Jaroslav Kubera

Část výroků o patnácti členech bereme jako ilustrativní – je faktem, že s pacienty přijíždí do Teplic celé rodiny, jádro výroku je tedy pravdivé.

Již několik let jezdí do českých lázní cizinci z arabských zemí a Teplice patří mezi nejnavštěvovanější lázeňská centra. S jednotlivými arabskými pacienty však jezdí celé rodiny a jejich příbuzní.

Kubera ve svém výroku mluví o situaci, kdy si lázeňští hosté, a zejména pak jejich doprovod, pronajímají od soukromníků byty po dobu pobytu ve městě. Primátor Teplic říká, že tito pronajímatelé z této činnosti žádné daně neplatí, popř. řeknou, že to byl kamarád. Tuto konkrétní situaci nejsme schopni přirozeně posoudit.

Nicméně není pravdou, že by nájemné nepodléhalo zdanění. Tyto situace řeší zákon 568/1992 Sb., o daních z příjmu, konkrétně § 9 Příjmy z nájmu. Jak vysvětluje server finance, existuje řada různých způsobů, jak ke zdanění přistupovat podle druhu nemovitosti. V každém případě ale není pravda, že by nájemce nepodléhal zdanění.

Pokud dotyčný pronajímatel daně z Kuberou popsané činnosti neplatí, je to reálně možné, nicméně tím porušuje zákon, protože ten mu ukládá daňovou povinnost, jež je v České republice nastavena.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože ačkoliv situaci ohledně uznání podpisů Kubera popisuje korektně, některé jeho kroky (zejména zabránění jednání o referendu o hazardu na mimořádném jednání zastupitelstva) se dají označit jako "bránění heren".

Není pravdou, že by Kubera neprojevil vstřícný postoj k hazardu. Ilustrují to obstrukce, které provázely mimořádné zasedání zastupitelstva, jež se konalo 29. srpna. Na tomto zasedání sice měla být projednávaná vyhláška zakazující hazard a mělo také dojít k jednání o konání případného referenda, ani jeden z těchto bodů se však díky zdržení při hlasování většinou přítomných zastupitelů do programu mimořádného zasedání nakonec nedostal.

Kubera k tomuto uvedl: "Je zde ale ještě další věc, a sice, že zákon o referendu říká, že referendum nemá zavazovat budoucí zastupitelstvo. Takže udělat ho při komunálních volbách není dobré. Říci tomu novému, co musí hned udělat, není možné".Přitom ale Nejvyšší správní soud (.pdf) i Ústavní soud judikoval, že je vhodné zajistit konání místního referenda v termínu voleb, a to zejména z důvodu zajištění co nejvyšší účasti.

Krajský soud v Ústí nad Labem skutečně i přes uznání platnosti dva roky starých podpisových archů rozhodl, že iniciativa Teplice proti hernám nenasbírala k vyvolání referenda dostatečný počet podpisů. Soud uznal platnost jen 3 886 z 4 776 odevzdaných podpisů, k dosažení nutné hranice 4 074 podpisů k vyvolání referenda jich tak chybělo 188.

Úvodem nutno podotknout, že přirozeně nehodnotíme tvrzení o "nevolbě Václava Klause", nýbrž onu faktickou část ohledně propojení kandidátů se sociální demokracií.

V průběhu desetiletého funkčního období prezidenta Klause zamítl Senát 8 jeho nominantů na post ústavního soudce.

Jmenovitě se jednalo o JUDr. Aleše Pejchala (navržen dvakrát), JUDr. Vladimíra Balaše CSc. , prof. JUDr. Václava Pavlíčka CSc. , JUDr. Kláru Veselou-Samkovou, doc. JUDr. Milana Gavlase CSc. , JUDr. Jaroslavu Novotnou, JUDr. Jana Sváčka a doc. JUDr. Zdeňka Koudelku Ph.D.

(Podrobnosti kolem neschálení zmíněných kandidátů jsou přehledně shrnuty v práci Jany Richterové - "Jmenování soudců Ústavního soudu ČR - politika nebo právo?" , 5.3 - Jmenovací proces soudců Ústavního soudu ČR v období tzv. "personální krize".)

Z výše jmenovaných je se sociální demokracií "poměrně blízce spojen" pouze Zdeněk Koudelka, který byl mezi lety 1998 - 2006 poslancem (volební obovod Jihomoravský kraj) právě za ČSSD. Navržen prezidentem Klausem byl v době senátní většiny ČSSD.

Nepřesné vyjádření senátora Kubery proto hodnotíme jako zavádějící.

Stanovisko senátorského klubu ODS k volbě ústavních soudců ze 23. dubna 2013 je k dispozici zde jako videozáznam a mj. se v něm říká: "Ústavní soud by měl být názorově pestrým seskupením odborníků na ústavní právo, nikoli sborem přitakávačů politickému názoru senátorů." (čas 0:35)