Andrej Babiš

Oprava: Výrok byl původně hodnocen jako zavádějící. Po upozornění čtenářů jsme jej změnili na nepravdivý. Je faktem, že ve finále získala spol. IBM zakázku bez soutěže. Odůvodnění zůstalo zachováno v původním znění.

Je pravdou, že zakázka na EET prošla výběrovým řízením. Musíme ovšem dodat, že první kolo bylo zrušeno a ve druhém byla zakázka Generálním finančním ředitelstvím svěřena rovnou společnosti IBM bez veřejné soutěže. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

IBM získala celou zakázku až v druhém výběrovém řízení, neboť první, ve kterém zvítězila jiná společnost, ministerstvo financí zrušilo. Následující výběrové řízení již bylo bez uveřejnění, což dle zákona o veřejných zakázkách znamená, že zadavatel může bez soutěže vyzvat přímo k jednání jednoho či více dodavatelů.

V roce 2014 dosahoval státní dluh 1 663,7 mld. Kč. V říjnu 2017 je státní dluh ve výši 1610,1 mld. Kč, což tedy činí rozdíl 53,6 mld. Kč.

V roce 2013 (tedy v roce předcházejícím nástupu Andreje Babiše na ministerstvo financí) byl státní dluh 1 683,3 mld. Kč. Rozdíl oproti říjnu 2017 je 73,2 mld. Kč.

Z tiskové zprávy MFČR vyplývá, že průběžné plnění rozpočtu k poslednímu zářijovému dnu vykázalo přebytek 17,4 miliard korun. Znamená to, že k 30. září 2017 dosáhly příjmy 940,1 mld. Kč a výdaje činily 922,7 mld. Kč. Konečné saldo rozpočtu se ale ukáže až na konci roku 2017.

Andrej Babiš popisuje korektně odhad výběru, jak o něm informovalo ministerstvo financí. Uveďme, že nejsme schopni predikovat, zda bude naplněn. Nakolik přesně se na zvýšení výběru DPH podílí konkrétně EET, nejsme schopni určit.

Původní odhad výběru daní díky EET byl 4,3 mld. Kč. „Na základě dosavadního vývoje odhadujeme, že skutečný celoroční rozpočtový dopad EET na konci roku dosáhne více než 5 mld. Kč,“ uvádí ministerstvo financí.

Podle informací Generálního finančního ředitelství ze serveru iRozhlas vzrostl do konce května 2017 meziroční výběr DPH o 5,8 mld. Kč, dalších 8 mld. Kč vybraných na DPH je přisuzováno vyšší spotřebě.

Ministerstvo financí ve svém aktuálním pokladním plnění uvedlo, že za období leden až srpen 2017 získal stát na dani z přidané hodnoty prostřednictvím EET 2,7 miliardy korun. Celkově pak výběr DPH vzrostl o cca 10 %. Nedokážeme však korektně popsat, jaký je přesný přínos EET na výběr DPH.

Výběr daní je ovlivněn výrazně ekonomickým růstem, který Česká republika zažívá, vláda také podniká opatření ke zvyšování daní. Např. u DPH jde jednak o EET, ale také o kontrolní hlášení. Evidence tržeb ovšem pokrývá jen část celé DPH, nespadá do ní řada položek či služeb. Souhrnně je tedy velmi komplikované posoudit, nakolik právě zavedení evidence zvýšilo výběr v celé DPH. Naše hodnocení v této věci je tedy neověřitelné, není možné z naší pozice korektně a autoritativně určit, zda (resp. jak velký) vliv EET na zvýšený výběr DPH skutečně je.

Češi v roce 2016 vložili do sázek 196,4 miliard korun. Meziročně tento objem stoupl o 29 procent. Zároveň ale stoupl i objem vyplacených výher, a to také o 29 procent. Celkový objem vyplacených výher tak činil 157,1 miliard korun. Rozdíl těchto dvou částek (39,3 miliard korun) tedy znamenal hrubý příjem pro provozovatele loterií.

Nejoblíbenější mezi Čechy jsou zejména technické hry, nejčastěji automaty. Stále oblíbenější jsou ale i sázky na internetu. Nejvýznamněji pak vzrostly částky v oblasti internetových karetních turnajů a her.

Podle ministerstva financí se k poledni 2. října, tedy den a půl od spuštění účtenkové loterie, zapojilo kolem 70 tisíc uživatelů. Informace o počtu registrovaných účtenek bohužel nelze z veřejně dostupných zdrojů dohledat.

Na Slovensku byla účtenková loterie spuštěna v září 2013. Do dubna 2014 se do účtenkové loterie zapojilo zhruba 450 tisíc uživatelů, kteří registrovali asi 65 milionů účtenek v celkové hodnotě 774 milionů eur.

Za prvních osm měsíců jejího fungování (tedy asi do května 2014) bylo registrováno zhruba 100 milionů účtenek, tedy kolem 10 milionů účtenek měsíčně. Poté ale začal zájem o loterii opadat. V současné době Slováci zaregistrují necelé 3 miliony dokladů měsíčně. V roce 2016 (.pdf, str. 77) bylo na Slovensku do účtenkové loterie zaregistrováno přes 35 milionů pokladních dokladů. To vyplývá z výroční zprávy společnosti Tipos (slovenský ekvivalent české Sazky), která loterii organizuje a provozuje.

Nicméně, nepodařilo se nám dohledat konkrétní počet účastníků, kteří se na Slovensku do hry zapojují. Výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.

O vládním návrhu zákona o registračních pokladnách hlasovala Poslanecká sněmovna poprvé v únoru 2005, kdy byl návrh poslanci schválen. Mezi ty, kteří hlasovali pro přijetí, přitom patřil i Miroslav Kalousek. Ministrem financí byl tehdy Bohuslav Sobotka, Miroslav Kalousek byl „pouze“ poslancem vládní KDU-ČSL.

Přijetí návrhu zákona o registračních pokladnách bylo výsledkem koaliční dohody. Vedle registračních pokladen totiž existoval i návrh obsahující plošná majetková přiznání. Lidovci na to přistoupili a hlasovali pro zavedení pokladen výměnou za stažení majetkových přiznání.

V Senátu byl návrh zákona o registračních pokladnách zamítnut, následkem čehož putoval zpět do Poslanecké sněmovny. Poslanci návrh zákona v opakovaném hlasování v květnu 2005 schválili, přičemž i tentokrát hlasoval Miroslav Kalousek pro jeho přijetí.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Miroslav Kalousek skutečně opakovaně hlasoval pro přijetí zákona o registračních pokladnách, i když tak činil na základě koaliční dohody.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť to, jak Andrej Babiš zachází s jím vysloveným údajem, je ve skutečnosti hrou s čísly. Tento výrok jsme již ověřovali opakovaně, Babiš doposud používal číslo 604 miliard.

Andrej Babiš v souvislosti s výběrem 604 miliard navíc čerpá z výše uvedené tabulky, která je dostupná v PR materiálu (str. 9), jenž hodnotí jeho působení v čele ministerstva financí.

Lze pozorovat, že Babiš ve svém výroku vychází z informace, o kolik se celkově zvýšil výběr daní v jednotlivých letech oproti roku 2013. Ten tedy bere jako referenční.

Takové srovnání je ovšem manipulativní - Andrej Babiš totiž nesrovnává jednotlivé roky mezi sebou postupně podle toho, jak rostl výběr daní a pojistného, ale přičítá ke každému dalšímu roku znovu celý rozdíl mezi rokem 2013 a daným rokem, byť už v jednotlivých předchozích letech tento přírůstek jednou (nebo víckrát) započítal.

Každý další přírůstek v Babišově podání obsahuje již přičtený přírůstek z minulého roku. Např. za rok 2014 počítá s přírůstkem cca 53 miliard, v roce 2015 pak jde o 125 miliard. Těchto 125 miliard ovšem v sobě obsahuje i uvedených 53 miliard z roku 2014, nicméně Babiš/jeho tým je opětovně počítá jako nový nárůst.

Dodejme, že vycházíme-li z veřejně dostupných dat ministerstva financí, jsou údaje pro nárůst příjmů jiné, než jaké Babiš uvádí.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože Česká republika daně nadnárodním společnostem nenavýšila, sazba daně z příjmů právnických osob totiž zůstává stejná. Směrnice Rady Evropské unie (dále jen Rada), kterou Česká republika ještě netransponovala, pak reaguje na přesun aktiv do zemí mimo EU, kdy se z těchto aktiv bude povinně platit daň.

Od roku 2010 nedošlo na území České republiky ke změně sazby daně právnických osob. Od tohoto roku je základní sazba daně z příjmů právnických osob ve výši 19 %.

Co se týče nadnárodních společností, Rada v červenci 2016 schválila směrnici o pravidlech proti vyhýbání se placení daní ve státě, ve kterém právnická osoba působí. Společně s mezinárodní iniciativou proti daňové optimalizaci na úrovni OECD tak bojuje proti vyhýbání se daňové povinnosti nadnárodních korporací, přičemž si klade za cíl reformovat mezinárodní daňový rámec a zajistit, aby byly zisky nadnárodních společností odváděny tam, kde jsou vytvářeny.

Zejména článek 5 směrnice ukládá povinnost při přesunu aktiv, zejména prostřednictvím mateřských společností na území EU do dceřiných, které se nachází mimo území EU. Daně se tak nadnárodním společnostem nenavýšily, pouze musí nyní při přesunu svých prostředků do zemí mimo členské státy EU zaplatit v členském státě daň z přesunuté částky.

Ministerstvo financí k této směrnici pořádalo v březnu letošní roku veřejnou konzultaci, Česká republika však směrnici doposud netransponovala. Transponovat by ji pak podle znění samotné směrnice měla do konce roku 2018.

Ministerstvo financí (MF) opravdu pracuje na novém zákoně o daních z příjmů, který by měl nahradit současný zákon platný téměř 25 let a novelizovaný téměř 160krát. Výrok poslance Babiše tak hodnotíme jako pravdivý.

Současný zákon o daních z příjmů byl schválen ještě Českou národní radou v roce 1992, účinnosti pak nabyl 1. ledna 1993. Novelizován byl podle údajů Poslanecké sněmovny 157x, přičemž tři z novel byly zrušovací nálezy Ústavního soudu.

Co se týče nového zákona o daních z příjmů, MF na podzim loňského roku vyhlásilo veřejné konzultace k prvním řešením pro připravovaný nový zákon o daních z příjmů, ke kterým vypracovalo také souhrn řešení (.pdf). Podle náměstkyně Schillerové má ministerstvo za cíl návrh před volbami dokončit, jeho prezentaci chce však nechat až na dalším ministrovi.

V roce 2015 spustilo ministerstvo financí ve spolupráci s jím podřízeným Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových Mapu majetku státu. Z dat vyplývá, že úřad nalezl přes 25 tisíc nemovitostí zapsaných na neexistující subjekty či nedohledaných státních subjektů z dob minulého režimu a subjektů v konkursu nebo likvidaci. Obdobný počet nalezených nemovitostí potvrdila v rozhovoru pro ČRo Radiožurnál i ředitelka úřadu Kateřina Arajmu v září 2015.