Demagog.cz

Tomáš Koláčný

Tomáš Koláčný (Piráti)

  • 10
  • 1
  • 0
  • 0

Výroky

Tomáš Koláčný

Tomáš Koláčný

Opravy vlastním nákladem jsou samozřejmě zajímavá myšlenka, bohužel ji zákon ne úplně dovoluje, takže já bych nerad, aby se město uchylovalo ke krokům, které jsou v rozporu se zákonem.

Občanský zákoník nezakazuje opravu na vlastní náklady, pouze se tak musí stát po dohodě s pronajímatelem.

skrýt celé odůvodnění

Předně je třeba zmínit, že tyto smluvní vztahy se řídí občanským zákoníkem, který ovládá zásada autonomie vůle. To znamená, že ve většině případů si strany mohou dohodnout ujednání i odlišná od zákona, třeba právě provedení velkých oprav. V případě nájmu by pak nesmělo takové ujednání nepřiměřeně zkracovat práva nájemce, ten má ze zákona zvláštní ochranu. Přiměřenost však praxe řeší např. dočasným snížením nájemného, které mu vykompenzuje náklady na opravy.

Zákon přitom předpokládá možnost nájemce provádět úpravy bytu na vlastní náklady, pouze přitom uvádí podmínku, že je nutný souhlas pronajímatele. V opačném případě smí nájemník provádět jen běžnou údržbu a drobné úpravy, přičemž však náklady nesmí přesáhnout částku 1000 korun za jednu opravu nebo ročně v součtu 100 Kč/m² podlahové plochy bytu. Druhy úprav jsou rovněž vymezeny.

V případě větších úprav je problematická návratnost investic nájemníka po dokončení oprav nebo v případě ukončení nájemní smlouvy. Pronajímatel je povinen nájemníkovi proplatit náklady na opravu v případě, že je byt ve špatném stavu a určitá vada znemožňuje jeho užívání a zároveň pronajímatel nebyl schopen vadu odstranit bez zbytečného odkladu. V takovém případě pak nájemník může požadovat proplacení nákladů nebo slevu na nájemném.

V druhém případě, kdy by nájemník požadoval vyrovnání až po ukončení smlouvy, zákon pouze zmiňuje, že pokud dojde změnou věci k jejímu zhodnocení, vyrovná se pronajímatel s nájemcem při skončení nájmu podle míry zhodnocení. Pronajímatel zároveň může po vypovězení smlouvy požadovat navrácení bytu do původního stavu.

To, že opravy na vlastní náklady zákon nevylučuje, potvrzuje také praxe městské části Brno-sever. Ta na svých stránkách uvádí Kritéria pro pronájem obecních bytů, v nichž rozčleňuje čtyři jejich kategorie. První z nich tvoří byty, ve kterých nejsou nutné žádné opravy a zároveň na nich nevázne dluh od předchozího nájemce. Druhým typem jsou byty, ve kterých je nutné provést na náklady dalšího nájemce opravy. Třetí kategorií jsou byty s dluhem z oprav od předchozího nájemníka, které musí ten budoucí uhradit. Do čtvrtého typu spadají sociální byty.

Tomáš Koláčný

Tomáš Koláčný

V tuto chvíli má město připravených zhruba 400 bytů k výstavbě, dalších necelých 600 bytů se dá postavit v lokalitě na Kamenném vrchu.

Zmíněných cca 400 bytů, které jsou již připraveny, nebo u nichž už výstavba začala, by mělo být hotových do roku 2022. Dalších cca 550 bytů a několik rodinných domů by pak dle plánů mělo být postaveno v lokalitě Kamenný vrch.

skrýt celé odůvodnění

Podle článku iDnes.cz, který pracuje mj. i s vyjádřením Petra Hladíka, prvního náměstka primátora pro oblast bydlení, zdravotnictví a rodinné politiky, mělo Brno již v květnu minulého roku připraveno k výstavbě 400 nových bytů. Dle předpokladů by tak mohla být jejich výstavby hotova do roku 2022.

Dále by dle informací z článku iDnes.cz mělo dojít k výstavbě na Kamenném vrchu v Novém Lískovci, kde by mělo být postaveno "bezmála 600" dalších bytů.

Údaje z Urbanistické studie (.pdf, str. 11) z roku 2009 zpracované Ateliérem Zlámal pak předběžně stanovily, že by na Kamenném vrchu mohlo vzniknout 550 bytových jednotek. Z toho 313 jednotek v západním okrsku a 237 jednotek v okrsku východním.

Dle objemové studie (.zip) 1. etapy výstavby projektu Kamenný vrch z roku 2017, zpracované taktéž Ateliérem Zlámal, by pak mělo jít o 243 bytů (.zip, dokument "1průvodní zpráva.pdf", str. 6) v první etapě (.zip, dokument "02 situace etapizace.pdf").

Ze Strategie bydlení zpracované ke konci roku 2017 plyne (.pdf, str. 58), že výstavba projektu Kamenný vrch II počítá s vybudováním přibližně 550 bytových jednotek. V první etapě návrh plánoval vytvoření 240 bytů, což však mění další dokument.

Na výstavbu 1. etapy by měly navázat další tři fáze, tak jak je to vyobrazeno v následujícím snímku z prezentace (.pdf, str. 8) k veřejnému projednávání projektu Kamenný vrch II ze dne 26. dubna 2018.

Tomáš Koláčný

Tomáš Koláčný

Město sice má zhruba 28 500 bytů, nicméně z toho je 28 000 svěřeno městským částem a magistrát má velmi malý prostor pro to s nimi nějakým způsobem nakládat.

Koláčným uváděná čísla přibližně odpovídají skutečnosti. Magistrát má zároveň omezené možnosti dispozice s byty, které spravují městské části. Míru však neurčujeme, neboť jde o hodnotový soud radního.

skrýt celé odůvodnění

Obecní byty na svém území spravuje 23 městských částí z 29 (.pdf, str. 126), jde celkem o 28 696 obecních bytů. Městským částem je z tohoto počtu svěřeno 28 099 bytů. Zbývajících 597 bytů, je ve správě Odboru správy majetku Magistrátu města Brna. Tyto informace prezentuje analytická část Strategie bydlení města Brna 2018–2030 (.pdf, str. 71).

Co se týče vlivu magistrátu na nakládání s byty, jeho míru neověřujeme, nicméně uvádíme některé limity a naopak i pravomoci. Brněnské zastupitelstvo v červnu 2017 schválilo (.pdf, str. 25, bod 74) změnu pravidel pro pronájem městských bytů, jež vešla v platnost v říjnu 2017. Jednou ze změn jsou "sjednocující prvky pro určování výše nájemného u nově uzavíraných nájemních smluv a nově uzavíraných dodatků k nájemním smlouvám u městských částí i města s cílem zachovat dostupnost bytového fondu, ale současně vytvářet zdroje pro jeho další rozvoj". Dříve byla kompetence stanovení nájmů obecních bytů v rukou starostů městských částí, které si samy určovaly minimální nájemné. Kritéria pro přidělení bytů do nájmu si však každá městská část určuje vlastní (např. Brno-sever zde, Brno-střed zde (.pdf).





Tomáš Koláčný

Tomáš Koláčný

Abyste nemuseli na ten úřad přijít, tak je třeba, aby nejdřív došlo ke změně zákona. Piráti tuto změnu připravují, ale ještě neprošla (míněn zákon na celostátní úrovni, pozn. Demagog.cz).

Pokud jde o vyřizování úředních záležitostí z domu, de facto může tuto cestu prosadit (tak, aby byla vymahatelná) opravdu pouze zákon. Na této změně pracují nejen Piráti, ale návrh zákona avizovala už i ODS.

skrýt celé odůvodnění

Piráti se sami prezentují jako průkopníci myšlenky zjednodušit komunikaci s úřady. K tomu má vést zákon, který údajně připravují. Elektronizaci veřejné správy tak, aby byla snadno uchopitelná z domova či přes smartphony, prosazují i ostatní parlamentní strany, o čemž svědčí široká spolupráce na tomto návrhu. ODS oproti tomu staví svůj vlastní návrh, byť jej představila až dva dny po ověřované debatě. Stejný cíl deklarovala i vláda ve svém prohlášení (.pdf, str. 13).

Přesvědčení o nutnosti zákona pochází ze zásady, že úředníci ve státní správě jsou oprávněni pouze k tomu, co jim svěřuje zákon. Zákon jim sice ukládá vycházet žadatelům vstříc a co možná nejméně je zatěžovat, fakticky ale zákon nepočítá s digitální komunikací, byť ji ani nevylučuje. Proto jde spíše o individuální iniciativu ze strany úředníků, pokud tuto cestu volí.

Vymáhat tedy povinnost úředníků komunikovat elektronicky (např. skrze datové schránky, elektronické podpisy, czech point atp.) lze pouze po prosazení zákonného zmocnění, které úředníkům uloží tuto cestu akceptovat či dokonce preferovat.

Tomáš Koláčný

Tomáš Koláčný

Podařilo se mi navázat spolupráci se sítí knihoven Jiřího Mahena, kde ti (starší lidé, pozn. Demagog.cz) můžou přijít a obsluha jim pomůže s digitalizací, elektronickými cestami.

Knihovny Jiřího Mahena spolupracují s projektem participativního rozpočtu města Brna, jak uvedl brněnský zastupitel Tomáš Koláčný.

skrýt celé odůvodnění

Participativní rozpočet Brna dává svým občanům možnost aktivně se podílet na rozvoji města. Brňané mohou díky tomuto programu sami podávat návrhy na městské projekty, které jsou později vyhodnoceny jako proveditelné či nikoliv. Občané mohou svými hlasy projekty podpořit, vítězné projekty jsou pak realizovány.  

Síť knihoven Jiřího Mahena se aktivně zapojuje do vzdělávání veřejnosti a organizuje mimo jiné i řadu programů zaměřených na vzdělávání seniorů. V prostorách knihoven je taktéž možno hlasovat (.pdf, str. 3) o finálovém projektu v rámci participativního rozpočtu.

Do knihoven mohli za účelem hlasování dorazit rovněž občané, kterým nevyhovuje elektronické hlasování a preferují to klasické, tedy spíše lidé starší. To dokládá pozvánka na tuto akci. Telefonicky jsme kontaktovali knihovnu Jiřího Mahena a bylo potvrzeno, že v loňském roce magistrát pořádal v knihovně akci, kdy začátkem hlasování byli v knihovně k dispozici pro pomoc starším občanům. Letos by se podle jejich slov taková akce měla zopakovat, mimo ni jsou však knihovníci vždy k dispozici s pomoí.





Tomáš Koláčný

Tomáš Koláčný

Já jsem úplně na úvod chtěl říct, že jsem to byl já jako jediný člen Rady města Brna, kdo hlasoval proti zavedení toho současného systému rezidentního parkování. Kolega Hollan, byť navrhoval mírnější systém, tak se v tom rozhodujícím hlasování pouze zdržel.

Matěj Hollan navrhl mírnější verzi rezidentního parkování v Brně. Když se hlasovalo o návrhu tzv. květinky, tak se Matěj Hollan hlasování zdržel. Tomáš Koláčný jako jediný hlasoval proti.

skrýt celé odůvodnění

Hnutí Žít Brno navrhlo zjednodušení připravovaného systému rezidentního parkování. Místo systému tzv. květinky město mělo být rozděleno na dvě zóny. Jednou zónou by se stalo historické centrum a druhou zbytek města. Rezidentní zóny by pak byly vyznačeny jenom na místech, kde je s parkováním problém. Návrh představil náměstek primátora pro dopravu Matěj Hollan.

Dne 22. prosince 2017 Rada města Brno hlasovala o návrhu tzv. květinkového parkování. Z 11 členů Rady bylo při hlasování přítomných 9. Pro návrh zvedlo ruku 7 členů, Matěj Hollan se hlasování zdržel a Tomáš Koláčný hlasoval proti (.pdf, str. 3).

Tomáš Koláčný

Tomáš Koláčný

Podle analýz Brněnských komunikací každý den přijede 50 tisíc lidí, kteří sem jezdí za studiem, za prací, za službami.

Studie Brněnských komunikací, ze které Tomáš Koláčný vycházel, uvádí, že třetina ze 150 000 lidí dojíždějících do Brna využívá k dojíždění automobil.

skrýt celé odůvodnění

Tomáš Koláčný čerpal tyto informace z prezentace (.pdf, str. 2) vypracované společností Brněnské komunikace. Ta uvádí, že do Brna dojíždí celkem 150 000 lidí (cca 70 000 za prací, 45 000 za studiem a 35 000 za službami), z nichž třetina k dojíždění využívá automobil, tj. 50 000 lidí. Výrok se týkal systému rezidentního parkování, a tak se dá kontext dojíždějících autem považovat za samozřejmý.

I když studie nespecifikuje, zda jde o denní dojíždění, lze to díky informacím z jiných zdrojů předpokládat. Dokument obsahující základní východiska (.pdf, str. 2) pro projekt Strategie Brno 2050 (zhotovený pod záštitou Magistrátu města Brno) také uvádí, že do Brna denně dojíždí 150 000 lidí.




Tomáš Koláčný

Tomáš Koláčný

Nesouhlasíme s motoristickými poplatky ve výši 300–900 korun tak, jak je schválila Rada města.

V částech Brna, kde budou parkovací zóny, je rozmezí parkovného pro rezidenty skutečně stanoveno na 300–900 korun. Tomáš Koláčný se v tomto hlasování Rady města vyjádřil nesouhlasně.

skrýt celé odůvodnění

Tomáš Koláčný mluví o zpoplatněném parkování pro rezidenty, které je v některých částech Brna zavedeno od 1. září 2018. Parkování upravuje nařízení města č. 11/2018, které Rada města Brna schválila 24. července 2018. Tomáš Koláčný byl proti (bod 71).

Podle této úpravy platí rezidenti městské části Brno-střed za první parkovací oprávnění 600 Kč ročně, za druhé 15 000 Kč, za třetí a každé další 30 000 Kč (příloha č. 3 nařízení č. 11/2018).

Pokud jde o další městské části, Rada města stanovila minimální a maximální cenu, tedy 300 a 900 Kč (cena za první parkovací oprávnění pro rezidenta), jak vyplývá z tiskové zprávy z května 2018. O konkrétní výši budou městské části rozhodovat samy. Nařízení č. 11/2018, které nabylo účinnosti v červenci 2018, určuje pro městskou část Brno-střed cenu za první parkovací oprávnění pro rezidenta na 600 Kč, což je stále v uvedeném intervalu (.pdf, příloha č. 3, str. 1).

Podle serveru iDnes.cz se Koláčný již dříve vyjadřoval negativně ohledně systému placení. „Schválený návrh zpoplatňuje přes 90 procent parkovacích stání na území širšího centra, a to i pro obyvatele ostatních částí Brna, kteří zde budou moci parkovat pouze v návštěvnickém režimu s povinností hradit poplatek přes parkovací automat,“ upozornil Koláčný.

Tomáš Koláčný

Tomáš Koláčný

Participativní rozpočet je největší v ČR. Jsme prvním statutárním městem v ČR, které zavedlo participativní rozpočet na celoměstské úrovni, a jsme městem, které má největší účast občanů v participativním rozpočtu.

Tomáš Koláčný má pravdu v tom, že participativní rozpočet v Brně je největší a má také největší účast občanů. Brno pak bylo jedním z prvních statutárních měst, které participativní rozpočet zavedlo.

skrýt celé odůvodnění

Brno rozhodlo o zahájení projektu participativního rozpočtu na konci roku 2016 (bod 123), projekt se pak prvně uskutečnil v roce 2017. V roce 2017 ale zavedli participativní rozpočty také v jiných statutárních městech, například v Opavě (bod 406/20) či Chomutově, v roce 2018 pak participativní rozpočty zavedla další statutární města (například Zlín nebo Děčín).

Co se týče výše participativního rozpočtu, ten má Brno skutečně největší, a to 30 milionů, například ve zmíněném Chomutově je výše participativního rozpočtu 5 milionů korun, v městském obvodě Ostrava-Jih pak 7 milionů.

Účast občanů je pak v Brně také nejvyšší, což je ale dáno také tím, že Brno má významně více obyvatel než ostatní města. V Brně se do finálního hlasování v loňském roce zapojilo 11 660 občanů, v Chomutově 2082 občanů a v Ostravě-Jih 3964 občanů.

Tomáš Koláčný

Tomáš Koláčný

Zavedli jsme osobní odpovědnost politiků tím, že máme jmenovité hlasování členů Rady, výborů a komisí. Zavedli jsme elektronický archiv z jednání zastupitelstva. Také archiv materiálů ze zastupitelstva. Vytvořili jsme datový portál, který je srovnatelný s portály velkých evropských metropolí.

Archiv z jednání zastupitelstva a materiálů zastupitelstva je vpravdě k dispozici. Stejně tak i zápisy jmenovitého hlasování Rady a výborů zastupitelstva. Hlasování členů komisí Rady města je sice jmenovité, zápisy ze schůzí komisí však nejsou na internetu k dispozici.

skrýt celé odůvodnění

Jmenovité hlasování Rady města bylo zavedeno 26. května 2015. Zápisy z jednání výborů zastupitelstva města jsou na internetových stránkách města zveřejňovány od začátku roku 2015 (s výjimkou Kontrolního výboru, jehož první zasedání proběhlo již 15. prosince 2014). Dle statutu (.pdf, str. 4, čl. 7, bod 4) výborů zastupitelstva města platného od prosince 2014 pak mají všechny výbory povinnost v zápisu ze schůze uvádět také zápis jmenovitého hlasování členů.

Dostupný na internetových stránkách města je i archiv zápisů a usnesení zastupitelstva města, jenž sahá až do roku 1991, a archiv materiálů projednávaných na zastupitelstvu, který ke dni ověření začíná dokumenty projednávanými v prosinci 2016.

Hlasování (.pdf, str. 4, čl. 6, bod 4) komisí Rady města je jmenovité, zápisy z jejich jednání však nejsou zveřejňovány na internetu.