K účtenkovému incidentu došlo 10. července. Tohoto dne byli pánové Babiš i Kalousek poněkud neklidní. Jednalo se totiž o EET, což u ministra Babiše aktivuje chuť vytáhnout prapodivné PR nástroje - od tykačky chorvatským prodejcům (kúpím vajca, dáš mi račun ?) po velké makety účtenek. Naproti tomu Kalouskovi systém evidence tržeb způsobuje tzv. "syndrom castrovských monologů" (více se mu věnujeme v předešlém výroku MK).

Poměrně přesný popis činu dokládáme na fotografiích pořízených přímo v Poslanecké sněmovně.

"Babiš provokuje"

"Kalousek oplácí"

"Radost - vzor dítě v cukrárně"

Zájemcům můžeme doporučit také video na serveru Idnes.cz, které se daným dnem zabývá. Ale zpět k hodnocení. Na první pohled se může skutečně zdát, že Kalousek Babišovi svým popiskem " Andreji, největší neplatiči daní " účtenku poničil. Dostal se nám ovšem do ruky speciální bleskový průzkum agentury SANEP, která položila otázku " poničil Miroslav Kalousek Babišovi účtenku a jste pro kvóty na uprchlíky - ANO/NE ", v němž 103 % respondentů odpovědělo NE, načež agentura konstatovala ve své zprávě, že k poničení účtenek nedošlo.

Výrok tedy musíme na základě těchto dat hodnotit jako nepravdivý, veřejnost má jasno.

V každém případě se ministr financí rozhodl, že budoucím možným konfrontacím s fixem Miroslava Kalouska je třeba předcházet a začal pro makety účtenek využívat tzv. vycházkový model. K tomu mu gratulujeme.

Ukončení možnosti nedanit korunové dluhopisy skutečně prohlasovala Poslanecká sněmovna 21. března 2012, a to v rámci novely zákona o investičních podmínkách. Zákon samotný poslalo do Poslanecké sněmovny ministerstvo průmyslu a obchodu, nikoli Miroslav Kalousek.

Návrh původně změnu zdanění dluhopisů neobsahoval, ta zde přibyla až v rámci jednání na Hospodářském výboru PSP. Zde je k dispozici zápis z výboru (.pdf, str. 4–5) z 29. února 2012, ze kterého vzešel pozměňovací návrh obsahující danou změnu. Jde o návrh Hospodářského výboru.

Sobotka hlasoval ve třetím čtení v této věci dvakrát, neboť ukončení daňové výhody bylo načteno jako pozměňovací návrh. Nejprve tedy musel být schválen ten a posléze zákon jako celek.

Jak v hlasování o pozměňovacím návrhu, tak i ve finálním hlasování se Bohuslav Sobotka zdržel. V hlasování o pozm. návrhu se zdržel rovněž Kalousek.

Byť tedy nešlo přímo o Kalouskův návrh, formálně se jednalo o návrh Hospodářského výboru a protlačila jej koaliční většina. Výrok tedy hodnotíme s výhradou k přílišné personifikaci jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo z žádných veřejně dostupných zdrojů dohledat, že by za vydávání (dle auditu ministerstva financí nevýhodných dluhopisů z éry ministrování Bohuslava Sobotky) nesla odpovědnost jeho poradkyně.

Ministr financí Babiš má nejspíše na mysli bývalou poradkyni tehdejšího ministra financí a současného premiéra Sobotky Ivanu Krynesovou-Gage, která pro něj pracovala mezi lety 2002–2006. Předtím působila 12 let ve společnosti Morgan Stanley, jejíž součástí je i J.P. Morgan. Později byla například v dozorčích radách ČSA či Českého Telecomu.

V souvislosti s jejím působením na ministerstvu financí se nám podařilo najít obvinění bývalého ministra financí za ODS Vlastimila Tlustého z toho, že spolu s Bohuslavem Sobotkou nechala kompletně vymazat disky počítačů, jež mohly dokazovat ovlivňování vyšetřování v souvislosti s pádem IPB.

Když Andrej Babiš mluví o 14 miliardách nevýhodných dluhopisů, má pravděpodobně na mysli výsledky auditu ministerstva financí, který probíhal mezi lety 2014 a 2015. Celou kauzu důkladně rozebírá článek na serveru IHNED.cz z května loňského roku. Zde se uvádí, že Babiš díky výsledkům auditu věděl více než rok, že za ministrů financí Sobotky, Janoty a Kalouska stát přišel o miliardy kvůli vydávání zajišťovacích dluhopisů v cizích měnách. Babiš se bránil tím, že audit byl dokončen teprve ve chvíli, kdy na kauzu upozornili novináři z Hospodářských novin.

Podle Babišových slov by na celé kauze měla mít podíl Sobotkova bývalá poradkyně Ivana Krunesová-Gage, což je ovšem pouhou spekulací.

Případ by však měl být opravdu vyšetřován policií, neboť Babišův resort podal v této věci trestní oznámení.

Výrok je hodnocen jako pravdivý. Faktem zůstává, že od 1. listopadu 2016 byl zavedený „pilotní“ provoz aplikace EET na dobrovolné bázi, který měl sloužit uživatelům (podnikatelům) a správci systému k otestování funkčnosti stability celého projektu.

Vzhledem k tomu, že projekt takového rozsahu v historii České republiky nikdy neproběhl (zákon o registračních pokladnách zrušila vláda Mirka Topolánka v roce 2007), jde opravdu o první možnost testování EET.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože demonstrace proti zvolení Ondráčka byly svolávány v reakci na hlasování, v němž byl zvolen předsedou komise pro kontrolu GIBS. Lidé se na jednotlivé akce nahlašovali spontánně prostřednictvím Facebooku.

Zdeněk Ondráček byl zvolen do čela komise GIBS 2. března 2018, demonstrace proti jeho působení v této funkci se konala 5. března, nahlášena na Magistrátu hlavního města Prahy byla 3. března (aktuální přehled shromáždění na území hlavního města Prahy, .doc, str. 1).

Andrej Babiš ve výroku naznačuje, že demonstrace byla objednána dopředu. Demonstraci přes facebookovou akci svolala pětice lidí, kteří zároveň organizovali podepisování petice za Ondráčkovu rezignaci (Vojtěch Otevřel, Lucie Kohoutová, Oskar Rejchrt, Františka Blažková a Lukáš Otevřel). V reportáži pro iDNES.cz jeden z organizátorů popírá spojení s jakoukoli stranou a tvrdí, že svolání demonstrace a zveřejnění petice bylo čistě občanskou iniciativou. Tak tomu nebylo všude. Např. v Olomouci byla akce spoluorganizována i politickými uskupeními. Konkrétně Piráty, KDU-ČSL, TOP 09, Zelenými nebo hnutím ProOlomouc.

V dalších městech se lidé svolávali rovněž přes Facebook. To dokládají namátkou akce z Brna, Ostravy nebo Českých Budějovic. Není jasné, kým měly být demonstrace objednány, jak Babiš tvrdí.

Andrej Babiš má nicméně pravdu, že protestující se vyjadřovali nespokojeně i na jeho adresu. To uvádí např. Česká televize (5. března):

„Tisíce lidí se v pondělí večer sešly v centrech čtrnácti českých a moravských měst, aby vyjádřily nesouhlas se jmenováním poslance KSČM Zdeňka Ondráčka do čela komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Protesty mířily i proti premiérovi v demisi Andreji Babišovi (ANO).“

Oficiální zahraniční návštěvy premiéra či členů vlády musí být potvrzeny v usnesení vlády. Pro rok 2018 vláda potvrdila dvakrát oficiální zahraniční cestu premiéra Andreje Babiše (5. ledna Slovensko, 5. září Německo). Předseda vlády se také účasnil tzv. pracovních návštěv (4.–6. prosince Maroko, 20.–21. listopadu Bavorsko a 24. listopadu Rakousko, 16. listopadu Belgie, 10.–12. listopadu Francie a 13. listopadu Dánsko, 17. října Rakousko a 24. října Spojené Království, 15. října Polsko, 26. dubna Slovensko, 22. ledna Bulharsko). Předseda vlády se také účastnil oslav ve slovenském Martině 30. října 2018. Tedy pokud jde o bilaterální návštěvy, lze mluvit o 14 zahraničních návštěvách či cestách.

Do počtu cest je nutné ale připočítat cesty na různá fóra a summity, jakým byl třeba ekonomický summit v Davosu, mezinárodní schůzka o situaci v Libyi či různá jednání EU mimo rámec Evropské rady.

Přijatých předsedů vlád bylo za dobu trvání vlády Andreje Babiše celkem 10 (16.–17. prosinec Finsko, 10.–
11. prosinec Srbsko, 30. listopadu – 1. prosince Maďarsko, 22.–23. listopadu Estonsko, 27. října Lucembursko spolu s vicepremiérem Slovinska, rumunským ministrem a chorvatskou ministryní zahraničí, 26. října Německo, 27. října Lucembursko, 6. července Polsko, 11. dubna Slovensko, 23.–24. ledna Sasko.

Babiš se též sešel s několika prezidenty. Při příležitosti 100 let Československa ČR navštívil francouzský prezident. Jihokorejský prezident přijel lobovat za dostavbu Temelína korejskou firmou. Babiš se setkal též s makedonským a indickým prezidentem.

Evropská rada se v roce 2018 sešla celkem sedmkrát, z toho byla čtyři setkání řádná, jedno mimořádné a dvě neformální. 17. května 2018 proběhla také ještě neformální schůzka představitelů státu EU v rámci formátu EU–Západní Balkán. Je tedy možné hovořit o osmi setkání v rámci formátu Evropské rady v roce 2018.

Andrej Babiš se takto vyjádřil na online chatu iDnes.cz 8. 10. 2013.

Na základě dohledaných dat hodnotíme výrok jako nepravdivý, protože Rakousko zavedlo biopaliva dříve než Česká republika.

Andrej Babiš podle všeho naráží na projekt podpory bioetanolu z roku 1996 vlády V. Klause. Návrh projektu připravilo Ministerstvo zemědělství, které tehdy vedl J. Lux. V ČR ale již od roku 1992 probíhala podpora produkce MEŘO – metylesteru řepkového oleje, což je také typ biopaliva, a tento návrh se tedy nedá označit za první.

Podle veřejně dostupných informací je navíc skutečným průkopníkem v oblasti biopaliv v Evropě Rakousko. V zemi vznikla první továrna na produkci biopaliva již v roce 1985. Legislativní standardy pro využívání těchto paliv zavedla země (pdf., s. 797) v roce 1991. V následujícím roce byly podobné standardy přijaty ve Francii a v roce 1994 také v Německu.

Při hodnocení výroku vycházíme z materiálu Strategie financování a řízení státního dluhu, na který se ve studiu odvolává i sám Andrej Babiš. Data uvedená v tomto dokumentu však byla ministrem Babišem dezinterpretována. Zmíněných 298 miliard totiž nejsou peníze uložené Ministerstvem financí.

Podle čtvrtletních údajů (.pdf) Ministerstva financí činil dluh ke konci roku 2013 skutečně 1 683 miliard korun (str. 13; v tuto chvíli už je to daleko více vzhledem k tempu růstu zadlužení o více než 3 tisíce korun za vteřinu). Úroková sazba za nejdražší, 10leté, dluhopisy se pak během roku 2013 držela pod třemi procenty p.a. (str. 16). Sazby pro dluhopisy s kratší splatností (3 roky, 5 let) byly ještě nižší.

Materiál Strategie financování a řízení státního dluhu (.pdf, 9727 kB) pak ukazuje saldo státní pokladny (str. 51), které skutečně ke konci prvního pololetí činilo 298 miliard (ke konci roku to bylo už jenom 278 miliard, v dubnu 2013 pak podle grafu vystoupala hodnota až na 350 miliard). Materiál však také vysvětluje, co způsobilo tento nárůst v prvním pololetí 2013. V roce 2013 totiž došlo k příbytku účtů, patrně také na základě metodického pokynu (.pdf) ministerstva.

Účty vedené u ČNB spadající pod státní pokladnu tak patří například SŽDC, obcím, vysokým školám či ROPům. Jedná se často o prostředky na každodenní provoz, zčásti pak o státní rezervu, která ale byla během roku rozpuštěna až pod hodnotu 50 miliard na konci roku. Prostředky na účtech státní pokladny jsou pak ministerstvu k dispozici ke krytí případné neočekávané výpůjční potřeby v průběhu kalendářního roku. Andrej Babiš dříve prohlásil, že by tyto peníze mohly být použity ke snížení státního dluhu, ekonomové se ale shodují v tom, že to není možné.

Informaci tedy hodnotíme jako nepravdivou, nejedná se v žádném případě o peníze Ministerstva financí. Stejně tak výše úroků, které podle Babiše platíme, je mírně nadhodnocená.

I tato čísla vycházejí z výše uvedené zprávy Evropské komise (.pdf, str. 16). Podle ní byl podíl nezaplacené daně z přidané hodnoty (VAT gap) na celkovém potenciálu (VAT Total Tax Liability, VTTL) v Rumunsku 44 %, v Německu a Finsku 5 %. Jedná se o krajní hodnoty v rámci evropské osmadvacítky, v České republice je to 22 %.