Demagog.cz

Andrej Babiš

Andrej Babiš (ANO 2011)

  • 398
  • 138
  • 122
  • 169

Výroky

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Kateřina Perknerová: Marginálie ale určitě není úplatkářská aféra na ministerstvu dopravy, kdy exministr Kremlík neohlásil údajnou korupční nabídku ve výši 1,5 milionu korun.

Andrej Babiš: Ohlásil.

Kateřina Perknerová: Řekl to šéfovi BIS tři týdny po nabídce úplatku. Normální člověk postupuje jinak, ne?

Andrej Babiš: To je pravda.
Deník, 21. února 2020

Bývalý ministr dopravy Vladimír Kremlík ohlásil SMS zprávou řediteli BIS, že mu byl nabídnut úplatek. Zprávu poslal až po 25 dnech od nabídky úplatku, mohl se tak dopustit neoznámení trestného činu.

skrýt celé odůvodnění

Vladimír Kremlík byl ministrem dopravy od 29. dubna 2019 do 23. ledna 2020.

Bývalý ministr Kremlík se měl údajně 20. prosince 2019 sejít v sídle rezortu s advokátem Martinem Janouškem. Ten měl údajně nabídnout úplatek 1,5 milionu korun za to, že dohled nad mýtným systémem zůstane společnosti CGI.

O 25 dní později, konkrétně 14. ledna, měl Vladimír Kremlík odeslat zprávu řediteli Bezpečnostní informační služby o vzniklé situaci. Podle serveru Seznam zprávy měl Vladimír Kremlík podat trestní oznámení v pondělí 3. února 2020.

Podle vyjádření advokáta Transparency International údajné trestní oznámení bylo podáno pozdě. V rozhovoru je řečeno, že trestný čin je, dle výkladu zákona, nutno nahlásit v řádu maximálně jednotek dní. Obdobně komentář k trestnímu zákoníku (Šámal a kol., C. H. Beck, 2012) uvádí, že „oznámit čin bez odkladu znamená, aby osoba, která se hodnověrným způsobem dověděla, že byl spáchán některý z trestných činů uvedených v tomto ustanovení, využila nejbližší možnosti jej oznámit.“ Každopádně v zákoně samotném, konkrétně v paragrafu 368 trestního zákoníku, není výslovně uvedeno, do jaké doby je nutné trestný čin ohlásit. Nicméně z výkladu ustanovení trestního zákoníku lze dovozovat, že bývalý ministr Kremlík opravdu oznámil trestný čin pozdě.

Co se týče samotného oznámení trestného činu, tak trestný čin může oznámit kdokoliv. Může tak učinit ústně, písemně, elektronicky či jiným způsobem. Trestný čin je možno oznámit kterémukoliv policejnímu orgánu nebo na státním zastupitelství. Zaměřme se proto na to, zda bývalý ministr Kremlík oznámil trestný čin příslušnému orgánu, respektive jestli lze jeho SMS zprávu řediteli BIS považovat za oznámení policejnímu orgánu. Dle § 12 odst. 2 písm. f) zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, se policejním orgánem mimo jiné rozumí i pověřené orgány Bezpečnostní informační služby v řízení o trestných činech příslušníků Bezpečnostní informační služby. Jelikož je Inspekce BIS, jakožto policejní orgán, přímo podřízena řediteli BIS, platí, že Vladimír Kremlík oznámil trestný čin policejnímu orgánu ve smyslu trestního řádu.

Pro hodnocení výroku je nicméně důležité si vyjasnit, zda pod výrazem „ohlásil“ Andrej Babiš míní oznámení trestného činu podle trestního zákoníku, nebo obecně předání informace o podezření ze spáchání trestného činu třetí osobě. Jelikož Andrej Babiš nepoužil slovo oznámení, jak jej používá trestní právo, vycházíme z předpokladu, že ohlášením má na mysli prosté sdělení jiné osobě, ne nutně orgánu činnému v trestním řízení a ne nutně ve lhůtě požadované trestním zákoníkem. Jelikož bývalý ministr Kremlík měl podle dostupných informací ohlásit své podezření řediteli BIS, a to skutečně po cca třech týdnech, jak sám Andrej Babiš přiznal, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Mimochodem nevím, proč to (údajné nabídnutí úplatku bývalému ministru Kremlíkovi, pozn. Demagog.cz) neohlásil na policii ani ten skvělý redaktor ze Seznam Zprávy, i on má oznamovací povinnost. Deník, 21. února 2020

Obecně lze říci, že i novináři mají oznamovací povinnost. V daném případě si však redaktor Seznam Zpráv ověřil, že orgány Policie ČR již o možném spáchání trestného činu ví a celou událost prošetřují.

skrýt celé odůvodnění

Bývalý ministr dopravy Vladimír Kremlík se měl údajně 20. prosince 2019 sejít v sídle svého rezortu s advokátem Martinem Janouškem. Ten měl údajně nabídnout úplatek 1,5 milionu korun za to, že dohled nad mýtným systémem zůstane společnosti CGI.

O 25 dní později, konkrétně 14. ledna, měl Vladimír Kremlík odeslat zprávu řediteli Bezpečnostní informační služby o vzniklé situaci. Podle serveru Seznam Zprávy Vladimír Kremlík podal trestní oznámení v pondělí 3. února 2020.

Redaktor serveru Seznam Zprávy Janek Kroupa, který na kauzu upozornil, pracuje pro zmíněný portál od roku 2019. Spolupracuje i s Českou televizí a dříve pracoval také pro Český rozhlas a TV NOVA. Jestli sám Kroupa podal trestní oznámení, není nikde dohledatelné.

Oznamovací povinnost je platná pro všechny až na pár výjimek. Dle § 368 trestního zákoníku jsou uvedené trestné činy, včetně trestného činu podplácení, povinni oznámit všichni, kromě advokátů a jejich nadřízených, kteří vykonávají advokacii, či právní praxi. Dále také církve a náboženské spolky. Rovněž mají ze zákona výjimku osoby poskytující pomoc obětem trestných činů v případě obchodu s lidmi, či omezování osobní svobody.

Tato oznamovací povinnost se tedy zjevně vztahuje i na novináře, když z ní dle § 368 trestního zákoníku nejsou vyloučeni, tak jako např. advokáti. Je však třeba poukázat i na další z článků, který na serveru Seznam Zprávy 3. února 2020 vyšel a jehož spoluautorem byl taktéž Janek Kroupa. V tomto článku je k předmětné věci citováno vyjádření mluvčího Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslava Ibeheje: „Na vámi uvedené věci již delší dobu spolupracujeme s BIS.“ Z toho jasně vyplývá, že Janek Kroupa, popř. jeho kolegové si poté, co se dozvěděli o možném spáchání trestného činu, ověřili, zda trestní řízení pro daný skutek již probíhá, či ne. Přitom v případě, že trestní řízení v dané věci již probíhá, pozbývá oznamovací povinnost smyslu. Je totiž značně nelogické, aby se oznamovací povinnost vztahovala i na trestné činy, o kterých již orgány činné v trestním řízení vědí.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť i přesto, že obecně platí, že i novináři mají oznamovací povinnost. V daném případě nebyl Janek Kroupa povinen spáchání trestného činu oznámit, neboť si ověřil, že o možném spáchání trestného činu již orgány činné v trestním řízení vědí.

Na závěr pak dodejme, že tvrzení, že redaktor Seznam Zpráv je skvělý, je čistě názorovým hodnocením premiéra Babiše a jako takové ho neověřujeme.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Založil jsem demokratické hnutí, které má 380 organizací a 3094 členů. Deník, 21. února 2020

S akceptovatelnou odchylkou výrok odpovídá posledním dostupným číslům. Hnutí ANO 2011, které založil Andrej Babiš, má 264 místních organizací, 97 oblastních organizací, 14 krajských organizací a 3150 členů.

skrýt celé odůvodnění

Sdružení ANO 2011 bylo založeno v listopadu 2011 Andrej Babišem, původně jako sdružení pod názvem Akce nespokojených občanů. V květnu 2012 bylo sdružení registrováno jako politické hnutí a v rámci této registrace sepsalo základní programové body.

Poslední dostupné údaje z 11. dubna 2019 uvádí 3 150 členů ve hnutí. Dále má hnutí ANO 2011 264 místních organizací, 97 oblastních organizací a 14 krajských organizací.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož poslední dostupné údaje odpovídají, s akceptovatelnou odchylkou, výroku Andreje Babiše.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Nedostala (Adriana Krnáčová, pozn. Demagog.cz) velvyslankyni v Řecku, tak se nedivte. My narozdíl od ČSSD trafiky nerozdáváme.
Deník, 21. února 2020

Prokázání politické trafiky je z veřejně přístupných zdrojů těžko prokazatelnou záležitostí. A to jak u ČSSD, tak u ANO, které má za sebou například kauzu bývalé místopředsedkyně Radmily Kleslové ve společnostech hl. m. Prahy.

skrýt celé odůvodnění

Adrianu Krnáčovou vláda do pozice velvyslankyně v Aténách nejmenovala, informoval 1. července 2019 časopis Respekt. Mělo by jít konkrétně o vládní usnesení č. 478 Návrh na změny ve funkcích vedoucích zastupitelských úřadů v hodnostech mimořádných a zplnomocněných velvyslanců České republiky čj. V192/2019, který se nám však nepodařilo dohledat. Dle popisu procedury jmenování velvyslanců ministerstva zahraničí se pak jméno nově jmenovaného velvyslance zveřejňuje až po dokončení jmenovacího procesu. Stránka velvyslance na webu ambasády v Aténách je ke dni 5. března 2020 prázdná.

Trafikou či politickou trafikou se rozumí praxe nakládání zejména s lukrativními posty ve veřejné správě či křesly v dozorčích radách a představenstvech státních nebo městských firem (pro jejich vysoké odměny) jako se strategickou komoditou v zájmu politického uskupení. Touto komoditou se mají odměňovat straničtí kolegové či osoby stranám blízké; a to nezávisle na jejich odborné způsobilosti k vykonávání daného postu.

Účel politické trafiky se nedá ve většině případů prokázat. Jako příklad politické trafiky mohou být uvedeny ty, které údajně měli dostat poslanci Šnajdr, Fuksa a Tluchoř za složení poslaneckého mandátu od tehdejšího premiéra Petra Nečase za ODS.

Další kauza známých trafik se týkala například bývalé místopředsedkyně hnutí ANO 2011 Radmily Kleslové, která byla 27. listopadu 2014 zvolena za ANO starostkou Prahy 10 po vítězství hnutí ANO 2011 ve zdejších komunálních volbách. Radmila Kleslová byla od 24. června 2015 do 10. prosince 2015 předsedkyní dozorčí rady společnosti Pražská energetika, a. s., ve které mělo v roce 2015 hlavní město Praha 58,05% podíl (.pdf, strana 54) skrze společnost Pražská energetika Holding, a. s.. Dále od 12. června 2015 do 26. prosince 2015 byla také členkou představenstva Pražské teplárenské, a. s., ve které měla společnost Pražská teplárenská Holding, a. s. (.pdf, strana 19) ovládaná městem Prahou 47,42% podíl (v roce 2015).

Web Neovlívní zveřejnil 21. října 2015 informace Pirátů, kteří zjistili nepřiměřené odměny v těchto firmách pro Radmilu Kleslovou. Je nutné zdůraznit, že toto nelze považovat za primární zdroj. Po těchto odhaleních oznámila 23. října 2015 Radmila Kleslová konec svého angažmá v městských firmách.

Druhým těžištěm kauzy Kleslová bylo její angažmá ve společnosti ČEZ, a. s., v níž Česká republika v roce 2015 držela 69,78% podíl (.pdf, strana 14) a ve Správě železniční dopravní cesty (SŽDC), ve které si měla Radmila Kleslová přijít dle investigativců iRozhlasu na odměny ve výši 100 tisíc Kč, resp. 135 tisíc Kč měsíčně.

Je pravdou, že ani popsané působení Radmily Kleslové nemůžeme autoritativně označit za politickou trafiku, její působení v městských či státních firmách se však této definici blíží. Zároveň však z veřejných zdrojů nelze prokazatelně označit za politické trafiky ani působení politiků ČSSD. Pokud však premiér Babiš tyto dvě roviny porovnává tak, že některé politiky ČSSD označuje za trafikanty a naopak hnutí ANO za trafik zcela prosté, je to zjevně zavádějící.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

V programovém prohlášení vlády máme, že v tomto volebním období se chceme dostat na 1,4 procenta. Deník, 21. února 2020

V souladu s výrokem je v programovém prohlášení vlády uvedeno, že dojde k navýšení rozpočtu na obranu na 1,4 % HDP, a to do konce volebního období v roce 2021.

skrýt celé odůvodnění

Výrok odkazuje na slib zmíněný (str. 18) v programovém prohlášení vlády, který se týkal rozpočtu na obranu České republiky.

V programovém prohlášení vlády je uvedeno: „Postupně navýšíme rozpočet na obranu s cílem dosáhnout podílu 1,4 % na HDP do konce volebního období, tedy do roku 2021.“

Andrej Babiš

Andrej Babiš

A konečně jsme začali nakupovat armádní techniku, uzavřeli jsme 543 smluv v celkovém objemu 70 miliard korun. Deník, 21. února 2020

Ministerstvo obrany uzavřelo v letech 2018 a 2019 dohromady 543 smluv v celkovém objemu 69 599 465 000 Kč.

skrýt celé odůvodnění

Počet smluv a jejich celkový objem se nám nepodařilo zjistit ve veřejně dostupných zdrojích, obrátili jsme se tedy na Ministerstvo obrany, které nám údaje ve výroku potvrdilo.

Zmiňovaný počet smluv a jejich hodnota se týká uzavřených smluv a investic resortu Ministerstva obrany do rozhodujících modernizačních programů armády za roky 2018 a 2019. V roce 2018 se konkrétně jednalo o 284 smluv v hodnotě 26 430 799 tis. Kč a v roce 2019 o 259 smluv v ˆhodnotě 43 168 666 tis. Kč. Celkem tedy bylo uzavřeno 543 smluv v hodnotě 69 599 465 000 Kč, které s minimální odchylkou odpovídají výroku premiéra Babiše.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Musíme modernizovat, protože stále používáme 30 let staré ruské vrtulníky a radary. Deník, 21. února 2020

Bojové vrtulníky typu Mi-24 byly nasazeny v roce 1976. Radiolokátory, které mají nahradit izraelské radary za 3,5 miliardy korun, jsou ze 70. a 80. let.

skrýt celé odůvodnění

Dle Přehledu hlavních zdrojů výzbroje a techniky (.pdf) disponuje Armáda České republiky 17 bojovými vrtulníky, výhradně modely Mi-24 a jejich vylepšené verze Mi-35. Bojový vrtulník Mil Mi-24 je ruské výroby a do výzbroje byl u nás zaveden v roce 1976.

Armáda České republiky hodlá vyměnit několik typů radarů. Jedná se o radary P-37, výškoměry PRV-17, radiolokátory RL-4AS a mobilní třídimenzionální radar ST-68U CZ. Všechny tyto radary má armáda od 70. a 80. let, často však prošly modernizací. V současné době je tendr na jejich nástupce u konce, mají být nahrazeny izraelskými radary MADR EL/M-2084 za 3,5 miliardy korun, jejichž koupi v prosinci 2019 potvrdil ministr obrany Metnar.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Jde o to, že úředníci na Ministerstvu obrany vykazovali nějaké staré ceny, což si pan ministr Metnar nepohlídal. Deník, 21. února 2020

Andrej Babiš zde reaguje na otázku, ve které jsou zmíněny dvě armádní zakázky, jejichž cena oproti původnímu plánu vzrostla více než o polovinu. Ministerstvo obrany skutečně nárůst částek zdůvodňovalo tím, že dříve vycházelo ze starých kalkulací a starého průzkumu trhu.

skrýt celé odůvodnění

Předseda vlády Andrej Babiš zde hovoří o zakázkách Ministerstva obrany na nákup nových rušiček a radarů pro Armádu ČR, jejichž skutečná cena nakonec překročila původní návrh – v jednom případě přibližně o 50 %, ve druhém dokonce o více než 90 %.

Konkrétně se jednalo o nákup osmi mobilních rušiček STARKOM, které měly původně stát 960 milionů. S touto cenou Ministerstvo obrany, vedené Lubomírem Metnarem, seznámilo 13. listopadu 2019 sněmovní výbor pro obranu. O den později už však kolegium ministra schválilo tuto zakázku v celkové hodnotě 1,453 miliardy korun. Jak uvedl tiskový mluvčí ministerstva obrany, výboru byla v listopadu „prezentována data ke 31. červenci 2019“ a poslanci byli na možnou vyšší cenu upozorněni. Ke zvýšení výsledné částky podle něj také došlo kvůli nárůstu cen „oproti kalkulaci ve specifikaci Armády České republiky z roku 2016“.

Druhý případ, ve kterém se tentokrát skutečná cena zvýšila téměř na dvojnásobek, se týkal pořízení dvou nových pasivních sledovacích systémů Věra NG. Tyto radarové komplety mělo původně Ministerstvo obrany získat od české firmy ERA, která spadá pod zbrojařskou skupinu Omnipol, za 780 milionů korun. Nakonec ale cena stoupla na 1,5 miliardy. Ministr obrany Lubomír Metnar změnu konečné částky zdůvodňoval tím, že původní odhadovaná cena „vycházela z marketingového průzkumu z let 2014 a 2015 a neodpovídala reálné ceně v místě a čase obvyklé“.

Kvůli nesprávnému posudku na cenu radarů nakonec 12. února 2020 rezignoval náměstek ministra obrany pro vyzbrojování Filip Říha. Podle serveru iROZHLAS také celou zakázku na nákup radarových systémů začala prověřovat vojenská policie.

17. února pak Ministerstvo obrany uvedlo, že objevilo další dva případy, v nichž je „ve vládních materiálech uvedena neodpovídající předpokládaná hodnota“. Konkrétně se jedná o rozpracované zakázky na modernizaci 33 tanků a 15 vrtulníků, které by měly provést státní podniky VOP CZ a LOM Praha. K celé situaci se Lubomír Metnar vyjádřil takto: „Přijal jsem jednoznačná opatření, aby se neopakovaly takové chyby. A kontrolní mechanismy zafungovaly. U rozběhnutých zakázek na modernizaci tanků a transportních vrtulníků zatím nedošlo k podpisu smluv. A nestane se tak, dokud nebude známá a zdůvodněná reálná cena. Žádné velké navýšení cen nebudu tolerovat.“

Andrej Babiš

Andrej Babiš

V rámci NATO máme závazek ke kolektivní obraně, že postavíme těžkou mechanizovanou brigádu, kterou bude tvořit 5000 vojáků, 210 pásových bojových vozidel, 33 tanků, 25 děl a desítky minometů. Deník, 21. února 2020

Z platných strategických obranných dokumentů vyplývá závazek ČR operovat těžkou mechanizovanou brigádou k použití v rámci NATO pro případ aktivace článků o kolektivní obraně. Uvedené počty, se ale až na výjimky nedají ověřit.

skrýt celé odůvodnění

Česká republika má jako člen NATO závazek ke kolektivní obraně na základě 5. článku Washingtonské smlouvy.

Pro plnění svých základních úkolů, tj. zejména pro případné vedení operací, potřebuje Severoatlantická aliance odpovídající škálu schopností. Odpověď na otázku, které schopnosti to jsou a v jakém množství jsou zapotřebí, poskytuje tzv. proces obranného plánování NATO (NDPP – NATO Defence Planning Process).

Tento proces pak určí cíle a požadavky schopností pro jednotlivé členské země na dané období, které jsou pak schváleny Severoatlantickou radou. Přijetím se členské země a jejich vlády zavazují zapracovat požadavky do svých strategických obranných dokumentů.

V případě České republiky a jejích aktuálních strategických dokumentů – Obranná strategie 2017 (pdf., str. 12), Dlouhodobý výhled pro obranu 2035 (pdf., str. 7) a Koncepce výstavby Armády ČR 2030 (pdf., str. 17) – pak všechny reflektují závazek vytvoření a poskytnutí jedné mechanizované brigády těžkého typu pro účel kolektivní obrany dle článku 5 Washingtonské smlouvy.

V rámci Armády ČR se počítá s přezbrojením 7. mechanizované brigády do stavu schopného plnění výše zmíněného závazku vůči NATO.

Samotná 7. mechanizovaná brigáda je v současnosti tvořena třemi mechanizovanými prapory a jedním praporem tankovým. V rámci modernizace se počítá s celkovou výměnou zastaralých vozidel pěchoty u všech třech mechanizovaných praporů (56 vozidel na prapor) s celkovým počtem 210 kusů. Ku příkladu 71. mechanizovaný prapor bude jen pro bojovou část potřebovat minimálně 36 vozidel (pokud dojde k přijetí konceptu čtyř – 4 vozidla na bojovou mechanizovanou četu). Samozřejmostí je počítat i s dalšími vozidly pro velitelské a další role.

U tankového praporu by mělo dojít k modernizaci všech jeho 33 kusů tanku T-72 M4CZ (27 bojových, 3 velitelských a 3 vyprošťovacích). Pokud jde o další detaily v počtech techniky a mužstva, jsou údaje neověřitelné.

Plných operačních schopností by měla 7. mechanizovaná brigáda dosáhnout do konce roku 2025. V roce 2020 resort obrany tedy plánuje nakoupit 210 pásových bojových vozidel pěchoty za více než 50 mld. Kč a modernizovat 33 kusů tanků T-72 za 1,8 mld. Kč.

Do roku 2025 Ministerstvo obrany nakoupí 52 nových děl za 4 miliardy korun a počítá se také s nákupem 60 kusů nových samohybných minometů za 7,5 miliardy Kč.

„Splníme tak závazky v NATO, ke kterým jsme se historicky zavázali. Budeme mít perfektně vybavenou a vycvičenou těžkou brigádu, v našem slangu jí říkáme nejtěžší klacek,“ řekl nový velitel pozemních sil brigádní generál Josef Kopecký.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Naši bezpečnostní experti říkají, že Číňané chtějí data a informace a Rusové destrukci. Deník, 21. února 2020

Jak Čína, tak i Rusko představují dle expertních zpráv pro Českou republiku významnou hrozbu špionáže. V případě Ruska jde i navíc o hrozbu vojenskou.

skrýt celé odůvodnění

Premiér ve výroku odpovídá na otázku, zda je opravdu nutné věnovat velké množství financí tradičním oblastem bezpečnosti (nákup vrtulníků), zda není skutečné nebezpečí právě v oblasti kyberbezpečnosti. Ve výroku uvádí, že je nutné věnovat pozornost oběma oblastem, protože dle expertů existuje ze strany Čínské lidové republiky hrozba špionáže a ze strany Ruské federace hrozba fyzického napadení.

Výroční Zpráva o stavu kyberbezpečnosti 2018 (ze září 2019) (.pdf) uvádí k Číně a Ruské federaci toto:

„Nejvýznamnějším aktérem kybernetických hrozeb jsou z hlediska státu vzhledem k dostupným lidským, finančním a časovým prostředkům státní aktéři. Jejich snahou je povětšinou získat strategické informace cestou špionážních operací v kyberprostoru a následně je využít ve svůj prospěch. V případě České republiky jsou to podle informací, které má NÚKIB k dispozici, konkrétně operace aktérů napojených na Ruskou federaci a Čínskou lidovou republiku.“ (.pdf, str. 1).

Kromě samotné špionáže se ve zprávě v souvislosti s Ruskou federací objevuje i možná hrozba fyzické destrukce určitých zařízení pomocí kyberútoku. Konkrétně jde o škodlivý kód Malware Triton útočící na bezpečnostní systémy:

„Vzhledem k důležitosti kritické infrastruktury a existujícím zájmům různých aktérů nelze podobné útoky vyloučit ani v budoucnu (...) Bezpečnostní systém nakažený malwarem by krizovou situaci (přetlak, přehřátí) nemusel vyhodnotit jako nebezpečí a mohlo by tak dojít k havárii a následně materiálním škodám nebo ztrátám na životech.“ (.pdf, str. 29).

Špionážní aktivity ze strany Ruska a Číny pak potvrzuje i Výroční zpráva Bezpečnostní informační služby (.pdf, str. 5):

„V souladu s vládou stanovenými prioritami, mírou ohrožení zájmů České republiky a kapacitami a možnostmi BIS byly v roce 2018 prioritními cíli zpravodajského rozpracování aktivity ruské a čínské státní moci ohrožující bezpečnost a další klíčové zájmy ČR. Ruské a čínské zpravodajské aktivity zasahovaly do oblastí politiky, diplomacie, špionáže, ekonomiky i informačního boje.

„V případě Ruska není hlavní hrozbou některá ze složek zpravodajských či para-zpravodajských aktivit, ale nekonvenční (tzv. hybridní) charakter ruských operací, které jsou cíleny na nepřítele, jehož Rusko chápe jako hlavní vojenskou hrozbu pro svou bezpečnost: NATO a jeho členské státy, tj. i ČR.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť není pravda, jak naznačuje premiér Babiš, že by se kybernetické akce Čínské strany soustředily pouze na informace a Rusko naopak na destrukci. Naopak, cílem Ruska je jak destrukce, tak i získávání informací, jak potvrzuje ředitel BIS Koudelka, který zpravodajské aktivity Ruska považuje za největší hrozbu pro Českou republiku.