Demagog.cz

Jaroslav Kubera

Jaroslav Kubera (ODS)

  • 25
  • 9
  • 8
  • 7

Výroky

Jaroslav Kubera

Jaroslav Kubera

Nechceme do Ústavy zasahovat, dokonce jsme podepsali na to téma petici senátorů.

Petice senátorů ohledně nezasahování do Ústavy není z veřejných zdrojů dohledatelná. Je možné, že byl v souvislosti s výzvou Vyjdi ven přijat senátní dokument obdobného obsahu, jelikož však jsou jeho jednání ze zákona neveřejná, není toto možné potvrdit ani vyvrátit.

skrýt celé odůvodnění

V březnu 2018 po studentské stávce s názvem Vyjdi ven, která měla za cíl vyzvat ústavní činitele k dodržování a obraně ústavních a společenských zvyklostí a hodnot, předali organizátoři stávky senátorům z Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice (VVVK) podepsané petiční archy, které vyjadřovaly podporu myšlence stávky.

V květnu 2018 proběhla schůze senátního VVVK, který konstatoval opodstatněnost studentské petice, ocenil občanskou aktivitu mladých lidí v této záležitosti a pověřil předsedu VVVK Zdeňka Papouška předložením tohoto usnesení předsedovi Senátu Parlamentu ČR a Organizačnímu výboru Senátu.

Organizační výbor, který podle §40 odst. 2 zákona č. 107/1999 Sb., Zákon o jednacím řádu Senátu, jedná neveřejně a kterého je Kubera také jako místopředseda Senátu členem, tak již touto dobou může být s usnesením VVVK obeznámen. Tato informace však není veřejně přístupná, stejně jako možný závěr a případné usnesení ze schůze plynoucí.

Jaroslav Kubera

Jaroslav Kubera

Tento stát nemá okresní úřady.

Okresní úřady zanikly k 31. prosinci 2002.

skrýt celé odůvodnění

Okresní úřady zanikly v rámci druhé etapy Reformy územní veřejné správy (.pdf, str. 3). Jejich činnost byla upravována dle zákona č. 147/2000 Sb., v jehož závěrečných a zrušovacích ustanoveních (§ 44 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech) je stanovena jeho platnost do dvou let od konání prvních voleb do zastupitelstev krajů, tedy do 31. prosince 2002.

Jaroslav Kubera

Jaroslav Kubera

Stát dělá spoustu věcí a nařizuje lidem to, do čeho mu nic není, například to, co se má prodávat ve školních kantýnách.

Tzv. pamlsková vyhláška z 29. srpna 2016 stanovuje konkrétní požadavky na potraviny, pro které je přípustná reklama a jež lze prodávat ve školách.

skrýt celé odůvodnění

Avizovaná vyhláška, zavedená tehdejší ministryní školství Kateřinou Valachovou, se nicméně snaží snižovat riziko příjmu nezdravých komponentů potravy stran dětí v rámci povinné školní docházky. Cílem je tedy ochrana zdraví dětí. Původně se měla tato vyhláška týkat i středních škol, ty však byly nakonec z dosahu vyhlášky vyjmuty.

Posléze se pamlsková vyhláška dočkala i zmírnění, platného od 1. září 2018. Ministr školství Robert Plaga považoval původní znění vyhlášky za příliš represivní.

Jaroslav Kubera

Jaroslav Kubera

Já jsem měl 300 tisíc a z toho jsem udělal jeden magazín, jeden leták, tyto drobnosti a to je tak všechno. Je to od strany, já jsem stranický kandidát.

Z transparentního účtu, který zřídila ODS pro senátní volby 2018, nelze spolehlivě určit, které z výdajů byly použity v kampani Jaroslava Kubery.

skrýt celé odůvodnění

Transparentní účet ODS pro senátní volby 2018 neposkytuje informace o tom, které příjmy od dárců byly použity v kampani Jaroslava Kubery.

Je možné, že specifické symboly na účtu určují volební obvod, kterého se platba týká (kromě obvodu 99). Nasvědčovala by tomu i přítomnost Kuberova jména u čísla teplického obvodu a platby za pět tisíc korun. Většina položek se specifickým symbolem 32 (číslo teplického obvodu) se týká plakátů či brožur. Proběhlo však také natočení volebního klipu. Tím je pravděpodobně video pohybující se na Facebooku, které se váže ke komunálním i senátním volbám.

Celkové výdaje u specifického čísla 32 lehce přesahují 400 tisíc korun. Výrok však setrvává v sekci neověřitelné, protože nemáme možnost naši hypotézu zcela potvrdit.

Jaroslav Kubera

Jaroslav Kubera

Jsme jediný volební obvod, kde máme historicky dva místopředsedy Senátu.

Není pravda, že je volební obvod Teplice se dvěma místopředsedy Senátu (Jaroslav Musial a Jaroslav Kubera) jediný. Pardubice také měly dva místopředsedy, a to Jaroslavu Moserovou v letech 1996–1998 a Miluši Horskou v období 2012–2018.

skrýt celé odůvodnění

Je pravda, že za dobu existence České republiky měly Teplice (volební obvod č. 32) dva místopředsedy senátu, Jaroslava Musiala v letech 1998–2000 a Jaroslava Kuberu v posledních dvou letech (2016–2018). Není ale pravda, že by se dvěma místopředsedy byly mezi volebními obvody jediní, např. Pardubice (volební obvod č. 43) také měly dva místopředsedy, respektive místopředsedkyně, a to Jaroslavu Moserovou v letech 1996–1998 a Miluši Horskou ve třech obdobích od roku 2012 až do roku 2018.

Jaroslav Kubera

Jaroslav Kubera

Každý senátor může být členem pouze jednoho výboru.

Senátor může být členem i dvou výborů, pokud je členem Organizačního výboru či Mandátového a imunitního výboru.

skrýt celé odůvodnění

Dle § 37 odst. 1 zákona č. 107/1999 Sb., Zákon o jednacím řádu Senátu, je senátor povinen být členem jednoho výboru. Může být ale členem i dalšího výboru, a to v případě, že se jedná o výbor mandátový a imunitní nebo výbor organizační. Podle § 37 odst. 3 tohoto zákona pak předseda a místopředsedové Senátu jsou členy jen Organizačního výboru.

Kubera reaguje na poznámku protikandidáta Bergmana, který by se dle svých slov zajímal, v případě svého zvolení, o účast ve dvou výborech (pro záležitosti Evropské unie a pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice). Tuto kombinaci nemůže podle Jednacího řádu Senátu člen horní komory obsadit. Co se týká Kubery, on sám už dokázal například mezi lety 2014–2016, kdy byl členem Mandátového a imunitního výboru a také Ústavněprávního výboru, že senátor může být členem více výborů najednou.

Jaroslav Kubera

Jaroslav Kubera

Já s pobavením sleduji už dnes, naposled v tisku bylo, jak to bude výborné, protože když se úřad nevyjádří do 60 dnů, jako by se vyjádřil kladně.

Podle plánu Ministerstva pro místní rozvoj má ještě na podzim 2018 do sněmovny doputovat návrh novely stavebního zákona, na který Kubera naráží. Ve veřejném prostoru se objevují různá hodnocení, nelze zatím říci, zda a v jaké formě návrh legislativním procesem projde.

skrýt celé odůvodnění

Kubera hovoří o plánu novely stavebního zákona, která by se měla podle plánu Ministerstva pro místní rozvoj dostat do sněmovny ještě letos na podzim.

Jde zejména o fikci souhlasu závazného stanoviska. Úředníci by měli mít při stavebním řízení na vyjádření lhůtu 60 dní. Pokud by se do té doby nevyjádřili, znamenalo by to automatický souhlas,“ uvedla ministryně Dostálová. Totéž se objevilo i na Deník.cz či Lidovky.cz, které interpretovaly slova ministryně pronesená po zářijovém jednání vlády.

Závazné stanovisko je vyjádření některého ze správních úřadů, jehož obsah je závazný pro rozhodnutí ve stavebním řízení. Typicky jde o posouzení vlivu na životní prostředí (tzv. EIA), například k vrtání studny může být potřeba vyjádření místního vodohospodářského a báňského úřadu. Dosud u lhůt orgánů podávajících závazné stanovisko fikce nefunguje. Lhůty se navíc do značné míry liší. Na schématu (.pdf) si můžeme ukázat jednotlivé variace při relativně bezproblémové realizaci stavebního záměru, pouze s posouzením EIA. Mimo to však ještě mohou do procesu vstoupit právě výše zmíněná speciální stanoviska, která mají buďto své lhůty, nebo se podpůrně řídí 30 dny ve správním řádu. Přímo pro rozhodnutí ve stavebním řízení je lhůta určena v § 112 odst. 3 stavebního zákona, která ukládá stavebnímu úřadu rozhodnout bez zbytečného odkladu, nejdéle však ve lhůtě do 60 dnů ode dne zahájení stavebního řízení; ve zvlášť složitých případech stavební úřad rozhodne nejdéle ve lhůtě do 90 dnů. Na tyto lhůty by se však fikce vztahovat neměla.

Ke dni ověřování není vládní návrh novely stavebního zákona v Poslanecké sněmovně evidován, a bude-li, musí projít celým legislativním procesem, přičemž nelze říci, jestli se návrh nakonec skutečně stane platným, nebo ne. Kromě toho je plánována velká rekodifikace stavebního zákona, tedy nikoli novela, ale úplné „přepsání“. Dostálová chce věcný záměr rekodifikace předložit do října 2019. Rekodifikace by měla završovat řadu dílčích zjednodušení.

Jaroslav Kubera

Jaroslav Kubera

Sněmovna nás (myšleno Senát, pozn. Demagog.cz) snadno přehlasuje.

Poslanecká sněmovna může rozhodnutí Senátu přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců.

skrýt celé odůvodnění

Poslanecká sněmovna postoupí návrh zákona Senátu, který má třicetidenní lhůtu na jeho projednání. Během této lhůty může Senát návrh schválit nebo vyjádřit vůli se jím nezabývat - potom postupuje návrh k prezidentovu podpisu. V opačném případě Senát návrh zamítne, případně vrátí Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy.

Posledně zmíněný postup upravuje čl. 47 Ústavy. Sněmovna o návrhu zamítnutém či pozměněném Senátem hlasuje znovu. Jestliže se zákonem vysloví souhlas nadpoloviční většina všech poslanců (101), je zamítnutí Senátem tzv. přehlasováno a zákon je přijat. Pokud Senát zákon vrátil s pozměňovacími návrhy, hlasuje Sněmovna o pozměněném návrhu nejdříve za 10 dnů (ke schválení stačí prostá většina). V opačném případě hlasuje o původním znění zákona. Ten musí být potvrzen nadpoloviční většinou všech poslanců.

Dodejme, že takovýto postup se netýká přijímání například ústavních či volebních zákonů, neboť s ústavním zákonem musí vyslovit souhlas tři pětiny všech poslanců a tři pětiny přítomných senátorů a volební zákon musí být schválen i Senátem.

Jaroslav Kubera

Jaroslav Kubera

Švýcaři chtěli postavit most přes Ženevské jezero, referendum řeklo ano, pak udělali projekt za mnoho milionů švýcarských franků a udělali druhé kontrolní referendum, jestli ano, a to dopadlo ne.

Projekt mostu přes Ženevské jezero byl v roce 1988 voliči přijat a o několik let později odmítnut. Nepodařilo se nám ale dohledat, zdali byl vypracován tak finančně nákladný projekt, jak tvrdí Jaroslav Kubera.

skrýt celé odůvodnění

Stavba mostu přes Ženevské jezero se v poslední době opět dostala do povědomí poté, co se v roce 2016 voliči vyslovili v referendu pro její realizaci. Jaroslav Kubera měl však ve svém výroku na mysli pravděpodobně referendum z roku 1988. V tomto referendu bylo taktéž rozhodnuto pro stavbu, ale o osm let později, kdy se rozhodovalo o možnosti výstavby tunelu či mostu, zavrhli voliči obě varianty. Příčinou mohlo být i to, že by stavba byla velkou zátěží pro ženevský rozpočet. Vyšla by totiž přibližně na 1,2 miliardy CHF a stát neměl v úmyslu tento projekt podpořit.

Zda byl mezi prvním a druhým hlasováním zhotoven projekt za mnoho milionů švýcarských franků, není bohužel možné dohledat.

Jaroslav Kubera

Jaroslav Kubera

Australský systém, to je něco podobného jako to křížkování v komunálních volbách.

Australský volební systém aplikovaný na senátní volby se opravdu podobá českému komunálnímu. Voliči mají možnost hlasovat pro více kandidátů nebo stran (respektive seřadit je podle svých preferencí).

skrýt celé odůvodnění

Australský volební systém je založen na preferenčním volení, kdy voliči udávají pořadí kandidátů či stran (nejde tedy pouze o křížkování jako v českých komunálních volbách). Systém pro volby do Senátu je opravdu podobný tomu českému komunálnímu, a to v udávání preferenčních hlasů.

Ještě do roku 2013 fungoval v Austrálii systém, kdy lidé mohli vybrat buďto celou kandidátku strany (pak pořadí kandidátů zůstávalo na zvolené straně, tedy pořadí zapsaném na volebních lístcích), nebo mohli dávat hlasy jednotlivým kandidátům napříč stranami. Tyto hlasy voliči rozdělovali tak, že kandidáty řadili od prvního do posledního podle svých preferencí. O tomto systému se však vedla po volbách v roce 2013 debata, která vyústila ve změnu. Současná pravidla podle zákona (.pdf) z roku 2016 určují dva možné způsoby volby (s. 6): Voliči mohou volit celé kandidátky strany, přičemž i zde udávají preference (číslují strany typicky od 1 do 6, od nejvíce po nejméně preferovanou), nebo mohou udělovat preferenční hlasy přímo kandidátům napříč stranami (stejným způsobem rozdávají většinou hlasy od 1 do 12).

V případě českých komunálních voleb lze uplatňovat tzv. panašování, tedy lze zaškrtnout kandidáty napříč politickými stranami. Volič tak v praxi disponuje tolika volebními hlasy, kolik je zastupitelů v jeho obci. Například Pražané mohou při volbě na magistrát zakřížkovat 65 kandidátů z rozličných stran a hnutí, eventuálně mohou zakroužkovat pouze jednu konkrétní stranu, a tím ji udělit všech svých 65 hlasů.