Karla Šlechtová

Rušení ministerstev je opravdu tématem posledních vlád i některých stran v předvolebních kampaních minimálně v posledních dvou volebních obdobích.

V roce 2012 mluvila o snížení počtu ministerstev vláda Petra Nečase.

Ve volebních programech pro předčasné volby přišly s nápadem na rušení ministerstev např. ODS či TOP 09. Občanští demokraté (str. 6) hovořili o sloučení MPO s ministerstvem dopravy a dále o sloučení MŽP, MZe a MMR. Rušení některých ministerstev slibovala rovněž TOP 09 - ta chtěla vytvořit ministerstvo hospodářství spojením MPO, MMR a MD.

O rušení ministerstva pro místní rozvoj hovořil rovněž volební program ODS v roce 2010 (str. 35). U předvolebních kampaní najdeme také sliby o zeštíhlení státní správy pomocí rušení ministerstev. MMR by před volbami v roce 2009 zrušila ODS i nově vzniklá TOP 09.

To, že se téma rušení ministerstev ve veřejném prostoru objevuje opakovaně, dokládá i souhrn, který byl představen přímo v pořadu Otázky Václava Moravce (čas 52:35). Dodejme, že k žádnému rušení vyjma ministerstva informatiky v této době nedošlo.

V rámci výroku pracujeme s tím, že Šlechtová míní konkrétně toto volební období. V jiném svém výroku totiž popsala i návrhy na rušení ministerstev z historického pohledu. Její zmínka o prvenství se tak vztahuje v tomto případě na období, ve kterém je sama členkou vlády. Samotná otázka prvenství je sporná a čas od času se někdo pro změnu kompetenčního zákona vysloví, nicméně faktem je, že Karla Šlechtová poskytla v březnu 2015 rozhovor Leaders Magazinu (v českém jazyce dostupný rovněž na webu ministerstva pro místní rozvoj), kde řekla: „Mimochodem mám ambici otevřít kompetenční zákon. V mnoha věcech dubluje činnosti resortů. Když jsem psala dohodu o partnerství, potýkala jsem se s velkým resortismem. Slovo synergie je u nás trochu zakázané. Pokud spolu ale ministerstva nespolupracují, je to chyba.“

Další politici se v nedávné době veřejně vyslovovali pro změnu kompetenčního zákona, ale pouze v souvislosti s vytvářením dalších možných ministerstev. Zda Šlechtová vedla s politiky z jiných stran na toto téma rozhovory v soukromí, ověřit nedokážeme.

Před pár dny se v Praze konalo Fórum českého stavebnictví, na kterém se hned několik politiků z hnutí ANO vyslovilo pro změnu kompetenčního zákona v souvislosti s možností vytvoření nového ministerstva hospodářství. Ministr dopravy Dan Ťok na Fóru prohlásil:

„Máme mnoho ministerstev, je nutná změna kompetenčního zákona. Dlouhodobější koncepci brání časté změny ministrů.Stavební řízení je složité. Je potřeba změnit přístup k celému stavebnímu právu.“

V podobném duchu se vyjádřil i ministr životního prostředí Richard Brabec, který konstatoval: „Máme historickou možnost, aby vzniklo ministerstvo hospodářství sloučením ministerstev. Souhlas v rámci koalice by měl být vyjednaný v programovém prohlášení vlády. EIA dnes nebrzdí stavební projekty, měla by trvat 4 a půl měsíce. Operační projekty v oblasti životního prostředí jsou úspěšné.“ Vicepremiérovi vlády Pavlu Bělobrádkovi (KDU-ČSL) byla v rozhovoru pro ČTK položena otázka týkající se nového ministerstva pro vědu. Ten řekl, že ministerstvo smysl má, ale za předpokladu, že by se otevřel kompetenční zákon.

Podle webu Statnisprava.cz je v České republice necelých 700 obecních stavebních úřadů. Nejvíce jich najdeme ve Středočeském (105), Jihomoravském (90) a Moravskoslezském kraji (84).

Mimo to podle § 15 existují speciální stavební úřady a na základě § 16 stejného zákona stavební úřady vojenské. Speciální stavební úřady vykonávají působnost u a) staveb leteckých, b) staveb drah a na dráze včetně zařízení na dráze, c) staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, d) vodních děl.

Světová banka vydává žebříček 190 zemí podle toho, jak dlouho trvá vyřídit všechna potřebná povolení, než může subjekt začít stavět. Dle Světové banky je pro průměrnou stavbu v České republice třeba 21 nejrůznějších povolení a celý proces se může protáhnout až na 247 dní. V žebříčku patří České republice až 130. pozice.

Ministerstvo pro místní rozvoj předložilo návrh novelizace stavebního zákona, který byl v připomínkovém řízení do července 2015. Tato novela obsahovala záměr zjednodušit, zrychlit a zefektivnit procesy v oblasti povolování staveb. Ministerstvo se snažilo o zavedení jednotného řízení, jehož výsledkem bude jedno rozhodnutí zahrnující všechna povolení potřebná k realizaci konkrétního stavebního záměru. Nebylo by tedy nutné absolvovat několik řízení.

Následně byla zřízena pracovní skupina (.pdf), v níž byli zástupci dotčených resortů (MŽP, MPO, MD, MO, MZe, MV, MSpr., MK). Ti se však neshodli na vydání jednotného řízení. Problémem byly především speciální stavby a soubory staveb. Ministerstva průmyslu a dopravy se pak odmítla vzdát svých specializovaných stavebních úřadů, které se vyjadřují k projektům spadajícím do působnosti zmíněných úřadů – silnice, železnice, ropovody, plynovody nebo elektrárny (str. 4). Ministerstvo zemědělství se pak nechtělo vzdát rozhodování o věcech týkajících se vody.

Karla Šlechtová návrh novely z dalšího projednávání upravila tak, že vedle obecných staveb v příslušnosti obecného stavebního úřadu bude jednotné řízení vedeno pouze u staveb dopravní a energetické infrastruktury. Příslušnými orgány k jeho vedení budou ministerstvo dopravy jako speciální stavební úřad u dopravní infrastruktury a ministerstvo průmyslu a obchodu u energetické infrastruktury jako jiný stavební úřad.