Demagog.cz

Jaroslav Kubera

Jaroslav Kubera (ODS)

  • 25
  • 9
  • 8
  • 7

Výroky

Jaroslav Kubera

Jaroslav Kubera

Těch hostů přijelo třikrát více než v minulém roce (v pořadu se hovoří o turistech z arabských zemí, pozn. Demagog).

Do České republiky v loňském roce zavítalo 7 309 856 zahraničních turistů (.xls), což je nárůst o téměř 150 tisíc. Z toho (.xls) největší podíl zaujímají hosté z Německa, následovaní hosty z Ruska a Slovenska. Z mimoevropských zemí se na pátém místě umístili američtí turisté a na desátém čínští turisté.

Český statistický úřad (.xls) rovněž poskytuje informace o návštěvnosti lázeňských ubytovacích zařízení. V loňském roce je navštívilo 3 121 851 cizinců, což bylo o necelých 70 000 více než v roce předcházejícím. Z toho 80 550 navštívilo Ústecký kraj, který zaznamenal jeden z největších nárůstů, přesně o 47,5 %.

Statistiky hostů z arabských zemí se nám bohužel nepodařilo nalézt, proto musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Jaroslav Kubera

Jaroslav Kubera

Moderátorka: Vaše zastupitelka chtěla prosadit přijetí městské vyhlášky, která by zakazovala zahalování obličeje ženám (...) Kubera: Žádný takový návrh neexistuje. (...) Ten návrh usnesení zastupitelstva bylo, že se ukládá radě města zjistit na Ministerstvu vnitra, zda zastupitelstvo může takovou vyhlášku vydat. To je přesná citace. (...) My máme už výsledek, rada už ho dokonce projednala 3. října. Ten výsledek zní, že podle názoru Ministerstva (...) není možné vydat takovou vyhlášku, neboť naše zákony jsou dostatečné, a každý, kdo je požádán strážníkem nebo příslušníkem Policie ČR je povinen odhalit tvář, aby bylo možno zjistit jeho totožnost. V případě, že tak neučiní (...), tak je povinen zaplatit pokutu.

Výrok byl označen jako pravdivý, protože zastupitelka Teplic Iva Dvořáková na zasedání zastupitelstva 28. srpna 2014 podala návrh, aby městská rada prověřila na Ministerstvu vnitra, zda město může přijmout vyhlášku, která by zakazovala arabským ženám na území Teplic zahalování obličejů.

Ministerstvo vnitra však již předem avizovalo, že se k tomuto návrhu staví odmítavě, protože příprava a vydání takovéto regule odporuje kompetencím radnice. Byť by vyhláška o zákazu zahalování obličeje měla pouze umožnit zjištění totožnost při páchání přestupku.

Jaroslav Kubera

Jaroslav Kubera

Pokud jde o příjmy města (z turismu), tak příjmy mají Lázně, to je akciová společnost, město z toho nemá ani korunu. !

Lázně Teplice jsou skutečně akciovou společností, Kubera však zcela opomíjí, že město Teplice má v této společnosti 5% podíl. Dokládá to výroční zpráva společnosti za rok 2013. Údaje jsou dostupné na straně 3 v bodu B. Příjmy za lázeňskou turistiku mají tedy samotné lázně, v nichž má město svůj podíl, nicméně nelze tvrdit, že by lázeňští hosté nepřinesli do pokladny města žádné peníze. Při svém pobytu utrácejí ve městě u místních obchodníků, v restauracích etc., z čehož město získává svůj díl (.xls – rozpočet – záložka příjmy) z daní, např. na DPH. Nadto má společnost Lázně Teplice, a. s., své sídlo v Teplicích a odvádí zde tedy část daní z příjmu právnických osob. Také lázně jako takové platí daň z nemovitosti, což by bez hostů jistě nemohly. Z těch jde rovněž městu část.

Navíc na červnové valné hromadě (.pdf) společnosti Lázně Teplice byly vyplaceny mimořádné dividendy (v hodnotě 4 Kč na akcii) akcionářům, tedy i městu Teplice.

Jaroslav Kubera

Jaroslav Kubera

Město nevybírá lázeňský poplatek (...), my jsme ho dali na podporu lázní, (jsou to) jediné lázně v Čechách, kde se neplatí lázeňský poplatek.

Výrok byl označen jako pravdivý, protože Lázně Teplice v Čechách jsou skutečně jediným lázeňským městem v České republice, kde není vybírán lázeňský poplatek. Tento poplatek byl zrušen vyhláškou, která vstoupila v platnost 1. ledna 2010 a která rušila i další místní poplatky. To vše za účelem zmírnění dopadů ekonomické krize a učinění města Teplice přitažlivějším pro lázeňské hosty a turisty a příjemnějším pro jeho obyvatele.

V souvislosti se zákazem vydání vyhlášky zakazující zahalování obličeje, od které si zastupitelé slibovali eliminaci znečišťování města arabskými lázeňskými hosty, zastupitelstvo Teplic uvažuje o znovuzavedení lázeňského poplatku, který by pokryl zvýšené náklady na úklid města.

Jaroslav Kubera

Jaroslav Kubera

Kubera: V Londýně dávají 500 liber za odhozenou lahev. Moderátorka: A podle našich zákonů je ta pokuta jaká? Kubera: 2 000 maximum.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý. Pokuta za odhozenou láhev by byla v ČR hodnocena jako přestupek proti veřejnému pořádku. Na základě zákona o přestupcích č. 200/1900 Sb. podle § 47 Přestupky proti veřejnému pořádku lze za znečištění veřejného prostranství, veřejně přístupného objektu nebo veřejně prospěšného zařízení uložit pokutu do výše 20 000 Kč.

Odhazování odpadků ve Velké Británii je na místě pokutováno 75 librami. V Londýně je tento přestupek pokutován 80 librami. Maximální pokutu, kterou je možné uložit, je 2 500 liber.

Jaroslav Kubera

Jaroslav Kubera

Na jednoho léčeného, na jedno léčené dítě přijede 15 osob, které přijedou jako velká rodina.

Část výroků o patnácti členech bereme jako ilustrativní – je faktem, že s pacienty přijíždí do Teplic celé rodiny, jádro výroku je tedy pravdivé.

Již několik let jezdí do českých lázní cizinci z arabských zemí a Teplice patří mezi nejnavštěvovanější lázeňská centra. S jednotlivými arabskými pacienty však jezdí celé rodiny a jejich příbuzní.

Jaroslav Kubera

Jaroslav Kubera

U nás za pouhý nájem se neplatí (daň).

Kubera ve svém výroku mluví o situaci, kdy si lázeňští hosté, a zejména pak jejich doprovod, pronajímají od soukromníků byty po dobu pobytu ve městě. Primátor Teplic říká, že tito pronajímatelé z této činnosti žádné daně neplatí, popř. řeknou, že to byl kamarád. Tuto konkrétní situaci nejsme schopni přirozeně posoudit.

Nicméně není pravdou, že by nájemné nepodléhalo zdanění. Tyto situace řeší zákon 568/1992 Sb., o daních z příjmu, konkrétně § 9 Příjmy z nájmu. Jak vysvětluje server finance, existuje řada různých způsobů, jak ke zdanění přistupovat podle druhu nemovitosti. V každém případě ale není pravda, že by nájemce nepodléhal zdanění.

Pokud dotyčný pronajímatel daně z Kuberou popsané činnosti neplatí, je to reálně možné, nicméně tím porušuje zákon, protože ten mu ukládá daňovou povinnost, jež je v České republice nastavena.

Jaroslav Kubera

Jaroslav Kubera

Já jsem nikdy herny nebránil, dokonce ani magistrát, který byl podezříván, že neuznává podpisy (narážka na referendum o hazardu, pozn. Demagog), tak po něm tu věc řešil Krajský soud v Ústí n. Labem a přestože aktivistům uznal dva roky staré podpisové archy ze zrušené petice, (...) tak rozhodl, že počet podpisů byl nedostatečný.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože ačkoliv situaci ohledně uznání podpisů Kubera popisuje korektně, některé jeho kroky (zejména zabránění jednání o referendu o hazardu na mimořádném jednání zastupitelstva) se dají označit jako "bránění heren".

Není pravdou, že by Kubera neprojevil vstřícný postoj k hazardu. Ilustrují to obstrukce, které provázely mimořádné zasedání zastupitelstva, jež se konalo 29. srpna. Na tomto zasedání sice měla být projednávaná vyhláška zakazující hazard a mělo také dojít k jednání o konání případného referenda, ani jeden z těchto bodů se však díky zdržení při hlasování většinou přítomných zastupitelů do programu mimořádného zasedání nakonec nedostal.

Kubera k tomuto uvedl: "Je zde ale ještě další věc, a sice, že zákon o referendu říká, že referendum nemá zavazovat budoucí zastupitelstvo. Takže udělat ho při komunálních volbách není dobré. Říci tomu novému, co musí hned udělat, není možné".Přitom ale Nejvyšší správní soud (.pdf) i Ústavní soud judikoval, že je vhodné zajistit konání místního referenda v termínu voleb, a to zejména z důvodu zajištění co nejvyšší účasti.

Krajský soud v Ústí nad Labem skutečně i přes uznání platnosti dva roky starých podpisových archů rozhodl, že iniciativa Teplice proti hernám nenasbírala k vyvolání referenda dostatečný počet podpisů. Soud uznal platnost jen 3 886 z 4 776 odevzdaných podpisů, k dosažení nutné hranice 4 074 podpisů k vyvolání referenda jich tak chybělo 188.

Jaroslav Kubera

Jaroslav Kubera

Já jsem pro ten zákon (novela zákona o střetu zájmů - pozn. Demagog.cz) nehlasoval.

Návrh novely zákona o střetu zájmů alias „lex Babiš“ byl v horní komoře projednáván 19. října 2016 . Senátor Kubera byl jedním ze tří senátorů, kteří hlasovali proti němu. Návrh zákona byl nakonec vrácen Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy.

Pro přijetí návrhu, jenž Senátu postoupila Poslanecká sněmovna v září 2016, bylo nutné 35 hlasů. V hlasování se pro přijetí vyslovilo 61 senátorů, proti 3 a 5 se zdrželo. Návrh zákona tak byl přijat, nakonec se však Senát usnesl na vrácení návrhu dolní komoře. Jaroslav Kubera mu vyčítal špatnou připravenost a poukazoval na nepřehlednost a jeho snadné obejití.

Jaroslav Kubera

Jaroslav Kubera

Ten zákon (o střetu zájmů - pozn. Demagog.cz) neobsahuje jen ‚lex Babiš', on obsahuje spoustu věcí z pera předchůdce pana ministra (Chvojky - pozn. Demagog.cz) Jiřího Dienstbiera. !

Původní vládní návrh zákona, kterým by se změnil zákon o střetu zájmů, předložil Poslanecké sněmovně 31. 7. 2015 tehdejší ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Dienstbier. I přes přijetí několika pozměňovacích návrhů finální podoba novely obsahuje několik změn navržených Jiřím Dienstbierem.

Jedná se například o zavedení centrální správy majetkových přiznání, která tak nahradí dosavadních více než 6 tisíc evidenčních míst. Vedení se ujme ministerstvo spravedlnosti a bude mít elektronickou podobu.

Stěžejní novinkou je taktéž povinnost přiznat majetek již při nástupu do své funkce. Cílem je především rozpoznat, zda během výkonu funkce nedošlo k jejímu zneužití k osobnímu majetkovému prospěchu.

Novela také vytvořila nový systém sankcí podle závažnosti protiprávního jednání.

Během projednávání došlo k doplnění části pozměňovacího návrhu zmíněného Jana Chvojky. Ten členům vlády zakazuje vlastnit společnost, která provozuje rozhlasové a televizní vysílání, a také vydavatele periodického tisku. Jiná část Chvojkova návrhu týkající se obchodních korporací však neprošla.

K dalšímu rozšíření vládní předlohy přispěl i návrh poslance Plíška, který neumožňuje firmám vlastněným členy vlády dostávat nenárokové dotace, investiční pobídky a získávat veřejné zakázky.