Demagog.cz

Karla Šlechtová

Karla Šlechtová (ANO 2011)

  • 25
  • 4
  • 2
  • 4

Výroky

Karla Šlechtová

Karla Šlechtová

Se Sdružením místních samospráv máme jako MMR intenzivní spolupráci, každý rok od nás dostávají dotaci v rámci tzv. nestátních neziskových organizací. Letos ji nedostali. Otázky Václava Moravce, 19. března 2017

V lednu 2009 podepsal tehdejší ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek s předsedou Sdružení místních samospráv Janem Pijáčkem dohodu o spolupráci. Ta měla spočívat v tom, že se sdružení stane připomínkovým místem u věcně vhodné legislativy a také že s ním budou konzultovány věci, které si sdružení dalo do své působnosti. Tedy např. fungování samospráv v České republice. V tomto má proto Šlechtová pravdu.

Stejně tak popisuje korektně i to, že dané sdružení čerpá každoročně dotace v rámci programu Dotace pro nestátní neziskové organizace. Ministerstvo na svém webu uvádí seznam příjemců dotací v tomto programu od roku 2013. Od tohoto roku až do roku 2016 sdružení každoročně dotace získalo. V roce 2013 šlo o 1,75 milionu korun, v dalších letech částky nebyly kvantifikovány (viz 2014, 2015 a 2016).

Letos skutečně mezi subjekty, které na dotaci dosáhly, Sdružení místních samospráv není. Fakta obsažená ve výroku Šlechtové tedy odpovídají, a výrok je tudíž hodnocen jako pravdivý.

Karla Šlechtová

Karla Šlechtová

Nám chodí stovky žádostí, do IROPu jich máme tisíce, všichni musí splnit kritéria. Pokud mi tam někdo hodí salátovou verzi žádosti a kritériem je, aby ta žádost byla v nějaké uzavřené formě, tak to nepřijímáme. Otázky Václava Moravce, 19. března 2017

Karla Šlechtová hovoří o situaci, kdy Svaz místních samospráv nedostal dotaci. Ministryně to vysvětluje tím, že Svaz nesplnil formální náležitosti žádosti a z tohoto důvodu dotaci nedostal. Podle Systému schvalování projektů a výběrových kritérií integrovaného regionálního operačního programu (IROP) (.pdf, str. 5) jsou obecná kritéria přijetí a kritéria formálních náležitostí společná pro všechny specifické cíle IROP. Pokud žádost neuspěje v hodnocení formálních náležitostí, bude žadatel vyzván k opravě nebo doplnění.

Kritéria formálních náležitostí IROP (.pdf, str. 7) jsou tři:

1. Žádost o podporu je podána v předepsané formě.

2. Žádost o podporu je podepsána oprávněným zástupcem žadatele.

3. Jsou doloženy všechny povinné přílohy a obsahově splňují náležitosti požadované v dokumentaci k výzvě.

V polovině března 2017 bylo v IROP evidováno (.xlsx, sloupec předložené projekty) asi 4 500 žádostí.

Karla Šlechtová

Karla Šlechtová

Dotace (od MMR pro neziskové organizace - pozn. Demagog.cz) jsou nenárokové. Otázky Václava Moravce, 19. března 2017

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože konkrétně zmiňovaná dotace je opravdu nenároková.

Zde se konkrétně jedná o případ, o kterém bylo informováno v Otázkách Václava Moravce. Sdružení místních samospráv zaslalo České televizi (čas 25:45) informaci, podle které tomuto sdružení neměla být poskytnuta dotace Ministerstvem pro místní rozvoj a Karlou Šlechtovou jako ministryní za ANO. Důvodem neposkytnutí dotace měla být jejich kritika zavedení elektronické evidence tržeb.

Co se týče pojmu nenárokové dotace, toto znamená, že se o poskytnutí dotace musí příjemce aktivně ucházet a není na ně automatický nárok. Zde se konkrétně mělo jednat o dotaci pro nestátní neziskové organizace.

Na webu ministerstva pro místní rozvoj u informací pro přidělování této dotace je možno zjistit podmínky, za kterých se dotace přiděluje. Kromě těchto podmínek je zde uvedena věta: „Na poskytnutí dotace není právní nárok“. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

Karla Šlechtová

Karla Šlechtová

Stavební právo není jedno povolení, to je, jestli se vůbec bude stavět, územní plány, které každé město musí mít. Stavební zákon má dvě části - územní plánování, bez těch územních plánů měst a obcí se nic nepostaví a když je obec nemá, tak skončila. Nad obcí jsou zásady územního rozvoje krajů a nad tím politika územního rozvoje států, která je v gesci MMR. Otázky Václava Moravce, 19. března 2017

Ministryně Šlechtová správně popisuje proceduru a limity výstavby. Vybudování každého stavebního záměru podléhá zpravidla několika povolovacím procesům. Obecné schéma vypadá přibližně takto, v případě rizika ekologických dopadů však mohou přibýt také další konkrétní povolení, např. dle vodního zákona (mj. ke geologickým pracím ve zvlášť chráněných oblastech) nebo zákona o ochraně krajiny a přírody (např. při kácení dřevin.)

autor schématu: JUDr. Veronika TOMOSZKOVÁ, Ph.D

K obsahu stavebního zákona: územní plánstanoví základní koncepci rozvoje obce a je podřízen zásadám rozvoje kraje i státu. Zásady územního rozvoje kraje jsou obsaženy ve třetí části stavebního zákona (dle terminologie zákona má částí celkem 7). Dále stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje. Vydávají je kraje a jsou závazné pro pořizování územních plánů obcí. Politika územního rozvoje ČR je oproti tomu celostátní nástroj územního plánování a funkčně stojí nad zásadami kraje i územním plánováním obce. Ve spolupráci s ostatními ministerstvy ji pořizuje ministerstvo pro místní rozvoj a podléhá i schválení vlády. Výrok ministryně je tedy pravdivý.

Karla Šlechtová

Karla Šlechtová

V oblasti územních plánů dáváme mnoho zjednodušení do toho zákona, například u velkých staveb, například u koridorů, které při obchvatu měst trvají a bude se muset změnit územní plán, ale podle naší novely se nebude muset změnit územní plán a bude to na výjimku právě ve stavebním zákoně a vkládáme koridory. Což zkrátí územní řízení zhruba o dva tři roky. Otázky Václava Moravce, 19. března 2017

Novela stavebního zákona (.pdf, str. 28, § 54 odst. 5) sice obsahuje „nenutnost“ měnit územní plán v určitých případech, není to však tak jednoduché. Část územního plánu, která znemožňuje realizaci záměru, musí být krajským úřadem zrušena opatřením obecné povahy.

Ani potom není možno zachovat stávající „porušený“ územní plán. Obec je povinna bez zbytečného odkladu pořídit změnu územního plánu nebo nový územní plán respektující umístění záměru, jenž vyvolal zrušení části územního plánu.

Co se týká zmíněné časové úspory, není možno dohledat veřejně dostupnou informaci, která by toto tvrzení potvrzovala, či vyvracela.

Karla Šlechtová

Karla Šlechtová

Územní plánovaní samozřejmě řeší stavební úřady a vy možná narážíte na to, že veřejně prohlašuji, že by se některé měly zrušit a jít z jedniček na obce s rozšířenou působností. Ale toto nezavádí tato novela. (...) Vymyslela jste si nový stavební zákon, který mi nikdo nezadal. Otázky Václava Moravce, 19. března 2017

Územní plánování na úrovni obcí má na starosti dle stavebního zákona (183/2006 Sb.) obecní úřad obce s rozšířenou působností (úřad územního plánování). Ten pořizuje územní plán a územní plánovací podklady (§ 6).

Stavební úřad vydává územní rozhodnutí, územní souhlas a poskytuje informace pro územně plánovací podklady a dokumentace (§ 6). Tzv. obecným stavebním úřadem může být ministerstvo, krajský úřad, úřad obce s rozšířenou působností či pověřený obecní úřad (§ 13).

Novela stavebního zákona nemá za cíl rušení stavebních úřadů a stávající strukturu těchto institucí nemění.

Dle záznamu z jednání Poslanecké sněmovny v říjnu 2016, kde Karla Šlechtová novelu zákona představovala, je zřejmé, že současná novela organizaci úřadů měnit nebude. Zároveň však ministryně naznačila, že větší změny mohou přijít v novém návrhu zákona, který MMR připravuje.

Navrženou úpravu společného řízení považuji za maximum, kterého bylo možné dosáhnout při zachování současné organizace veřejné správy a v rámci formátu novely, nikoliv návrhu nového zákona, který v tuto chvíli ministerstvo pro místní rozvoj také připravuje. Novela stavebního zákona žádným způsobem nezasahuje do počtu existujících obecních stavebních úřadů.

Karla Šlechtová

Karla Šlechtová

Vodní díla je jedna věc z těch 2500 připomínek, které my jsme vypořádali napříč resorty, kraji a obcemi. Otázky Václava Moravce, 19. března 2017

Ustanovení týkající se vodních děl byla připomínkována, vzhledem k počtu připomínek však tvoří relativně malou část připomínkovaných ustanovení. Celkem jich bylo uplatněno 2142, ne uváděných 2500, i přesto ale výrok hodnotíme jako pravdivý.

Podle vypořádací tabulky bylo k novele stavebního zákona uplatněno (.docx, str. 1) 2142 připomínek. Ty směřovaly na mnoho ustanovení navrhované novely, a to mj. i na ustanovení týkající se vodních děl. Mezi hlavní důvody patřilo zařazení vodních děl mezi vedlejší povolované stavby, o kterých by se rozhodovalo v rámci tzv. koordinovaného řízení (.pdf, str. 78, bod č. 5). V důsledku toho by o jejich výstavbě rozhodoval jiný než vodoprávní úřad (připomínky č. 196, 197, 199).

Co se týče připomínkových míst, připomínky uplatnila všechna ministerstva, dále všechny kraje a za města a obce pak Svaz měst a obcí. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Karla Šlechtová

Karla Šlechtová

Pan premiér Sobotka na slova pana Jurečky v podstatě řekl, že tedy paní ministryně Šlechtová si má zjistit, jestli má v Poslanecké sněmovně podporu. Otázky Václava Moravce, 19. března 2017

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť se ve veřejných zdrojích nepodařilo dohledat, co premiér Sobotka řekl v souvislosti s protestem ministra Jurečky proti zahrnutí vodních děl do změn ve stavebním zákoně.

Ministryně Šlechtová mluví o novele stavebního zákona, která v Poslanecké sněmovně čeká na projednání ve třetím čtení. Jedná se o vládní návrh zákona, u něhož je ministryně pro místní rozvoj zástupkyní navrhovatele. KDU-ČSL, respektive ministru Jurečkovi, se nelíbí, že by měly být vodní stavby zahrnuty do jednotného stavebního řízení, a podle vyjádření ministryně v OVM hrozí tím, že novelu nakonec nepodpoří. Proto ministryně prý bude navštěvovat poslanecké kluby a jednat s nimi o podpoře novely.

Karla Šlechtová

Karla Šlechtová

Protože když už člen vlády, který tady má pod sebou u té novely stavebního zákona 40 zákonů a těch pozměňováků, nejvíc pozměňováků jde do zákona ministra dopravy, ministra životního prostředí, ministra zemědělství a ministra průmyslu a obchodu a kde byli ty ministři, když já jsem měla druhé čtení? Já tam seděla sama. Otázky Václava Moravce, 19. března 2017

Ministryně Šlechtová se účastnila druhého čtení stavebního zákona, přičemž alespoň dva zmínění ministři na zasedání chyběli. Nejvíce pozměňovacích návrhů se však týká stavebního zákona, který je v gesci ministerstva pro místní rozvoj, výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Ministryně Šlechtová promluvila 28. února ke Sněmovně při druhém čtení novely stavebního zákona. Ze stenoprotokolu bohužel neseznáme, zda byli ministři přítomni. Těsně před projednáváním novely stavebního zákona, které zahájila právě ministryně, však proběhlo procedurální hlasování o tom, zda poslanci „doprojednají“ novelu i po 19. hodině. Zde hlasoval ministr zemědělství Jurečka, omluven byl ministr životního prostředí Brabec. Omluvil se také Jan Mládek, který ten den naposledy zastupoval ministerstvo průmyslu a obchodu. Ministr dopravy není však poslancem, tedy nelze jeho přítomnost vyvodit z hlasování a uveden není ani ve stenoprotokolu.

Co se týče pozměňovacích návrhů, celkem jich bylo podáno 217, z čehož 146 navrhuje změnu stavebního zákona. Zbylých 71 pak bylo podáno se záměrem změnit jiný zákon.

Pozměňovací návrhStavebního zákonaJiných zákonůPodaný ve výborech8728Podaný poslanci5943 Zdroj: Poslanecká sněmovna (.pdf)

Název stavební zákon je pouze zkratka, celý název zákona č. 183/2006 Sb. je zákon o územním plánovaní a stavebním řádu. Pokud se podíváme do kompetenčního zákona, přesně tato oblast spadá pod gesci ministerstva pro místní rozvoj. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Karla Šlechtová

Karla Šlechtová

(na poznámku Moravce o expresním vyvlastnění) Tak s tímhle například ministerstvo pro místní rozvoj naprosto absolutně nesouhlasí. To je návrh koalice. Otázky Václava Moravce, 19. března 2017

Pokud jde o názor ministerstva pro místní rozvoj k institutu tzv. expresního vyvlastnění, lze vycházet jen z toho, že v jím předkládané verzi novely zákona 183/2006 Sb. se tento institut nevyskytuje. Pokusy o pozměňovací návrh ve prospěch předběžné držby zmínila ministryně Šlechtová ve své úvodní řeči ke druhému čtení (. pdf, str. 3) za „nepodařené“. I samotné MMR k pozměňovacím návrhům pro hospodářský výbor Poslanecké sněmovny uvedlo, že přijetí institutu předběžné držby je zcela nekoncepční (. pdf, str. 130). Podobně negativní stanovisko má i k návrhu zrušení odkladného účinku případných žalob k vyvlastnění (tamtéž, str. 143–144). Celkový názor MMR na předběžnou držbu pak shrnuje vyjádření takto:

Požadavek na zavedení nového institutu předběžného uvedení v držbu v rámci vyvlastňovacího řízení znamená zásadní změnu stávajícího procesu vyvlastnění. Danou záležitost nelze řešit PN, je třeba projednat s Ministerstvem spravedlnosti s vazbou na celý právní řád ČR. Vzhledem k dotčení koncepce vyvlastnění je žádoucí danou problematiku řešit při přípravě věcného záměru nového zákona o vyvlastnění.(tamtéž, str. 145)

Podobně složité je obecně odkazovat, že se jedná o návrh koalice. Je ale pravdou, že v roce 2015 bylo pro tento institut ministerstvo dopravy pod vedením ministra Ťoka (ANO 2011) i ministerstvo zemědělství pod ministrem Jurečkou (KDU-ČSL) a svou podporu přislíbilo i ministerstvo průmyslu s ministrem Mládkem (ČSSD). Tedy ministerstva pod vedením většiny vládní koalice.

Vzhledem k negativnímu stanovisku MMR k institutu expresního vyvlastnění čili předběžné držby výrok hodnotíme jako pravdivý.