Demagog.cz

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip (KSČM)

  • 111
  • 57
  • 37
  • 22

Výroky

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

My jsme ho předložili ten náš návrh zákona o tom referendu a potom tu případnou změnu (církevních restitucí - pozn. Demagog.cz), to znamená pozastavení toho výkonu do, do řekl bych zpřesnění těch podmínek, samozřejmě už máme v legislativním procesu u nás, uvnitř ve skupině pro lidská práva. Otázky Václava Moravce, 23. února 2014

Dle námi dohledaných informací a po kontaktu tiskového oddělení KSČM hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Návrh zákona o referendu o církevních restitucím byl Filipem předložen Poslanecké sněmovně 19. prosince 2013. První čtení bylo zahájeno 14. února 2014, ale jeho projednání bylo odročeno. Tato část výroku je tedy pravdivá.

Po kontaktu tiskového oddělení strany jsme dostali odpověď, že vedoucím této skupiny je poslankyně Zuzana Bebarová-Rujbrová. Avšak žádné další podrobnosti o tomto návrhu zákona o změně církevních restitucí z dílny KSČM nebyly poskytnuty.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

V každém případě Komunistická strana Čech a Moravy po ustavení vlády je v tomto ohledu nejsilnějším opozičním klubem Poslanecké sněmovny. Jednání Poslanecké sněmovny, 18. února 2014

Dle výsledků voleb se Komunistická strana Čech a Moravy umístila na třetím místě se ziskem 14,91 % hlasů. Vzhledem k tomu, že ČSSD i ANO 2011, kteří se ve volbách umístili před KSČM, jsou součástí vládní koalice, KSČM je skutečně nejsilnějším opozičním klubem Poslanecké sněmovny.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Dovolte mi, abych ještě připomněl, že mě trochu mrzí a očekával jsem přece jen zásadní změnu proti minulosti v oblasti zahraniční politiky. O změnách v zahraniční politice vlády České republiky se nedočteme téměř nic. Jednání Poslanecké sněmovny, 18. února 2014

V programovém prohlášení vlády (. pdf – str. 4) se v prioritách o zahraniční politice dočteme toto: “ Aktivní členství v Evropské unii a NATO v souladu se zájmy České republiky, působení v OSN při odstraňování rizik ohrožujících mezinárodní mír, podporování rovnoprávné spolupráce mezi národy a zapojení do úsilí čelit mezinárodnímu terorismu a kyberterorismu ”.

Na stranách 16–18 jsou rozepsány obecné body ohledně zahraniční politiky, které ale stejně jako výše zmíněná vládní priorita podporují současné členství ČR v EU, NATO a OSN. Prohlášení tedy neobsahuje žádné změny, které požaduje KSČM – viz požadavek o vystoupení ze Severoatlantické aliance.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

V tomto ohledu alespoň distanc od toho, že Česká republika hlasuje například jenom se Saúdskou Arábií, Katarem, případně nějakými ostrovními státy, a ocitne se na chvostu zahraniční politiky v celém Valném shromáždění OSN. A nemyslím tím jenom otázku hlasování o Palestině, která byla skutečnou ostudou. Jednání Poslanecké sněmovny, 18. února 2014

Hlasování o postavení Palestiny v Organizaci spojených národů a jejího uznání jako nečlenského pozorovatelského státu rezolucí A/RES/67/19 (.pdf) proběhlo na plenárním zasedání Valného shromáždění OSN dne 29. listopadu 2012. Pro povýšení Palestiny do pozice nečlenského státu hlasovalo (.pdf, str. 12) 138 států, zdrželo se 41 a proti bylo devět. V tomto hlasování se Česká republika zařadila mezi 9 států hlasujících proti společně s USA, Kanadou, Izraelem, Panamou, Marshallovými ostrovy, Mikronésií, Nauru a Palau. Přestože jde o některé z nejmenších států, nelze říci, že by zde ČR hlasovala pouze s nimi (viz USA či Kanada), natož se Saúdskou Arábií nebo Katarem, kteří se vyslovili (.pdf) pro přijetí rezoluce.

Zda to bylo "skutečnou ostudou" je již na subjektivním hodnocení, nicméně pro úplnost lze uvést, že například členské státy Evropské unie nezaujaly jednotnou pozici (přestože pozice České republiky byla jednoznačně nejodlišnější). Ministerstvo zahraničních věcí informovalo ohledně pozice ČR před samotným hlasováním: " Česká republika v rámci jednání na mezinárodních fórech opakovaně zdůrazňuje, že jedinou cestou řešení blízkovýchodního konfliktu jsou přímá jednání palestinské a izraelské strany. Česká republika nepodporuje jakékoli jednostranné kroky, které nejsou nápomocny k vyřešení izraelsko-palestinského konfliktu a dosažení trvalého míru na Blízkém východě ".

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Co mě zarazilo nejvíc a nechápu to, že se ve vládním prohlášení nijakým způsobem nevymezuje a dokonce ani předseda vlády to nevzpomenul ve svém projevu, zákon o obecném referendu. Již jsem připomínal, že obecné referendum bylo součástí československého právního řádu do roku 1992 a teprve zákonem 4/1993 Sb., tzv. recepční normou se tehdejší pravicové vlády vypořádaly s tím, aby lidé mohli do politiky vůbec mluvit. Ano, v roce 1993 skončila možnost občanů České republiky se vyjádřit v referendu, a to proto, že pravice omezila možnost vstupovat do politiky jenom na akt voleb. Jednání Poslanecké sněmovny, 18. února 2014

V Programovém prohlášení vlády ČR v kapitole č. 2 Priority vlády se vláda vyjadřuje k obecnému referendu následovně: “Vláda předloží ústavní zákon o obecném referendu, včetně referenda na základě lidové iniciativy, který umožní občanům rozhodovat přímo o zásadních otázkách fungování státu”.

K historii referenda se vyjadřuje srovnávací studie č. 1.178 Parlamentního institutu: ”Česká republika zažila už řadu legislativních snah o uzákonění obecného referenda. Ustanovení o referendu bylo obsaženo v § 46 Ústavní listiny Československé republiky z roku 1920. Podle tohoto ustanovení zamítlo-li Národní shromáždění vládní návrh zákona, vláda měla právo se usnést, aby hlasováním lidu bylo rozhodnuto, má-li se vládní návrh stát zákonem.

Hlavním smyslem toho bylo, aby referendum plnilo rozhodčí funkci mezi oběma komorami parlamentu, neboť jak Poslanecká sněmovna, tak i Senát mohl způsobit zamítnutí návrhu zákona. Prováděcí zákon nebyl nikdy vydán a referendum bylo tedy stejně prázdným pojmem, jakým zůstalo dodnes”
(Bartáková, Petra, říjen 2006: Referenda ve vybraných zemích. Praha: Parlament ČR, Kancelář Poslanecké sněmovny, Parlamentní institut, str. 5, . pdf).

Po roce 1989, resp. 1992 tedy český občan “nebyl připraven” o možnost vyjádřit svůj názor v referendu. Tato možnost zůstala právně velmi obdobná jako před sametovou revolucí, tedy právem garantovaným předpisy nejvyšší právní síly bez platných prováděcích předpisů. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Neustále jsme svědky debaty o rozpočtovém určení daní, a byli jsme svědky mnohokrát, a připomněl bych to od roku 1995, přes rok 2006, 2008, přes rok 2011 k tomu, že když centru chyběly peníze, tak se to udělalo na úkor obcí a krajů. Jednání Poslanecké sněmovny, 18. února 2014

Bohužel se nám nepodařilo nalézt souhrnné údaje vyjadřující vývoj podílu územních samospráv na rozpočtovém určení daní v celém Vojtěchem Filipem zmiňovaném období. S výrokem jsme však oslovili odborníky. Po dodání podkladů jeho hodnocení doplníme. Prozatím jej tedy označujeme jako neověřitelný.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Ale ty přesuny ve druhém čtení neumožňují změnit ty základní čísla, to znamená příjmy, výdaje, deficit a příjmy obcí a krajů. Čili v tomhle už se nemůže ve druhém a ve třetím čtení změnit. Otázky Václava Moravce, 1. prosince 2013 !

Výrok hodnotíme jako pravdivý podle informací z webových stránek Poslanecké sněmovny České republiky a zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech.

Státní rozpočet České republiky je upravován zákonem (.pdf) č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech. Prochází speciálním legislativním procesem, o rozpočtu rozhoduje v rámci Parlamentu České republiky pouze Poslanecká sněmovna.

V prvním čtení dochází skutečně ke schválení základních údajů, kterými jsou podle stránek Poslanecké sněmovny " výše příjmů a výdajů, saldo, způsob vypořádání salda, celkový vztah k rozpočtům vyšších územních samosprávných celků a obcí a rozsah zmocnění výkonných orgánů. " Poslanecká sněmovna může místo schválení doporučit vládě změny a v takovém případě stanoví také termín pro nový návrh.

Dále se uvádí: " Schválí-li Sněmovna základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu, nelze je během jeho dalšího projednávání měnit. " Ve druhém čtení je možné předkládat pozměňovací či jiné návrhy, ve třetím čtení je navrhována oprava legislativně-technických a gramatických chyb či úprav vyplývajících z pozměňovacích návrhů, případně požádat o opakování druhého čtení.

Celý legislativní proces je přehledně zobrazen také v tomto grafu (.pdf).

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

No, tak zaprvé samozřejmě, že je to na optimistickém odhadu, je pravda. Ale zároveň, a to je mnohem podstatnější, ten rozpočet je postaven na zákonech, které schvalovala ještě vláda Petra Nečase a Miroslava Kalouska. Otázky Václava Moravce, 1. prosince 2013

Návrh státního rozpočtu (.pdf, strana 3) na rok 2014, předložený v září Rusnokovou vládou, vychází z predikce růstu HDP ve výši 1,3 % HDP. Oproti původnímu rozpočtu sestavenému ještě v květnu pod vedením Miroslava Kalouska došlo k navýšení očekávaných výdajů i schodku, zároveň rozpočet počítá s vyššími příjmy díky lepší růstové prognóze z července.

Za optimistickou označil tuhle prognózu jak bývalý ministr Kalousek, tak současný šéf státní kasy Jan Fischer. Optimistická je i ve srovnání s prognózou odborů, které očekávají spíše „černou nulu“ (strana 8). Naopak červnová prognóza České národní banky předpovídala růst až 1,8 %.

Rozpočet byl převážně sestaven již za ministra Kalouska a skutečně tedy stál na zákonech schválených Nečasovou vládou, na jeho konečnou podobu však bude mít vliv zákonné opatření Senátu, předložené Rusnokovou vládou, které navýší platby za státní pojištěnce.

I s touto výhradou však hodnotíme výrok jako pravdivý, Nečasova vláda totiž nastavila daňový systém i většinu mandatorních výdajů.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Nejblíže samozřejmě podle principu poměrného zastoupení má tomu zvolení TOP 09 (řeč je o místopředsedovi poslanecké sněmovny - pozn. Demagog.cz), protože má 26 poslanců. My jsme měli v minulém období také 26 poslanců. Byli jsme vyřazeni, protože se ty hlasy rozdělily jinak. Otázky Václava Moravce, 1. prosince 2013

Dle informací zjištěných na webu Poslanecké sněmovny hodnotíme výrok jako pravdivý.

Poslanecký klub TOP 09 a Starostové má v tomto období 26 poslanců. KSČM měla v období 2010-201 3 (do rozpuštění sněmovny) stejný počet - tedy 26 poslanců.

Posty (uvádíme zástupce strany v rámci celého období) ve vedení PSP obsadily ze zvolených subjektů nakonec ODS (Němcová, Pospíšil), ČSSD (Zaorálek, Hamáček), TOP 09 (Parkanová, Oliva) a VV (Klasnová).

Komunisté tedy nebyli ve vedení Poslanecké sněmovny zastoupeni, byť měli 26 mandátů, což odpovídá současné síle TOP 09. Výrok Vojtěcha Filipa tedy hodnotíme jako pravdivý.

Vojtěch Filip

Vojtěch Filip

Víte, tady je jednoznačné, že bývalá vláda Petra Nečase a Miroslava Kalouska připravila normu (občanský zákoník - pozn. Demagog.cz), ke které nebyly žádné procesní předpisy. A teprve po výměně vlády na ministerstvu spravedlnosti a po odchodu některých náměstků se začaly připravovat například spisové řády soudů, ty věci, které se týkají správních řízení, vůbec poplatků a podobně. (...) Například nařízení vlády, nebo vyhláška ministerstva spravedlnosti, to vůbec ta bývalá vláda nezvládala. Otázky Václava Moravce, 1. prosince 2013

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (tzv. nový občanský zákoník), byl schválen 3. února 2012, tedy v době vlády Petra Nečase.

Podle webu k rekodifikaci působila při Ministerstvu spravedlnosti komise pro rekodifikaci občanského práva již v devadesátých letech. Věcný záměr (.pdf) nového občanského zákoníku byl projednáván již v roce 2000 vládou Miloše Zemana. Přes dlouhodobost prací na novém zákoníku však závěrečná část procesu "připadla" na vládu Petra Nečase.

Ke zpoždění při přijímání doprovodné legislativy skutečně došlo. Některé doprovodné zákony byly však do Sněmovny předloženy již vládou Petra Nečase. Mezi těmito zákony byl také zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, který zapracovává rekodifikační změny do občanského práva procesního, jedná se tedy o procesní předpis. V té souvislosti došlo také k navržení změn dalších procesních předpisů, občanského soudního řádu, insolvenčního zákona a zákona o insolvenčních správcích. Tyto procesní předpisy byly schvalovány dodatečně po schválení nového občanského zákoníku, opačný postup by nebyl z legislativního hlediska vhodný (není např. jasné, jaké pozměňovací návrhy poslanci u hlavní hmotné normy schválí).

Dále není z výroku poslance Filipa zřejmé, o kterém nařízení vlády nebo vyhlášce ministerstva hovořil. Požádali jsme jej proto o vyjádření. To zaslal v následujícím znění: Pro upřesnění hledejte spojitost mezi odchodem bývalého náměstka pana Korbela, jeho aktivitou na seminářích o novém O2 nebo prací náměstka pana Mlsny (bývalého ministra), který musel nehotové věci (zejména správní řád soudní) udělat v co nejkratším možném termínu. Případně se zeptejte paní ministryně v demisi JUDr. Benešové, k jakému datu ukončila smlouvu s panem Eliášem. Nejsem z těch, kteří by někoho chtěli veřejně zostouzet. Ale pravdu jsem musel alespoň nastínit. Tímto vyjádřením poslanec Filip příliš neupřesnil, o kterém nařízení či vyhlášce nehovořil.

Vojtěch Filip tedy tvrdí, že nebyly vládou Petra Nečase připraveny žádné procesní předpisy. Jelikož však bylo ve skutečnosti takových předpisů připraveno a předloženo Parlamentu hned několik, hodnotíme výrok jako nepravdivý.