Demagog.cz

Pavel Poc

Pavel Poc (ČSSD)

  • 11
  • 1
  • 2
  • 0

Výroky

Pavel Poc

Pavel Poc

V nové zemědělské politice se poměrně intenzivně snažíme, aby zemědělství neničilo krajinu. Ať už je to zastropování, greening nebo další podmínky. Seznam Zprávy, 15. května 2019

Společná zemědělská politika slouží k podpoře a rozvoji evropského zemědělství. Aktuální reforma SZP klade také důraz na ochranu životního prostředí, mimo jiné pomocí tzv. greeningu (ozelenění dotací) a omezení plateb pro velké podniky.

skrýt celé odůvodnění

Společná zemědělská politika je jednotnou evropskou legislativou, která se zabývá podporou a rozvojem zemědělství. Aktuálně platí reforma Společné zemědělské politiky pro roky 2014–2020, přičemž Evropská unie připravuje SZP platnou po roce 2020.

SZP v minulosti sloužila především k organizaci a financování zemědělství, postupně ale pomocí reforem cílí také na kvalitu potravin a ochranu životního prostředí.

Mezi významná opatření, přijatá aktuální reformou SZP (2014–2020), patří tzv. zastropování přímých plateb (dotací) pro velké zemědělce. Také se snaží o tzv. greening (ozelenění) plateb poskytovaných podnikům, a sice zavedením zemědělských postupů šetrných k životnímu prostředí, jako je diverzifikace plodin či určení minimální plochy trvalých travních porostů.

Evropská komise představila dne 1. června 2018 legislativní návrhy týkající se budoucnosti Společné zemědělské politiky spadající do víceletého finančního rámce 2021–2027.

Komise navrhuje postupné snižování přímých plateb přesahujících 60 000 EUR a povinné stanovení stropu (maximální částka 100 000 EUR na příjemce). Podle Evropské komise má zastropování vést k vyváženějšímu přidělování podpory a mělo by být prospěšné zejména středním a menším zemědělským podnikům (.pdf, str. 2).

Komise také předpokládá pokračující podporu ochrany životního prostředí. Na přímé platby se bude vztahovat posílená podmíněnost opatření, která jsou prospěšná pro klima a životní prostředí (.pdf, str. 2). Mezi požadavky by mělo patřit zachování půd bohatých na uhlík (ochrana mokřadů a rašelinišť), zajištění kvality vody a také střídání plodin místo diverzifikace. Zemědělci také budou mít možnost přispět k ochraně krajiny nad rámec minimálních podmínek a získají tak dodatečnou podporu.

Europoslanec Pavel Poc byl do Evropského parlamentu zvolen v letech 2009 a 2014. Působil jako místopředseda Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, kde se zabýval mimo jiné i zemědělskou politikou a ochranou krajiny.

Pavel Poc

Pavel Poc

Já jsem byl ten, kdo v Evropském parlamentu prosadil rezoluci týkající se mimo jiné zákazu glyfosátů. Seznam Zprávy, 15. května 2019

Pavel Poc je spoluautorem návrhu usnesení, které vyzývá Komisi a členské státy, aby neschválily žádné použití glyfosátu v zemědělství po 15. prosinci 2017.

skrýt celé odůvodnění

Pavel Poc je spoluautorem návrhu usnesení o návrhu prováděcího nařízení Komise, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh obnovuje schválení účinné látky glyfosát a mění příloha prováděcího nařízení (EU) č. 540/2011. Návrh žádá o přezkum posouzení rizik glyfosátu. Součástí návrhu je mimo jiné také výzva Komisi a členským státům, „aby především neschválily žádné použití glyfosátu v zemědělství po 15. prosinci 2017 zejména v případech, kdy k nezbytnému hubení plevele postačují systémy integrované ochrany rostlin“. Toto usnesení, které dále vyzývá k úplnému zákazu glyfosátů do 15. prosince 2022, bylo přijato 355 hlasy. Pavel Poc k tématu uvedl následující: „Rád bych, aby se Evropská komise zabývala škodlivými účinky této sloučeniny, které dosud nebyly posouzeny.“

Tisková zpráva parlamentu Evropské unie uvádí o herbicidu následující: „K zákazu glyfosátů, ochraně zdraví a životního prostředí, vznikla Evropská občanská iniciativa. Glyfosát má ničivé dopady na životní prostředí. Je vyvinut proto, aby plošně ničil rostliny. Je to i podle jeho vlastních producentů spolehlivý zabiják,' vysvětlila zástupkyně občanské iniciativy Franziska Achterberg poslancům během slyšení.“

Mezinárodní agentura OSN pro výzkum rakoviny (IARC) pak vydala v březnu 2015 stanovisko, že glyfosát pravděpodobně způsobuje u lidí rakovinu. Evropský úřad pro bezpečnost potravin ani Evropská agentura pro chemické látky s tím však nesouhlasí.

Pavel Poc

Pavel Poc

Kdybychom se podívali na statistiku onemocnění rakovinou, nebo jak se jak se vyvíjí degenerativní onemocnění, jak rostou počty onemocnění cukrovkou, jak se to posunuje k nižším věkovým kategoriím, tak si myslím, že ty statistiky velmi dobře existují a máme jimi podloženo to, že právě je třeba v těhletěch otázkách pesticidů a různých chemických látek, endokrinními disktruktory počínaje a dalšími věcmi konče, zasáhnout. Seznam Zprávy, 15. května 2019

Na základě údajů ze studií nebo od organizací zabývajících se těmito onemocněními lze usuzovat, že pesticidy a chemicky znečištěné prostředí přispívají k výskytu onemocnění. Zároveň je pravdou, že se zvyšuje výskyt cukrovky i rakoviny.

skrýt celé odůvodnění

Výskyt zhoubných nádorů v populaci opravdu roste, jak vyplývá z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Dokazuje to i následující graf:

Zdroj: ÚZIS ČR (.pdf, str. 7. Graf I).

Důvodem nárůstu je též zvyšující se věk populace, protože ve vyšším věku roste též riziko onemocnění. Zároveň je pravda, že narůstá výskyt rakoviny u dospívajících (ve věku 15–19 let), ročně dochází k nárůstu výskytů o 1–2 % (podle konkrétního typu nádoru).

Výskytů cukrovky je též v meziročních srovnáních více, jak opět ukazují data ÚZIS a následující graf.

Zdroj: ÚZIS ČR (.pdf, str. 10)

Diabetická asociace ČR uvádí, že v dětském věku je každoročně diagnostikována cukrovka zhruba 200 lidem. Pravděpodobnost výskytu onemocnění se opět zvyšuje ve vyšším věku. Nepodařilo se nám však dohledat konkrétní informace o tom, že by se onemocnění cukrovkou zvyšovalo u lidí v nižších věkových kategoriích.

Nyní se zaměřme na spojení mezi těmito onemocněními a chemikáliemi v prostředí.

Přímém vliv pesticidů a jiných chemických látek používaných v zemědělství na onemocnění typu rakoviny je obtížně posouditelný. Na základě informací (.pdf, str. 2) australské organizace „Cancer Council Australia“ je několik důvodů pro nedostatek důkazů v této oblasti. V první řadě neproběhlo velké množství studií a většina uskutečněných výzkumů byla založena na malém vzorku osob. Dále je nutné vzít v potaz možné vedlejší karcinogenní vlivy působící na obyvatelstvo a rozsáhlé množství chemikálií používaných k výrobě pesticidů (pozn. v druhé polovině 20. století se objem světové výroby chemických látek zvýšil více než padesátkrát a každý den se po celém světě registruje mnoho nových látek). Na základě těchto skutečností považuje Cancer Council Australia ustanovení přímé spojitosti mezi používáním pesticidů a vzniku onemocnění rakovinou za neopodstatněné.

Na druhou stranu je pravda, že některé instituce uznávají souvislost mezi zněčištěným prostředím a výskytem rakoviny: u nás je to například Česká onkologická společnost, která píše, že „dalšími možnými vlivy na rostoucí absolutní incidenci jsou vyšší výskyt fyzikálních a chemických karcinogenů, který je způsobený mimo jiné znečištěním životního prostředí. Uvádí, že zvýšený kontakt (např. u zemědělců) s agrochemikáliemi „byl spojen se zvýšeným rizikem vzniku maligních lymfomů a leukemií, ale i myeloidních maligních chorob či myelodysplastického syndromu i mnohočetného myelomu“.

Opravdu též existují studie, které naznačují spojení mezi použitím pesticidů a výskytem cukrovky. V roce 2018 byly zveřejněny výsledky dokládající vliv pesticidů na vývoj cukrovky u thajských farmářů, které je podle závěru autorů této studie v souladu s předchozími výsledky testů provedených na zvířatech. Tyto údaje jsou v souladu s dalšími studiemi provedených v minulých letech. Projekt vedený Dr. Ioanna Tzoulaki z londýnské Imperial College dokazuje, že kontakt s pesticidy zvyšuje riziko cukrovky o 61 %.

V Evropské unii je použití chemických látek a pesticidů upřesněno nařízením č. 1907/2006 (REACH) z roku 2006. Cílem nařízení REACH je zajistit lepší ochranu osob a životního prostředí před možnými riziky, jež chemické látky představují, a podporovat udržitelný rozvoj. Evropská agentura pro životní prostředí podotýká, že problém s pesticidy vychází z faktu, že v mnoha případech trvá dlouhou dobu, než je možné spolehlivě určit rizika spojená s danou látkou. Tento problém je dále prohlouben skutečností, že účinek mnohých látek se může projevit až za delší dobu.

Pavel Poc

Pavel Poc

70 % hmyzu dneska vymírá a přicházíme o ekosystémové služby, máme půdu, která už je spíš hydroponie než půda. Seznam Zprávy, 15. května 2019

Podle německé studie ubylo 76 % létajícího hmyzu v určitých chráněných oblastech Německa, nejde o číslo vztahující se k vymírání hmyzu obecně. Celkově je odhadován úbytek 40 % druhů hmyzu.

skrýt celé odůvodnění

Na vymírání hmyzu upozornila letos v dubnu studie publikovaná ve vědeckém časopise Biological Conservation, na kterou upozornil deník The Guardian. Jedná se o souhrnnou analýzu 73 vědeckých studií o úbytku hmyzu. Autoři v ní konstatují, že více než 40 % všech hmyzích druhů vymírá a třetina je v ohrožení. Hmyzí populace podle vědců vymírá tempem zhruba 2,5 % ročně, což znamená, že by do konce století mohl hmyz kompletně zmizet.

Úplné vyhynutí hmyzu by vedlo ke kolapsu ekosystému, zejména proto, že hmyz je jeho nepostradatelnou součástí a důležitým článkem, který poskytuje ekosystémové služby. Jako hlavní příčiny vymírání hmyzu uvádí vědci ztrátu biotopů. Tu způsobuje intenzivní zemědělství a urbanizace, znečištění půdy a vody pesticidy či hnojivy, invazivní druhy a změna klimatu.

Autoři v analýze mimo jiné upozornili na dlouhodobou studii publikovanou v roce 2017, která odhalila 76% úbytek v kategorii létajícího hmyzu v některých chráněných oblastech Německa. Tento výsledek ale nelze vztáhnout na celou hmyzí populaci.

Hydroponie znamená pěstování rostlin bez půdy, v zemědělství se termín užívá pro popis metody pěstování mimo reálnou zeminu pomocí živného roztoku. Pojem hydroponie ve výroku poslance Pavla Poce chápeme v tom smyslu, že zemědělská půda ztrácí živiny a úrodné vrstvy. To souvisí mimo jiné i s úbytkem hmyzu a celkovou klesající biodiverzitou. Na proměnu půdy a krajiny vlivem klimatických změn i nešetrného zemědělství upozorňují odborníci.

Ačkoliv opravdu dochází k dramatickému úbytku hmyzu, což má neblahý vliv na ekosystém i půdu, výrok hodnotíme jako zavádějící z důvodu chybně interpretovaného údaje v míře vymírání hmyzu.

Pavel Poc

Pavel Poc

Jak sociální demokracie na úrovni České republiky, tak i sociálně demokratická frakce v Evropském parlamentu a koneckonců i Evropská komise (…) my to máme v programu, má to v programu naše evropská frakce doplňovat všechny tyhlety aktivity (jako jsou směrnice EU) tím, že se budeme starat o to, co se děje s lidmi v tom regionu a nenecháme nikoho pozadu. To je zásadou. Seznam Zprávy, 15. května 2019

ČSSD ve svém programu deklaruje jak práva na ochranu životního prostředí, tak solidaritu v oblasti zaměstnanosti, sociální demokratická frakce se ve svém programu zabývá oběťmi uzavírání závodů přímo v regionu. Tématem se zabývá i Evropská komise.

skrýt celé odůvodnění

V dlouhodobém politickém programu ČSSD (.pdf, str. 5) je uvedeno, že je potřeba osvojit si přístup, v jehož středu bude příroda sama, ne člověk. Program však zároveň deklaruje solidaritu čili sounáležitost s těmi skupinami, jež jsou tak či onak sociálně hendikepovány svými životními podmínkami a jsou proto ohroženy sociálním poklesem, chudobou, případně i sociálním vyloučením. Proto se ČSSD zavazuje (pdf. str. 6) vytvářet důstojné podmínky pro různé skupiny obyvatelstva, včetně nezaměstnaných.

Sociálně demokratická frakce se ve svém programu zavazuje bojovat proti všem nejistým formám zaměstnání. Konkrétně podporují pracovníky v průmyslu, kteří se stali oběťmi uzavírání závodů a podnikají kroky v reindustrializaci a zajištění ochrany pracovníků před zneužíváním.

Tohoto problému si je vědoma i Evropská komise. V roce 2016 místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič uvedl, že zaměstnanci mohou přijít o práci, protože Evropa přechází na zelenou ekonomiku. Podle něj je potřeba starat se o lidi, kteří jsou ztrátou zaměstnání ohroženi. Ztráta zaměstnání může podle portálu Euractiv vést u propuštěných pracovníků k extremismu.  Podle Šefčoviče v současné době pracuje v průmyslových odvětvích, které usiluje o udržitelnost a environmentální odpovědnost, přibližně 9 milionů Evropanů, přičemž do roku 2030 očekává až 18 milionů pracovníků.

V listopadu 2018 Evropská komise přijala strategickou vizi klimaticky neutrální Evropy do roku 2050, jejíž součástí jsou investice do nových technologií, rozvoj průmyslové politiky a výzkumu a zároveň sociální spravedlnost pro spravedlivý přechod k lepšímu způsobu hospodaření. Maroš Šefčovič k tomu dodal, že žádný evropský region nezůstane kvůli změně hospodářství bez pomoci.

Dalším dokumentem, kde se Komise tématu dotýká, je Směřování k udržitelné Evropě. Pojednává o jednotlivých aspektech a budoucích výzvách pro udržitelnost (zajištění udržitelné spotřeby a výroby, budování odolné infrastruktury, podpora hospodářského růstu a zaměstnanosti), přičemž je zde brán ohled nejen na ekonomickou, ale i sociání stránku.

Evropská komise obě témata – enviromentální i sociální – reflektuje i ve svých Deseti prioritách na období 2015–2019. Jedna z nich se týká pracovních míst, hospodářského růstu a investic. Cílem této priority je „navýšit v celé Evropě investice a posílit tak hospodářství a tvorbu pracovních míst. V rámci plánu proto budou odstraňovány překážky pro investice, poskytováno poradenství ohledně potenciálních projektů a dány k dispozici finanční prostředky“. Druhá priorita se týká Energetické unie a opatření v oblasti změny klimatu a v ní vidí Komise opatření vedoucí k ochraně klimatu spíše jako příležitost: „rozumnější spotřeba energie a boj proti změně klimatu umožní vznik nových pracovních míst a hospodářský růst a přinesou investice do budoucnosti Evropy“.

Pavel Poc

Pavel Poc

Celé dopoledne jsem dneska strávil v sokolovském regionu, kde právě opatření ze strany Evropské unie, konkrétně systém emisních povolenek, v zásadě už dneska začíná připravovat lidi o práci. Seznam Zprávy, 15. května 2019

Významným zaměstnavatelem zatíženým emisními povolenkami je Sokolovská uhelná. Počet jejích zaměstnanců má sestupný trend, společnost však generuje zisk. Další firmy podléhající povolenkám zaměstnance nabírají. Dopad povolenek tedy není jednoznačně takový, jak popisuje Poc.

skrýt celé odůvodnění

Informaci o návštěvě Sokolovska se nám z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo ověřit. Je ale pravdou, že se Pavel Poc těmto problémům Sokolovska věnuje.

Emisní obchodování je nástroj motivující ke snižování emisí skleníkových plynů. Subjekty, které mají možnost redukovat emise s nižšími náklady, mohou uspořené emisní povolenky nebo jiné emisní kredity prodat těm, u nichž by taková redukce byla nákladnější. Nejvýznamnějším systémem emisního obchodování je European Union Emission Trading Scheme (EU ETS), kterého se jako členský stát Evropské unie účastní i Česká republika. Tento systém byl zaveden roku 2005, jeho podmínky pro znečišťovatele se výrazně zpřísnily od roku 2013 (.pdf, str. 2).

Ministerstvo životního prostředí eviduje (.xlxs) všechna stacionární zařízení v České republice, která jsou součástí Evropského systému emisního obchodování. Na okrese Sokolov se nám podařilo dohledat 5 takových provozů.

- Teplárna Vřesová (Sokolovská uhelná a.s.)
- Synthomer a.s. (Synthomer a.s.)
- Elektrárna Tisová a.s. (Od října 2016 je majitelem Sokolovská uhelná a.s., elektrárnu odkoupila od společnosti ČEZ)
- závod Nové Sedlo (O-I Manufacturing Czech Republic, a.s.)
- LIAPOR (Lias Vintířov, LSM, k.s.)

Dopady emisních povolenek na Sokolovsko se skutečně diskutují. Společnost Sokolovská uhelná usiluje o změnu systému placení a následného rozdělování finančních prostředků z emisních povolenek. Požaduje, aby se tyto peníze vracely zpět do regionu. Podle předsedy dozorčí rady společnosti Františka Štěpánka „v sokolovském regionu dojde k urychlení útlumu oboru, který byl po mnoho generací zcela dominantní. Vlivem zdražení emisních povolenek na úroveň přesahující 20 EURO za jednu povolenku dosáhne v následujících letech platba za Sokolovskou uhelnou úroveň 2,5 miliardy Kč ročně.

Společnost Sokolovská uhelná zároveň podle zprávy o hospodaření za rok 2017 (.pdf, str. 38) zaměstnávala 3 101 tisíce pracovníků, což z ní dlouhodobě činí jednoho z největších zaměstnavatelů (.doc, str. 3) v Karlovarském kraji. V rámci skupiny Sokolovská uhelná zaměstnávají dceřiné společnosti dalších asi 500 lidí (.pdf, str. 38). Sokolovská uhelná dokonce tvrdí, že útlum těžby se dotkne až 15 tisíc obyvatel regionu.

Součástí obchodování s emisemi je také sklářský závod Nové sedlo, který zaměstnává přibližně 200 lidí. Podle ředitele sklárny zaměstnanci spíše chybí, než že by bylo třeba propouštět. U závodu firmy Synthomer se nám nepodařilo dohledat informaci o počtu zaměstnanců, aktuálně ale hledá několik kvalifikovaných zaměstnanců na různé pozice. Také společnost Lias Vintířov shání zaměstnance na volná místa, od pracovníků ve výrobě po mistry, prodejce nebo řidiče.

Lze vyvodit, že emisní povolenky finančně zatěžují významného zaměstnavatele na Sokolovsku, Sokolovskou uhelnou. Emisní povolenky snižují konkurenceschopnost uhlí a tepla a elektřiny vyrobených z uhlí, což jsou hlavní obchodní aktivity společnosti. Toto ztížení podnikatelské činnosti, kdy firma musí doplácet za negativní externality svého podnikání, by logicky mohlo mít nepříznivý dopad na zaměstnanost. Na druhou stranu sama Sokolovská uhelná v poslední dostupné zprávě o hospodaření (.pdf, str. 38) uvádí, že meziročně se počet zaměstnanců společnosti snížil jen o 35 a důvodem byl především nedostatek pracovníků na trhu práce. Jedná se však s o významný propad oproti létům 2013 a 2014, kdy firma zaměstnávala (.pdf, str. 4) 3 856, respektive 3 570 lidí. Mezi léty 2013 a 2017 tak došlo k poklesu o 753 pracovníků. To je pokles o takřka pětinu.

Zaměstnanost v těžbě a zpracování uhlí na Sokolovsku klesá. Tento sektor je zatížen systémem emisních povolenek. Není ale zřejmé, jak důležitým faktorem jsou emisní povolenky a jakou roli hrají další skutečnosti, jako je např. zvyšování produktivity práce nebo vývoj cen a poptávky. Firma Sokolovská uhelná je zároveň schopna generovat zisk, který byl např. za rok 2017 (.pdf, str. 45) 526 841 000 Kč po zdanění. Tato skutečnost nenasvědčuje tomu, že by firma byla nucena propouštět. Firmy Synthomer a.s. a Lias Vintířov hledají nové zaměstnance. To je ostatně i případ Sokolovské uhelné.

Tři „menší“ firmy, které na Sokolovsku podléhají systému emisních povolenek, by tedy rády najaly více zaměstnanců. Propad počtu zaměstnanců zažil v posledních letech největší zaměstnavatel v regionu ovlivněný emisními povolenkami, Sokolovská uhelná. Sokolovská uhelná je však schopná produkovat poměrně vysoký roční zisk, není tedy zřejmé, že by propouštění bylo způsobena špatnými ekonomickými výsledky firmy, a tyto případné špatné ekonomické výsledky byly navíc důsledkem emisních povolenek.

Pavel Poc

Pavel Poc

A ještě pan Polčák sedí v ENVI (kromě Konečné a Poce, reakce na Kolaju, pozn. Demagog.cz). Seznam Zprávy, 15. května 2019

Pavel Poc správně poznamenal, že kromě něj a Kateřiny Konečné je náhradníkem ve výboru Stanislav Polčák. Doplňme, že stálým členem ve výboru ENVI je ještě Jiří Maštálka.

skrýt celé odůvodnění

Evropském parlamentu jsou zvolení poslanci rozděleni do 20 specializovaných stálých výborů. Tyto výbory například přijímají zprávy, kterými přispívají k obsahu legislativních návrhů, navrhují pozměňovací návrhy a dohlížejí na ostatní orgány a instituce EU. Výbory jsou tvořeny 25 až 73 řádnými členy a stejným počtem náhradníků. Parlament může také zřizovat podvýbory a zvláštní dočasné výbory s konkrétním zařazením. Má rovněž pravomoc vytvářet vyšetřovací výbory zkoumající případy údajného porušování právních předpisů EU.

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) má na starosti agendu týkající se politiky v oblasti životního prostředí a opatření pro ochranu životního prostředí (například změny klimatu, znečištění ovzduší, nakládání s odpadem a jeho recyklace aj.). Dále obstarává agendu v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti potravin (například označování potravin, hygienické kontroly potravin a systémů jejich výroby aj.).

Europoslanec Pavel Poc v debatě reaguje na výrok Marcela Kolaji, který uvedl, že českými europoslanci, kteří mají zastoupení ve výboru ENVI, jsou pouze Pavel Poc a Kateřina Konečná. Mezi české členy výboru ENVI skutečně patří Pavel Poc, který zastával funkci místopředsedy tohoto výboru až do začátku roku 2017, i Kateřina Konečná. Stálým náhradníkem ve výboru je český europoslanec Stanislav Polčák, kterého Pavel Poc doplnil v reakci na výrok Marcela Kolaji. Ve výboru také působí Jiří Maštálka, kterého nezmínil ani jeden z těchto účastníků debaty. Maštálka je členem tohoto výboru od roku 2018.

Pavel Poc

Pavel Poc

Když se budete bavit s ODS, tak vám řekne, že reforma (Evropské unie, pozn. Demagog.cz) je udělat dvourychlostní Evropskou unii. Seznam Zprávy, 15. května 2019

ODS souhlasí s konceptem různé hloubky integrace v rámci EU. (Není to však jediná navrhovaná změna.)

skrýt celé odůvodnění

Ve čtvrtém bodu svého programu pro volby do Evropského parlamentu ODS uvádí: „EU nemusí směřovat ve všem k jednomu společnému cíli, ale měla by fungovat flexibilně. Budeme posilovat možnosti členských států uzavírat praktická partnerství a volit si takovou hloubku integrace, která jim nejlépe vyhovuje. Oblastí, na jejímž rozvoji je žádoucí, aby se podílely všechny členské státy rovným dílem, je společný trh.“ Koncepce „vícerychlostní“ Evropy však není jedinou navrhovanou reformou, mezi další návrhy patří snaha o redukci byrokracie nebo větší flexibilita národních vlád při rozhodování o využití peněz z EU.

O flexibilní integraci mluvil v Českém rozhlase v březnu tohoto roku také předseda ODS Petr Fiala. „Představujeme si Evropu, která bude dobře fungovat, která toho bude dělat méně, ale bude to dělat efektivněji, a která opustí ideu, a to je velmi podstatné, že všichni musí dosahovat stejného stupně integrace. Naopak mluvíme o flexibilní integraci, aby všichni nemuseli přijímat všechno a ve stejném čase." (čas 2:23)

K otázce evropské integrace se krátce po vzniku smlouvy o užší spolupráci mezi Německem a Francií vyjádřil v lednových Událostech komentářích i lídr kandidátky ODS Jan Zahradil. Na otázku, zda by měla Česká republika následovat Německo a Francii na cestě k hlubší integraci, odpověděl: „Každá z těchto zemí má svoje ambice. A já znovu říkám, my jim v tom určitě nechceme a ani nemůžeme bránit. Otázkou pro Českou republiku je, jestli je v něčem takovém bude chtít následovat. Já tady za sebe a za svoji politickou stranu říkám, že pokud by tady vznikalo tvrdé jádro, my jsme proti tomu, aby do něj Česká republika vstupovala, protože suverenitu v oblasti daňové, bezpečnostní, ale i fiskální, třeba i v oblasti azylové politiky, si prostě chceme uchovat a myslíme si, že by to měly být ústavní orgány České republiky, které o těchto věcech budou rozhodovat.“ (čas 3:30)

Pavel Poc

Pavel Poc

Jestli Evropská unie bude aktivnější v otázkách zdravotnictví, což bohužel nemůže, protože je to kompetence členských států. Seznam Zprávy, 15. května 2019

EU nedefinuje zdravotní politiky ani organizaci a poskytování zdravotních služeb a lékařské péče. Může však pomocí svých opatření doplňovat národní politiky a podporovat spolupráci mezi členskými zeměmi v oblasti veřejného zdraví.

skrýt celé odůvodnění

Evropská unie (EU) má na základě Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU, jedna ze zakládajících smluv EU) tzv. sdílenou pravomoc (.pdf, str. 18, 19, čl. 4) v otázce bezpečnosti veřejného zdraví, pouze však v rámci mantinelů vymezených v SFEU (EU tedy v této oblasti může jednat spolu s členskými státy na základě principu subsidiarity). Pravomoce Evropské unie v oblasti veřejného zdraví pak blíže specifikuje čl. 168 SFEU (.pdf, str. 89–91):

Činnost Unie doplňuje politiku členských států a je zaměřena na zlepšování veřejného zdraví, předcházení lidským nemocem a odstraňování příčin ohrožení tělesného a duševního zdraví. Tato činnost zahrnuje boj proti nejzávažnějším chorobám podporou výzkumu jejich příčin, přenosu a jejich předcházení, jakož i zdravotnické informace a zdravotní výchovu a sledování vážných přeshraničních zdravotních hrozeb, včasné varování před nimi a boj proti nim, píše se v prvním odstavci smlouvy.

Unie podněcuje spolupráci mezi členskými státy v oblastech uvedených v tomto článku a případně podporuje jejich činnost. (...) Ve spojení s Komisí koordinují členské státy mezi sebou své politiky a programy v oblastech uvedených v odstavci 1,pokračuje dokument ve druhém odstavci.

Dle čtvrtého odstavce článku 168 má pak Evropský parlament spolu s Radou mimo jiné i pravomoc přijmout standardy kvality a bezpečnosti pro lidské orgány, krev a její deriváty i pro léčivé přípravky či pro zdravotnické prostředky.

Příkladem činnosti Unie v této oblasti je Třetí program pro oblast zdraví pro období 2014–2020, který má čtyři globální cíle:

  • podporovat dobré zdraví obyvatelstva, předcházet nemocem, vytvářet prostředí umožňující zdravý životní styl a dodržovat zásadu, že otázky zdraví musí být zohledněny ve všech oblastech politiky EU
  • chránit občany Unie před vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami
  • přispívat k budování inovativních, efektivních a udržitelných zdravotních systémů
  • zvyšovat dostupnost lepší a bezpečnější zdravotní péče pro občany Unie

Členské státy naopak rozhodují o podobě zdravotní politiky, organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče, včetně rozdělování na ně vyčleněných zdrojů.

Pavel Poc

Pavel Poc

Ve středu se bude v Evropském parlamentu hlasovat o rámci pro klimatickou a energetickou politiku do roku 2030. Nejde o nic dramatického, protože Evropský parlament bude hlasovat o kompromisním návrhu, který vyšel z jednání s Evropskou radou. Jiné, 13. března 2014

Dne 5. února 2014 se v Evropském parlamentu na plenárním zasedání hlasovalo o klimatické a energetické politice do roku 2030. Vzhledem ke komplexnosti možných neformálních jednání mezi oběma institucemi nebude posuzováno, zda se jedná o kompromisní návrh vzešlý z jednání s Evropskou radou, či nikoliv. Bod klima a energetika je jedním z bodů programu jednání Evropské rady v Bruselu ve dnech 20.–21. března 2014.

Výrok na základě výše uvedeného hodnotíme jako pravdivý.