Demagog.cz

Andrej Babiš

Andrej Babiš (ANO 2011)

  • 398
  • 138
  • 122
  • 169

Výroky

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Zatím z vlády odešel návrh na sedmiprocentní zdanění (tzv. digitální daň, pozn. Demagog.cz). Deník, 21. února 2020

5. září 2019 předložilo Ministerstvo financí návrh zákona o sedmiprocentní digitální dani, který následně 18. listopadu 2019 schválila vláda a předložila jej sněmovně.

skrýt celé odůvodnění

Takzvaná digitální daň, o které premiér Babiš mluví, spočívá ve zdanění některých digitálních služeb. Dle samotného návrhu (.pdf, str. 1, § 1) se jedná např. o cílení reklamní kampaně či poskytování dat o uživatelích.

Předkladatelem zákona, který má skutečně zavést 7 % zdanění (.pdf, str. 9, § 33) výše zmíněných služeb, je Ministerstvo financí, které zákon 5. září 2019 předložilo vládě. Vláda pak návrh dne 18. listopadu 2019 schválila (.pdf) a dne 27. listopadu 2019 jej předložila Poslanecké sněmovně.

Ve sněmovně pak proběhlo dne 22. ledna 2020 první čtení a návrh zákona byl přikázán k projednání (.pdf) rozpočtovým výborem, který však o návrhu dosud nerozhodl.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Proč v době, kdy nás neohrožuje ani do našich věcí nezasahuje žádná cizí moc a my máme jako stát i jako občané svůj osud poprvé po staletích skutečně ve vlastních rukách, máme tak málo důvodů k radostné spokojenosti. Tato slova zazněla přesně před 28 lety, v roce 1992 v novoročním projevu tehdejšího prezidenta Václava Havla. ČT24, 1. ledna 2020

Daná slova zazněla v prezidentském novoročním projevu Václava Havla 1. ledna 1992.

skrýt celé odůvodnění

Svůj třetí novoroční prezidentský projev přednesl Václav Havel 1. ledna 1992 na Pražském hradě. Řeč začínala následujícími slovy: „Milí spoluobčané, už delší dobu si kladu tuto základní otázku: proč v době, kdy nás neohrožuje, ani do našich věcí nezasahuje žádná cizí moc a my máme jako stát i jako občané svůj osud poprvé po staletích skutečně ve vlastních rukách, máme tak málo důvodů k radostné spokojenosti?“





Andrej Babiš

Andrej Babiš

Po sedmnácti letech nám agentura Moody’s zvedla rating nejvýš v historii, na úroveň Belgie. ČT24, 1. ledna 2020

V říjnu 2019 stouplo hodnocení úvěrové spolehlivosti ČR z úrovně A1 na Aa3, na stejné úrovni je také Belgie. Na úrovni A1 bylo Česko od roku 2002.

skrýt celé odůvodnění

Moody’s je mezinárodní ratingová agentura, která hodnotí úvěrovou spolehlivost zemí. Její hodnotící zpráva z října 2019 chválí v Česku vládní reformy podporující ekonomiku a poukazuje na zlepšující se rozpočtové ukazatele. Také je momentálně výhled ratingu Moody’s stabilní, což znamená, že v dohledné době nepředpokládá změnu ratingové známky. Aktuální úroveň úvěrové spolehlivosti v České republice je Aa3 stabilní (došlo ke zvýšení z A1 pozitivní), stejně jako v případě zmiňované Belgie.

Česká republika byla od listopadu 2002 hodnocena na úrovni A1, na kterou si polepšila z Baa1. Je tedy pravda, že agentura zvedla své hodnocení po 17 letech a stávající rating je také i nejvyšší v historii České republiky.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

V hrubém domácím produktu na hlavu jsme lepší než Portugalsko a Řecko a předehnali jsme i Španělsko. ČT24, 1. ledna 2020 !

Podle statistiky Světové banky Česká republika dosáhla v roce 2018 v HDP na obyvatele po přepočtu na kupní sílu 39 744 USD. Španělsko dosáhlo 39 715 USD, Portugalsko 33 415 USD a Řecko pouze 29 592 USD.

skrýt celé odůvodnění

Dle statistiky pocházející ze Světové banky je tento výrok pravdivý, jelikož se Česká republika v roce 2018 nacházela nad všemi zmíněnými zeměmi, přičemž novější data zatím nejsou dostupná. Ovšem našli jsme i jiné statistiky, které ukazují jiná čísla a přisuzují nám místo za Španělskem či na stejné úrovni.

Údaje ohledně hrubého domácího produktu na obyvatele v kupní paritě pocházejí ze statistiky OECD. Česká republika se v roce 2018 nacházela před Portugalskem i Řeckem s 40 442 USD. Španělsko je pak těsně nad námi s 40 542 USD. Data za rok 2019 zatím nejsou k dispozici.

Podle dat dostupných z Eurostatu z 1. prosince 2019 pak české HDP na obyvatele dosahuje 91 % průměru EU. Stejnou výši má i Španělsko. V případě Portugalska je to pak 77 a Řecka 68. Opět se jedná o údaje za rok 2018.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Máme nejnižší rozdíly mezi příjmy bohatých a chudých. ČT24, 1. ledna 2020

Česká republika patří mezi země s nejnižšími rozdíly v příjmech bohatých a chudých, ale podle nejaktuálnějších veřejně dostupných dat Slovensko Českou republiku překonává jak v Giniho koeficientu, tak v kvantilovém podílu.

skrýt celé odůvodnění

Rozdíl mezi příjmy bohatých a chudých můžeme měřit pomocí takzvaného Giniho koeficientu, který nabývá hodnot v intervalu 0–100, kde nula znamená dokonale rozdělené příjmy a sto znamená, že vydělává pouze jedna osoba a ostatní mají nulový příjem. Nejnovější data Giniho koeficientu pro Evropskou unii poskytuje Eurostat, a to pro rok 2018. Tehdy měla Česká republika hodnotu koeficientu 24 a pouze dvě země na tom byly lépe, a to Slovinsko (23,4) a Slovensko (20,9). Celoevropský průměr byl 30,9.

Další metoda měření rozdílu mezi příjmy bohatých a chudých je porovnání kvantilového podílu, který se vypočítá jako podíl mezi příjmem pětiny nejbohatších a pětiny nejchudších osob. I zde Česká republika patří mezi země s nejnižším rozdílem příjmů. Eurostat poskytuje data opět pouze k roku 2018. V roce 2018 pak nejmenší kvantilový podíl vykazovalo Slovensko (3,03), zatímco Česká republika byla na druhém místě s podílem 3,3 (což znamená, že nejbohatších 20 % mělo 3,3krát větší příjmy než nejchudších 20 %). Celoevropský průměr byl 5,17.

Nízký rozdíl mezi bohatými a chudými je v Česku stabilní už od roku 2005 (.pdf, str. 9).

Je důležité dodat, že ačkoliv si Česká republika vede dobře co se rozdílu mezi bohatými a chudými týče, tak podle zprávy (.pdf, str. 3) Evropské komise: „Obecně relativně nízká nerovnost a pokračující zvyšování životní úrovně zastírá prohlubující se regionální rozdíly“. Například HDP (.pdf, str. 9) na obyvatele je na severozápadě České republiky okolo 63 % průměru EU, zatímco v Praze je to 182 %.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Češi jsou také nejméně ohroženi chudobou a sociálním vyloučením. ČT24, 1. ledna 2020

Občanům České republiky hrozí chudoba a sociální vyloučení nejméně ze všech států Evropské unie, konkrétně 12,2 % obyvatel.

skrýt celé odůvodnění

V roce 2018 21,9 procentům obyvatel Evropské unie (110 milionů) hrozilo sociální vyloučení a chudoba. Česká republika byla v roce 2018 státem, ve kterém hrozila chudoba nejméně, konkrétně 12,2 % obyvatel.

V riziku chudoby a sociálního vyloučení (zkr. AROPE) jsou lidé, kteří jsou v riziku chudoby, tedy lidé, kteří mají pod 60 % národní mediánové mzdy. Dále to zahrnuje občany, kteří jsou v takzvaném materiálovém nedostatku, tedy že nejsou schopni zaplatit neočekávané výdaje, týdenní dovolenou mimo domov, jídlo obsahující maso nebo rybu každý druhý den, adekvátní vytápění domácnosti a další. Podrobnosti výpočtu tohoto indexu jsou dostupné na stránkách Eurostatu.

A nakonec AROPE zahrnuje lidi, kteří žijí v domácnostech s nízkou pracovní intenzitou. To jsou domácnosti, kde její členové v pracovním věku pracovali méně než 20 % z jejich celkového potenciálu během posledních dvanácti měsíců. Další detaily jsou opět k nalezení na stránkách Eurostatu. Do rizika chudoby a sociálního vyloučení jsou pak započítáni i ti lidé, kteří jsou přítomni ve více subkategoriích.

Riziko chudoby a sociálního vyloučení je jedním z hlavních indikátorů EU 2020 strategie, jejíž součástí je snížení množství obyvatel EU v této kategorii o 20 milionů. K tomu se váže i cíl České republiky, a to o 380 tisíc méně lidí vůči roku 2008. V roce 2018 bylo o 302 tisíc lidí méně v riziku chudoby a sociálního vyloučení než v roce 2008.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Máme nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii – 2,1 procenta. ČT24, 1. ledna 2020

Míra nezaměstnanosti v ČR se skutečně pohybuje kolem 2,1 % a zároveň je nejnižší v Evropské unii.

skrýt celé odůvodnění

Podle nejnovějších údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem byla míra nezaměstnanosti ve třetím čtvrtletí 2019 skutečně 2,1 %.

Zdroj: ČSÚ

Stejná čísla nalezneme i v datech Eurostatu za 3. čtvrtletí roku 2019. Míra nezaměstnanosti 2,1 % je zároveň skutečně nejnižší v celé EU.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Podle žebříčku od Deloittu, který posuzoval kvalitu života, je naše Česká republika nejen výš než Spojené státy, ale třeba i než Singapur nebo Izrael a suverénně nejlepší ze zemí V4. ČT24, 1. ledna 2020 !

Česká republika se v Indexu společenského rozvoje 2019 skutečně umístila před Spojenými státy, Singapurem i Izraelem. Zároveň se umístila na vyšší pozici než Polsko, Slovensko i Maďarsko.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš zde hovoří o tzv. mezinárodním Indexu společenského rozvoje (Social Progress Index), který každoročně sestavují americká nezisková organizace Social Progress Imperative a společnost Deloitte. V současné době Index porovnává údaje o společenském a ekonomickém rozvoji ze 149 zemí.

V roce 2019 se Česká republika umístila na 24. místě se ziskem 84,36 bodů ze sta možných. Pro srovnání uvádíme, že v roce 2018 obsadila (.pdf, str. 6) ČR 26. místo a získala 84,66 bodů. Mezi oblasti, ve kterých ČR získala největší počet bodů, patří základní lidské potřeby, jako je výživa, přístup k pitné vodě nebo třeba základní lékařská péče. Mezi oblasti s horším bodovým ohodnocením patří například přístup k vyššímu vzdělání nebo úroveň znečištění ovzduší.

žebříčku (.pdf) za rok 2019 se Česká republika skutečně umístila před Spojenými státy (26. místo), Singapurem (27. místo) a Izraelem (31. místo).

Česká republika rovněž zaujímá nejvyšší příčku v rámci zemí V4. Polsko se umístilo na 33. místě, Slovensko na 35. místě a Maďarsko na 39. místě.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Ze 36 hodnocených zemí OECD jsme desátí nejlepší v přehlednosti a stabilitě daňového systému. Před Rakouskem, Kanadou a také Německem. ČT24, 1. ledna 2020

Česká republika je 10. zemí v žebříčku daňové konkurenceschopnosti z 36 zemí OECD. Oproti minulému roku došlo ke zlepšení o 2 pozice. Tento žebříček měří, nakolik státy OECD dodržují 2 důležité aspekty daňové politiky: konkurenceschopnost a neutralitu. Stabilita ale zmíněna není.

skrýt celé odůvodnění

Tax Foundation zveřejnil žebříček daňové konkurenceschopnosti 36 zemí, které jsou členy OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika se umístila na 10. místě. Oproti roku 2018 si tak polepšila o 2 příčky. Zároveň se umístila před Kanadou, Rakouskem, Německem a Spojenými státy americkými. První místo a plný počet bodů získalo Estonsko, druhé místo obsadil Nový Zéland a třetí Lotyšsko. Na posledním 36. místě se umístila Francie.

Tento žebříček (Mezinárodní index daňové konkurenceschopnosti) je sestaven z pěti podkategorií (spotřební daně, daň z nemovitosti, daň z příjmů právnických osob, daň z příjmů fyzických osob a zacházení se zisky ze zahraničí). Zároveň tento index zkoumá více než 40 proměnných, které ovlivňují daňovou konkurenceschopnost států. Index se snaží změřit, nakolik systémy zemí OECD dodržují dva důležité aspekty daňové politiky: konkurenceschopnost a neutralitu.

Konkurenceschopnost s ostatními zeměmi je důležitá kvůli zahraničním investicím. Zahraniční investoři hledají země, kde by mohli investovat a kde by zároveň měli vysokou návratnost zisku, který by byl zatížen co nejmenšími daněmi.

Neutralitou je zde myšleno to, že systém země nedává přednost spotřebě před spořením, respektive že se systém snaží dosáhnout co nejvyššího výnosu s nejmenšími distorzemi ekonomiky.

Ve zdanění příjmů právnických osob se Česko umístilo na 9. místě. V dani z příjmu fyzických osob obsadilo 5. pozici a v kategorii mezinárodních daňových pravidel 6. pozici. V kategorii spotřební daně se však Česko umístilo na 34. místě a v daních z nemovitostí na 13. místě.

Podle americké studie je „zdaňování práce přehledné“. V posunu v žebříčku Česku také pomohlo zdanění podnikového zisku, které je pod průměrem OECD. Mezi nedostatky pak patří zdanění nemovitého majetku a jeho převádění a vysoké náklady na přípravu daňového přiznání.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý vzhledem k tomu, že Andrej Babiš nesprávně interpretuje metodologii Mezinárodního indexu daňové konkurenceschopnosti. Ani konkurenceschopnost, ani neutralitu, tak jak ji definuje Tax Foundation, nelze vykládat jako stabilitu daňového systému. Index měří zejména přitažlivost daňového systému pro investory, stabilitu systému v čase ale nezohledňuje.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

(...) na Evropské radě, kde sedí všichni premiéři a prezidenti Evropské unie, (...) tam, kde jsme odmítli povinné kvóty ilegálních migrantů a jejich přerozdělování (...) ČT24, 1. ledna 2020

Evropská rada je složena z hlav států EU či jejich předsedů vlád. V roce 2017 se představitelé států EU dohodli, že další přerozdělování imigrantů bude na dobrovolné bázi. V červnu 2018, kdy se summitu Evropské rady již účastnil Andrej Babiš, došlo k potvrzení této dohody.

skrýt celé odůvodnění

Evropská rada je složena z hlav států EU nebo jejich předsedů vlády, dále je členem předseda Evropské komise. Rozhoduje o směřování EU a jejích prioritách, ale nemá legislativní pravomoc.

K přijetí povinných kvót na přerozdělování migrantů došlo v Radě Evropské unie 22. září 2015, kde byly přijaty většinou států EU. Rada Evropské unie je složena po jednom z ministrů jednotlivých států, záleží na tom, které oblasti se jednání bude týkat. Rada EU má legislativní pravomoc a koordinuje politiky EU. Právě v Radě EU ministři ČR opakovaně upozorňovali na nedostatky kvót.

Vláda premiéra Sobotky vydala 5. června 2017 usnesení, v kterém pozastavuje „plnění veškerých činností vycházející z Rozhodnutí Rady (EU) č. 1601/2015 ze dne 22. září 2015“. Vydání tohoto usnesení je na stránkách Ministerstva vnitra zdůvodňováno takto: „Vzhledem k výraznému zhoršení bezpečnostní situace v EU a s ohledem na zjevnou dysfunkčnost systému relokací předložil ministr vnitra návrh usnesení o dalším postupu v realizaci relokací a přesídlování do ČR, které bylo dne 5. června 2017 schváleno vládou.“

V roce 2017, tedy ještě v době, kdy byl premiérem ČR Bohuslav Sobotka, se na Evropské radě odsouhlasilo, že veškeré změny v migrační politice EU budou muset být jednomyslně schváleny. V budoucnu tedy nemělo dojít přehlasování, jako tomu bylo v případě povinných kvót. Podpora povinných kvót v zemích EU klesala a vzhledem k tomu, že se výrazně snížilo množství přicházejících uprchlíků, dohodli se premiéři a hlavy států EU v červnu 2018, že další přerozdělování imigrantů bude na dobrovolné bázi. Zároveň došlo k potvrzení dohody z roku 2017 o nutném konsenzu (str. 4) zemí EU pro veškeré změny v migrační politice EU.

Je tedy nutné upozornit na to, že v červnu 2018, kdy se Andrej Babiš jako premiér ČR účastnil summitu Evropské rady, došlo pouze k potvrzení odhodlání opustit systém povinných kvót z října 2017, kdy ČR na summitu zastupoval tehdejší premiér Sobotka. Prvotní odmítnutí kvót, o kterém hovoří premiér Babiš, tedy proběhlo již v roce 2017. Jelikož předpokládáme, že když Andrej Babiš říká „jsme odmítli“, má na mysli Českou republiku, a nikoliv sebe jako premiéra, hodnotíme výrok jako pravdivý.