Demagog.cz

Andrej Babiš

Andrej Babiš (ANO 2011)

  • 398
  • 138
  • 122
  • 169

Výroky

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Tam (na jednání Evropské rady, pozn. Demagog.cz), kde jsme prosadili, že naše průmyslová země, co má energetiku postavenou na hnědouhelných elektrárnách, protože potřebuje víc peněz na dosažení uhlíkové neutrality než ostatní země. Tam, kde jsme prosadili jádro (...) ČT24, 1. ledna 2020

Česká republika má nejvyšší podíl energie vyrobené z uhlí ze všech států EU a absolutně vyprodukuje více TWh za rok než ostatní státy EU s výjimkou Německa a Polska. Andrej Babiš opravdu na summitu Evropské rady lobboval za zachování jaderné energie v energetickém mixu ČR.

skrýt celé odůvodnění

Podle statistiky průmyslu vydané Českým statistickým úřadem 25. února 2019, která pracuje s daty z roku 2017, vidíme, že průmysl (.pdf, str. 2) má na hrubé přidané hodnotě v ČR podíl 31,7 %. Předseda ČSÚ označil Českou republiku za jednu z nejprůmyslovějších zemí Evropy. Průmyslová produkce se za rok 2018 zvýšila o 3 %, což je nadprůměrné oproti průměru Evropy.

Energetika v České republice opravdu stojí na uhelných elektrárnách. V roce 2018 (.pdf, str. 9) se uhlí podílelo na výrobě elektrické energie 46,8 %. Samotné hnědé uhlí se pak na výrobě elektřiny podílí 42,9 %. Na druhém místě je palivo jaderné se 34 %. Na opačném konci seznamu jsou větrné elektrárny s podílem 0,7 %. Vycházíme z dat z roku 2018, poněvadž Energetický regulační úřad vydá statistiky za rok 2019 později, během první poloviny roku 2020.

Co se týče peněz potřebných na dosažení neutrality, tak z hlediska energetiky jsou největším problémem právě uhelné elektrárny. Podle statistiky Smart Energy for Europe Platform (.pdf, str. 7), ve které jsou analyzovány jednotlivé státy EU za rok 2018 a jejich zdroje energie, je patrné, že některé státy mají podíl tepelných elektráren vyšší než jiné. Nejvíce energie vyjádřené v TWh vyrobené hnědouhelnými elektrárnami vyrobí Německo. Konkrétně 146 TWh. Na druhém místě je Polsko se 49 TWh. Česká republika je se svými 37 TWh na třetím místě.

Co se týče procentuálních poměrů, tak v následujícím grafu jsou vyjádřeny relativní hodnoty vyrobené elektrické energie z hnědého uhlí u 11 států EU, které hnědouhelné elektrárny provozují.

Z grafů je patrné, že produkce elektřiny z hnědého uhlí je v Česku velmi významná. Relativní hodnota dosahuje 43 procent, což je z jedenácti států provozující elektrárny tohoto typu nejvíce. Těsně za Českou republikou se nachází Bulharsko s 41 procenty, na opačném konci Finsko a Slovensko s procenty čtyřmi.

Na tzv. uhlíkové neutralitě se dohodly státy EU na summitu 12. prosince 2019. Dohoda hovoří o snižování emisí oxidu uhličitého, Česko a Maďarsko prosadily bod o jaderné energii, který umožňuje dosáhnout neutrality i pomocí výroby jaderné energie. Proti jádru bylo například Rakousko. Výjimku z celé dohody si prosadilo Polsko, jinak všechny státy EU se zavázaly k plnění závazků.

Premiér Babiš mluví pravdu v tom, že Česko je zemí průmyslovou, že je zemí energeticky závislou na hnědém uhlí a že opravdu loboval za jádro na summitu EU v prosinci. Je pravda, že Německo má vyšší absolutní hodnotu energie vyrobené z hnědého uhlí. Konkrétně 3,95 krát více. Je ale nutné zohlednit výši německé produkce a porovnat ji s velikostí německé ekonomiky.

Česká republika má nejvyšší relativní produkci elektrické energie z hnědouhelných elektráren. Relativně vzato tedy Česká republika skutečně vynaloží nejvíce prostředků na ukončení činnosti hnědouhelných elektráren.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Proto jsme sestavili Národní investiční plán – 20 tisíc projektů v hodnotě 8 tisíc miliard. Kompletní investiční potenciál naší země na příštích 30 let. ČT24, 1. ledna 2020

Vláda v prosinci 2019 představila Národní investiční plán na roky 2020–2050, který obsahuje dvacet tisíc projektů a investic v hodnotě osmi bilionů Kč. V jistém slova smyslu se jedná o seznam investičních možností a potenciálních investic.

skrýt celé odůvodnění

Takzvaný Národní investiční plán představil předseda vlády Andrej Babiš 16. prosince 2019.

Jedná se o nezávazný seznam plánovaných projektů a investic v hodnotě osmi bilionů korun. Celý dokument je volně dostupný na webových stránkách vlády. Můžeme se dočíst, že nejvíce z plánovaných investic má proběhnout ve sféře dopravy. Konkrétně se píše o 77,4 % z celkového objemu peněz (.pdf, str. 19), konkrétně se počítá s 6 biliony 154 miliardami korun. Naopak rezorty s nejmenšími sumami jsou resort zahraničí (4 miliardy) a úřad vlády (115 miliónů). Diskutované jsou rovněž plánované nové jaderné bloky. Konkrétně plánované rozšíření v Dukovanech v roce 2029 a zatím nespecifikované rozšíření v JE Temelín.

Celkem se v plánu setkáme se zmiňovanými dvaceti tisíci projekty. Jsou rozdělené podle rezortů a také podle krajů. Nejvíce plánovaných peněz je přiděleno u Jihomoravského kraje, bezmála 703 miliard (.pdf, str. 217). Na opačném konci seznamu je kraj Karlovarský, kde je uvedeno 47 miliard 145 milionů korun (.pdf, str. 175).

Rovněž je pravdivé, že tzv. Národní investiční plán operuje s horizontem třiceti let, konkrétně 2020 až 2050.

Otázce investic jsme se věnovali například v nedávném ověření výroku exministra financí Miroslava Kalouska. Je zde uvedeno, že výše státních investic v roce 2019 (.pdf, str. 24) dosáhla 122,3 miliardy Kč a v roce 2020 se počítá se 135 miliardami. Když pomocí jednoduché matematiky vydělíme zmiňovanou částku 8 bilionů číslem 30 (30 zmiňovaných let), tak dostaneme číslo 267 miliard. Tolik by musel stát uvolňovat průměrně každý rok na tzv. kapitálové výdaje (=investice) z rozpočtu. Což je drasticky více, než vláda investuje v dnešní době.

Ovšem pojem „investiční potenciál“ v tomto slova smyslu můžeme chápat i jinak. Národní investiční plán vychází z tzv. Mapy investičních preferencí, která je popsaná na straně 14. V praxi byla oslovena jednotlivá ministerstva, obce, města, kraje a jejich organizace, které měly deklarovat své investiční potřeby. Podmínkami byla velikost projektu a dlouhodobost dopadu. Na straně 16 je popsán mechanismus výběru a realizace projektů. A také financování, u kterého je uvedena nutnost hledat nové zdroje. Za kritický je také považován nedostatek financí.

Termín „investiční potenciál“ si tedy můžeme vyložit jako „možnost investice“. V praxi se můžeme na Národní investiční plán dívat jako na seznam možných realizovatelných projektů a investic. A v tom případě dáváme premiéru Babišovi za pravdu.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Po 12 letech významně navyšujeme rodičovský příspěvek (...). ČT24, 1. ledna 2020

Rodičovský příspěvek se od 1. ledna 2020 zvyšuje o 80 tisíc, z 220 tisíc na 300 tisíc korun. Je to první zvýšení od roku 2007. Návrh na zvýšení prošel v uplynulém roce Sněmovnou, 19. prosince 2019 ho podepsal prezident a 31. prosince byl vyhlášen ve Sbírce zákonů.

skrýt celé odůvodnění

Od 1. ledna 2020 se skutečně zvyšuje rodičovský příspěvek, a to jeho celková výše z 220 tisíc na 300 tisíc korun (a na 450 tisíc korun pro vícerčata). Zároveň se zvyšuje také měsíční limit pro čerpání příspěvku pro rodiny, které nedoložily příjem, a to ze 7 600 na 10 000 Kč. Nárok na čerpání příspěvku nadále zaniká, když dítě dosáhne věku 4 let, nebo v případě, že rodič vyčerpá celkovou částku 300 000 Kč.

Příspěvek navyšuje novela zákona o státní sociální podpoře, která během roku 2019 prošla Sněmovnou. Vláda ji Sněmovně předložila v květnu, 6. listopadu zákon prošel třetím čtením, následně ho Senát s pozměňovacími návrhy vrátil do Sněmovny, která ho ale schválila v původním znění a 19. prosince byl zákon podepsán prezidentem. 31. prosince 2019 byl zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 363/2019 Sb.

Naposledy byl rodičovský příspěvek zvýšen v roce 2007. Lednové zvýšení tedy přichází již 13 let po tom posledním. Výrok přesto uznáváme jako pravdivý, protože návrh vláda předložila již v květnu minulého roku, a vláda tak pracovala na jeho zvýšení v době, kdy to od posledního zvýšení bylo 12 let.

Rodičovský příspěvek jako takový se vyplácí od roku 1990. Ve své první podobě se vyplácely pevně stanovené částky. Od roku 1995 se částka vypočítávala podle životního minima. Státní rodičovský příspěvek se dlouhou dobu nezvyšoval. Nejvíce dramatické zvýšení se konalo v roce 2007, kdy vláda Jiřího Paroubka rodičovský příspěvek více než zdvojnásobila. Roku 2007 byl systém nastaven tak, že výše příspěvku činila 40 % průměrné mzdy za předminulý rok. Od roku 2008 je částka opět fixní s možností výběru po dobu 2 až 4 let.

(Zdroj: iRozhlas)

V roce 2007 byl průměrný měsíční rodičovský příspěvek 7 582 Kč. Když započítáme míru inflace, tak na stejnou hodnotu peněz bychom v roce 2018 potřebovali korun 9 359. Průměrný příspěvek (přepočtený na jeden měsíc) má v roce 2020 být 9 677 korun (při započtení predikované inflace by tak průměrný příspěvek v roce 2020 měl být nepatrně nižší než v roce 2007). Je pravda, že i přes míru inflace k žádné valorizaci od roku 2007 nedošlo. Mezi lety 2007 a 2011 byl průměrný příspěvek 7 600 korun a od roku 2011 dodnes je to bezmála 7 100 korun.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

(...) schválili jsme sdílené pracovní místo pro matky, aby se brzy mohly vrátit do práce. ČT24, 1. ledna 2020

Vláda před Vánocemi roku 2019 schválila návrh novely zákoníku práce, který nově zavádí možnost sdíleného pracovního místa. Toto opatření má podle vlády pomoci především rodičům s malými dětmi, aby si mohli flexibilněji rozvrhnout práci.

skrýt celé odůvodnění

Sdílené pracovní místo nově právně ukotvuje (.pdf, str. 1) vládou schválený návrh novely zákoníku práce. Sdílené pracovní místo umožňuje (.pdf, str. 13), aby se dva nebo více zaměstnanců, kteří mají stejnou pracovní náplň a kratší pracovní dobu, dohodlo se zaměstnavatelem a dělilo se o jednu pracovní pozici. Zaměstnanci si tak mezi sebou na základě vzájemné dohody budou rozvrhovat (.pdf, str. 13) pracovní dobu do směn.

Podle důvodové zprávy (.pdf, str. 37), kterou vláda předložila k návrhu zákona, má úprava přinést větší flexibilitu do pracovněprávních vztahů s cílem sladění rodinného a pracovního života. Má tedy pomoci rodičům s malými dětmi, využívat ho ale mohou i ostatní, kteří nechtějí pracovat na úplný úvazek, například senioři či osoby, které pečují o blízkého.

Tato novela zákoníku práce je k 3. lednu 2020 ve fázi vládního návrhu předloženého Sněmovně. Sněmovnou zatím neprošla a sdílené pracovní místo tak (na rozdíl od ve stejné větě zmiňovaného zvýšení rodičovské příspěvku) zatím nebylo zavedeno. Vláda návrh novely schválila na posledním jednání vlády roku 16. prosince 2019 a 2. ledna 2020 byl předložen Sněmovně, kde zatím čeká na své projednání jako tisk 689.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

77 procent celého investičního plánu tvoří dopravní infrastruktura. ČT24, 1. ledna 2020

Národní investiční plán předpokládá od roku 2020 do roku 2050 realizaci projektů ve výši 8 bilionů Kč. Přes 6 bilionů, tedy 77,4 % plánovaných investic, by potom mělo připadnout právě resortu dopravy.

skrýt celé odůvodnění

Národní investiční plán (NIP) je souhrnem plánovaných investic od roku 2020 do roku 2050. Čítá nad 20 tisíc potenciálních investičních projektů napříč resorty, přičemž výše investic by dle statistik NIP měla dosáhnout částky 8 006 549 mil. Kč. Jeho plné znění lze nalézt zde.

Dle stejných výpočtů NIP (str. 19–20) by mělo z výše uvedené částky připadnout Ministerstvu dopravy 6 154 345 mil. Kč. NIP se v této věci soustředí primárně na modernizaci dálnic, železnic a výstavbu obchvatů. Celkové procento těchto investic tvoří 77,4 %, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Od mého vstupu do vlády jsme zatím otevřeli 91 kilometrů nových dálnic a zahájili stavbu dalších 163 kilometrů. ČT24, 1. ledna 2020 !

Od roku 2014 bylo zprovozněno 70,1 km dálnic a modernizace D1 v délce 103,5 km. Zahájeno potom bylo pouze 113 kilometrů dálnic a navíc ještě dalších 60 km modernizací D1.

skrýt celé odůvodnění

V roce 2014 proběhly výstavby pouze v rámci modernizace dálnice D1. Jednalo se o úseky Šternov-Psáře (7,3 km) a Loket-Hořice (9,6 km). Dále byla zprovozněna mimoúrovňová křižovatka na dálnici D6 v úseku Praha-Pavlov. Dohromady se tedy jednalo o 16,9 kilometru.

V roce 2015 dle informací ŘSD bylo nově zprovozněno 5,2 km dálnic. 10. listopadu 2015 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 4,1 km v úseku Lubenec-Bošov na dálnici D6. Dále 31. prosince 2015 (.pdf, str. 4) o 1,1 km dostavení estakády v úseku Sedlice-Opatovice na silnici D35. Dalších 17,5 kilometru se modernizovalo na D1.

Rok 2016 přinesl výstavbu nových 12,4 kilometru na dálnici D8 v úseku Lovosice-Řehlovice zprovozněných 17. prosince 2016 (.pdf, str. 4). ŘSD pak uvádí ještě dalších 8,1 km modernizací na D1.

V roce 2017 pak přibylo 15,6 kilometrů nových dálnic. 21. srpna 2017 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 2,5 km v úseku Osičky-Hradec Králové na D11. 27. září 2017 (.pdf, str. 4) bylo otevřeno 3,2 km v úseku Borek-Úsilné na D3. 4. října 2017 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 4,8 km čtyřpruhové (směrově rozdělené) silnice, nahrazující předchozí dvoupruhovou, na D4 v úseku Skalka. Jako poslední v tomto roce ŘSD uvádí zprovoznění 5,1 km dálnice D3, a to 12. října 2017 (.pdf, str. 4) v úseku Veselí nad Lužicí-Bošilec. 20,3 kilometrů zabrala modernizace D1. Veškeré údaje za toto období lze nalézt zde.

V roce 2018 byly otevřeny pouze 3,8 km nových kilometrů dálnic. Jednalo se o úsek dálnice D7 u Postoloprt. Dalších 26,4 kilometrů připadlo potom modernizaci dálnice D1.

Rok 2019 byl na výstavbu o něco bohatší, nově zprovozněné úseky dálnic skutečně čítaly zhruba 34 kilometrů, jednalo se o tři úseky a jedno zprovoznění křižovatky. 24. června 2019 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 8,1 km v úseku Bošilec-Ševětín na dálnici D3. 10. září 2019 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno připojení odbočovacích pruhů křižovatky Olšany na dálnici D46. 10. prosince 2019 (.pdf, str. 4) bylo zprovozněno 10,7 km v úseku Ševětín-Borek na dálnici D3. Nakonec pak byl zprovozněn nový úsek dálnice D1 v délce 14,3 km v úseku Přerov-Lipník, a to 12. prosince 2019 (.pdf, str. 4).

Ačkoli mapová aplikace ŘSD uvádí ve statistikách modernizaci dálnice D1 jako součást nově otevřených dálnic, fakticky se o nový úsek nejedná. Premiérem uvedený výsledek, tedy 91 km nově otevřených dálnic, by ovšem neseděl ani v případě, že bychom ho počítali včetně modernizace D1. Bez modernizace to je za uvedené období 70,1 km. S modernizacemi by se jednalo o 159,3 km.

Zahájení stavby dalších 163 km dálnic se dá opět poměřit se statistikami uvedenými v mapové aplikaci ŘSD, a ani zde čísla nesedí. Bez modernizace bylo dle dostupných dat zahájeno 113,1 kilometrů dálnic. S modernizací by výsledek dosáhl 173,8 kilometrů, což je v rámci naší 10% tolerance.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť od Babišova vstupu do vlády po volbách v roce 2013 došlo k otevření nikoliv 91, ale pouze 70,1 km nových dálnic. Včetně modernizace D1 pak toto číslo činí 159,3 km. Nesedí ani druhé zmiňované číslo, za zmiňovanou dobu totiž bylo zprovozněno pouze 113,1 kilometrů nových dálnic. Pouze pokud bychom do této statistiky zahrnuli i zmodernizovanou dálnici D1, odpovídala by skutečnost výroku.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Jak říkal Alois Rašín, jsme malý národ, a proto musíme usilovat o to, abychom měli co nejvíce vzdělaných lidí. ČT24, 1. ledna 2020

Máme doklady o tom, že Alois Rašín měl zájem o rozvoj vzdělanosti, ale jestli je autorem tohoto výroku se nám nepodařilo ověřit.

skrýt celé odůvodnění

Že měl Alois Rašín, autor Prvního zákona československého státu a první československý ministr financí, zájem o vzdělanost a národní cítění, dokládá replika Aloise Rašína z nového dvoudílného filmu Rašín od Jiřího Svobody. V čase 36:42 zde postava Aloise Rašína pronesla: „Jsme malá země, až se zbavíme Rakouska-Uherska, budeme potřebovat muže i ženy. Vzdělané, sebevědomé a úspěšné lidi (...).“ Zda ale Alois Rašín podobný výrok pronesl i ve skutečnosti, se nám bohužel nepodařilo ověřit.

Je však pravdou, že Rašín zdůrazňoval důležitost vzdělání, jakožto nezbytného prostředku národní emancipace. Zároveň byl i členem Československé národní demokracie, která podporovala rozvoj vzdělanosti (.pdf, str. 10). Karel Hoch ve své knize Alois Rašín – jeho život, dílo a doba o Rašínových postojích uvádí (.pdf, str. 82–83):

„A tím více je tu nadějí, čím více nových dorůstajících reserv, čím více mužů vzdělaných a čestných, kteří touží sloužiti věci národní, čím více uvědomení mas, čím více kultury duchovní i hmotné, jíž nelze upírati ani politického uplatnění. Oficiální Rakousko je silné, ale ne tolik, aby mohlo trvale vzdorovati národu, jenž se bude mocně a opravdově domáhati věcí spravedlivých (...)“

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Nakupujeme nové izraelské radary a americké vrtulníky. ČT24, 1. ledna 2020

Během prosince roku 2019 došlo k podepsání mezivládních smluv prvně o nákupu izraelských radiolokátorů MADR a následovně 12 amerických vrtulníků.

skrýt celé odůvodnění

Dle tiskové zprávy (.doc) ministerstva obrany byla 5. prosince 2019 podepsáná mezivládní česko-izraelská smlouva o nákupu radiolokátorů systému MADR, které budou vyrobeny společností ELTA Systems Ltd., dceřinnou společností firmy Israel Aerospace Industries s průmyslovým zapojením českých firem Reita, a. s. a VTÚ, s.p.

Dne 12. prosince 2019 podepsali ministři obrany ČR a USA mezivládní smlouvu o nákupu 8 víceúčelových vrtulníků UH-1Y Venom a 4 bitevních AH-1Z Viper, které by měly být součástí výzbroje české armády do konce roku 2023. Tyto vrtulníky budou zhotoveny firmou Bell Textron Inc. a Textron Inc. se zapojením státních podniků LOM Praha a VTÚ a firem Ray Service, Aero Vodochody a VR Group.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

(...) jsme výdaje ministerstva obrany na příští rok navýšili na 75 miliard a počet vojáků stoupl na 25,5 tisíce. Jsme o dva roky napřed oproti dřívějším plánům. ČT24, 1. ledna 2020

Výdaje Ministerstva obrany jsou na rok 2020 skutečně navýšeny o 13,1 % na 75,5 mld. Kč. V AČR podle posledních statistik Ministerstva obrany slouží už 25 105 vojáků z povolání, k dosažení cíle pro rok 2025 stanoveného na 27 245 vojáků by mělo dojít nejpozději v roce 2023.

skrýt celé odůvodnění

Výdaje Ministerstva obrany ze státního rozpočtu na rok 2020 (.pdf, str. 6) činí 75 500 365 700 Kč. Jedná se o zvýšení o 13,1 % oproti roku 2019, kdy Ministerstvo obrany ze státního rozpočtu (.pdf, str. 5) dostalo 66 734 800 521 Kč. Podle Koncepce výstavby Armády České republiky 2030 (KVAČR, .pdf, str. 38) mají výdaje ministerstva růst i v následujících letech. V roce 2021 se počítá s růstem na 85,79 mld. Kč a výhledově v roce 2030 má rezort obrany optimálně disponovat 149,55 mld. Kč, tedy více než dvojnásobkem letošního rozpočtu.

Podle posledních dostupných statistik Ministerstva obrany (.xls) měla AČR k 1. lednu 2019 k dispozici 25 105 vojáků z povolání. Podle výše zmiňované KVAČR (str. 37) by měla mít armáda v roce 2020 k dispozici 22 955 vojáků z povolání. Tento plán tak již byl splněn v minulých letech (v roce 2016). Podle KVAČR má mít armáda v roce 2025 27 245 vojáků a v roce 2030 optimálně 30 tisíc vojáků z povolání.

Podle nejaktuálnějších informací AČR došlo v roce 2019 k náboru 1 892 vojáků z povolání. Pokud budeme vycházet z plánů obsažených v KVAČR (str. 37) a budeme předpokládat, že z aktivní služby ročně odchází 1500 až 1600 vojáků, tak v roce 2019 došlo k čistému náboru 292 vojáků a reálný stav k 1. lednu 2020 je tak 25 397–25 497 vojáků z povolání. KVAČR předpokládá roční nárůst o cca 800–900 vojáků, což by mělo vést k dosažení cíle pro rok 2025 nejpozději v roce 2023, tedy o dva roky dříve, jak uvádí Andrej Babiš.

Andrej Babiš

Andrej Babiš

Obnovili jsme stovky rybníků i tůní. ČT24, 1. ledna 2020

Výrok nelze jednoznačně ověřit, protože nejaktuálnější dostupné statistiky Ministerstva zemědělství jsou za rok 2017.

skrýt celé odůvodnění

Statistiky týkající se snahy státu o obnovu rybníků a dalších článků naší vodohospodářské soustavy jsou pravidelně vydávány na portálu Ministerstva zemědělství, eagri.cz. Dokumenty s názvem Modrá zpráva (Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky) jsou však k dispozici jen do roku 2017 (informace za roky od nástupu Andreje Babiše do funkce premiéra tak nejsou k dispozici). Nedostatek aktuálních a spolehlivých informací tak neumožňuje výrok Andreje Babiše ověřit.

Některá starší fakta (zpráva za rok 2017, .pdf, str. 77), však umožňují udělat si představu o stavu soustavy rybníků v ČR. V současnosti je v republice okolo 24 tisíc rybníků, přičemž celková plocha rybníků se mezi lety 2008 a 2017 zvýšila z 52 029 ha na 53 052 ha. V neposlední řadě je nutné zmínit vládní program 129 282 (Podpora výstavby, obnovy, rekonstrukce a odbahnění rybníků a vodních nádrží). Podle informací Ministerstva zemědělství (zpráva za rok 2017, .pdf, str. 86) byla v roce 2017 v tomto programu poskytnuta finanční pomoc 10 projektům.