Pavel Telička

Pavel Telička je bývalým členem takového orgánu, jak sám přiznává např. v rozhovoru pro Parlamentní listy či iHNed.cz.

16. února 2014 v rozhovoru pro server Parlamentní listy sám Telička uvedl: " Se společníky jsme se rozhodli vypovědět všechny kontrakty a 7. ledna jsme se rozhodli zahájit proces likvidace firmy. Další aktivity rovněž postupně utlumuji. Ze stejného důvodu jsem rezignoval na členství v klíčovém poradním orgánu Komise, byť to komise nevyžadovala." 19. prosince 2013 se Telička pro server iHNed vyjádřil podobně: "Moje působení v poradenské firmě bylo v souladu se všemi psanými i nepsanými etickými pravidly a nebylo ani na závadu, abych byl dlouhá léta členem poradního orgánu Evropské komise nebo jejím koordinátorem pro transevropské sítě..."

Podmínkou pro přijetí společné měny – eura je splňování tzv. konvergenčních neboli maastrichtských kritérií. Těchto kritérií je dohromady pět a lze je rozdělit na kritéria rozpočtová a měnová. Důležité je, aby tato kritéria byla udržitelná, nestačí tedy pouze jednorázové naplnění.

Přehled maastrichtských kritérií:

1. Kritérium vládního deficitu: vládní deficit nesmí přesáhnout hodnotu 3 %.

2. Kritérium veřejného dluhu: veřejný dluh nesmí přesáhnout úroveň 60 % HDP.

3. Kritérium cenové stability: roční průměrná inflace nejvýše 1,5procentního bodu nad referenční hodnotou, která je průměrem inflací ve třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou.

4. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb: výnos desetiletých vládních dluhopisů nejvýše 2 procentní body nad průměrem výnosů ve třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou.

5. Kritérium stability měnového kurzu: minimálně dvouletý pobyt v ERM II (Evropský mechanismus směnných kurzů II) bez vnitřního pnutí.

Dle dokumentu (.pdf, str. 3–4) Ministerstva financí ČR a ČNB schváleného vládou ČR na jejím zasedání dne 18. prosince 2013 s názvem „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“ je na tom ČR následovně:

V současnosti ČR plní kritérium cenové stability, kritérium konvergence úrokových sazeb a kritérium veřejného dluhu. Co však ČR neplní je kritérium vládního deficitu a kritérium stability měnového kurzu, neboť zatím ČR nevstoupila do ERM II.

Tento výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, ČR v současnosti opravdu nesplňuje všechna maastrichtská kritéria.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě makroekonomických dat Eurostatu.

Euro jako svou měnu přijalo Španělsko v roce 1999, Řecko ho přijalo v roce 2001.

Pro vstup země do eurozóny musí být dosaženo plnění konvergenčních kritérií.

Fiskální kritéria zkráceně znamenají, že země nesmí mít deficit veřejných financí vyšší než 3 % HDP a veřejný dluh nesmí překročit 60 % HDP nebo se musí značně snižovat vůči této hranici.

Podle tabulek Eurostatu plnilo Španělsko tato fiskální kritéria v roce 1998 na hranici, kdy veřejný deficit byl přesně 3 % a dluh 64,1 % HDP, ale snižoval se a v roce 2000 byl již pod 60procentní hranicí.

Naproti tomu Řekové, kteří splnili kritéria až v roce 1999, toho dokázali pomocí statistického podvodu. Tehdy řečtí statistici vyčíslili veřejný deficit na pouhých 1,8 % HDP, zatímco skutečný byl 3,4 %. V roce 2000 pak již podle dat Eurostatu mělo Řecko deficit 3,7 % a veřejný dluh 103,4 %. Do eurozóny se však Řecko přesto dostalo.

Výrok o problematickém plnění konvergenčních kritérií Řecka a Španělska tak hodnotíme jako pravdivý.

Zavedení eura se řídí čl. 140 a 141 Smlouvy o fungování Evropské unie. Zde je uvedena procedura vstupu a vymezena maastrichtská konvergenční kritéria.

Dle článku 141 odst. 2) Smlouvy o fungování EU (.pdf, str. 63) se „Rada po konzultaci s Evropským parlamentem a po projednání v Evropské radě rozhoduje na návrh Komise, které členské státy, na které se vztahuje výjimka (tzn. že ještě neplní kritéria), splňují podmínky nezbytné na základě konvergenčních kritérií. Rada poté rozhoduje po obdržení doporučení přijatého kvalifikovanou většinou jejích členů zastupujících členské státy, jejichž měnou je euro. Tito členové rozhodnou do šesti měsíců poté, co Rada obdrží návrh Komise“.

Dle odst. 3) Smlouvy o fungování EU (.pdf, str. 63–64) „bude-li rozhodnuto o zrušení výjimky, stanoví Rada neodvolatelně hlasy členských států, jejichž měnou je euro, a dotyčného členského státu na návrh Komise a po konzultaci s Evropskou centrální bankou jednomyslným rozhodnutím přepočítá koeficient, podle něhož euro nahradí měnu dotyčného členského státu, a přijme další opatření nezbytná pro zavedení eura jako jednotné měny v dotyčném členském státě“.

V celém procesu je role Evropského parlamentu pouze konzultativní, Parlament tedy nerozhoduje o přijetí člena do eurozóny. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Na základě níže uvedených zdrojů je výrok Pavla Teličky hodnocen pravdivě.

Dle zprávy Evropské komise (.pdf) o cenách a nákladech energií z března 2014 je cena energií skutečně vyšší v Evropské unii než v USA – jak u plynu, tak u elektřiny. Fakta lze vysledovat v grafech v kapitole o cenách energií na stranách 172 a 178.