Stanislav Grospič
Ten návrh (na zrušení části volebního zákona, pozn. Demagog.cz) tam byl předán před třemi lety a tři roky trvalo panu soudci ústavnímu Filipovi, než dospěl k rozhodnutí a dospěl k rozhodnutí poté, co pan prezident vyhlásil volby.
Tento výrok byl ověřen jako
Zkrácené odůvodnění
Stížnost 21 senátorů byla k Ústavnímu soudu podána v prosinci 2017. Volby do Poslanecké sněmovny vyhlásil Miloš Zeman v prosinci 2020. Plénum Ústavního soudu o návrhu rozhodlo v únoru 2021, tedy již po vyhlášení termínu sněmovních voleb.
Plné odůvodnění
Ústavní soud zrušil svým nálezem (.pdf) ustanovení volebního zákona z důvodu nerovnoměrného počtu hlasů potřebných pro zisk jednoho poslaneckého mandátu v různých krajích. K této nerovnosti docházelo vlivem kombinace d'Hondtovy metody přepočtu hlasů a čtrnácti různě velkých krajů jako volebních obvodů.
Současně s tím byla zrušena tzv. aditivní uzavírací klauzule pro kandidující koalice politických stran a hnutí, podle níž musela koalice složená ze dvou stran nebo hnutí pro vstup do Poslanecké sněmovny získat ve volbách alespoň 10 % hlasů, trojkoalice 15 % a čtyř- či vícečlenná koalice 20 % hlasů.
Stížnost na tento volební systém podala skupina 21 senátorů k Ústavnímu soudu na konci roku 2017.
Prezident republiky Miloš Zeman vyhlásil termín sněmovních voleb v roce 2021 svým rozhodnutím z 28. prosince 2020. Vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny avizoval prezident Zeman ve svém vánočním poselství, kdy uvedl: „Hodlám vypsat termín parlamentních voleb na začátek října“ (video, čas 8:53–9:04).
Ústavní soud o výše zmíněném zrušení části volebního zákona rozhodl na začátku února letošního roku.
Doplňme, že soudce zpravodaj, jímž byl (.pdf, str. 1) v tomto případě Jan Filip, „shromažďuje podklady pro rozhodnutí a předkládá návrh na rozhodnutí, případně rozhodne ve stanovených případech sám o odmítnutí návrhu na zahájení řízení.“ Samotné rozhodnutí probíhá u nejdůležitějších věcí na plénu Ústavního soudu. Plénum se skládá z 15 soudců, které se souhlasem Senátu jmenuje prezident republiky. Podporu pro zrušení částí volebního zákona vyslovilo 11 soudců.
Uveďme, že podle čtyř soudců, kteří měli odlišné stanovisko, soudce zpravodaj Jan Filip s předložením návrhu otálel, pak během pár dnů padlo překotné rozhodnutí.