Ve středních Čechách v Posázaví byly obce, kde se nevolilo nikde a nebo někde opačně volili každé dva roky (ve volbách do Senátu – pozn. Demagog.cz).
Kvůli změnám hranic území obvodů pro volby do Senátu ČR se skutečně v některých obcích v Posázaví nekonaly volby v běžném šestiletém intervalu.
Poslanec a místopředseda KSČM Stanislav Grospič mluvil (video, čas 41:00) o změnách hranic senátních obvodů. Těch je v České republice 81. Za každý obvod je do horní komory Parlamentu ČR zvolen jeden senátor na šest let, přičemž každé dva roky se ve volbách obmění jedna třetina zákonodárců.
Samotné obvody se mohou měnit vždy na začátku volebního roku, a to ze dvou možných důvodů. Jednak se volební obvody pro volby do Senátu ČR mění na základě počtu obyvatel, obvody by jich měly mít zhruba stejný počet. V případě, že by se počet obyvatel změnil o více než patnáct procent oproti průměru, muselo by se novelou volebního zákona území obvodů o některé obce zmenšit nebo zvětšit. Druhou příčinou změny vymezení obvodů je změna příslušnosti obcí do okresů, na základě kterých jsou volební obvody často stanoveny.
Český statistický úřad uvádí (.pdf, str. 1–2) několik příkladů, kdy se v některých obcích volby z důvodu výše popsaných změn nekonaly v běžném šestiletém intervalu. Například právě ve Středočeském kraji došlo v roce 2008 k přesunu šestnácti obcí z obvodu Kolín do obvodu Benešov, což zapříčinilo, že obyvatelé těchto obcí volili v senátních volbách s desetiletým odstupem. Naopak ke zkrácení intervalu na čtyři roky došlo v sedmnácti obcích, jež byly přesunuty z obvodu Beroun do obvodu Příbram.
V oblasti Posázaví se měnily hranice volebních obvodů kupříkladu i v roce 2012, kdy z benešovského obvodu přešlo město Sázava do kutnohorského obvodu. V roce 2014 pak do obvodu se sídlem v Kutné Hoře přešla také Vlašim. Svého senátora tedy ve Vlašimi volili dvakrát v intervalu čtyř let: v roce 2012 v rámci benešovského obvodu a poté již v rámci obvodu kutnohorského v roce 2016.
