Demagog.cz

Jaroslav Faltýnek

Jaroslav Faltýnek (ANO 2011)

  • 49
  • 25
  • 12
  • 11

Výroky

Jaroslav Faltýnek

Jaroslav Faltýnek

Zdanění církevních restitucí nebyl náš program, ani ve 13 ani v 17. Události, komentáře, 4. června 2018

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože i když v předvolebním programu hnutí ANO se zdanění církevních restitucí přímo neobjevilo, již před volbami je předseda hnutí Babiš označil za "tunel" a podpořil veřejně myšlenku na jejich zdanění.

Resortní program hnutí ANO z roku 2013 skutečně neobsahuje žádnou zmínku o církevních restitucích a jejich zdanění. Totéž platí pro priority, východiska a zkrácený program hnutí z roku 2013. Program (.pdf, str. 2) z roku 2017 zmiňuje církevní restituce pouze okrajově v úvodní části, kdy jsou vyjmenovávány důvody proč hnutí ANO vzniklo:

Proti tomu, že politici utahovali lidem opasky, zatímco církvím odklepli restituce předražené o 54 miliard. Tématu zdanění církevních restitucí se ale také nevěnuje. Otázku zdanění ovšem veřejně podporuje Andrej Babiš, předseda hnutí ANO.

Téma zdanění církevních restitucí je k 5. červnu 2018 aktuální z důvodu vyjednávání o podpoře vlády. Z mediálních vyjádření předsedy hnutí, Andreje Babiše, vyplývá, že je zdanění církevních restitucí dlouhodobě nakloněn. Jak řekl 4. června 2018 pro Českou televizi: „My s tím souhlasíme dlouhodobě, předpokládám, že ČSSD se k tomu přidá. Není to nové téma, my jsme o tom ani nemluvili v rámci vyjednávání o nějaké podpoře KSČM.“

O způsobu vyjednání restitucí se Babiš v médiích negativně vyjádřil již v červenci 2014, kdy podle serveru iDNES.cz řekl: „Hnutí ANO ctí zásadu, že co bylo ukradeno, musí být vráceno. Nesouhlasíme ale se způsobem, jakým byly církevní restituce Nečasovou a Kalouskovou vládou dojednány.“

V březnu 2016 pak už Babiš v médiích hovořil o podpoře zdanění církevních restitucí. Reagoval tak na kritiku předsedy KDU-ČSL, Pavla Bělobrádka, za podezření účelového přepsání majetku v kauze Čapí hnízdo. Doslova Babiš řekl: „Církevní restituce je tunel. A pokud dnes komunisti navrhují je zdanit, tak já určitě souhlasím.“

V listopadu 2017 opět Andrej Babiš v médiích hovořil o plánu zdanit církevní restituce, tentokrát ve spojitosti se situací po sněmovních volbách v říjnu 2017 a vznikem nové vlády: „Není důvod, aby se to nedanilo. V rámci koalice (v letech 2014-2017, pozn. Demagog.cz) nebylo možné se k tomu vrátit, teď to asi možné bude.“

Jaroslav Faltýnek

Jaroslav Faltýnek

Jasně. Znáte tento billboard? Znáte ten billboard někdo, přátelé? (...) To byl billboard sociální demokracie ve volbách 2012/2013. Události, komentáře, 4. června 2018

(Od 13.01)

Jaroslav Faltýnek naráží na billboard použitý v kampani pro senátní a krajské volby v roce 2012.

Tento billboard skutečně byl součástí předvolební kampaně ČSSD v roce 2012. Sociální demokraté jím útočí na strany ODS a TOP 09, které chtěly vydat zmiňovanou částku na církve, kvůli zvyšování DPH a snižování životní úrovně důchodců.

Jaroslav Faltýnek

Jaroslav Faltýnek

Já jsem kupoval spoustu zemědělské půdy (...) a reálné tržní ceny se pohybovaly v průměru kolem 10 až 15 Kč. A když to přepočítáme, tak za 44 Kč 72 tisíc hektarů je 32 miliard a reálná cena je 10. U lesní půdy je to to samé. Tržní cena se pohybuje kolem 10 - 15 Kč. V materiálu, který byl zpracován na základě výpočtu pro výplatu církvím, tak je to 27,74 krát 181 tisíc hektarů. To je 50 miliard. Dohromady 80 miliard. A reálná cena byla 30. Takže tady nám lítá těch 50 miliard a to je všechno. Události, komentáře, 4. června 2018

Výrok Jaroslava Faltýnka hodnotíme jako zavádějící vzhledem k tomu, že kromě zemědělské a lesní půdy byly při výpočtu kompenzace zahrnuty i zastavěné plochy, u nichž byla použita pro výpočet finančního vypořádání cena 1106,78 Kč/m2, která výrazně přesahuje cenu zemědělské nebo lesní půdy. To Faltýnek v tomto svém výpočtu zcela opomíjí.

Při přípravě zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, byla již v roce 2007 ustavena Vládní komise, která měla za úkol ve spolupráci s Církevní komisí vypracovat návrh zákona o majetkovém vyrovnání. V roce 2008 byla navíc ustavena sněmovní komise, která si nechala vypracovat prověření výpočtu od společnosti Ernst & Young. Tato společnost shledala, že použitý výpočet je oprávněný a racionální. Celý proces vyjednávání o majetkovém vyrovnání s církvemi byl završen dohodou mezi církvemi a Vládní komisí a následným přijetím zákona v roce 2012.

Co se týče samotného výpočtu finančního vypořádání za zemědělské pozemky, které nemohou být vydány, byla opravdu cena za metr čtverečný zemědělské půdy stanovena na 44,48 Kč a na 27,74 Kč u lesní půdy.

Zemědělskou, respektive lesní půdou se rozumí půda, která byla zemědělská, respektive lesní v roce 1948. Od roku 1948 však došlo k velkým změnám. Část tehdejší půdy je dnes v intravilánech velkých měst (Praha, Brno), kde je její cena mnohem vyšší než cena půdy ve venkovských oblastech.

Z toho důvodu je výsledná průměrná cena zemědělské a lesní půdy vyšší než běžně uváděné tržní ceny půdy na venkově, kde se tato půda nejvíce prodává.

Jaroslav Faltýnek

Jaroslav Faltýnek

Reakce na Bělobrádka

Jaroslav FALTÝNEK: Úplně mimo. Já tady mám konkrétní výpočet, kde je lesní půda. To je klasifikace, kategorizace. Cena 27,74 Kč. Zemědělská půda. To je prostě taxativně stanoveno, co je to zemědělská ...

Daniel TAKÁČ: No a to centrum Prahy tam máte taky?

Jaroslav FALTÝNEK: Jasně. Vodní plochy, zastavěné plochy, tam je cena 1106, ostatní plochy, budovy a celkem částka 135 miliard. Takže ty kategorie jsou tady všechny obsaženy. Ale zemědělská půda je prostě půda, na které se pěstují zemědělské plodiny, která se obdělává, a ta byla stanovena částkou 45 Kč za metr. Události, komentáře, 4. června 2018

Jaroslav Faltýnek zde upřesňuje svůj předchozí zavádějící výrok a doplňuje, že do finanční kompenzace církvím jsou kromě dříve zmíněné zemědělské a lesní půdy zahrnuty i vodní plochy, zastavěné plochy, ostatní plochy a budovy.

Přesto, že zákon č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi používá termín zemědělské nemovitosti, který kromě půdy zahrnuje i budovy náležící k zemědělské usedlosti či sloužící k zemědělské výrobě, Ministerstvo kultury použilo pro výpočet odhadu hodnoty zabaveného církevního majetku termín zemědělská půda a zemědělské budovy tak vyčlenilo do kategorie budov.

Vzhledem ke správně uvedeným cenám jednotlivých typů pozemků lze předpokládat, že Jaroslav Faltýnek vychází z materiálů Ministerstva kultury. Ministerstvo v tomto případě zemědělskou půdu definuje jako souhrn orné půdy, chmelnice, vinice, trvalého travního porostu, sadu a zahrady, a lze výrok, že zemědělská půda je ta, „na které se pěstují zemědělské plodiny, která se obdělává”, označit jako pravdivý.

Jaroslav Faltýnek

Jaroslav Faltýnek

Ale k tomu, co říkal Pavel Bělobrádek, tak já jenom zacituji: "Stát bude církvím 17 let přispívat," 17 let, "i na platy pro duchovní, první tři roky 1,4 miliardy korun." (...) Tak já to nezpochybňuju, nicméně není pravda, že jako, jak říkal Pavel Bělobrádek, že prostě ty peníze platit na chod církve nebudou, jo (...) Ano, až bude vyplacena vlastně celková náhrada finanční za nevydaný majetek. Události, komentáře, 4. června 2018

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť finanční náhrady se mají vyplácet po dobu 30 let (do roku 2043), zatímco příspěvky na provoz církvím skončí a 13 let dříve (v roce 2030).

Do konce roku 2012 bylo financování církví a náboženských společností upraveno zákonem č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem. Na základě tohoto zákona byly státem vypláceny církvím a náboženským společnostem peníze na úhradu nákladů duchovních.

Tento zákon byl zrušen zákonem č. 428/2012 Sb., který vycházel(.pdf, str. 29) také z úsilí postupně nastolit ekonomickou odluku církví a náboženských společností od státu. Aby se jejich samostatného financování dosáhlo (.pdf, str. 40) co možná nejplynuleji, došlo ke zřízení tzv. přechodného období, ve kterém jim budou státem vypláceny příspěvky podle § 17 zákona č. 428/2012 Sb.

Tyto příspěvky budou vypláceny po dobu 17 let od 1. ledna 2013. Kdy v prvních třech letech přechodného období bude jejich výše totožná s financováním podle zákona č. 218/1949 Sb. V letech následujících se však bude podle § 17 odst. 3 zákona č. 428/2012 Sb., tato částka každoročně snižovat o částku odpovídající 5 % částky vyplacené v prvním roce přechodného období.

Celkem by tak měl stát podle důvodové zprávy (.pdf, str. 48) vyplatit církvím a náboženským společnostem v tomto přechodném období necelých 17 miliard Kč.

Podle důvodové zprávy(.pdf, str. 48) k zákonu č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi by stát měl první tři roky přispět, i na platy pro duchovní 1, 4 miliardy Kč.

Podle § 15 odst. 3 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, bude finanční náhrada vyplacena ve třiceti bezprostředně po sobě jdoucích ročních splátkách. Celková finanční náhrada by tak měla být vyplacena v průběhu 30 let.

Z toho vyplývá, že stát nebude přispívat církvím a náboženským společnostem až do vyplacení celkové finanční náhrady, ale pouze po dobu přechodného období, které bude trvat 17 let od účinnosti zákona č. 428/2012 Sb.

Dodejme, že Jaroslav Faltýnek poté, co byl v pořadu opraven moderátorem, uznal, že tento jeho výrok nemusí zcela odpovídat pravdě.

Jaroslav Faltýnek

Jaroslav Faltýnek

Domluvili jsme se v rámci koalice, že nadcházející schůze PS, která začíná 4. dubna, jako první bod bude projednávat vládní návrh zákona o elektronických komunikacích z dílny ministerstva průmyslu a obchodu. Otázky Václava Moravce, 26. března 2017

O tom, že jednání týkající se zákona o elektronických komunikacích by mělo být prvním bodem dubnové schůze Poslanecké sněmovny, referují média (za všechny Novinky.cz). Ta popisují vyjádření Bohuslava Sobotky po jednání se zástupci stran, na němž k dohodě mělo dojít.

Reálně je pro schválení programu zapotřebí většina přítomných poslanců, kterou obvykle představuje zejména vládní koalice. Byť jde zřejmě o dohodu širší, je výrok hodnocen jako pravdivý, neboť jistá domluva na projednání existuje. Zda bude skutečně takto naplněna, se ukáže na zmíněné schůzi.

Jaroslav Faltýnek

Jaroslav Faltýnek

Návrh zákona (o elektronických komunikacích, pozn. Demagog.cz) je v prvním čtení, nedošlo ke shodě, aby byl schválen v rámci tzv. devadesátky, tzn. v prvním čtení, protože někteří poslanci chtějí podávat pozměňovací návrhy. Otázky Václava Moravce, 26. března 2017

Premiér Sobotka svolal na 3. března jednání politických stran o zákonu o elektronických komunikacích. Ten do Poslanecké sněmovny poslala vláda. Cílem bylo, aby se zákon stihl projednat do konce volebního období. Sobotka navrhoval, aby byl zákon přijat již v prvním čtení, což v praxi znamená, že takové projednávání nesmí vetovat dva poslanecké kluby zastoupené ve Sněmovně. Tak praví zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

Dohoda z výše zmíněného jednání je taková, že zákon nebude schválen již v prvním čtení, ale budou zkráceny lhůty na projednání ve výborech. O pozměňovacích návrzích chce jednat např. KSČM nebo poslanec hnutí ANO Ivan Pilný.

Jaroslav Faltýnek

Jaroslav Faltýnek

Ještě jsme se o tom (zákoně o elektronických komunikacích, pozn. Demagog.cz) na klubu nebavili, budeme mít schůzi před schůzí Sněmovny před tímto prvním čtením. Otázky Václava Moravce, 26. března 2017

Pokud jde o samotný zákon, vláda předložila novelu zákona 127 /2005 Sb. o elektronické komunikaci jako sněmovní tisk č. 1053 14. března 2017. Měla by se projednávat na 56. schůzi Poslanecké sněmovny dne 4. dubna 2017.

Novela měla být hlavně technického rázu (přechod na formát digitálního vysílání DVB-T2). Mimo to se ale objevily i věci týkající se ochrany spotřebitele, např. lepší přenositelnost čísel, úpravy ohledně možnosti jednostranných změn ve smlouvě a jejich oznamování včetně možnosti případného odstoupení od smlouvy a v neposlední řadě i zvýšení pokut pro operátory.

Plánovaná i neplánovaná jednání klubu se nikde nezveřejňují. Stejné je to i s tématy, proto musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Otázka pozice hnutí ANO 2011 k novele je komplikována kritikou předsedy hospodářského výboru PS Ivana Pilného z této strany, který vytýká dosavadní způsob projednávání novely. Nesouhlasí především s tím, že novela nebyla dle jeho slov dostatečně konzultována s operátory.

Jaroslav Faltýnek

Jaroslav Faltýnek

Mám informace, že bude navrhováno zkrácení lhůt (u projednávání zákona o elektronických komunikacích, pozn. Demagog.cz) Otázky Václava Moravce, 26. března 2017

K pokusu o co nejrychlejší projednání zákona se vyjádřil premiér Bohuslav Sobotka. Poprvé pro ČTK již 3. března 2017 po jednání Poslanecké sněmovny, kde bylo dosaženo dohody na snížení lhůt projednávání novely v jednotlivých výborech z 60 na 20 dnů.

Podruhé pak premiér dohodu o snížených lhůtách potvrdil 8. března 2017, a to dle tiskového vyjádření MPO takto:

„Díky dohodě, kterou jsem dosáhl se všemi zástupci parlamentních stran, by se měla novela projednat v Poslanecké sněmovně s podstatným zkrácením lhůt. Je to důležité, protože čím dříve novela začne platit, tím dříve budou mít zákazníci lepší postavení a lepší služby“

Zásadní změnou v novele je například podpora technického standardu DVB-T2, ale také změna ve prospěch ochrany spotřebitele v případech jako je přenositelnost čísel či úpravy týkající se možnosti jednostranných změn ve smlouvě a jejich oznámení, včetně možnosti odstoupení od smlouvy.

Z výroků premiéra Sobotky je patrné, že bylo navrženo a předběžně potvrzeno, že se novela bude projednávat se zkrácenými lhůtami, a výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.