Demagog.cz

Stanislav Grospič

Stanislav Grospič (KSČM)

  • 8
  • 1
  • 2
  • 1

Výroky

Stanislav Grospič

Stanislav Grospič

Ten zákon je koncipován tak, že není ten příjem koncipován, že by podléhal zdanění (...) Ale my právě chceme, aby podléhal danění.

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (tzv. církevní restituce) upravoval kromě dalšího také zákon o daních z příjmů. Konkrétně se jedná o tu část zákona, která stanovuje, které převody majetku či peněz nepodléhají zdanění dle zákona.

Komunistický návrh počítá s doplněním zákona o dovětek, který z aktuálních podmínek nezdaněných příjmů vylučuje finanční náhrady za nevrácené majetky církvím. Zároveň návrh počítá s vyjmutím odstavce 6, § 15 ze zákona o církevních restitucích. „Finanční náhrada není předmětem daně, poplatku ani jiného obdobného peněžitého plnění."

Stanislav Grospič

Stanislav Grospič

Připomeňme, že ten zákon byl postaven na odhadu, nikoliv na výčtu majetku, tak, aby mohl být správně oceněn, čili nebyla ta výčtová novela.

Poslanci Grospičovi uznáváme faktickou pravdu, jelikož tzv. restituční zákon skutečně není koncipován jako výčet majetku, který by měl být vrácen, ale jako možnost o určitý majetek zažádat a podle tohoto zákona jej také obdržet.

Církevní restituce se doposud řídí zákonem č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Ve Sněmovně však již čeká na projednání ve druhém čtení komunistická novela tohoto zákona, která má zrušit (.pdf, str. 2) odstavec 6 v paragrafu 15, jenž vyjímá náhrady církvím z daňové povinnosti. Vzhledem k tomu, že Andrej Babiš, stejně jako předseda ČSSD Hamáček, návrh komunistů podporují, lze očekávat jeho schválení.

Restituční zákon stanovuje mechanismus, kterým osoby oprávněné (např. církve) mohou z důvodů majetkové křivdy (např. zákon o zestátnění léčebných a ošetřovacích ústavů) požadovat po povinných osobách (např. Lesy ČR) vydání odejmuté věci. Oprávněná osoba označí věc restituce a uvede právní důvod nároku na její vydání, doloží původní vlastnictví k věci a vyzve povinnou osobu k vydání věci.

Další variantou vyrovnání státu a církví je postup podle § 15, tedy peněžité vyrovnání s taxativně vyjmenovanými církvemi. Každý rok po 30 let by jmenované církve měly obdržet paušální částku, která v celkovém součtu církví i let činní cca 59 miliard korun a vychází z dohody zástupců vlády Petra Nečase s jednotlivými náboženskými společnostmi.

Stanislav Grospič

Stanislav Grospič

...že vlastně jsme předložili tento návrh už v minulém volebním období. Volební období skončil, návrh nebyl projednán, takže v tomto volebním období hned zpočátku jsme ho předložili...

Návrh na zdanění církevních restitucí předložili poslanci KSČM v březnu 2016. Vláda k němu nezaujala žádné stanovisko. V Poslanecké sněmovně se dostal do výborů. S koncem volebního období bylo jeho projednávání ukončeno, protože se nestihl doprojednat.

V tomto volebním období předložili poslanci KSČM návrh znovu. Konkrétně v prosinci 2017. Vláda k němu zaujala kladné stanovisko. V Poslanecké sněmovně návrh prošel prvním čtením a byl přikázán k projednání výborům, kde se nachází nyní.

Stanislav Grospič

Stanislav Grospič

Také jsme chtěli a navrhovali, aby byl předmětem celostátního referenda. Měli jsme k tomu i speciální návrh zákon. Tyto věci přes sliby sociální demokracie, jak tyto věci podpoří v minulém období, spadly pod stůl, nenašly podporu v Poslanecké sněmovně.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť sociální demokraté ve svém programu neslibovali podporu referenda o církevních restitucích. Stejně tak nemohly pouze hlasy ČSSD stačit k tomu, aby takový zákon prošel.

KSČM předložila sněmovně návrh ústavního zákona o referendu o zrušení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi 19. prosince 2013 (.pdf). Vláda následně 23. ledna 2014 k tomuto návrhu vydala negativní stanovisko (.pdf).

První čtení bylo zahájeno 14. února 2014 a hlasování bylo odročeno. V projednávání se pokračovalo 18. března 2014, kdy byl návrh zákona sněmovnou zamítnut. Proti zamítnutí návrhu o referendu se postavilo 13 poslanců ČSSD, 32 poslanců KSČM a 11 poslanců hnutí Úsvit. ČSSD ve svém programu z roku 2013 k tématu církevních restitucí slibovala pouze jejich optimalizaci. Podporu referenda k tomuto zákonu ale neslibovala.

V programu ČSSD z roku 2013 je o církevních restitucích napsáno: Budeme usilovat o výrazné snížení finančních plateb státu v rámci církevních restitucí tak, aby náhrada byla přiměřená a skutečně spravedlivá. Nepřipustíme vydávání majetku, který církve v únoru 1948 již nevlastnily. Zvážíme možnost daňových asignací, jež by v budoucnu mohly být využity i pro financování církví.“ (.pdf, str. 30)

V době hlasování o návrhu referenda měla ČSSD 50 mandátů, komunisté 33 a hnutí Úsvit 14. Dohromady tedy 97 hlasů. Pro schválení návrhu ústavního zákona je ale potřeba tzv. kvalifikovaná většina, tedy 120 hlasů. I kdyby ČSSD hlasovala pro návrh referenda spolu s KSČM a hnutím Úsvit, návrh by neprošel.

Stanislav Grospič

Stanislav Grospič

Podívejte se, jestliže se stanovovala ta cena tak náhrad, že za metr zemědělské půdy se brala částka 44,48 Kč tuším a Český statistický úřad přitom pracoval běžně ve vztahu k jiným náhradám nebo lidem s částkou 7,50 Kč, tak tam je zjevný nepoměr.

Český statistický úřad v roce 2015 vypracoval statistické hodnocení církevních restitucích, které publikoval ve svém měsíčníku Statistika&My. Odhad tržní ceny za zemědělskou půdu stanovil na 7,50 Kč za metr čtvereční, přičemž uvedl, že se jedná o průměr a tržní cena by mohla dosáhnout až na 14 Kč za metr čtvereční.

Český statistický úřad je povinen každoročně oceňovat veškerý majetek v národním hospodářství, v běžných tržních cenách, tj. cenách obvyklých na trhu v daném období, v návaznosti na metodiku Eurostatu. Oceňován je stav majetu a veškeré transakce s majetkem, ke kterým došlo v průběhu daného období. Mezi transakce například patří nákupy, prodeje, bezúplatné převody majetku (včetně církevního).

Stanislav Grospič

Stanislav Grospič

No, tak tam byl konsensus v podstatě víceméně většiny politických stran v Poslanecké sněmovně (na komisi k OKD - pozn. Demagog.cz)...

Vyšetrovací komise Poslanecké sněmovny k OKD byla zřízená usnesaním č. 58 poslanecké sněmovny na 4. schůzi 12. prosince 2017. Na hlasování o návrhu bylo přítomných 169 poslanců, nepřihlášených bylo 12 poslanců a omluveno 19 poslanců . Za návrh hlasovalo 153 poslanců, proti byl 1 poslanec a hlasováni se zdrželo 15 poslanců.

Stanislav Grospič

Stanislav Grospič

V OKD vlastně dochází dramaticky k útlumu těžby

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože i když těžba skutečně klesá, hledat příčinu pouze v majetkové struktuře nebo privatizaci podniku je nesmyslné. Po samotné privatizaci společnost těžila mnohem více uhlí, vliv na aktuální stav tedy bude mít rovněž stav na světovém trhu.

Těžba uhlí v OKD má klesat, což sdělil předseda dozorčí rady OKD Michal Kuča při dubnové (2018) návštěvě premiéra Babiše a členů vlády v demisi v sídle společnosti OKD. Společnost OKD těží na Karvinsku okolo šesti milionů tun uhlí ročně, tento objem má postupně klesnout na čtyři miliony, následně pak na dva miliony tun. Posledním zavřeným dolem by měl být v roce 2023 Důl ČSM. "Těžíme něco kolem šesti milionů tun a budeme postupně klesat na čtyři. Na této úrovni se chvilku podržíme a pak v konečné fázi bychom měli klesnout někde ke dvěma, dvěma a půl a z té hladiny bychom pak měli končit," řekl předseda dozorčí rady OKD Michal Kuča.

Pokud se ovšem podíváme na dlouhodobější trend, který lze pozorovat ve výročních zprávách společnosti, lze vidět, že v např. v letech 2009-2012 se v OKD těžilo 10,6 - 11,2 tisíc tun uhlí. Tedy v době, kdy společnost již patřila Zdeňku Bakalovi. Sám o sobě tento faktor tedy není příčinou tohoto stavu.

Stanislav Grospič

Stanislav Grospič

Tam je potřeba vidět, že v momentě, kdy ta komise byla ustanovována, tak vlastně ještě nedošlo k těm pravomocným rozhodnutím, takže tam je určité překrytí časové.

Parlamentní vyšetřovací komise k OKD byla zřízena 12. prosince 2017. Rozsudky pro obžalované v této kauze padly až 7. května 2018. Soud zprostil viny všechny obžalované, ale rozsudky nejsou pravomocné a státní zástupce se tak na místě odvolal. Komise tak od 23. července 2018 začala vyslýchat svědky v kauze.

Stanislav Grospič

Stanislav Grospič

My jsme, my jsme v tento moment a vždycky jsme na krajích i na těch obcích prosazovali, aby do tohoto kontrolního procesu byly úměrně zataženy vlastně všechny subjek..., všechny subjekty, kteří jsou členy toho zastupitelstva obecního, městského, krajského.

KSČM má ke 24. červenci 2018 v České republice 86 krajských zastupitelů a v zastupitelstvech obcí má KSČM 2506 zastupitelů. Z tohoto hlediska není v našich silách ověřit, zda jsou do kontrolních procesů ve všech významných firmách a podnicích spadajících pod daná města, obce či kraje, kde má KSČM zvolené zastupitele, úměrně zahrnuty všechny politické subjekty, které jsou členy tamních zastupitelstev.

Pro ilustraci se však podíváme na Ústecký kraj, kde zaznamenala KSČM v krajských volbách 2016 svůj nejlepší výsledek se ziskem 13 mandátů z 55. Další subjekty v zastupitelstvu Ústeckého kraje jsou po volbách v roce 2016 hnutí ANO (20 mandátů), ČSSD (10 mandátů), ODS (7 mandátů) a Koalice Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) a Strana Práv Občanů (5 mandátů).

Jako příklad se můžeme podívat na dozorčí radu společnosti Severočeské doly a.s., která se prezentuje jako jeden z největších zaměstnavatelů v kraji s 5000 zaměstnanci. V dozorčí radě, ani představenstvu společnosti však nesedí žádný z členů krajského zastupitelstva (pdf.). Stejně je na tom vedení, představenstvo i dozorčí rada společností SPOLANA a.s., SPOLCHEMIE a.s., nebo SETUZA a.s.

Všechny uvedené příklady obsazení kontrolních orgánů firem v Ústeckém kraji tak neodpovídají výroku poslance Grospiče. Jde však pouze o ilustrativní příklady a kompletní ověření všech dozorčích rad, představenstev a vedení firem v krajích a obcích, kde má KSČM zvolené zastupitele, není s kapacitami Demagog.cz proveditelné. Výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.

Stanislav Grospič

Stanislav Grospič

Ale víte co, když jsme, když jsme se rozhodovali o tom a pak rozhodli, tak nakonec došlo v řádu hodin v podstatě před tím hlasováním k změně v té nominaci ministra spravedlnosti, no a ta druhá věc se objevila poté, co už bylo odhlasováno v Poslanecké sněmovně

Server Seznam Zprávy jako první informoval o podezření bývalého ministra Petra Krčála z plagiátorství v pondělí 16.července, načež Petr Krčál pouhý den poté připustil možnost svého pochybení a zároveň oznámil rezignaci na svůj ministerský post. To již bylo po zisku důvěry vládě, o čemž se hlasovalo 10. července.

Ta byla o další dva dny později také doplněna o rezignaci na jeho post předsedy krajské organizace ČSSD na Vysočině.

První informace o podezřeníTaťány Malé z plagiátorství přišly od portálu iRozhlas 28.června. Taťána Malá podezření odmítla a toto podezření, následně rozšířené i o její druhou diplomovou práci, odmítla i při rezignacina její post ministryně. Svůj odchod oznámila 9.července, tedy jedenáct dní po zveřejnění informací o jejím obvinění. Při jisté míře tolerance lze konstatovat, že rezignovala také poměrně záhy. Stalo se tak den před samotným hlasováním.