My se nezabýváme finančními propočty vystoupení NATO, u nás je to dlouhodobý program, kdy my jsme ani nepodporovali vstup ČR do Severoatlantické aliance.
Výčet církevního majetku nebyl taxativní, řeklo se, že se bude čekat, oč se církev přihlásí.
A hnutí ANO, byť to nemá ve volebním programu, signalizovalo, že s tímto nemá problém (se zdaněním církevních restitucí, pozn. Demagog.cz)
Snaha o zdanění církevních restitucí tu byla už v minulém volebním období, kdy šla nejen od nás, ale také třeba od sociální demokracie, dokonce od krajského zastupitelstva Jihočeského kraje.
(...) čili čtyřnásobné ohodnocení (ceny půdy při výpočtu církevních restitucí, pozn. Demagog.cz), a my si myslíme, že to není ekvivalentní vůči ostatním restituentům a běžným cenám, které se tehdy používaly.
Tehdy ČSÚ používal běžně při restitucích cenu, která se pohybovala kolem 7 Kč a 50 nebo 80 haléřů za metr čtvereční.
My máme analýzy (pro výpočet zdanění církevních restitucí, pozn. Demagog.cz), které vychází z cenového odhadu cen pozemků za metr čtvereční zemědělské a lesní půdy, kdy při církevních restitucích se použila cena u zemědělské půdy 44 Kč tuším 78 haléřů a u té lesní půdy 27 Kč a 44 haléřů za metr čtvereční.
samozřejmě jsme chtěli, aby pokud se budou některá místa třeba uvolňovat, bude, budou se znovu obsazovat, protože bude končit funkční období, aby to, ta odpovědnost nebo ta možnost kontroly byla úměrně rovnoměrně rozložena i na ostatní subjekty v Poslanecké sněmovně, na jiné politické strany, ale tudíž samozřejmě teda i na komunistickou stranu.
Během vyjednávání o podpoře nové vlády vznikl tzv. “ toleranční patent,” který obsahoval podmínky, při jejichž splnění bude KSČM vládu Andreje Babiše tolerovat. V původní verzi tohoto “tolerančního patentu” KSČM mimojiné také požadovala, aby měla právo navrhnout obsazení postů v některých státních firmách. Web deníku E15 píše, že podle poslance KSČM Jiřího Dolejše mělo jít o subjekty jako “ČEZ, státní lesy, pošta nebo správci vodních toků.” I když tento požadavek byl nakonec z konečné verze “tolerančního patentu” odstraněn, stalo se tak až nedlouho před jeho podepsáním. Hodnotíme tak výrok jako nepravdivý.
My jsme, my jsme v tento moment a vždycky jsme na krajích i na těch obcích prosazovali, aby do tohoto kontrolního procesu byly úměrně zataženy vlastně všechny subjek..., všechny subjekty, kteří jsou členy toho zastupitelstva obecního, městského, krajského.
KSČM má ke 24. červenci 2018 v České republice 86 krajských zastupitelů a v zastupitelstvech obcí má KSČM 2506 zastupitelů. Z tohoto hlediska není v našich silách ověřit, zda jsou do kontrolních procesů ve všech významných firmách a podnicích spadajících pod daná města, obce či kraje, kde má KSČM zvolené zastupitele, úměrně zahrnuty všechny politické subjekty, které jsou členy tamních zastupitelstev.
Pro ilustraci se však podíváme na Ústecký kraj, kde zaznamenala KSČM v krajských volbách 2016 svůj nejlepší výsledek se ziskem 13 mandátů z 55. Další subjekty v zastupitelstvu Ústeckého kraje jsou po volbách v roce 2016 hnutí ANO (20 mandátů), ČSSD (10 mandátů), ODS (7 mandátů) a Koalice Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) a Strana Práv Občanů (5 mandátů).
Jako příklad se můžeme podívat na dozorčí radu společnosti Severočeské doly a.s., která se prezentuje jako jeden z největších zaměstnavatelů v kraji s 5000 zaměstnanci. V dozorčí radě, ani představenstvu společnosti však nesedí žádný z členů krajského zastupitelstva (pdf.). Stejně je na tom vedení, představenstvo i dozorčí rada společností SPOLANA a.s., SPOLCHEMIE a.s., nebo SETUZA a.s.
Všechny uvedené příklady obsazení kontrolních orgánů firem v Ústeckém kraji tak neodpovídají výroku poslance Grospiče. Jde však pouze o ilustrativní příklady a kompletní ověření všech dozorčích rad, představenstev a vedení firem v krajích a obcích, kde má KSČM zvolené zastupitele, není s kapacitami Demagog.cz proveditelné. Výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.
komise není orgánem činným v trestním řízení, čili ona vyšetřuje ten postup z pohledu Poslanecké sněmovny
Orgány činnými v trestním řízení se podle legální definice obsažené v § 12 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, rozumějí soud, státní zástupce a policejní orgán.
Vyšetřovací komise je upravena v čl. 30 Ústavy a § 48 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Jde o komisi, kterou je možné zřídit na návrh nejméně jedné pětiny všech poslanců a jejímž účelem je vyšetření věci veřejného zájmu.
Vyšetřovací komise k OKD, zmíněná ve výroku, byla zřízena na základě návrhu (.pdf), který byl přijat Poslaneckou sněmovnou dne 12. prosince 2017.
Pro doplnění lze také citovat § 48 odst. 9 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny „Nasvědčují-li skutečnosti zjištěné vyšetřovací komisí, že byl spáchán trestný čin, může vyšetřovací komise oznámit takovou skutečnost orgánům činným v trestním řízení.“, ze kterého jasně vyplývá, že vyšetřovací komise není orgánem činným v trestním řízením.
