Demagog.cz

Andrej Babiš

Andrej Babiš (ANO 2011)

  • 339
  • 131
  • 113
  • 164

Výroky

Andrej Babiš

Andrej Babiš

ODS měla 6 ministrů dopravy. Týden v politice, 1. ledna 2019

ODS měla ve svých vládách opravdu 6 ministrů, kteří byli zároveň členy ODS.

skrýt celé odůvodnění

Ve vládách ODS figurovali následující ministři dopravy:

Vladimír Budinský a Jan Stránský byli ministry v první vládě Václava Klause (oba členové ODS). V druhé Klausově vládě byl ministrem Martin Říman (člen ODS). Aleš Řebíček (člen ODS) byl ministrem za první vlády Mirka Topolánka, pokračoval i v druhé vládě Mirka Topolánka a po jeho odvolání byl nahrazen Petrem Bendlem (člen ODS). Za vlády Petra Nečase se na postu ministra dopravy vystřídalo několik politiků: Zbyněk Stanjura (člen ODS) a nominanti Věcí veřejných Pavel Dobeš, Vít Bárta a Radek Šmerda.

Ministrů dopravy, kteří byli zároveň členy ODS, bylo opravdu 6. Jako nestraník za ODS ještě působil Gustav Slamečka (Fischerova vláda).

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Řebíček byl nejúspěšnější ministr (dopravy) za ODS, jeho firma Viamont stavěla ty dálnice. Týden v politice, 1. ledna 2019

Nepodařilo se nám dohledat, zda firma Viamont v době působení Aleše Řebíčka na ministerstvu stavěla dálnice. Specializovala se spíše na železniční stavby.

skrýt celé odůvodnění

Předešleme, že nehodnotíme ministrovu úspěšnost v úřadu, což je subjektivní názor Andreje Babiše.

Aleš Řebíček byl ministrem dopravy za ODS v období 4. 9. 2006 – 23. 1. 2009. Podle obchodního rejstříku figuroval přinejmenším ve společnostech Viamont s. r. o., Viamonte s. r. o., Viamont a. s., Viamont DSP a. s. a Viamont Servis s. r. o. Ve firmě Viamont s. r. o. byl společníkem v roce 1995, o rok později podnik zanikl. Významněji působil v dosud existující (byť dnes v insolvenci) Viamont a. s., kde však údajně prodal svůj minoritní, třetinový podíl ještě před funkcí ministra. Z majetkového přiznání však nelze spolehlivě osvědčit, zda se od firem opravdu odstřihl či nikoli.

Firma Viamont a. s. byla ve stavebnictví nejúspěšnější v době, kdy byl Řebíček ministrem dopravy. On sám to vysvětloval tak, že „jsou to asi šikovní kluci“. Faktem je, že po Řebíčkově odvolání a k dnešnímu dni již společnosti nejsou nijak úspěšné. Viamont DSP a. s. byl pohlcen firmou Strabag Rail. Později ho vyšetřovala i protikorupční policie. Viamont a. s. je dnes v insolvenci, Viamonte s. r. o. v likvidaci.

Skupina Viamont se primárně specializovala na železniční stavby. Rekonstruovala například železniční tratě u Polska (zakázka za 1,5 mld. Kč), opravovala železniční mosty. Je nicméně pravdou, že dostávala i zakázky na silnice, například křižovatku u Velké Hleďsebe. Od ŘSD dostala zakázky za 2,2 mld., nemuselo však jít o dálnice. Žádnou přímou vazbu Viamontu na dálniční výstavbu se nepodařilo najít ani vyhledáváním v Rejstříku smluv.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Potřebujeme dneska před povolením stavby 20–150 razítek. Týden v politice, 1. ledna 2019

Podle současného stavebního zákona je možné, že je rozpětí potřebných razítek takové, jaké popisuje premiér Babiš, a to podle povahy stavby i lokality, kde bude stát.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš hovoří o stavebních povoleních v kontextu chystané rekodifikace, která má celý proces zjednodušit. Podle plánu legislativních prací vlády je předložení věcného záměru stavebního zákona plánováno na říjen 2019. Věcný záměr ani návrh nového stavebního zákona však nebyl doposud předložen.

Počet razítek, které žadatel musí ve stavebním řízení předložit, nelze přesně určit. Stavební záměr se totiž může dotýkat rozličných veřejných zájmů (ochrana přírody a krajiny, památkové péče, veřejného zdraví, technické a dopravní infrastruktury); ochranu veřejných zájmů zároveň zajišťují odlišné správní úřady. Od každého z nich přitom musí žadatel obdržet razítko. V případě rozsáhlých záměrů se ještě posuzuje vliv záměru na životní prostředí (EIA). Proto například projekt s několika desítkami bytů před podáním žádosti o územní rozhodnutí (rozhodnutí předcházející stavebnímu povolení) potřebuje razítka rovnou šedesátky dotčených orgánů.

Předseda představenstva developerské společnosti Trigema Marcel Soural zase dodává, že jejich projekt „jen v rámci územního řízení potřebuje více než 70 razítek“, přičemž samotné stavební řízení bude teprve následovat. Zatímco v roce 2017 byla Česká republika s 247 dny pro vyřizování stavebního povolení podle analýzy Světové banky Doing Business 2018 (ang, str. 13) na 127. místě, letos nás zkrácení o jeden den vyneslo na 156. místo (ang, str. 12). Analýza celkově počítá s minimem 21 řízení. Další následují, pokud (jak je výše naznačeno) dochází k zásahu do některého veřejného zájmu – stavba se dotýká ekosystému, cenných nerostů, vodních zdrojů atp.


Andrej Babiš

Andrej Babiš

Máme projekt Výstavba na byty: obce a města, pokud postavíte například 100 bytů a z toho 20 bude na sociální účely, tak vám dáme 100% dotace. Týden v politice, 1. ledna 2019

Projekt Výstavba o dostupném bydlení, který má nahradit připravovaný zákon o sociálním bydlení, byl schválen v říjnu 2018 a připravuje se. Projekt tedy zatím není k dispozici, a proto nemůžeme ověřit podmínky udělování dotací.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš ve výroku zmiňuje dotační projekt Ministerstva pro místní rozvoj – Výstavba o dostupném bydlení, který byl prosazen v říjnu 2018 na III. Gremiu k zákonu o sociálním bydlení. Projekt Výstavba o dostupném bydlení zcela nahradí zákon o sociálním bydlení, protože ten by mohl začít platit až v roce 2023. Projekt má vypracovat ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Podle ní se všechny parametry zákona o sociálním bydlení do dotačního programu překlopí. Podle serveru ceskenoviny.cz se program připravuje a bude spuštěn na jaře 2019.

Projekt prozatím není k dispozici, a tak nelze prokázat či vyvrátit podmínky poskytování dotací, tedy zda dotace bude 100%, pokud pětina vystavěných bytů bude sloužit jako sociální bydlení. Dotaz ohledně dotačních podmínek jsme zaslali na Ministerstvo pro místní rozvoj, do dnešního dne jsme však bez odpovědi.

V současné době program Podpora bydlení pro rok 2019 Ministerstva pro místní rozvoj neobsahuje program Výstavba o dostupném bydlení, zahrnuje pouze podprogram technické infrastruktury, podporovaných bytů a bytových domů bez bariér.

V roce 2011 Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo Koncepci bydlení ČR do roku 2020, která však neinformuje o výše zmíněném projektu. Pouze definuje sociální bydlení a informuje o dotaci investorům a poskytovatelům nájemního bydlení (sociálního bydlení a bydlení v malých obcích). Podobně Ministerstvo práce a sociálních věcí v roce 2015 vydalo Koncepci sociálního bydlení České republiky 2015–2025 (pdf. str. 66), která také neobsahuje zmíněný dotační program Výstavby dostupného bydlení. Zmiňuje však program Podpora výstavby podporovaných bytů, který se zaměřuje na vybudování pečovatelských a vstupních bytů.  













Andrej Babiš

Andrej Babiš

Meziročně navyšujeme investice o 32 mld., jsou 122 mld. Týden v politice, 1. ledna 2019

V absolutních číslech byly kapitálové výdaje státu navýšeny na 122 mld. Kč, jak vyplývá ze zákona o státním rozpočtu pro rok 2019. Oproti minulému roku tak výdaje tvoří nárůst o 32 mld. Kč.

skrýt celé odůvodnění

Státní rozpočet pro rok 2019 skutečně počítá s investicemi ve výši 122 mld. Kč, což je o 32 mld. Kč více, než bylo rozpočtováno pro rok 2018. V absolutních číslech tak o pravdivosti výroku není pochyb.

V absolutních číslech dochází k nárůstu investic pouze poslední tři roky, jak je vidět v tabulce (za poslední dva roky jde zatím jen o čísla ze schváleného rozpočtu). Dodejme, že v dřívějších letech je podíl investic ku HDP vyšší.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Převzali jsme rozpočet 2018 a našli jsme 8,5 mld i se seškrtáním některých kapitol. 4 mld na opravy silnic druhé a třetí třídy jsme dali krajům, slevu na jízdné. Týden v politice, 1. ledna 2019

Babiš mluví o změnách upravujících strukturu státního rozpočtu pro rok 2018 v celkové částce 8,41 mld. Kč, které přijala vláda. Měly sloužit na financování vládních priorit z nevyčerpaných prostředků jednotlivých kapitol.

skrýt celé odůvodnění

Zákon o státním rozpočtu ČR na rok 2018 přijala Poslanecká sněmovna 19. prosince 2017 (též hlasy hnutí ANO). Návrh tohoto rozpočtu sestavovala ještě předchozí vláda premiéra Bohuslava Sobotky ve složení ČSSD, ANO, KDU-ČSL. V této vládě mělo hnutí ANO místo ministra financí. Nejdříve jím byl sám Andrej Babiš, a od 24. května 2017 zastával tuto funkci Ivan Pilný. Hnutí ANO se na sestavení rozpočtu též podílelo.

Vláda Andreje Babiše skutečně provedla v rozpočtu změny. Mimořádné státní dotace ve výši čtyř miliard korun určených na krajské silnice jsou složeny z vládních úspor jednotlivých ministerstev a jednu miliardu pak poskytne Státní fond dopravní infrastruktury. Stejně jako v předchozích letech budou peníze rozděleny podle délky krajem spravovaných silnic.

Vláda dne 27. března přijala usnesení č. 206, ve kterém schvaluje zavedení nové slevy z jízdného ve vlacích a autobusech pro seniory, děti, žáky a studenty. Rovněž schválila snížení výdajů v roce 2018 v jednotlivých kapitolách státního rozpočtu ve prospěch rozpočtu Ministerstva dopravy na kompenzaci slev z jízdného ve vlacích a autobusech pro seniory, děti, žáky a studenty v celkové výši 3,258 mld. Kč. Kvůli tomuto dokumetu se na Andreje Babiše vznesla vlna kritiky, že toto opatření bude zavedeno zejména na úkor Ministerstva školství.

Ministerstvo financí vydalo v reakci na kritiku prohlášení, ve kterém se uvádí, že změny upravující strukturu státního rozpočtu na letošní rok, umožní financování aktuálních vládních priorit z nečerpaných prostředků jednotlivých kapitol. Mezi tyto priority patří zmírnění škod způsobených suchem a mrazem (2,15 mld. Kč), opravy silnic II. a III. třídy (3 mld. Kč) a kompenzaci slev na jízdné pro studenty a seniory (3,26 mld. Kč), což opravdu dává dohromady zhruba Babišem zmíněných 8,5 miliard Kč. Na tyto vládní priority se měly použít prostředky z jednotlivých kapitol, které se v roce 2018 nestačí utratit.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Jako menšinová vláda v lednu 2018 jsme zvyšovali kvótu z 10 na 20 tisíc Ukrajinců, protože dneska na stavbách jsou de facto jenom Ukrajinci. Týden v politice, 1. ledna 2019

Na přelomu ledna a února 2018 tehdejší menšinová vláda Andreje Babiše schválila navýšení kvót v rámci pracovního programu „režim Ukrajina“ na 19 600 míst za rok. Není však pravda, že na českých stavbách jsou jen Ukrajinci: podle odhadů je cizinců na stavbách zhruba pětina.

skrýt celé odůvodnění

Na základě koncepce Navýšení kapacity, kterou schválila vláda 27. července 2016, došlo k spuštění pilotního režimu zvláštního zacházení pro kvalifikované zaměstnance z Ukrajiny, taktéž známého pod názvem Režim Ukrajina. Jeho cílem bylo usnadnit omezenému počtu ukrajinských občanů získání zaměstnanecké karty a možnosti pracovat v ČR pro české zaměstnavatele.

V tomto režimu byl určen do roku 2017 limit 9600 volných míst ročně. Tato kapacita byla rozhodnutím vlády č. 79 (.pdf, bez uvedení detailů) z 31. ledna 2018 navýšena na 19 600 pracovních míst. Toto rozhodnutí kladně kvitovala jak Hospodářská komora, tak i Svaz průmyslu a dopravy ČR, kteří jsou jedněmi z hlavních garantů projektu spolu s agenturou Czechinvest.

Dle údajů ČSÚ bylo v roce 2017 v ČR ve stavebnictví zaměstnáno průměrně 368 026 osob (.xlsx, stavebnictví celkem). Podíl cizinců ČSÚ neuvádí. Průzkum CEEC Research (z roku 2017) mezi stavebními firmami nicméně přinesl odhad, že cizinců ve stavebnictví v roce 2017 je kolem jedné pětiny, nejčastěji jde opravdu o Ukrajince a zčásti o pracující na černo. České stavebnictví je tak na ukrajinských dělnících do určité míry závislé. V reakci na kauzu vyhoštění desítek Ukrajinců pracujících pro e-shop Rohlík.cz se rovněž takto vyjádřil generální ředitel developerské společnosti Ekospol Evžen Korec, který uvedl, že bez ukrajinských dělníků by se české stavebnictví položilo.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

250 tisíc lidí dělá načerno, mají exekuce, potřebujeme je oddlužit a umožnit jim, aby oficiálně měli příjem a navýšit jim limit, aby mu to exekutor všechno nevzal. Týden v politice, 1. ledna 2019

Počet lidí pracujících na černo je odhadován skutečně na cca čtvrt milionu, je však zavádějící tvrdit, že všichni tito lidé jsou v exekuci. Státní úřad inspekce práce kupř. nachází vysoký podíl nelegálních pracovníků ze zemí mimo EU.

skrýt celé odůvodnění

Výpočet čistého příjmu, který dlužníkovi zůstane, se vypočítává dle občanského soudního řádu, (§ 278 a § 279) a příslušného prováděcího nařízení vlády (§ 1 a § 2) a pro jednotlivce, který nemá žádnou vyživovací povinnost, činí alespoň 9.338,- Kč.

Současný systém výpočtu nezabavitelné částky přitom dle serveru iRozhlas.cz může skutečně motivovat dlužníky k práci na černo. Zvýšení jejich oficiálních příjmů totiž často znamená, že po zaplacení povinných odvodů a po provedení srážek exekutorem zůstane dlužníkům méně peněz, než kdyby jejich oficiální příjem byl nižší.

Pokud tak například nezaměstnaný muž, který žije s nezaměstnanou ženou a dvěma dětmi, získá práci se mzdou 30.000,- Kč hrubého, zůstane mu po zaplacení nájmu jen o dvě koruny více, než kdyby zůstal nezaměstnaný. Či obdobný případ: pokud zaměstnanému partnerovi vzroste plat z 19.000,- Kč na 20.000,- Kč hrubého, sníží se jeho reálný příjem o 1.239,- Kč. Důvodem je mj. i snižování sociálních dávek při rostoucím příjmu, zvláště nebezpečné jsou pak případy jednorázových odměn za práci, takový náhlý příjem může dle článku znamenat i další zadlužení domácnosti, protože v důsledku poklesu reálného příjmu nebude mít dostatek prostředků na zaplacení základních potřeb.

V současné době tedy zadlužené rodiny nemají možnost legálně šetřit na mimořádné výdaje. Každý vyšší příjem je sražen exekutorem, což vede v případě nutných mimořádných výdajů k dalšímu zadlužování domácností. V exekuci je přitom již 863 tisíc Čechů, více než polovina z tohoto počtu pak má 3 a více exekucí.

Počet lidí pracujících na černo je pak cca 250 000, a to dle tvrzení šéfa Asociace pracovních agentur Radovana Burkoviče. Vzhledem k výše uvedenému, tedy že zvýšení příjmů domácnosti v exekuci může ve skutečnosti vést k poklesu disponibilních prostředků, které domácnostem zůstanou, je tedy patrné, že práce na černo lidí v exekuci bude spočívat v zatajení příjmů před státem. Oficiálně tedy žádný vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem existovat nebude, za práci na černo dostane pracující zaplaceno „na ruku“ a příjem vůbec nepřizná, nezdaní, neodvede povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Je očividné, že práce na černo není vždy spojená s exekucemi. Velkou část lidí, které Státní úřad inspekce práce odhalí jako ilegální pracovníky, například tvoří cizinci: např. v roce 2016 podle údajů od inspekce předčil počet nelegálně pracujících cizinců počet Čechů. Cizinci jsou nejčastěji z Ukrajiny, Vietnamu, Slovenska a Moldávie. V roce 2017 byl z 2 900 odhalených nelegálně zaměstnaných lidí 1 900 cizinců ze zemí mimo EU. Je jasné, že tito lidé nepracují na černo kvůli exekucím.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Vždycky říkám ČSSD, že když jsem byl ministrem financí (za Sobotkovy vlády, pozn. Demagog.cz) a chtěl jsem navyšovat daně z hazardu, všichni jste mě přehlasovali. Týden v politice, 1. ledna 2019

Návrh novely loterijního zákona předložený poslancem Volným Sněmovnou neprošel, protože byl vzat zpět. Tento návrh byl přepracován vládou komplexně do podoby, kterou Sněmovna přijala v dubnu 2016. ČSSD tak vyslovila kritiku ne proti navyšování daní, ale proti formě novely.

skrýt celé odůvodnění

Navýšit daně z hazardu byl jeden z bodů programového prohlášení Sobotkovy vlády (.pdf, str. 11, bod 2.4.). S úpravou hazardu přišel jako první formou poslaneckého návrhu poslanec Volný (ANO). Jeho návrh novely loterijního zákona byl prosazován i tehdejším ministrem financí Andrejem Babišem, zejména proto, že komplexní návrh úplně nového zákona upravující hazard stál ve sněmovně a výhledově by nevešel v účinnost do začátku následujícího roku 2016. Návrh novely poslancem Volným nakonec neprošel, protože byl v říjnu 2015 vzat zpět, předtím se dočkal tvrdého odporu opozice.

Co se týče samotného hlasování pro vládní návrh zákona o hazardních hrách, který vešel v platnost v červnu 2016, tak ten podpořen ČSSD byl (body 67, 74, 78). Jeho vznik popsal v rozpravě poslanec za ČSSD Ladislav Šincl: „Domnívám se, že je zde skutečně namístě vyzdvihnout především úsilí vlády jako celku, neboť to skutečně byli všichni koaliční partneři, kterým se společným úsilím a společnou prací na vládní úrovni podařilo komplexně přepracovat původní do vlády předložený, ne zcela vyhovující návrh z dílny Ministerstva financí do podoby, ve které je dnes předkládán ke schválení Poslanecké sněmovně.

Ve svém příspěvku se obracel i k původnímu návrhu novely poslance Volného: „Pokud bychom porovnali původní návrh s aktuální verzí návrhu zákona, je myslím zcela neoddiskutovatelnou skutečností, že bez zapracování změn na vládní úrovni, tím myslím přijatá aspoň nějaká opatření zabraňující závislostem a jiné, byl by původní návrh zcela nefunkční a dnes stěží z mé strany podpořitelný.

Tehdejší podobu návrhu Štincl zkritizoval i pro Deník Referendum: „Předložený návrh zákona, byť přináší určitý posun, ponechává další významné nedostatky stávající regulace herního průmyslu nepovšimnuty.

Novela loterijního zákona předložená poslancem Volným za zjevné spolupráce Ministerstva financí tak ČSSD podpořena nebyla, a to kvůli uspěchané a nedostatečné formě novely zákona. Navýšení daní z hazardních her nicméně nakonec proběhlo, tak jak bylo slíbeno v programovém prohlášení vlády.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Kritizuji rozpočet EU, proč navyšují provozní náklady o 23 %, když odchází VB, což je 15 % obyvatel. Rozdíl je 25 mld. euro. Týden v politice, 1. ledna 2019

Víceletý finanční rámec pro roky 2021 až 2027 skutečně počítá s navýšením výdajů na správu přibližně o 23 %, nikoliv však o 25 mld. eur. Návrh rozpočtu EU pro rok 2019 počítá s nárůstem výdajů na správu o 2,3 % v prostředcích na závazky i na platby.

skrýt celé odůvodnění

EU má jednak rozpočet na každý rok, důležitý je však i víceletý finanční rámec. Víceletý finanční rámec představuje nástroj střednědobého plánování financování rozpočtu EU a určuje stropy výdajů jednotlivých kapitol rozpočtu na jednotlivé roky. Výše stropů je ve víceletém finančním rámci vyjádřena v cenách roku, ve kterém byl daný finanční rámec odsouhlasen. Při sestavování konkrétního ročního rozpočtu musí být tyto částky přepočítány na základě aktuálních ekonomických údajů, předpovědí vývoje HND a cenové hladiny. Právě v roce 2018 se jednalo o novém finančním rámci na období 2021–2027. Stávající finanční rámec totiž končí v roce 2020.

Položka Evropská veřejná správa, kterou můžeme zařadit k provozním nákladům, počítá tedy v letech 2021–2027 s částkou ve výši 85,3 mld. eur (current prices) a v cenách roku 2018 v hodnotě 75,6 mld. eur (.pdf, str. 7–8). V právě probíhajícícm finančním rámci 2014–2020 byly výdaje na správu za celé období stanovené na 69,6 mld. eur. (current prices) a v cenách v roku 2011 v hodnotě 61,6 mld. eur (.pdf, str. 7–8). Tedy při srovnání stanovených výdajů v current prices pro finanční rámce za rok 2014–2020 a 2021–2027 dochází k navýšení o 15,7 mld. eur, což představuje 22,6 %. Při srovnání výdajů v cenách let, kdy byly finanční rámce sestaveny, dochází k navýšení o 14 mld. eur, tedy o 22,7 %.

Roční rozpočet pro rok 2019 počítá s navýšením výdajů na správu. Výdaje jsou v rozpočtu Evropské unie rozděleny na závazky a platby, přičemž závazky představují celkovou výši právních závazků, které může Evropská unie v daném roce podepsat. Platby zahrnují výdaje, které jsou splatné v běžném roce a které vyplývají z právních závazků uzavřených v témže roce nebo z minulých let. V návrhu rozpočtu Evropské unie na rok 2019 se výdaje na administrativu (v dokumentu pod názvem Správa), tedy prostředky na závazky a prostředky na platby, navyšují oproti roku 2018 o 2,33 % a o 2,36 %. V absolutních číslech je pak rozdíl mezi roky 2018 a 2019 v závazcích přibližně 291,4 milionů eur (.pdf, str.219, položka Správa) a v platbách 294,6 milionů eur.

Podle údajů Eurostatu k 1. lednu 2018 žije v 28 členských státech Evropské unie přibližně 512,6 milionů lidí. Počet obyvatelů Velké Británie by měl být 66,2 milionů, což představuje 13 % z celkové populace Evropské unie.