Demagog.cz

Marek Výborný

Marek Výborný ()

  • 32
  • 6
  • 2
  • 0

Výroky

Marek Výborný

Marek Výborný

My v tuto chvíli máme poslaneckých mandátů 10. Podle toho upraveného, spravedlivého poměrného systému bychom jich měli 12. 20 minut Radiožurnálu, 14. listopadu 2019

Strana KDU-ČSL má v současné době 10 poslaneckých mandátů. Na základě přepočtu podle čistě poměrného systému by však ve sněmovních volbách v roce 2017 získala 12 mandátů.

skrýt celé odůvodnění

Poslanecké sněmovna má dle čl. 16 Ústavy 200 poslanců, kteří jsou voleni na dobu čtyř let, a to poměrným volebním systémem. Průběh voleb do Poslanecké sněmovny pak dále upravuje zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky.

Průběh voleb dle poměrného volebního systému je následující: celkový počet platných hlasů, které byly odevzdány na celém území České republiky, se vydělí celkovým počtem volených poslanců (200). Zaokrouhlený výsledek na jednotky pak představuje tzv. republikové mandátové číslo, které udává, kolik hlasů je v celostátním průměru potřeba pro zvolení jednoho poslance. Republikovým mandátovým číslem se vydělí celkový počet platných hlasů odevzdaných v každém volebním kraji, přičemž výsledek pak udává počet mandátů, které připadají jednotlivým volebním krajům.

Ještě před rozdělováním mandátů se vůči jednotlivým stranám a hnutím uplatňuje tzv. volební klauzule. Do skrutinia tak postupují pouze ty strany a hnutí, které získaly alespoň 5 % platných hlasů na celostátní úrovni (dvoučlenné koalice, které získaly alespoň 10 % platných hlasů atd.). Subjekty, které nedosáhly uvedeného procenta hlasů, nepostupují do sčítání a nezískávají tak automaticky žádný mandát.

Pro převod hlasů na mandáty se od roku 2002 používá d'Hondtova metoda. Tzv. d'Hondtův volební dělitel spočívá v dělení počtu platných hlasů získaných ve volebních krajích pro každý z politických subjektů, které postoupily do sčítání, řadou přirozených čísel (1, 2, 3…). Mandáty jsou pak přidělovány podle velikosti takto vzniklých podílů, přičemž mandáty připadnou stranám s největšími podíly.

Na základě tohoto volebního systému získala KDU-ČSL 10 mandátů při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017. Aktuální seznam poslanců KDU-ČSL lze najít na stránkách Poslanecké sněmovny. Stávající podobě volebního strana vyčítá zejména „zvýhodnění“ politických subjektů s větším počtem voličů. Novelou (.pdf) volebního zákona, kterou KDU-ČSL předložilo 13. listopadu 2019, chtějí tento nedostatek odstranit.

Na základě přepočtu hlasů dle návrhu (.pdf) novely volebního zákona by opravdu lidovci získali ve volbách do PS v roce 2017 12 mandátů. Dle lidoveckého návrhu (str. 7) by měl přepočet hlasů v roce 2017 vypadat takto:

  1. ČSÚ vypočítá, které volební strany překročily 5% práh pro vstup do Poslanecké sněmovny.
  2. Součet platných hlasů za celou ČR všech postupujících volebních stran (4 744 100) se vydělí počtem poslanců (200). Takto získané číslo zaokrouhlené na dvě desetinná místa je číslem volebním (23 720,50).
  3. Počet mandátů pro jednotlivé politické strany, politická hnutí či volební koalice se vypočte
    tak, že počet hlasů za celou ČR pro politickou stranu, politické hnutí či volební koalici se
    vydělí volebním číslem a zaokrouhlí se směrem dolů.

Výpočet pro KDU-ČSL by pak byl následující:

293 643 (počet hlasů pro KDU-ČSL)/23 720,50(volební číslo) = 12,38 => 12 mandátů v PS

Marek Výborný

Marek Výborný

Ústava v článku, jestli se nepletu, 18 Ústavy jasně garantuje, že volební právo u nás je všeobecné, tajné, přímé a že je rovné. 20 minut Radiožurnálu, 14. listopadu 2019

Ústava definuje volební právo tak, jak ho popsal Marek Výborný.

skrýt celé odůvodnění

Článek 18 hovoří o volbách do Poslanecké sněmovny a Senátu a opravdu charakterizuje jednotlivé volební zásady tak, jak jsou popsány Markem Výborným. Je sice pravdou, že článek nemluví o tajném volebním právu (jak může z výroků plynout), nýbrž o tajném hlasování, tato skutečnost je však v celkové kontextu hodnocení nepodstatná.

Marek Výborný

Marek Výborný

Je to vlastně dědictví doby opoziční smlouvy Miloše Zemana a Václava Klause, kdy tehdy se pokusili vlastně úplně vyšachovat malé politické strany. Část těch úprav volebního zákona z roku 2000 zrušil potom o rok později Ústavní soud na návrh tehdejšího prezidenta Václava Havla. Nicméně ten deformovaný systém vlastně toho přepočtu podle té d'Hontovy metody zůstal zachován a fakticky znamená větší bonus pro vítěze. 20 minut Radiožurnálu, 14. listopadu 2019

Novela volebního zákona z roku 2000 byla zrušena Ústavním soudem, jelikož modifikovaná verze d'Hondtovy metody spolu s vysokým počtem volebních krajů příliš zvýhodňovala velké strany. Roku 2002 byla schválena úprava, která stále používá d'Hondtovu metodu, ale její mírnější verzi.

skrýt celé odůvodnění

Současný volební systém do Poslanecké sněmovny má skutečně své kořeny v době opoziční smlouvy uzavřené mezi ČSSD, jejímž tehdejším předsedou byl Miloš Zeman, a ODS, jejímž předsedou byl Václav Klaus. Do té doby se používala tzv. Hagenbach-Bischofova metoda, která poskytovala mnohem rovnější poměrné zastoupení.

Změnu inicioval jeden z pěti doplňků k opoziční smlouvě, který zavazoval ODS a ČSSD zavést přepočet dle d'Hondtova systému do 1. ledna 2002. Těchto pět dodatků tvořilo tzv. Toleranční patent, přijatý společně ODS a ČSSD. Oslabení malých politických stran silně podporoval (.pdf, str. 1) Václav Klaus, neboť vlády tvořené koalicemi považoval za nestabilní. Změna zahrnovala mimo jiné i zavedení 35 volebních obvodů či modifikovaný d'Hondtův volební dělitel.

Podle této metody, v její klasické formě, se výsledky stran ve volebním kraji dělí postupně čísly 1, 2, 3 atd. podle toho, kolik je rozdělováno mandátů. Pokud se tedy rozdělují např. 4 mandáty, dělí se počet hlasů získaných stranou v daném volebním kraji postupně čísly 1–4. Výsledky se následně seřadí za sebe, přičemž mandáty připadnou stranám, jejichž podíly se umístily na prvních 4 místech. Pokud by tedy strana A získala 120 000 hlasů a strana B 31 000 hlasů, připadly by 3 mandáty straně A a 4. mandát straně B. Volební novela však tento systém upravila tak, že výsledky stran se dělily postupně čísly 1,42, 2, 3... opět podle počtu mandátů. V tomto případě však strana A získává všechny 4 rozdělované mandáty, strana B pak nemá mandát žádný.

Novelu zákona přijal parlament roku 2000, na návrh prezidenta Havla však její převážnou část zrušil Ústavní soud, a to včetně počtu volebních krajů a modifikované d'Hondtovy metody. Učinil tak v lednu roku 2001, přičemž důvodem bylo přílišné zvýhodnění velkých politických subjektů přepočtem pomocí modifikované d'Hondtovy metody spojený s vysokým počtem 35 volebních krajů.

V červnu téhož roku se vláda opět pokusila o úpravu volebního systému. Tentokrát byl však počet a velikost krajů shodný s kraji samosprávnými a pro přepočet hlasů na mandáty byla zvolena neupravená d'Hondtova metoda. Vládní návrh zákona prošel legislativním procesem a v lednu roku 2002 byl podepsán prezidentem republiky.

Ani stávající systém však není zcela poměrný, a tak např. nejsilnější hnutí ANO potřebovalo v posledních volbách 19 232 hlasů na jeden získaný mandát a naopak hnutí STAN (s nejméně získanými mandáty) 43 693 hlasů na mandát.

Je však nutné podotknout, že byť dnešní volební systém používá d'Hondtovu metodu, jeho disproporčnost nemá původ ve vládní novele z roku 2000 a zrušujícím nálezu Ústavního soudu, ale zejména v následné novele volebního zákona účinné od roku 2002, která reagovala právě na nález ÚS. Tato novela stanovila počet volebních krajů na 14 a znovu zavedla neupravenou d'Hondtovu metodu, což jsou klíčové proměnné pro současný způsob přepočtu hlasů.

Tvrzení Marka Výborného, že „deformovaný systém vlastně toho přepočtu podle té d'Hondtovy metody zůstal zachován“ tedy není pravdivé. Zachovány zůstaly ty části volebního zákona zavedené novelou v roce 2000, které nezaváděly „deformovaný systém přepočtu“, ale týkaly se jiných aspektů průběhu voleb. Naopak počet volebních krajů a modifikovaná d'Hondtova metoda, tedy proměnné určující míru deformace systému přepočtu hlasů, zrušeny byly.

Až do současnosti se používá d'Hondtova metoda, nicméně od roku 2002 se jedná o metodu neupravenou. Také s ohledem na snížený počet volebních krajů nelze tedy tvrdit, že byl zachován deformovaný systém přepočtu.

Marek Výborný

Marek Výborný

Hnutí ANO má dneska cirka o 15 poslanců víc, než by mělo podle čistého poměrného systému. 20 minut Radiožurnálu, 14. listopadu 2019

Při ponechání vstupní 5% klauzule by v jinak „čistém“ poměrném volebním systému hnutí ANO získalo ve volbách 2017 jen 63 mandátů. Což je oproti dnešním 78 skutečně o 15 méně.

skrýt celé odůvodnění

Hnutí ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 získalo 29,64 % platných hlasů. Podle současného volebního systému mu bylo přiděleno 78 mandátů z celkových 200.

V té nejčistší formě poměrného systému odpovídá podíl získaných mandátů podílu získaných hlasů. Pokud tedy hnutí ANO získalo 29,64 % hlasů, obsadilo by 59–60 křesel (29,64 % z 200 je 59,28).

Trochu odlišná situace nastane, pokud bychom zachovali 5% vstupní klauzuli (tedy mandáty získají pouze ty strany, které získají alespoň 5 % hlasů). Strany, které se dostaly do Poslanecké sněmovny v roce 2017, získaly v těchto volbách celkem 4 744 100 hlasů. Z tohoto počtu získalo hnutí ANO se svými 1 500 113 hlasy 31,62 %. To by pak v dvousetčlenné Sněmovně skutečně odpovídalo 63 mandátům, což je o 15 méně, než hnutí ANO získalo ve skutečnosti.

Poměr procent hlasů získaných ve volbách a procent získaných mandátů v českém systému přepočtu hlasů tedy zvýhodňuje velké strany a naopak znevýhodňuje ty menší, které jsou podreprezentovány.

Při rozdělování 200 poslaneckých křesel Parlamentu České republiky se od roku 2002 používá d'Hondtova metoda. Celý proces spočívá v tom, že všech 200 mandátů je nejdříve rozřazeno mezi volební kraje (ty jsou v současnosti shodné s kraji samosprávnými a je jich tedy 14). Poslanecká křesla jsou následně rozdělena mezi jednotlivé politické strany, a to tak, že se výsledky stran ve volebním kraji dělí postupně čísly 1, 2, 3 atd., podle toho, kolik je rozdělováno mandátů. Pokud se tedy rozdělují např. 4 mandáty, dělí se počet hlasů získaných stranou v daném volebním kraji postupně čísly 1 až 4. Výsledky se následně seřadí za sebe, přičemž mandáty připadnou stranám, jejichž podíly se umístily na prvních 4 místech.

Rozdělování mandátů se účastní pouze politické strany, jež v celorepublikovém průměru získaly 5 % platných hlasů, dále dvoučlenné koalice, které získaly alespoň 10 % platných hlasů, trojčlenné koalice, které získaly alespoň 15 % a čtyř a vícečlenné koalice, které získaly alespoň 20 % hlasů.

Marek Výborný

Marek Výborný

Já jako poslanec KDU-ČSL reprezentuji cca 29 000 voličů, poslanec hnutí ANO reprezentuje cca 19 000 voličů, kdežto poslanec té nejmenší politické strany, to je hnutí STAN, tak reprezentuje skoro 44 000 voličů. 20 minut Radiožurnálu, 14. listopadu 2019

Současný volební systém při volbách do Poslanecké sněmovny zvýhodňuje úspěšné a velké strany. Ty kvůli převodu platných hlasů na mandáty získají větší počet poslaneckých křesel a po vypočtení podílu tak potřebují menší počet hlasů na jeden mandát.

skrýt celé odůvodnění

Předseda KDU-ČSL Marek Výborný vychází z podílu z celkového počtu získaných hlasů pro určitou stranu a zisku mandátů. KDU-ČSL se svým ziskem 293 643 hlasů získala 10 mandátů (29 364 hlasů/mandát), ANO 2011 získalo 1 500 113 hlasů a 78 mandátů (19 232 hlasů/mandát) a hnutí STAN se svými 262 157 hlasy získalo 6 poslaneckých mandátů (43 693 hlasů/mandát).

Volby do Poslanecké sněmovny a přepočet platných hlasů na mandáty se řídí tzv. d΄Hondtovou metodou, která při převodu zvýhodňuje větší strany a naopak znevýhodňuje ty menší. Podstata této metody spočívá v tom, že se počet hlasů pro každou stranu ve volebním kraji jednotlivě dělí řadou přirozených čísel (tj. 1, 2, 3..., dle počtu rozdělovaných mandátů). Jako příklad uvedeme výsledky voleb do Sněmovny z roku 2017 v Libereckém kraji.

Libereckému kraji bylo v těchto volbách z celkových 200 poslaneckých mandátů přiřazeno 8 krajských mandátů. Těchto 8 mandátů si rozdělilo 5 vítězných stran a hnutí – ANO 2011, STAN, Piráti, SPD a ODS níže uvedeným výpočtem.

Zdroj dat: volby.cz

Podíly určené řadou přirozených čísel (počet získaných hlasů se dělí číslem 1, 2, 3 a 4):

ANO 2011: 62 302, 31 151, 20 767, 15 576 (...) 7 788

STAN: 26 780 , 13 390 (...) 3 348

Piráti: 23 859 , 11 929,5 (...) 2 982

SPD: 22 878 , 11 439 (...) 2 860

ODS: 21 468 , 10 734 (...) 2 683

Tyto podíly se posléze seřadí od nejvyššího k nejnižšímu. Vznikne tak řada podílů, přičemž mandáty jsou přiřazeny těm stranám, jejichž podíly se umístily na prvních 8 místech. Ve výsledku tak máme řadu čísel a určení vítězných stran: 62 302 (ANO 2011), 31 151 (ANO 2011), 26 780 (STAN), 23 859 (Piráti), 22 878 (SPD), 21 468 (ODS), 20 767 (ANO 2011) a 15 575,50 (ANO 2011).

Z výsledku je patrná nerovnováha mezi stranami, které ve volbách získaly větší množství hlasů, a stranami, které ve volbách získaly menší počet hlasů. Přestože hnutí ANO 2011 získalo v Libereckém kraji 29,83 % platných hlasů, získalo 50 % krajských mandátů.

Detailní informace o přepočtu a volebním systému lze najít na stránkách Českého statistického úřadu a webu Poslanecké sněmovny.

Marek Výborný

Marek Výborný

Existují státy na světě, kde nic takového (minimální kvórum pro zisk mandátů v parlamentu, pozn. Demagog.cz) není. 20 minut Radiožurnálu, 14. listopadu 2019

V České republice existuje volební uzavírací klauzule 5 % pro vstup jedné politické strany do Poslanecké sněmovny. V některých zemích však žádnou uzavírací klauzuli nemají, jde například o Finsko, Portugalsko či Jihoafrickou republiku.

skrýt celé odůvodnění

Volební uzavírací klauzule je minimální procento hlasů, které musí strana získat ve volbách, aby měla nárok na zastoupení v parlamentu. V České republice činí uzavírací volební klauzule pro vstup jedné strany do Poslanecké sněmovny 5 %, pro koalici 2 stran je to pak 10 %, koalici 3 stran 15 % a pro čtyř a vícestranné koalice 20 %.

Mezi státy bez jakékoli kvóty i klauzule patří například Finsko, Portugalsko (.pdf, str. 327) či Jihoafrická republika (.pdf, str. 106). Také v Nizozemsku (.pdf, str. 11) tato volební klauzule není. Mají však volební kvótu, která je založena na jiném principu, a to na potřebě dosáhnout určitého volebního zisku u jednotlivých kandidátů. Celkový počet platných odevzdaných hlasů se vydělí počtem poslanců. Průměrně tato kvóta činí 0,67 % hlasů.

Marek Výborný

Marek Výborný

Třeba v Karlovarském kraji dneska je 5 poslanců celkem, kdežto ve Středočeském kraji jich je 26. 20 minut Radiožurnálu, 14. listopadu 2019

Karlovarský kraj, který je nejméně lidnatý, má v současnosti v Poslanecké sněmovně 5 poslanců, nejlidnatější Středočeský kraj zastupuje 26 poslanců.

skrýt celé odůvodnění

Česká republika je rozdělena do 14 volebních obvodů podle jednotlivých krajů. V souladu s aktuálním volebním systémem pro volby do Poslanecké sněmovny mají nejméně lidnaté kraje ve Sněmovně nejmenší zastoupení. Nutno však podotknout, že počet poslanců volených v jednotlivých krajích se neodvíjí od počtu obyvatel, nýbrž od počtu platných odevzdaných hlasů v jednotlivých krajích.

Nejméně lidnatý Karlovarský kraj tedy aktuálně v Poslanecké sněmovně zastupuje 5 poslanců, přesněji 3 poslanci za ANO, jeden za SPD a jeden za Piráty. Naopak Středočeský kraj, který má téměř pětkrát více obyvatel, má v současnosti 26 poslanců, z toho 9 poslanců za ANO, 4 za ODS, 3 za Piráty a po dvou poslancích za KSČM, ČSSD, TOP 09, STAN a SPD.

Marek Výborný

Marek Výborný

Ona to není čistá d'Hondtova metoda u nás v České republice, ten upravený d'Hondt z toho roku 2000. 20 minut Radiožurnálu, 14. listopadu 2019

V době opoziční smlouvy byla skutečně přijata novela zavádějící modifikovanou d'Hondtovu metodu, tuto úpravu však následně zrušil Ústavní soud a aktuálně se mandáty do Poslanecké sněmovny přerozdělují pomocí klasické d'Hondtovy metody.

skrýt celé odůvodnění

Předešleme, že dle kontextu výroku Marek Výborný hovoří o aktuálním stavu volebního systému v ČR. Je dotázán na své výtky vůči ústavnosti přepočtu hlasů na mandáty při parlamentních volbách a svůj výrok pak uvádí formulací "My vycházíme z té reality České republiky, kde skutečně tak, jak je upravený d'Hondt".

D'Hondtova metoda je jeden ze způsobů, jak přepočítávat voličské hlasy na mandáty, a v současnosti je jednou z nejrozšířenějších. Její použití v praxi vypadá tak, že se počet odevzdaných platných hlasů pro jednotlivé strany dělí řadou čísel 1, 2, 3 atd., kdy největší číslo v řadě odpovídá počtu rozdělovaných mandátů v daném volebním kraji. Pokud se tedy např. rozděluje mandátů 8, dělí se volební výsledky stran čísly 1 až 8. Vypočtené podíly se následně seřadí od největšího po nejmenší, přičemž jednotlivá křesla získají strany, jejichž podíly se – v tomto případě – umístily na prvních 8 místech. Tato forma d'Hondtova dělitele byla pro volby do Poslanecké sněmovny zavedena zákonem č. 37/2002 Sb.

Marek Výborný však zmiňuje upravenou d'Hondtovu metodu, která byla přijata skutečně v době opoziční smlouvy, zákonem č. 204/2000 Sb. Ona modifikace pak spočívala ve zvýšení prvního čísla v řadě dělitelů z 1 na 1,42. To v souvislosti s dalšími změnami mělo za následek odklon od poměrného systému a naopak příklon k systému většinovému. Právě z tohoto důvodu byla tato změna spolu s dalšími ustanoveními zrušena Ústavním soudem, a to z iniciativy tehdejšího prezidenta Václava Havla. Následně byl přijat již zmíněný zákon 37/2002 Sb., který pro sněmovní volby zavedl použití nemodifikované d'Hondtovy metody.

Více o této problematice se můžete dočíst v odůvodnění podobného výroku Marka Bendy.

Marek Výborný

Marek Výborný

Od 13. prosince roku 2017, čili za měsíc to budou 2 roky, co v Brně u Ústavního soudu leží ústavní stížnost ze Senátu, kolegové i moji kolegové z našeho senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislých tehdy podepsali společnou ústavní stížnost, která se věnuje právě tomuto momentu, kdy do toho poměrného systému jsou vnášeny ty většinové prvky, a zároveň se také dotýká druhé části, kterou i my v té novele máme, a to je to načítací kvórum pro koalice, bohužel Ústavní soud nerozhodl. 20 minut Radiožurnálu, 14. listopadu 2019

U Ústavního soudu od 13. 12. 2017 leží návrh skupiny senátorů (včetně několika za KDU-ČSL) na zrušení některých ustanovení zákona o volbách do Parlamentu ČR. Návrh se týká načítacího kvóra pro koalice i většinových prvků v současném volebním systému. Soud ve věci zatím nerozhodl.

skrýt celé odůvodnění

Podle § 64 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu je skupina nejméně 17 senátorů oprávněna podat Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení. Na tomto základě podala v roce 2017 skupina 21 senátorů návrh na zrušení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR.

Tento návrh je u Ústavního soudu veden pod spisovou značkou Pl. ÚS 44/17. Jako datum podání návrhu je v databázi Ústavního soudu uveden 13. prosinec 2017. Podle podpisové listiny (.pdf) se k návrhu skutečně připojili členové senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislí (např. Lumír Kantor či Petr Šilar), spolu se senátory za STAN (např. Jan Horník) a TOP 09 (Tomáš Czernin).

Skupina senátorů navrhuje (.pdf, str.1–2) zrušení dvou částí zákona o volbách do Parlamentu ČR. Za prvé navrhuje zrušení § 26 věty druhé a § 48 až § 51, jehož podstatou je rozdělení ČR do 14 volebních obvodů a současně uplatnění tzv. D’Hondtovy metody pro rozdělování mandátů.

V druhé části pak navrhuje zrušení § 49 odst. 1. písm. b), c), d) a odst. 3 písm. b), c), d), tedy načítací (aditivní) kvorum pro koalice. Podle toho platí, že koalice dvou a více stran potřebují k postupu do skrutinia a přidělení mandátů větší počet hlasů než samostatně kandidující strany. Konkrétně koalice 2 stran musí získat 10 % hlasů, koalice 3 stran 15 % hlasů a čtyř a vícečlenné koalice alespoň 20 % hlasů. Samostatně kandidující strana pak musí získat jen 5 % hlasů.

Marek Výborný zde zároveň zmiňuje novelu zákona o volbách do Parlamentu ČR, kterou předložila sněmovně skupina poslanců za KDU-ČSL dne 13. 11. 2019. Novela si podle důvodové zprávy (.pdf, str. 4, 6) klade za cíl posílit poměrný volební systém tak, aby nezvýhodňoval ani malé, ani velké politické strany či volební koalice. Hranice pro postup do skrutinia a tedy zisk mandátů je pak stanovena shodně pro strany/hnutí i jejich koalice na 5 % platných hlasů.

Marek Výborný

Marek Výborný

To byl vlastně argument, hlavní argument Václava Klause a Miloše Zemana v roce 2000 (že by mělo být možné po volbách vytvořit silnou vládu, pozn. Demagog.cz).
20 minut Radiožurnálu, 14. listopadu 2019

Václav Klaus i Miloš Zeman argumentovali v roce 2000 pro přijetí novely volebního zákona. Tato změna podle nich měla umožnit sestavení stabilní většinové vlády.

skrýt celé odůvodnění

Z kontextu rozhovoru vyplývá, že jde o novelu volebního zákona z roku 2000. Odborná literatura ji popisuje takto: „Nejdůležitějšími změnami, které měly mít většinový účinek, bylo výrazné zvýšení počtu volebních krajů (z 8 na 35), zrušení druhého skrutinia, změna volební formule (namísto dosavadní Hareovy kvóty byl použit modifikovaný d´Hontův dělitel, nezačínající jedničkou ale číslem 1,42) a zavedení tzv. sčítací uzavírací klauzule pro volební koalice, zvyšující se přímo úměrně podle jejich členů (2 strany 10 %, 3 strany 15 %, 4 a více stran 20 %) což bylo namířeno zejména proti tehdejší Čtyřkoalici.“ (Ústavní právo: casebook, David Kosař a kol., Praha, Wolters Kluwer 2014). Ústavní soud následně rozhodoval o návrhu prezidenta České republiky na zrušení sporných částí tohoto zákona, nálezem prezidentu Havlovi vyhověl a některá ustanovení tohoto volebního zákona zrušil. Zejména ta, která se týkala počtu a velikosti volebních krajů a volební formule, sčítací uzavírací klauzule byla ponechána.

Jak Václav Klaus, tak Miloš Zeman využívali argument silných vlád opakovaně. Např. v diskuzním pořadu na ČT 1 V pravé poledne řekl Václav Klaus, že „zákon o volbách má umožnit sestavit stabilní vládu“ (Hospodářské noviny, 5. června 2000). K budoucímu efektu novely volebního zákona Klaus dodal, že „pokud to zúží naše politické spektrum a pokud by to zúžilo počet stran, tak by to bylo dobře“ (Hradecké noviny, 24. května 1999).

Miloš Zeman k novele volebního zákona v televizi Nova 30. dubna 2000 řekl: „Podívejte se, já nechci desetkrát opakovat to, co jsme řekli již mnohokrát, že změna volebního systému se uskutečňuje proto, aby tady byla po volbách sestavitelná většinová vláda složená z těch stran, které mají podobné a nikoliv vzdálené programy, protože vláda složená ze stran s heterogenními programy by velmi špatně, jak už ostatně praxe prokázala, by velmi špatně fungovala.“

S těmito argumenty se ztotožňuje i důvodová zpráva (.doc) k tomuto zákonu, která na straně 63 dokumentu uvádí: „(...) úpravu volebního systému poměrného zastoupení takovým směrem, který by usnadnil vznik funkční většinové vlády za minimální účasti koaličních partnerů. Z toho důvodu se vytváří 35 volebních krajů, rozdělování mandátů v rámci jednoho skrutinia za využití modifikovaného d´Hondtova volebního dělitele.“