Volební debata o volebním zákoně

Ilustrační obrázek v výstupu Volební debata o volebním zákoně
První předvolební debatu roku uspořádal Politologický klub FSV UK, a my si ji rozhodně nemůžeme nechat ujít! Šestice zástupců kandidujících stran, hnutí a koalic se bavila o tématech aktuálních i budoucích, my jsme se ale podívali na část debaty, jejíž téma je pro říjnové zásadní – novelu volebního zákona. Ověřená analýza tentokrát i s obrazem na DemagogTV!

OVĚŘENO

Stanislav Grospič

0
0

Jana Maláčová

0
0
0

Tomio Okamura

Předseda PSP ČR, předseda SPD

0
0
0

Markéta Pekarová Adamová

0
0

Vít Rakušan

Poslanec, předseda STAN

0
0
0

Radek Vondráček

Poslanec

0
0
Pravda
Drtivá většina evropských zemí umožňuje konání voleb pouze v jednom dni. Česká republika je podle Ministerstva vnitra a kalendáře voleb Rady Evropy jediná země, ve které v posledních letech probíhají volby ve dvou po sobě jdoucích dnech.
Pravda
Hnutí STAN ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 na zisk jednoho mandátu potřebovalo 43 692 hlasů. Oproti tomu hnutí ANO stačilo k zisku jednoho mandátu 19 232 hlasů.

Radek Vondráček

Ano, máme to (zavedení korespondenční volby, pozn. Demagog.cz) v programovém prohlášení.
Politologický klub FSV UK, 6. května 2021
Právní stát
Sněmovní volby 2021
Pravda
Kabinet hnutí ANO a ČSSD má skutečně v programovém prohlášení vlády napsáno, že zjednoduší volební pravidla tak, aby se občanům usnadnil přístup k volbám – včetně zavedení korespondenční volby.
Pravda
Nový volební zákon skutečně pouze nahrazuje paragrafy zrušené Ústavním soudem v únoru 2021. Otázka korespondenční volby součástí rozhodnutí Ústavního soudu nebyla.

Radek Vondráček

Tam je 300 návrhů, které tam leží a neprojednávají se (ve Sněmovně, pozn. Demagog.cz).
Politologický klub FSV UK, 6. května 2021
Vnitrostranická politika
Nepravda
Sněmovních tisků, které se v legislativním procesu v posledních 3 měsících nijak neposunuly, je pouze 254.
Pravda
Stížnost 21 senátorů byla k Ústavnímu soudu podána v prosinci 2017. Volby do Poslanecké sněmovny vyhlásil Miloš Zeman v prosinci 2020. Plénum Ústavního soudu o návrhu rozhodlo v únoru 2021, tedy již po vyhlášení termínu sněmovních voleb.
Pravda
Marek Benda se jako zpravodaj novely volebního zákona podílel na komplexním pozměňovacím návrhu, jenž upravoval přerozdělování mandátů v obou skrutiniích. Výsledná podoba přepočítávání hlasů na mandáty ve druhém skrutiniu je však ovlivněna i návrhem Radka Vondráčka.
Pravda
KSČM podporovala první variantu původního návrhu Ministerstva vnitra na změnu zákona o volbách do Parlamentu ČR. Tato varianta počítala s přepočítáváním hlasů na mandáty pomocí tzv. Hareovy kvóty a se zachováním stávajících 14 volebních krajů.

Stanislav Grospič

Podpořili jsme nakonec tento kompromis (návrhu novely volebního zákona, pozn. Demagog.cz).
Politologický klub FSV UK, 6. května 2021
Sněmovní volby 2021
Pravda
KSČM skutečně podpořila kompromisní návrh novely volebního zákona.
Pravda
Při rakouských prezidentských volbách v roce 2016 došlo na základě rozhodnutí ústavního soudu k opakování jejich druhého kola. Při sčítání korespondenčních hlasů došlo k procesním pochybením, která podle soudu mohla vést k případné manipulaci s hlasy.
Pravda
Problémy se sčítáním lidu se vyskytly 27. března 2021, tedy hned první den, kdy bylo možné vyplnit elektronické formuláře. Zhruba od osmi ráno nebylo možné se do systému přihlásit a ČSÚ sčítání pozastavil. Po obnově se pak některým lidem nedařilo odeslat již vyplněný formulář.
Pravda
Podporu zákona o celostátním referendu ve svém volebním programu vyjádřili Piráti, KSČM a SPD, dále pak také vláda hnutí ANO a ČSSD ve svém programovém prohlášení. Ve Sněmovně by se tak jednalo o 148 z 200 poslanců.

Markéta Pekarová Adamová

Nepravda
Kabinet hnutí ANO a ČSSD v programovém prohlášení sice zmiňuje, že chce korespondenční volbu zavést, mezi své hlavní priority však vláda tento způsob hlasování neřadí.
Pravda
TOP 09 společně s poslanci z dalších stran předložili Poslanecké sněmovně dva návrhy na zavedení korespondenční volby. Vláda hnutí ANO a ČSSD je však nepodpořila.
Pravda
Návrh zákona, který by korespondenční volbu umožnil, předložila TOP 09 jak ve stávajícím, tak již v předchozím volebním období. Senát o korespondenční volbě v minulosti skutečně několikrát jednal.
Pravda
Dominik Feri společně s Markem Bendou a Markem Výborným předložil Sněmovně dva pozměňovací návrhy, přičemž jeden počítá s účinností korespondenčního hlasování pro volby již v roce 2021, druhý pak s účinností od 1. ledna 2022.
Nepravda
Korespondenční hlasování ze zahraničí při parlamentních ani prezidentských volbách neumožňuje 8 členských států Evropské unie, včetně České republiky. Jedná se tedy přibližně o 30 % ze 27 zemí EU.
Pravda
V prosinci 2017 podala skupina senátorů (včetně několika zástupců STAN) návrh na zrušení některých ustanovení zákona o volbách do Parlamentu ČR, jelikož je považovala za protiústavní. V únoru 2021 pak Ústavní soud některé části volebního zákona zrušil.
Pravda
Marek Hilšer na jednání Senátu o novele zákona o volbách do Parlamentu předložil pozměňovací návrh týkající se korespondenčního hlasování.
Pravda
Návrh zákona z roku 2019, jehož autory byli mimo jiné poslanci z hnutí STAN, počítal s možností korespondenční volby pouze pro voliče žijící v zahraničí.
Nepravda
Podle vyjádření Ministerstva vnitra se Stanislav Grospič účastnil jednání odboru ministerstva se zástupci parlamentních stran týkajícího se legislativních úprav voleb. Nebyl členem žádné konkrétní komise.
Pravda
Kvůli změnám hranic území obvodů pro volby do Senátu ČR se skutečně v některých obcích v Posázaví nekonaly volby v běžném šestiletém intervalu.

Radek Vondráček

Pravda
Nulová tolerance alkoholu za volantem se ze zemí EU týká jen České republiky, Slovenska, Maďarska a Rumunska. Hranice v jiných státech se pohybují mezi 0,2 až 0,5 promile.
Nepravda
Nelze říct, že by TOP 09 a KDU-ČSL ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 těžily z tehdy platného volebního systému. KDU-ČSL se tehdy do Poslanecké sněmovny vůbec nedostala. Hlas pro TOP 09 měl sice větší váhu než hlas pro Věci veřejné, avšak menší váhu než pro ČSSD či ODS

Radek Vondráček

(...) změnili volební zákon, což musí schválit obě komory.
Politologický klub FSV UK, 6. května 2021
Právní stát
Pravda
Dle článku 40 Ústavy České republiky je k přijetí volebního zákona nutný výslovný souhlas Poslanecké sněmovny i Senátu.
Pravda
Ústavní soud se možnou protiústavností aditivní klauzule zabýval např. již v roce 2001. Návrh na zrušení klauzule tehdy Ústavní soud zamítl. Na začátku února 2021 pak Ústavní soud aditivní klauzuli zrušil.
Pravda
Legislativní změna, která umožnila fungování elektronických neschopenek, byla Parlamentem schválena 12. června 2019, v platnost vstoupila 1. července. Celý systém byl spuštěn 1. ledna 2020. MPSV nicméně na přípravě technického řešení začalo pracovat nejpozději od května 2019.