Demagog.cz

Andrej Babiš

Andrej Babiš (ANO 2011)

  • 355
  • 133
  • 112
  • 166

Výroky

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Xkrát jsem se vyjádřil, že nebudu chtít podporu pana Okamury, a to platí. Právo, 27. července 2019

Premiér Andrej Babiš vyloučil spolupráci s SPD minimálně třikrát. Poprvé se tak stalo při sestavování druhého vládního kabinetu. Sestavení společné vlády vyloučil také při listopadovém hlasování o nedůvěře a během současné vládní krize ohledně výměny ministra kultury Staňka.

skrýt celé odůvodnění

Poprvé odmítl současný premiér Andrej Babiš spolupráci s SPD při sestavování druhého vládního kabinetu po volbách v říjnu roku 2017 poté, co jeho první kabinet nezískal důvěru. Část poslanců za hnutí ANO by totiž spolupráci s SPD nepodpořila a hrozilo tak, že by vláda opět nezískala důvěru Poslanecké sněmovny. Hnutí ANO proto začalo znovu vyjednávat s představiteli ČSSD a nakonec sestavilo společnou vládu. Spolupráci s SPD však vyjadřoval podporu prezident Zeman.

V druhém případě se tak stalo při pokusu o vyslovení nedůvěry současnému kabinetu v listopadu roku 2018. Hlasování vyvolala opozice kvůli kauze Čapí hnízdo a možnému únosu premiérova syna. Předseda SPD Tomio Okamura údajně jednal s Babišem jednak o možnosti sestavení společné vlády v případě, že by kabinet hlasování o nedůvěře neustál, a jednak o možnostech prosazovat jejich stranický program. Babiš toto tvrzení ale popřel a uvedl, že nemá v plánu sestavovat nový kabinet společně s členy SPD. Vláda nakonec hlasování o vyslovení nedůvěry ustála.

Ve třetím případě se premiér Babiš zmínil o nepřípustnosti spolupráce s SPD během současné vládní krize ohledně odvolání ministra kultury Antonína Staňka a jmenování jeho nástupce. Bývalý ministr kultury Antonín Staněk rezignoval k 31. květnu 2019 v důsledku odvolání ředitelů Národní galerie a Muzea umění Olomouc a následné kritice těchto kroků. Prezident Miloš Zeman ale zpočátku odmítal Staňkovu demisi přijmout. Důvodem nepřijetí demise bylo podle něj to, že Staněk odhalil na Ministerstvu kultury závažná pochybení, a neměl by být proto trestán tlakem na odchod z funkce. Sociální demokraté však trvali na jeho odvolání a kvůli blokování této výměny zvažovali i odchod z vlády. Babiš posléze uvedl, že si odchod ČSSD z vlády nepřeje a že ho nepředpokládá. V této souvislosti označil spekulace ohledně možného nahrazení ČSSD členy SPD za nesmyslné.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Navyšujeme důchody a platy, investujeme, řešíme sucho, stavíme dálnice, zvyšujeme rodičovský příspěvek, stimulujeme ekonomiku. Právo, 27. července 2019

Vláda skutečně navyšovala důchody i platy. Státní investice se v absolutních číslech zvýšily. Vláda přijala určitá opatření ohledně sucha, byť jsou tato kritizována. Stavba dálnic probíhá. Zvýšený rodičovský příspěvek nebyl potvrzen, prošel ale prvním čtením ve Sněmovně.

skrýt celé odůvodnění

V červenci 2019 Sněmovna schválila zvýšení důchodů nad zákonnou valorizaci. Příští rok vzroste průměrný důchod o 900 Kč. Jednorázový doplatek tvoří 200 Kč, zbytek tvoří zákonná valorizace. K ní by došlo i bez zásahu vlády. „Důchody se podle zákona navyšují o polovinu růstu reálných mezd a o růst cen za sledované období. Průměrné navýšení ze zákona bude představovat příští rok kolem 700 korun. Příspěvkem, jak jej předpokládá vládní novela, vzroste průměrná penze o 900 korun. Příští rok by se tedy měla průměrná penze zvýšit na 14 358 korun, tedy o 6,7 procenta, uvádí Česká televize. Valorizace důchodů tak závisí na výši reálných mezd – tedy ekonomickém ukazateli, ve kterém vliv vládních opatření není zcela jednoznačný. Reálné mzdy rostou, protože roste ekonomika, a ekonomika je komplexní a poháněna mnoha faktory, z nichž je nemožné zcela izolovat roli vládních opatření.

Co se týká platů, ty může vláda svým rozhodnutím zvyšovat pouze ve sféře státních zaměstnanců, nikoli v soukromém sektoru. Andrej Babiš se odvolává přímo k růstu platů, nikoli mezd. Platy jsou definovány v zákoníku práce – plat je tak charakteristický tím, že zaměstnavatelem jsou veřejné instituce. Řídí se platovými tabulkami, ty jsou určeny zákonem a prováděcími předpisy. Celkové výdaje na platy zaměstnanců státu v roce 2018 vzrostly meziročně o více než 20 miliard. Tito státní zaměstnanci měsíčně dostali o 3 179 korun víc, toto navýšení je však podle vlády způsobeno vyšším vzděláním zaměstnanců či jejich delší praxí a nižší fluktuací. Platové tarify byly zvýšeny např. učitelům či vojákům. Od ledna 2019 se též zvýšily platové tarify, avšak opět nikoliv plošně – platové tarify zaměstnanců ve veřejných službách a správě o 5 %, v případě zdravotnických pracovníků vykonávajících nelékařská zdravotnická povolání (například sociální pracovníci a pracovníci sociální péče) o 7 %, u pedagogických pracovníků v regionálním školství o 10 %. Ministerstvo práce plánuje od ledna 2020 další zvýšení, tam však ještě není rozhodnuto.

Státní rozpočet pro rok 2019 skutečně počítá s investicemi ve výši 122 mld. Kč, což je o 32 mld. Kč více, než bylo rozpočtováno pro rok 2018. V absolutních číslech tak o pravdivosti výroku není pochyb. V absolutních číslech dochází k nárůstu investic pouze poslední tři roky, jak je vidět v tabulce (za poslední dva roky jde zatím jen o čísla ze schváleného rozpočtu). Investice jsou kapitálovými výdaji, můžeme tak sledovat jejich podíl na celkových výdajích státu. Zde můžeme od roku 2016 pozorovat stoupající tendenci, avšak předtím byly investiční výdaje v poměru k celkovým vyšší, vláda tedy relativně investovala více.

V oblasti řešení sucha zřídil stát komise pro sucho, které se budou zaobírat opatřeními v dobách sucha. Komise budou moci zakázat v době sucha povolené odběry vody nebo nařídit vlastníkovi vodohospodářského zařízení jeho zprovoznění. V červenci 2019 schválila tuto novelu vodního zákona vláda a dne 26. července předložila Poslanecké sněmovně. Lze tedy tvrdit, že vláda v této problematice podniká určité kroky, jejichž úspěšnost se ukáže až časem. Ministr životního prostředí rovněž uvolnil finanční prostředky ve výši 2,5 mld. korun pro boj se suchem. Tato opatření jsou však opakovaně kritizována jako nedostatečná či přímo chybná, a to jako opozicí, tak některými odborníky či komentátory.

Téma stavby dálnic je jedním z programových slibů této vlády, který máme zařazen v naší analýze vládních slibů. Z této analýzy také plyne, že V roce 2018 byly otevřeny čtyři kilometry nových dálnic a 26 km modernizované dálnice D1. Dále z mapové aplikace Ředitelství silnic a dálnic k 24. červnu 2019 vyplývá, že do roku 2021 je naplánováno zprovoznit celkem 114,5 km dálnic, z toho 51,9 km by měla být modernizace dálnice D1. V letech 2019–2021 by pak měla začít výstavba celkem 210,3 km dálnic, a z toho je v plánu zahájení modernizace 19,1 km dálnice D1. Kritiku v oblasti výstavby dálnic si vysloužil bývalý ministr Dan Ťok za své výroky během sněhové kalamity na dálnici D1 v prosinci 2018, za nedostatečnou výstavbu dálniční sítě nebo problémy ohledně tendru na provozovatele mýtného. 

Vláda také v květnu 2019 schválila zvýšení rodičovského příspěvku o 80 tisíc korun. V červenci 2019 vládní návrh podpořila Poslanecká sněmovna v prvním čtení. O konečném výsledku tak ještě není rozhodnuto.

Poslední položkou v Babišově výčtu úspěchů vlády je stimulace ekonomiky. Co se týká investic, zde vláda podniká rozdílné kroky – na jednu stranu přislíbila v rámci investičních pobídek rozdat přes 10 miliard korun, na druhou stranu bude vláda pravděpodobně schvalovat veškeré investiční pobídky do budoucna, což může přinést časové zdržení. Navíc na investiční nabídky nepanují stejné názory; podle některých subjektů se jedná o dotace, které křiví podnikatelské prostředí. Zároveň ekonomika funguje komplexně a přičítat tak úspěchy za dobrou hospodářskou situaci pouze vládě je přinejmenším problematické.

Premiér Babiš tímto výčtem proneseným v rozhovoru hodnotí úspěšnost současné vlády. Vláda zvýšila důchody o 200 Kč, zároveň dochází ke každoroční valorizaci. Ohledně sucha vláda podnikla zřízení komisí, výstavba dálnic pokračuje. Pokud měříme investice jako podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích, pak sice dochází k nárůstu ve výdajích plánovaných pro rok 2019, na konečný stav si však budeme muset ještě počkat. Rovněž se podíl investic jen pomalu dostává na úroveň, na které byl před krizí. Ohledně zvýšení rodičovských příspěvků není ještě definitivně rozhodnuto, prozatím však tento vládní návrh úspěšně prošel prvním čtením ve Sněmovně.







Andrej Babiš

Andrej Babiš

Dneska Senát a priori neřeší objektivně návrhy zákonů, většinu vládních návrhů odmítá. Právo, 27. července 2019 !

Ze 17 dosud projednaných návrhů zákonů, které předložila druhá vláda Andreje Babiše, jich Senát 12 schválil a 5 vrátil s pozměňovacími návrhy. Zamítnut nebyl žádný návrh.

skrýt celé odůvodnění

Druhá vláda Andreje Babiše byla jmenována 27. června 2018. Do dne vydání rozhovoru, tj. 26. července 2019, podala celkem 66 návrhů zákonů. Z těchto návrhů však prošlo celým legislativním procesem v Poslanecké sněmovně jen 21 z nich. Následně byly postoupeny Senátu, který hlasoval již o 17 návrzích. Čtyři zbývající mají být projednány na schůzi dne 14. srpna 2019.

Ze 17 zmíněných zákonů Senát 12 schválil a 5 vrátil s pozměňovacími návrhy, nezamítl žádný.

Zákony schválené Senátem:

Zdroj: psp.cz

Zákony, které Senát vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy

Zdroj: psp.cz

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Ten audit je velice zvláštní, je důvěrný a mají to všechna česká média i poslanci. Seznam Zprávy, 1. června 2019

V auditní zprávě Evropské komise se píše, že je tato zpráva zatím důvěrná. Kompletní znění této zprávy bylo zveřejněno některými médii.

skrýt celé odůvodnění

Tvrdí-li Babiš, že je auditní zpráva Evropské komise důvěrná, cituje ze samotné zprávy. V ní se na straně 2 píše, že dokud nebude ukončeno celé šetření, "tato zpráva by měla být považována za důvěrnou".

Vzhledem k tomu, že kompletní znění zprávy bylo zveřejněno některými médii, např. Hospodářskými novinami a Deníkem N již v pátek 31. 5., mají audit k dispozici česká média a poslanci.

Dodejme, že Babiš ve svém výroku uvádí i to, že audit je zvláštní. Tímto hodnotícím tvrzením se nezabýváme.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

V tom auditu se taky píše, že zpracovatelé auditu upozorňují, že konečné závěry se mohou od předběžných lišit. Seznam Zprávy, 1. června 2019

V auditu se opravdu píše, že zpráva je prozatímní a konečné závěry se mohou lišit.

skrýt celé odůvodnění

V auditu Evropské komise se na straně 2 píše: "Tato zpráva uvádí prozatímní nálezy, závěry a doporučení auditorů Evropské komise. Může být opravena s ohledem na připomínky a další informace obdržené od národních orgánů."

Andrej Babiš

Andrej Babiš

A to se přesně stalo 21. března 2017, kdy všude byly titulky, že kvůli tomu, že Faltýnek sedí v dozorčí radě Státního zemědělského intervenčního fondu, bude Česká republika vracet 22 milionů. Seznam Zprávy, 1. června 2019

V březnu roku 2017 česká media informovala, že z důvodu střetu zájmů Jaroslava Faltýnka bude Česká republika platit pokutu 22 milionů.

skrýt celé odůvodnění

Zmiňovaný střet zájmů Jaroslava Faltýnka se váže k dotaci 1,5 miliardy korun, kterou obdržel v letech 2014 a 2015 holding Agrofert. Zpráva Evropské komise uvádí, že Jaroslav Faltýnek (v té době člen představenstva Agrofertu) dohlížel na rozdělování těchto peněz coby člen dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Tímto se Jaroslav Faltýnek dostal do pozice, kdy měl na rozdělení těchto peněz jak profesní zájem jako člen dozorčí rady, tak i osobní zájem jakožto člen statutárního orgánu příjemce. Takové jednání je podle Petra Holuba, autora článku pro portál Echo24.cz (rozhovor pro ČT24, čas 5:40) považováno Evropskou komisí za střet zájmů.

Dne 21. března 2017 opravdu valná většina českých medií informovala, že Česká republika bude muset vracet 22 milionů jako pokutu za špatné rozdělení částky, například:

"Faltýnek byl podle Bruselu ve střetu zájmů kvůli dotování Agrofertu. EU žádá po Česku 22 milionů." Zdroj: ČT24

"Za Faltýnkův střet zájmů má ČR zaplatit 22 miliónů" Zdroj: Novinky.cz

"Pokuta 22 milionů? Stát o možném střetu zájmů věděl rok, legislativu měnit nechce." Zdroj: Lidovky.cz

Je nutné podotknout, že tento verdikt nebyl konečný a Česká republika nakonec částku 22 milionů platit nemusela.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

EK to šetřila a 31. srpna 2018 (rok a půl potom) konstatovala, že to šetřila a že nenašla pochybení a že žádný střet zájmů nebyl. ČR nic nevracela.
Seznam Zprávy, 1. června 2019

Evropská komise provedla mezi březnem 2017 a srpnem 2018 další šetření a následně zbavila Českou republiku povinnosti zaplatit pokutu v hodnotě 22 milionů korun.

skrýt celé odůvodnění

V březnu roku 2017 požádala Evropská komise Českou republiku o korekci ve výši 22 milionů korun. Tato pokuta byla udělena na základě údajného střetu zájmů Jaroslava Faltýnka ve vztahu k dotaci 1,5 miliardy korun, kterou obdržel v letech 2014 a 2015 holding Agrofert. Zpráva Evropské komise uvádí, že Jaroslav Faltýnek (v té době člen představenstva Agrofertu) dohlížel na rozdělování těchto peněz coby člen dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu (SZFI). Tímto se Jaroslav Faltýnek dostal do pozice, kdy měl na rozdělení těchto peněz jak profesní zájem jako člen dozorčí rady, tak i osobní zájem jakožto příjemce. Takové jednání je podle Petra Holuba, autora článku pro portál Echo24.cz (rozhovor pro ČT24, čas 5:40) považováno Evropskou komisí za střet zájmů.

Zpráva Evropské komise nebyla konečná, ale pouze prozatímní, a Česká republika podala obratem žádost o smírčí řízení. V srpnu 2018 bylo toto rozhodnutí s konečnou platností změněno a Česká republika byla zbavena povinnosti zaplatit dříve požadovaných 22 milionů korun. Podle konečného rozhodnutí Komise totiž dozorčí rada SZFI, jíž byl Faltýnek členem, nemohla ovlivnit přidělování jednotlivých dotací.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

V prosinci 2018 unikl vnitřní audit a hned to dostal levicový Guardian a Le Monde, také náhodička, tak tam se mluvilo o tom, že mám střet zájmů kvůli bruselským předpisům. Seznam Zprávy, 1. června 2019

The Guardian a Le Monde zveřejnili 1. prosince 2018 články s odkazem na tajné dokumenty Evropské komise, poukazující na propojení Andreje Babiše s Agrofertem.

skrýt celé odůvodnění

Několik minut před půlnocí z 30. listopadu 2018 na 1. prosinec 2018 se na webových portálech britského The Guardian a francouzského Le Monde objevily články poukazující na střet zájmů Andreje Babiše (levicová orientace těchto deníků, na kterou poukazuje Babiš, není předmětem této analýzy). Předpis Evropské unie stanovuje, že by politici a vládní činitelé neměli profitovat z evropských dotací, na které mají vliv. Novinové články se odkazují na neveřejné dokumenty, které má k dispozici Evropská komise. Skutečnost, že tyto deníky uveřejnily informace o možném střetu zájmů jako první a ostatní média se na ně v této kauze odkazují, svědčí o pravdivosti jedné části tvrzení Andreje Babiše.

Komise si nejdříve interně nechala zpracovat právní dokument, který na podzim 2018 unikl do výše zmíněných médií. Komise pak v polovině prosince (čas 1:16:20) oznámila, že by mohlo existovat propojení mezi Andrejem Babišem a Agrofertem a že se v lednu 2019 uskuteční audit. Tento dokument se tak pravděpodobně stal podnětem k vypracování plného auditu, který v květnu 2019 unikl na veřejnost.

A confidential European commission legal opinion seen by the Guardian concludes that Babiš is in a situation that qualifies as a conflict of interest', because public officials and politicians should not benefit from EU funds they ultimately control.“ Zdroj: The Guardian

Selon une note confidentielle, Andrej Babis est le principal bénéficiaire de trusts privés qui détiennent ses anciennes sociétés agroalimentaires.“ Zdroj: Le Monde

Citované pasáže poukazují na neveřejný status dokumentů sloužících jako zdroj informací o střetu zájmů Andreje Babiše.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Tento audit (z roku 2019 – pozn. Demagog.cz) vlastně mluví o střetu zájmů v ČR, má stejné argumenty jako Piráti a ta zkorumpovaná neziskovka Transparency International. Ta část, tu si myslím, že auditoři vůbec nepsali a že to psali nějaký český lidi. Seznam Zprávy, 1. června 2019

Návrh zprávy auditorů uvádí argumenty podobné těm, které uvádějí i Piráti nebo Transparency International. Také vychází ze stejných předpisů a zákonů. Nelze ale přisuzovat autorství jiným osobám. Korupce Transparency International není prokázána.

skrýt celé odůvodnění

Zpracovatelem auditu jsou specializovaní auditoři Evropské komise – Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku a Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování . Pro každý operační program musí být stanoven auditní orgán, který svá zjištění předkládá Komisi. Řízení a realizace auditů je z velké části přenesena na správní orgány na nižší a národní úrovni. Toto pro Českou republiku zajišťuje auditní orgán při Ministerstvu financí.

Auditoři se v návrhu zprávy zaslané Evropskou komisí odkazují na evropskou směrnici č. 2015/849. Dle směrnice je tzv. beneficial owner (skutečný vlastník) správce, zřizovatel, ochránce anebo příjemce fondů. Andrej Babiš je tedy podle auditorů skutečným majitelem svěřenských fondů. Své závěry dokládají na stanovách svěřenských fondů a smlouvách se správci fondů. Konkrétní argumenty v návrhu uvádí, že fondy jsou ustavené pouze na dobu působení Andreje Babiše ve vládě. Dále, že správce fondů může být odvolán samotným Babišem anebo Radou protektorů, jejíž členové mohou být voleni i odvoláni taktéž současným premiérem. Kromě toho v ní on sám může mít hlas, pokud se zúčastní jejích schůzek. Zároveň je součástí Rady protektorů i manželka Andreje Babiše jako tzv. rodinný protektor. Bez přítomnosti rodinného protektora není rada protektorů usnášeníschopná. Po ukončení svěřenských fondů budou aktiva vyplacena Babišovi. Avšak i během jejich působení může mít zisk z fondů.

Podobné, ale ne zcela stejné důvody uvádí (.pdf, str. 5–8) i Transparency International (TI) v dokumentu, který zaslala Evropské komisi v září 2018. V něm uvádí důvody, proč je Andrej Babiš skutečným vlastníkem společnosti Agrofert, a tak porušuje unijní předpisy. TI však kromě směrnice č. 2015/849 vychází ze slovenského Registru partnerů veřejného systému a předpisů českého práva.

Organizace Transparency International je dle Andreje Babiše zkorumpovaná, protože je financovaná politiky, Bruselem a OLAFem (Evropský úřad pro boj proti podvodům). Ředitel TI David Ondráčka potvrzuje (cca 13:30–14:30) příjem financí ze strany Evropské komise nebo OLAFu. Jsou to však peníze v podobě grantů nebo projektů, které slouží na vzdělávací a analytické aktivity. Nejsou poskytovány na konkrétní kauzy.

Pirátská strana se také dlouhodobě domnívá, že v případu Andreje Babiše dochází ke střetu zájmů. Piráti tedy tvrdí, že Babiš je vlastníkem Agrofertu, zakladatelem svěřenského fondu a také člověkem, který má zisk z těchto fondů. Opírají se o zákon o mezinárodní spolupráci a také o slovenský rejstřík zmíněný i v dokumentu TI. Pirátská strana si také nechala vypracovat analýzu, která má potvrzovat porušování unijního i českého práva týkajícího se střetu zájmů. Tato analýza měla být poskytnuta i Evropské komisi.

Argumenty vysvětlující možný střet zájmů jsou podobné, avšak nelze tvrdit, že zprávu vypracovali jiní autoři než právě speciální auditorský tým EK.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Všichni udělali proti Babišovi „lex Babiš“. A já jsem podle „lex Babiš“ svěřil firmu do svěřenských fondů. Nic s tou firmou nemám, nejsem s ní v kontaktu. Seznam Zprávy, 1. června 2019

Pro přijetí návrhu novely zákona o střetu zájmů hlasovala většina poslanců. Na základě novely tohoto zákona svěřil Andrej Babiš své firmy do dvou svěřenských fondů. Podle návrhu auditní zprávy je však s těmito firmami stále v kontaktu.

skrýt celé odůvodnění

V srpnu 2015 byl podán návrh zákona, kterým se mění zákon o střetu zájmů č. 159/2006 Sb. 14. září 2016 členové vlády hlasovali o přijetí zákona. Ze 182 přítomných poslanců bylo pro přijetí novely 135 poslanců, proti hlasovalo 39 poslanců. Zákon byl schválen a v prosinci 2016 doručen prezidentu republiky k podepsání. Ten jej však nepodepsal. Poslanci definitivně schválili návrh novely zákona o střetu zájmů 11. ledna 2017. Ze 185 přítomných poslanců bylo pro přijetí zákona 129, proti 49. Všichni přítomní členové hnutí ANO hlasovali proti přijetí zákona. Pro přijetí zákona byli všichni členové ČSSD, KSČM, TOP 09, ODS a KDU-ČSL. Členové hnutí Úsvit se zdrželi hlasování a jedna poslankyně zůstala nepřihlášena. Proti hlasovalo i pět nezařazených poslanců a jeden se hlasování zdržel. Zákon byl vyhlášen 25. ledna 2017 jako zákon č. 14/2017 Sb.

V zákoně č. 14/2017 Sb. (Čl. I, §3 odst. 1) je uvedeno, že „veřejný funkcionář (kterým Andrej Babiš podle tohoto zákona je) je povinen zdržet se každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy ovlivnit výkon jeho funkce“. Tento zákon dále uvádí (Čl. I, § 4a) že „veřejný funkcionář uvedený nesmí být provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku ani společníkem, členem nebo ovládající osobou právnické osoby, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku“. Je také zakázáno (Čl. I, § 4b), aby „obchodní společnost, ve které veřejný funkcionář uvedený v nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti, se nesmí účastnit zadávacích řízení podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek jako účastník nebo poddodavatel, prostřednictvím kterého dodavatel prokazuje kvalifikaci. Zadavatel je povinen takovou obchodní společnost vyloučit ze zadávacího řízení. Zadavatel nesmí obchodní společnosti uvedené ve větě první zadat veřejnou zakázku malého rozsahu, takové jednání je neplatné“. Takové obchodní společnosti, ve které je veřejný funkcionář uveden, je také zakázáno poskytnout dotaci (Čl. I, § 4c).

Podle tiskové zprávy společnosti Agrofert všechny akcie společnosti Agrofert a SynBiol, které vlastnil Andrej Babiš, byly vloženy do dvou svěřenských fondů. Do fondu AB private trust I bylo vloženo 90 % akcií společnosti Agrofert a 100 % akcií společnosti SynBiol. Do fondu AB private trust II bylo vloženo zbylých 10 % akcií společnosti Agrofert.

Správcem fondu AB private trust I je Zbyněk Průša. Na fond dohlíží tříčlenná rada protektorů složená z Alexeje Bílka, Václava Knotka a Moniky Babišové. Správcem fondu AB private trust II je Alexej Bílek. Na fond dohlíží rada protektorů ve složení Zbyněk Průša, Václav Knotek a Monika Babišová. Monika Babišová je druhá manželka Andreje Babiše. Zbyněk Průša od roku 1999 zastával post předsedy představenstva a generálního ředitele DEZY, který spadá pod Agrofert, v roce 2014 nahradil Andreje Babiše jakožto předseda představenstva Agrofertu.  Alexej Bílek je právník, se kterým se Babiš podle serveru Hlidacipes.org přátelí od roku 1994. Právník Václav Knotek podle stejného zdroje působil v 16 Babišových firmách. Je jedním ze tří členů správní rady Babišovy Nadace Agrofert, kde kromě Knotka zasedá už pouze Babiš s manželkou Monikou. O Babišově úzké vazbě na Knotka svědčí například i skutečnost, že mu svěřil svoji plnou moc při zastupování na jednání svých firem.

V květnu 2019 Evropská komise vydala návrh auditní zprávy, podle které je Andrej Babiš už více než dva roky ve střetu zájmů, protože je stále v kontaktu se svými firmami. Podle zprávy Babiš ovládá dva svěřenské fondy a skrze ně má moc nad skupinou Agrofert.