Luděk Niedermayer

Austrálie již uznává Čínu za tržní ekonomiku a v červnu 2015 byla ministry obchodu obou zemí dokonce podepsána dohoda o volném obchodu zaměřená i na odstraňování celních bariér. Ta začala platit na konci prosince 2015.

Zároveň se však opravdu Austrálie snaží o ochranu svých sektorů, jako může být například zemědělství či ocelářství.

Je tedy pravdou, že Austrálie s Čínou řeší otázku možného obchodování a to tak, že sice spolupracují na volném obchodu a odstraňování celních bariér, ovšem chrání také některé své sektory, jako je např. ocelářství.

Opatření, o kterém Luděk Niedermayer hovoří, je tzv. reverse charge. Jedná se o přenesení daňové povinnosti z poskytovatele plnění na jeho příjemce, což má zabránit daňovým únikům. Babiš již dlouhodobě usiluje o prosazení tohoto mechanismu na evropské úrovni, neboť EU silně reguluje oblast výběru DPH ve členských státech.

Česká republika společně s Rakouskem, Slovenskem a Bulharskem zažádala o povolení reverse již v loni, nicméně EU žádost zamítla (.pdf, str. 3) kvůli rozporu s evropskou směrnicí o DPH. Na jednání Rady EU se reverse charge dostaly také z Babišovy iniciativy v lednu 2016 (.pdf, str. 8) a Evropská komise dostala doporučení, aby reverse charge zohlednila při přípravě nového akčního plánu.

Evropská komise vydala 7. dubna 2016 akční plán pro modernizaci DPH v EU. Během tohoto roku chce připravit nová opatření v boji proti daňovým únikům a přináší další návrhy v oblasti DPH. Všeobecné zavedení reverse charge však zatím do akčního plánu nezahrnula. Chystá se však provést analýzu tohoto řešení a umožnit v některých případech výjimky členským státům.

Ministerstvo financí k akčnímu plánu kritické není, reverse charge však zůstává prioritou. Babiš akční plán okomentoval následovně: „I nadále věřím, že rozšíření možnosti uplatnit reverse charge je jednoduchým a efektivním řešením problému s karuselovými podvody a organizovaným zločinem, jejichž řešení patří k mým hlavním prioritám. Jsem rád, že Komise tuto možnost připustila a věřím, že se ji brzo podaří uvést v život.“

Interpretace Luďka Niedermayera o podpoře velkých firem z evropských fondů je hodnocena jako zavádějící. Je sice pravdou, že v rámci programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), ve kterém se v aktuálním programovacím období rozděluje 117 miliard korun, byla navýšena alokace v prvních výzvách na 40 % pro velké podniky, v rámci celého programu ale musí být zachován limit 20 % podpory pro velké podniky - program je totiž primárně určen pro podporu malých a středních podniků. V rámci dalších výzev tedy budou tyto malé a střední podniky opět zvýhodněny na úkor těch velkých.

V rámci prvních výzev pro aktuální programovací období na roky 2014-2020 mohou nově velké firmy v dotačních programech Inovace, Potenciál, Úspory energie a ICT a sdílené služby vyčerpat až 40 % dostupné částky.

V lednu 2016 se objevily v médiích spekulace o tom, že Evropský úřad proti podvodům (OLAF) vyšetřuje možný střet zájmů při jednání o úpravě této alokace, která se na současných 40 % pro velké firmy zvýšila oproti původně požadovaným 20 %. Za navýšení měl lobbovat Petr Cingr, jeden z manažerů společnosti Agrofert, kterou vlastní ministr financí Andrej Babiš. Cingr je zároveň prezident Svazu chemického průmyslu a z této pozice prý navýšení také prosazoval.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ale upřesnilo, že navýšení limitu alokací pro velké firmy se týká pouze prvního kola výzev s tím, že v celém programovacím období zůstane limit 20% alokace prostředků pro velké firmy zachován.

V porovnání s rakouskou úpravou český zákon o evidenci tržeb skutečně neobsahuje přímo výjimky pro nejmenší podnikatele, vláda si nicméně ponechala možnost svým nařízením z povinnosti evidence vyčlenit různé tržby. Je tedy na budoucím rozhodnutí politické reprezentace, zda povinnost evidence bude vztažena na všechny, či zda z ní budou někteří vyčleněni. Výrok je tedy hodnocen jako zavádějící.

Povinnost zaznamenávání plateb formou registračních pokladen platí v Rakousku od 1. ledna 2016. Na rozdíl od české úpravy, která bude účinná od 1. prosince 2016, se však nejedná o online pokladny, ale pouze o offline evidenci.

Dalším rozdílem je, že zatímco v Česku má evidence platit bez výjimky pro všechny, rakouská daňová reforma Steuerreformgesetz se omezuje na podnikatele s ročním obratem vyšším než 15 tisíc eur (§ 131 b). Podrobnosti zákona shrnuje studie Parlamentního institutu (.pdf), která srovnává úpravu evidence tržeb v různých zemích.

Česká úprava původně obsahovala odstavec, který zaručoval tříměsíční odklad podnikům s ročním obratem pod 2 miliony korun. Odstavec však byl tak nešikovně formulován, že při určitém výkladu nabízel možnost pro trvalou výjimku, během projednávání ve sněmovně byl tedy vypuštěn. Možnost trvalého vypuštění malých podniků z této povinnosti Andrej Babiš odmítl například ve svém projevu při projednávání zákona o EET v Senátu.

Již krátce po schválení zákona o elektronické evidenci tržeb přišel ministr zemědělství Marian Jurečka s návrhem na novelu zákona, která by od povinné elektronické evidence osvobodila prodejce na farmářských trzích. Tuto možnost již dříve ministerstvo odmítlo, je tedy otázka zda nyní minstr Babiš vyhoví svému koaličnímu kolegovi nebo dokonce zda vyslyší volání jednoho z opozičních lídrů Miroslava Kalouska na osvobození živnostníků s ročním obratem do 1 milionu korun.

Není ovšem pravdou, že by zákon o evidenci tržeb neobsahoval žádné výjimky. Některé vyloučené tržby upravuje §12 zákona, především ale zákon dává vládě možnost svým nařízením určit, kdo dál bude od povinnosti evidence osvobozen. Bod 4 paragrafu 12 konkrétně uvádí:

"Evidovanou tržbou nejsou také tržby, jejichž evidování běžným způsobem by znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti, ze které tato tržba plyne, pokud tuto překážku nelze odstranit evidováním tržeb ve zjednodušeném režimu. Tyto tržby stanoví nařízenímvláda."

Tedy některé výjimky z evidence koalice do zákona prosadila, a především uzákonila možnost, aby vláda svým nařízením určila, které tržby nebudou evidenci podléhat. Záleží to tedy na rozhodnutí aktuální politické reprezentace. Byť současný ministr financí trvá na tom, že evidovány mají být všechny tržby, není pravdou, že by v platné legislativě nebylo myšleno na možnost vyjmout některé sektory z této povinnosti.

Luděk Niedermayer ve svém výroku komentuje proces přijetí směrnice Rady Evropským Parlamentem. Směrnice mění směrnici 2011/16/EU, která se týká povinné automatické výměny informací v oblasti daní. Schválen byl pozměněný návrh této směrnice, jeho původní i schválené znění můžete sami porovnat.

"Tabulkou" má europoslanec Niedermayer patrně na mysli pozměňovací návrhy č. 21 až 24. Ty nově staví najisto, že zpráva mezi zeměmi poskytovaná bude diferencovaná co do zemí a bude obsahovat podrobnější údaje. Dosavadní pojem "příjmy ze zaměstnání" nahradil obsáhlý výčet různorodých informací (mezi nimi i zaplacené a naběhlé daně z příjmu,) které by firmy, dle jeho slov, neměly zatěžovat, ale více vypoví o jejich interních finančních tocích.

To, zda takovéto poskytnuté informace budou způsobilé "nasměrovat" pozornost daňové správy, nemůžeme hodnotit. Je ovšem pravdou, že Evropským parlamentem byla schválena směrnice o výměně informací, která více strukturuje data státem poskytnutá a zároveň rozšiřuje jejich rozsah, ač ne příliš výrazně.

Výrok Luďka Niedermeyera je pravdivý do té míry, že kvůli omezení maximální výše podpory v nezaměstnanosti výší průměrné mzdy jsou příspěvky u osob s vyššími příjmy (např. kolem 40 tisíc korun měsíčně) poměrně nižší. Není ale pravda, že konkrétně u horníků v OKD by podíl příspěvku na původní čisté mzdě klesal pod 45 %. Luděk Niedermeyer pro svůj výpočet podpory u zaměstnanců OKD vycházel chybně z hrubé, nikoliv čisté mzdy. Celkově je tedy výrok zavádějící.

Příspěvek pro podporu v nezaměstnanosti upravuje Zákon o zaměstnanosti, č. 435/2004 Sb., část 2, Hlava III.

Zde se říká, že udělování podpory závisí na:

a) věku - do 50 let věku 5 měsíců, nad 50 do 55 let věku 8 měsíců, nad 55 let věku 11 měsíců (§ 43);

b) uplynutí doby vyplácení odstupného (§ 44a);

c) procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdyv národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti (§ 50);

Pojďme si proto nyní spočítat tři hypotetické příklady, které uvádí Luděk Niedermeyer:

1. průměrný čistý plat 12 500 Kč, výpověď dal zaměstnavatel, odstupné ponecháme nulové, a věk 50 let:

Podpora 1. až 2. měsíc8 125 Kč65 %Podpora 3. až 4 měsíc6 250 Kč50 %Podpora 5. až 8. měsíc5 625 Kč45 %

2. podle stránek OKD dosahovala v roce 2013 průměrná hrubá mzda dělníků v dole 35 140 Kč, čistá mzda pak 26 280 Kč, ostatní předpoklady necháme stejné:

Podpora 1. až 2. měsíc15 024 Kč57 %Podpora 3. až 4. měsíc13 139 Kč50 %Podpora 5. až 8. měsíc11 825 Kč45 %

3. průměrný čistý plat 40 000 Kč, výpověď dal zaměstnavatel, odstupné ponecháme nulové, a věk 50 let:

Podpora 1. až 2. měsíc15 024 Kč38 %Podpora 3. až 4. měsíc15 024 Kč38 %Podpora 5. až 8. měsíc15 024 Kč38 %

Je tedy pravda, že člověk s průměrným platem dělníka v OKD dostane poměrně menší příspěvek v nezaměstnanosti, než srovnatelná osoba s nižší mzdou, a to v prvních dvou měsících. V případě horníků z OKD ale tato podpora neklesá pod 45 % výše mzdy. Výrok je proto zavádějící.

Do tzv. zvláštních pravomocí spadá též oblast koordinace hospodářských politik a politiky zaměstnanosti, konkrétně se jedná o Článek 5 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU):

Článek 5

1. Členské státy koordinují své hospodářské politiky v rámci Unie. Za tímto účelem přijme Rada opatření, zejména hlavní směry těchto politik.

Zvláštní ustanovení se vztahují na ty členské státy, jejichž měnou je euro.

2. Unie přijímá opatření ke koordinaci politik zaměstnanosti členských států, zejména vymezováním směrů těchto politik.

3. Unie může dávat podněty pro zajištění koordinace sociálních politik členských států.

Jak je zřejmé zvláště z odstavce 2, EU má v oblasti politik zaměstnanosti koordinační roli a zaměřuje se spíše na směřování těchto politik obecně, což značí, že většina pravomocí zůstává na národní úrovni. Konkrétně je koordinační funkce prováděna zvláště ve spojení s Hlavou IV (Volný pohyb osob, služeb a kapitálu), Kapitolou 1 (Pracovníci), která je tvořena Články 45 - 48 SFEU. Ve zmíněné části SFEU je řešeno např. ucházení se o práci v jiném členském státě (Článek 45), spolupráce úřadů práce, omezování administrativních bariér přístupu k volným pracovním místům (Článek 46), podpora výměny mladých pracovníků (Článek 47) a započítávání dob pro nárok na dávky a vyplácení dávek (Článek 48).

Na základě výše zmíněného hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dokumentů souvisejících se strategií Evropa 2020, informací ze serveru EurActiv a vystoupení Luďka Niedermayera. Dokumenty, o nichž se hovoří v tomto výroku, jsou doporučení Evropské komise pro jednotlivé členské státy v rámci strategie Evropa 2020. Ty mají pomoci státům dosáhnout požadovaných výsledků v oblasti hospodářského růstu a zaměstnanosti, což povede k zotavení jejich ekonomik (např. doporučení z roku 2011). Dalším dokumentem, který s předchozím souvisí, je Národní program reforem ČR (opět příklad pro rok 2011). Doporučení se kontinuálně věnují například tématům veřejných financí, důchodům, trhu práce, veřejných služeb, vzdělávání či veřejné správy (srovnej např. doporučení 2011 (.pdf) a 2013). Co se týče účasti Luďka Niedermayera na různých diskusích ohledně strategie Evropa 2020 a působení České republiky, zmínit můžeme diskusi o strategii z dubna 2010, konferenci ze dne 6. května 2010 či debatu na téma "Evropský semestr: Doporučení pro ČR" z 26. června 2012. K problematice implementace a podoby vládních reforem se Luděk Niedermayer vyjadřoval kriticky například ve svých vystoupeních při prezentaci (video, např. od 25. minuty) nazvané "Globální ekonomika, Evropa, Česká republika" nebo v prezentaci (video) pro Unii vydavatelů ze dne 17. října 2012.

Nedostatek míst v mateřských školách Nečasova vláda skutečně chtěla řešit uzákoněním dětských skupin.

Několik týdnů po vládním schválení návrhu však kabinet padl a změna legislativy se už nestihla projednat před rozpuštěním Sněmovny. Nyní návrh o dětských skupinách opět předložila ministryně práce a sociálních věcí Marksová-Tominová a zákon je ve stádiu projednávání výbory Poslanecké sněmovny.

Důvodová zpráva (.pdf, str. 69–72) uvádí, že dětské skupiny si ze státního rozpočtu vynutí dodatečné náklady (evidence poskytovatelů, daňové úlevy…). Přinést však zároveň mají i příjmy díky návratu rodičů na pracovní trh. Předpokládaný rozpočtový dopad pro rok 2015 je cca 175 mil. Kč (str. 80).

Evropská komise na základě své Strategie Evropa 2020 dává každý rok členským zemím doporučení (ang.), na co se ve veřejném sektoru zaměřit. Doporučení za rok 2013 směřovala na oblasti snižování veřejného deficitu rozpočtu, reformu penzí a mj. také na oblast zdanění.

Dle vyjádření Evropské komise má Česká republika příliš vysoké zdanění v oblasti práce. To podle Komise brzdí vytváření nových pracovních míst. Na druhou stranu jsou daň z nemovitosti či silniční daň pod evropským průměrem. Doporučení Komise tedy směřuje především k nápravě těchto nerovností.