veřejné bezpečnosti ve smyslu usneseni vlády ČSSR č. 180 ze dne 23. července 1969.

Výběr branců k Pohotovostnímu pluku je čistě zájmovou záležitostí, což potvrzuje čl. 10 Přílohy č. 1: „K pohotovostním útvarům VB jsou zařazováni jen předem vybraní branci, kteří se dohodou zaváži po ukončeni náhradní vojenské služby vstoupit do služebního poměru příslušníka Veřejné bezpečnosti a vykonávat po dobu 19 měsíců službu u pohotovostního útvaru VB a potom ještě další tři roky u výkonných součásti Veřejnébezpečnosti.

O pohotovostních plucích informoval v souvislosti s diskuzemi okolo Zdeňka Ondráčka také server Lidovky.cz. Ten s poukazem na historiky potvrzuje, že rozhodně ne všichni předrevoluční příslušníci policie (Veřejné bezpečnosti) museli projít Pohotovostním plukem, jak tomu bylo u jmenovaných politiků.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Někdo říká, že jsme šestá, někdo že sedmá nejbezpečnější země na světě.

Politici zmiňují jako ukazatel bezpečnosti země tzv. Index světového míru, v němž se ČR umístila na 7. místě. Tento výzkum se nezabývá přímo vnitřní bezpečností, přestože je tak politiky často interpretován.

skrýt celé odůvodnění

V analýze jsou pod Indexem světového míru (.pdf) zkoumány jak interní faktory (kriminalita, politická stabilita nebo pravděpodobnost násilných demonstrací), tak vnější faktory (zapojení do mezinárodních konfliktů nebo výdaje na zbrojení). Celkově se zde hodnotí spíše mírové prvky než bezpečnost.

ČR je v indexu na 7. místě stejně jako v roce 2017 (s. 8), v rámci Evropy pak byla na 5. místě (s. 14). V roce 2016 (.pdf) byla ČR řazena na 6. místo (s. 10).

Tento výrok byl ověřován již několikrát, především jako výrok dne, kde je možné najít detailní analýzu různých bezpečnostních faktorů a toho, jak je (ne)lze měřit.



Andrej Babiš

Andrej Babiš

Pardon, já jsem četl studii Evropské unie z října 2013, je to studie o korupci ve zdravotnictví v Evropské unii. A v tý studii se říká o nekorunovaném kmotrovi českého zdravotnictví Markovi Šnajdrovi, o korupci, protože on ve skutečnosti řídí VZP, on tam sedí ve správní radě, a druhý korupčník je pan Bendl, který zprivatizoval středočeské nemocnice na netransparentní firmy. A to je neuvěřitelné, že v oficiálním dokumentu Evropské unie se mluví o našich bývalých politicích, o korupci v českém zdravotnictví.

Zmiňovaná studie (.pdf, aj) skutečně uvádí v souvislosti s korupcí ve zdravotnictví jména Marka Šnajdra a Petra Bendla.

Na str. 84–85 (Box. 3.17) je Marek Šnajdr popisován jako "Richelieu českého zdravotnictví", který byl v letech 2007–2009, za vlády Mirka Topolánka, vůdčí osobností a hybatelem ("mastermind and moving force") českého zdravotnictví. Zpráva zmiňuje jeho angažmá na Ministerstvu zdravotnictví a v orgánech VZP. Díky tomuto propojení bylo dle zprávy možné krýt korupční aktivity. Zpráva dále zmiňuje ochranu Marka Šnajdra před policejním vyšetřováním ze strany Mirka Topolánka.

V další pasáži hovoří zpráva o privatizaci několika nemocnic ve Středočeském kraji za vlády Petra Bendla a o nejasných vlastnických strukturách těchto privatizovaných nemocnic. Konkrétně pak je zde zmínka o nemocnici v Hořovicích, která dle zprávy neprosperovala, a proto pro ni byly prostřednictvím Marka Šnajdra vyjednány výhodné podmínky u VZP. Tato nemocnice poté podepsala smlouvu na 30 milionů korun za vzdělávání se soukromou firmou, u níž nebyla známa vlastnická struktura. Tato firma však dle zprávy dlouhodobě přispívala regionální buňce ODS. Zpráva také uvádí, že dle některých informací má v této firmě majoritní podíl Marek Šnajdr.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

My budeme konečně investovat. Od roku 2010 se neinvestuje.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Ačkoliv se totiž mezi lety 2009–12 snižovaly prostředky pro investice, stát stále investoval (př.: [1] [2] [3]).

V letech 2009–12 docházelo ve státním rozpočtu ke snižování kapitálových výdajů, tedy potažmo i investic. Avšak není možné říci, že se od roku 2010 neinvestovalo, neboť mezi lety 2009–12 výdaje i přes 15% pokles stále dosahovaly 113,62 mld. Kč. Zda bude nová vláda investovat více, není zatím ověřitelné.

RokSkutečné kapitálové výdaje státního rozpočtu2009

133,16 mld. Kč2010 130,22 mld. Kč2011 118,87 mld. Kč2012 113,62 mld. Kč Zdroje: Státní závěrečný účet za rok 2010; Státní závěrečný účet za rok 2011; Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2012 (.pdf; oddíl C, str. 2)

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Ale to se musí zeptat pana Žaludy, který zadlužil České dráhy, a v podstatě jejich zadlužení je katastrofální. Taky nakoupili nějaké vagony bez lokomotiv, jsem se dozvěděl, takže my platíme nájem lokomotiv 430 milionů ročně, vagony máme.

Petr Žaluda byl generálním ředitelem Českých drah od 1. 2. 2008 do 30. 7. 2013, kdy byl odvolán představenstvem ČD. Podle údajů z výročních zpráv Českých drah vzrostlo zadlužení společnosti (poměr cizích zdrojů k aktivům v %) během Žaludova působení z 36 % (VZ 2008, .pdf, str. 9) na 52,3 % ke konci roku 2012 (.pdf, str. 4). Rok 2013 není použit, Žaluda byl v půlce roku odvolán, zadlužení by ještě stouplo, nejsme ho však schopni zcela přesně kvantifikovat. Za éry Petra Žaludy tedy zadluženost stoupla, byť byla poměrně vysoká již předtím. Z celkové zadluženosti Českých drah by šlo Žaludovi teoreticky přisoudit zhruba třetinový objem.

Musíme vzít v potaz i to, že ačkoliv když byl Petr Žaluda generálním ředitelem podniku, nebyl monokratickým orgánem. České dráhy jsou akciovou společností, která je plně ve vlastnictví státu, a to podle zákona 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy (.pdf). § 3 pak výslovně uvádí, že za stát jedná v případě ČD Ministerstvo dopravy. V podniku funguje dozorčí rada, představenstvo a řídící výbor (členové nominováni jednotlivými resorty). Zákon (díl 5) upravuje pravomoce jednotlivých orgánů.

Z výroku není přesně patrné, o jakém nákupu vagonů ministr financí mluví. Například letos v dubnu nakoupily ČD vozové soupravy (celkem 25 ks) za více než čtvrt miliardy korun.

Pravdivost závěrečné části výroku o pronájmu lokomotiv za 430 milionů korun se nám nepodařilo dohledat, je ovšem pravdou, že si Dráhy některé lokomotivy pronajímají, např. rakouské lokomotivy Taurus, jež jsou ovšem v současné době předmětem sporu mezi ČD a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, který v červnu letošního roku udělil ČD pokutu a zákaz plnění smluv kvůli porušení zákona při zadávání zakázky. V říjnu ÚOHS pokutu i zákaz potvrdil.

Pokud tedy budeme hovořit o konkrétní vině za zadlužení (či v podstatě jakýkoli stav v Českých drahách), je nutné hledat odpovědnost jak na generálním řediteli, tak i na politické reprezentaci, která pod sebou má orgány ČD, jež mohou ředitele odvolat. Výklad Andreje Babiše je značně zjednodušující, neboť pomíjí, že generální ředitel Českých drah není nekontrolovatelnou postavou. Proto je výrok hodnocen jako zavádějící.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Máme 2. nejmenší nezaměstnanost v Evropě, máme je 5 procent.

Výrok je označen jako pravdivý, protože dle dat Eurostatu byla v srpnu 2015 v České republice nezaměstnanost ve výši 5 % a byla tak druhá nejnižší v Evropské unii hned po Německu, které má ještě o půl procentního bodu nižší míru nezaměstnanosti.

Dodejme tedy, že za Evropu zde považujeme země Evropské unie. Možných definic slova "Evropa" je jistě více, v pochybnostech se však vždy přikláníme k variantě, která nejlépe odpovídá řečníkovu výroku.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Proti pozměňovacímu návrhu se zvedl odpor ze strany regulátora i spotřebitelských organizací a musím bohužel říct, že máslo na hlavě má částečně i ANO, jehož poslanci pro něj hlasovali, protože se k němu přihlásil náš poslanec Stanislav Pfleger.

Ze zápisu (bod 20) jednání Hospodářského výboru (HV) Poslanecké sněmovny z 22. května 2014 vyplývá, že poslanec Milan Urban (ČSSD) předložil tomuto výboru pozměňovací návrh k novele zákona (č. 258/2014 Sb.), kterou se měnil zákon č. 127/ 2005 o elektronických komunikacích. Ve zmíněném zápisu z května 2014 se lze dočíst, že „...ve věci změny informování účastníků o změnách smlouvy, jedná se o PN(pozn.: pozměňovací návrh)pana poslance Urbana... (str. 22 zápisu).

Ze zápisu (bod 5) z jednání ze dne 3. září 2014 lze zjistit, že poslanec Pfleger (ANO) předložil HV nový pozměňovací návrh, který měl stejnou podstatu jako předchozí návrh poslance Urbana (tj. operátor informuje spotřebitele o změně jen při závažné změně smlouvy). Z toho důvodu poslanec Urban svůj pozměňovací návrh stáhl s tím, že podpoří Pflegerův.

Pflegerem předložený pozměňovací návrh byl členy výboru schválen (hlasovalo pro něj 15 z 15 přítomných) a HV doporučil svým usnesením z 3. září 2014 příslušný sněmovní tisk č. 135, tedy novelu zákona o elektronických komunikacích, schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Pozměňovací návrh, který byl Poslaneckou sněmovnou schválen v rámci novely zákona o elektronických komunikacích, je tedy návrhem poslance Pflegera z hnutí ANO, neboť Milan Urban svůj květnový návrh stáhl. Poslanec Pfleger se k autorství kritizovaného pozměňovacího návrhu také přihlásil v pořadu 168 hodin (v čase 15:35), jenž byl vysílán 18. září 2016. Zde Pfleger také přiznal, že byl připraven provozovateli komunikačních služeb.

O Pflégerově pozměňovacím návrhu se hovoří jako o přílepku, neboť nelze z dostupných zdrojů na webu Poslanecké sněmovny dohledat, že ho předložil právě on. Oficiálně se tudíž jedná o změnu, která vzešla z Hospodářského výboru PS PČR.

Je pravdou, že se vůči tomuto pozměňovacímu návrhu zvedla vlna odporu ze strany regulátora, tedy Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), jenž upozorňoval na oslabení zákazníka vůči operátorovi. Nesouhlas přišel i ze strany spotřebitelských organizací. Například Sdružení na ochranu elektronických spotřebitelů zaslalo ministerstvu průmyslu a obchodu na konci září 2014 stanovisko (.pdf), v němž se negativně vymezuje proti usnesení Hospodářského výboru PS přijatému 3. září 2014. Negativní postoj vyjádřilo na podzim také sdružení dTest .

V Poslanecké sněmovně byla novela zákona o elektronických komunikacích schválena ve třetím čtení dne 26. září 2014, přičemž podpořena byla napříč politickými stranami, včetně hnutí ANO.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Pan premiér stále říká úspěšná vláda, jak jsme vybrali ty daně. Ale kdo vybral ty daně? Kdo tady zavedl tu daňovou kobru a kontrolní hlášení a EET (Babiš myslí sebe, v další části své řeči mluví o svém ‚zásadním podílu‘, pozn. Demagog.cz)?

Ministr Babiš si ve svém výroku přisvojuje zásluhy, které jsou ale záležitostí státní správy, vlády jako celku či důsledkem příznivého vývoje ve světě.

Ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše prosadilo zavedení institutu kontrolního hlášení (od 1. ledna 2016) a elektronickou evidenci tržeb (postupný náběh od prosince 2016). Oba zákony schválila vláda i parlament. Příprava tzv. daňové kobry, tedy speciálního týmu ve spolupráci policie, celní správy a finanční správy, začala už za minulé vlády a inspirovala se na Slovensku.

Především je ale potřeba říci, že výběr daní se řídí zákony, které schvaluje celá vláda a parlament, a případné daňové úniky řeší finanční správa či orgány činné v trestním řízení. Výši vybraných daní pak ovlivňuje také ekonomická situace v České republice, která je ovlivňována částečně opatřeními vlády a z velké části také kondicí jiných zemí; tento vliv není možné přesně vyčíslit.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Vlastně všichni, který ho volili do komise, a já tady mám vlastně sjetinu, on byl zvolen 12. prosince 2017 do komise GIBS, dostal 173 hlasů, celá ta komise. A kdo ho volil? Pan Fiala, Černochová, Benda, Bartoš, Michálek, Bartošek, Bělobrádek, Feri, Kalousek, Pekarová Adamová, Farský, Rakušan, Gazdík, všichni ti, který vlastně na to poukazují a oni věděli, že v rámci rozdělení výborů ve Sněmovně byla jasná dohoda, že šéf komise GIBS bude z KSČM. Takže vlastně oni už tehdy nepřímo ho zvolili.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť Babišem zmíněné hlasování nebylo hlasováním o členství výhradně Ondráčka v dané komisi – šlo o hlasování o všech členech komise, kdy se nehlasovalo o jednotlivých poslancích postupně. Babišovu zmínku o dohodě ohledně vedení komise navíc popírají veřejná prohlášení různých představitelů, což znamená, že poslanci Ondráčka nepřímo nezvolili. Ondráček byl předsedou zvolen v samostatném hlasování, které nemělo s tímto nic společného.

Po loňských volbách do Poslanecké sněmovny došlo mezi politickými stranami k sérii jednání o rozdělení funkcí v Poslanecké sněmovně. Dlouho ale nemohlo dojít k dohodě o funkci předsedy komise pro kontrolu GIBS. O tento post měli zájem zástupci ČSSD a KSČM. Neexistuje společný výstup zástupců politických stran o tom, že by k nějaké dohodě došlo, pouze výpovědi jednotlivých politiků k průběhu daného jednání.

Na jednání Poslanecké sněmovny dne 6. března se k tomuto tématu vyjádřili někteří poslanci.

Zbyněk Stanjura (ODS): „O tuto komisi projevili zájem sociální demokraté. Ti v tomto nároku byli na tom jednání podpořeni zástupci pěti dalších stran. Proti se postavilo hnutí ANO, SPD. A bylo nám oznámeno, že tak prostě bude. To jednání bylo nakonec poměrně emocionálně vyhrocené. Kdo si vzpomínáte, já jsem se po dvou hodinách zvedl a řekl jsem, že o tom se s komunisty dohadovat nebudu. Odešel jsem a se mnou odešli někteří další předsedové klubů. Takže neříkejte tady, že jsme se na tom všichni dohodli a že to místo patří komunistické straně. Není to pravda. Dohodly se na tom pouze tři kluby.“

Jaroslav Faltýnek (ANO): „Částečně dávám za pravdu panu předsedovi Stanjurovi, že to nebyla jednoduchá debata - nebyla - a že v určitých věcech zvítězil názor nějaké většiny a že tam byl spor mezi sociální demokracií, která měla zájem o tuto komisi, a KSČM. … 12. prosince jsme volili členy komisí, mimo jiné tedy i komise GIBS, kde kandidovali za každou stranu jeden, kolegové - omlouvám se, bez titulů - Bartoš, Majerová Zahradníková, Mašek, Ondráček, Řehounek, Schiller, Španěl, Válková a Výborný. A pro ty lidi hlasovalo 173 přítomných poslanců ze 181. Zajímavé je, že nikdo v diskusi nevystoupil a nenavrhl třeba hlasování po jménech, anebo že když tedy je ta většinová dohoda na tom, že by zástupce KSČM měl být předsedou, tak to nikdo nezpochybnil.“

Jan Chvojka (ČSSD): „V podstatě jsme se domluvili opravdu na všem - opravdu na všem - až na jednu jedinou zásadní základní věc a to je právě to, kdo má právo na to, aby měl post předsedy komise pro kontrolu GIBS. ČSSD měla tehdy svého nominanta. Chtěli jsme, usilovali jsme o tento post. A měli jsme kvalitního nominanta. A komunisté ho měli taky. Já jsem se snažil o to, a upozorňoval jsem tehdy na přelomu listopadu a prosince na to, že za prvé, když toto připadne komunistům, tak to není úplně šťastné, a za druhé, že když to připadne komunistům a ještě k tomu bude předsedat pan kolega Ondráček, že to není vůbec šťastné a že to ani není mediálně šťastné a že se to prostě obrátí proti těm, kteří s tím návrhem přišli. Bohužel, bohužel mi bylo sděleno tehdy tou ďábelskou koalicí, jak my říkáme s kolegou Birkem hnutí ANO, SPD a KSČM, že případně kdyby to došlo k tomu, že budeme hlasovat na plénu mezi kandidátem ČSSD a kandidátem KSČM a budeme rozhodovat, že prostě ta mašina těch tří stran prohlasuje pana kolegu Ondráčka.“

Zástupci ODS, ČSSD i ANO tedy zpětně popisují jednání stejně. Neexistovala dohoda všech stran Sněmovny o tom, že předsedou komise pro kontrolu GIBS bude komunista. Dohodly se na tom pouze některé ze stran. Tento scénář přitom potvrdil i Jaroslav Faltýnek, předseda poslaneckého klubu hnutí ANO.

O návrhu na ustavení Stálé komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů hlasovali poslanci 12. prosince 2017 na 4. schůzi Poslanecké sněmovny. Pro návrh hlasovalo 173 poslanců ze 181 přítomných. Proti hlasoval pouze poslanec za ČSSD Petr Dolínek. Jelikož ale zmiňovaná dohoda neexistovala, jak uvádějí předsedové klubů ODS a ČSSD a jak navíc fakticky potvrzuje i Faltýnek, je Babišův výrok hodnocen jako zavádějící.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Slíbil jsem, že nikdo nám nebude diktovat pakty, kdo u nás bude žít a kdo u nás bude pracovat. Zpřísňujeme i kritéria na pobyt cizinců, pokud tady páchají nějakou trestnou činnost, tak budou vyhoštění, že to nebude trvat několik let, ale zkracuje se to.

Vláda předložila Sněmovně v červnu 2017 novelu zákona o pobytu cizinců na území ČR, která zavádí některá nová pravidla pro dlouhodobý pobyt cizinců. Koaliční ČSSD pak přednesla pozměňovací návrh urychlující proces vyhoštění cizinců za páchání trestné činnosti.

skrýt celé odůvodnění

V části výroku o paktech premiér nejspíše naráží na právně nezávazný globální pakt o migraci přijatý Valným shromážděním OSN dne 10. prosince 2018. ČR v případě tohoto paktu hlasovala proti. Premiér se před hlasováním k paktu vyjádřil např. pro Lidovky.cz: „My nebudeme přijímat žádné migranty a budeme rozhodovat my, kdo u nás bude žít.

Co se zpřísňování pravidel a kritérií pro pobyt cizinců týče, vláda 13. června 2018 předložila Poslanecké sněmovně novelu zákona o pobytu cizinců na území ČR. Novela má mj. zavést povinnost absolvování osmihodinového adaptačně-integračního kurzu. Tato povinnost se má vztahovat pro cizince ze zemí mimo EU, kteří budou na území ČR pobývat déle než jeden rok. Povinnost se nevztahuje na cizince se studijním účelem pobytu, s účelem ochrany území a vnitropodnikově převedených zaměstnanců. Dále se nevztahuje na cizince s povolením k dlouhodobému pobytu za účelem investování nebo povolení k dlouhodobému pobytu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí, na osoby mladší 15 a starší 61 let a na osoby, které tento kurz již dříve absolvovaly (.pdf, str. 18).

Zkrácením doby pro vyhoštění cizinců za páchání trestné činnosti se zabýval ministr Hamáček (ČSSD), který o pozměňovacím návrhu k vládní novele hovořil 14. září 2018 pro Českou televizi. Písemný pozměňovací návrh ministra Hamáčka mj. předpokládá nově zavedení lhůty pro rozhodnutí soudu o vyhoštění na 90 dní a snížení množstevního limitu trestných činů nutných pro vyhoštění ze 4 na 3 (.docx).

Vládní novela zákona o pobytu cizinců na území ČR je ke 2. lednu 2019 ve 2. čtení.

Z faktického hlediska je tedy premiérův výrok pravdivý v tom smyslu, že vláda dělá v otázce pobytu cizinců to, co je v její kompetenci. K první části premiérova výroku však ještě dodejme, že otázka, kdo bude žít nebo pracovat v ČR, není výhradně v kompetenci vlády. Z tohoto hlediska je ČR vázána i mezinárodními smlouvami či členstvím v mezinárodních společenstvích. Z členství ČR v EU například vyplývá, že na území českého státu může každý občan Unie „svobodně hledat zaměstnání, pracovat, usadit se nebo poskytovat služby.“ Stojí tak v čl. 15, odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie (.pdf, str. 6).

Dále má ČR například určité povinnosti vůči uprchlíkům plynoucí z Úmluvy o právním postavení uprchlíků a Protokolu týkajícího se právního postavení uprchlíků, ke kterým přistoupila Česká a Slovenská Federativní Republika 26. listopadu 1991. Fragment #f1509892 sdělení č. 208/1993 Sb. říká: „Každý smluvní stát umožní uprchlíkům zákonně se nacházejícím na jeho území vybrat si místo bydlení a volně se pohybovat na jeho území, s určitými výjimkami stanovenými nařízeními, která se týkají za stejných okolností obecně cizinců. Dále pak fragment #f1509843 sdělení č. 208/1993 Sb.: „1. Smluvní státy poskytnou uprchlíkům, kteří se zákonně nacházejí na jejich území, co nejpříznivější zacházení poskytované za stejných okolností cizincům, pokud jde o právo přijmout zaměstnání za mzdu.