Demagog.cz

Marek Výborný

Marek Výborný ()

  • 15
  • 4
  • 2
  • 0

Výroky

Marek Výborný

Marek Výborný

Zdůrazňuji, že jsem v průzkumu zařazen poprvé. Právo, 20. července 2019

V průzkumu STEM popularity stranických osobností z června 2019 je Marek Výborný zařazen poprvé od roku 2015, kdy začal být vývoj trendů agenturou pozorován.

skrýt celé odůvodnění

Ve zmiňovaném průzkumu agentury STEM je Marek Výborný zařazen poprvé. Neobjevil se například ani v dubnovém šetření důvěry stranickým představitelům CVVM. Je však potřeba dodat, že Marek Výborný se stal teprve koncem března předsedou KDU-ČSL, když porazil Mariana Jurečku na sjezdu lidové strany. V průzkumu CVVM tak ještě figuruje Pavel Bělobrádek, který byl zařazen také v lednovém šetření STEM (v červnovém už nikoliv).

Výzkumy veřejného mínění se tak dříve o Marka Výborného nezajímaly, protože nebyl předsedou strany nebo například ministrem.

Marek Výborný

Marek Výborný

A v porovnání s jinými politiky, podívejte se třeba na vicepremiéra Havlíčka, který má coby ministr průmyslu a obchodu nesrovnatelně větší mediální prostor, jsou naše čísla srovnatelná (popularity a známosti politiků, pozn. Demagog.cz). Právo, 20. července 2019

Podle výzkumu STEM jsou počty respondentů, kteří Marka Výborného a Karla Havlíčka hodnotí pozitivně, nebo je neznají, velice podobné. Mediální pokrytí Karla Havlíčka je výrazně větší než v případě Marka Výborného. U veřejnoprávních médií má Havlíček čtyřikrát více zmínek.

skrýt celé odůvodnění

Podle žebříčku hodnotícího popularitu stranických osobností se dají výsledky Marka Výborného (KDU-ČSL) a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (nominován hnutím ANO) považovat za srovnatelné. Předsedu lidovců hodnotí kladně 18 procent dotázaných, 46 procent ho nezná. Vicepremiéra Havlíčka hodnotí příznivě 24 procent respondentů a 47 procentům není známý.

V porovnání s Karlem Havlíčkem je Marku Výbornému v médiích věnován menší prostor. Určit, jestli je tento prostor „nesrovnatelně větší“ ve prospěch ministra Havlíčka, je však problematické vzhledem k objemu dat, které by bylo nutné analyzovat pro zjištění konkrétnějšího výsledku.

V databázi NEWTON Media, která monitoruje český mediální prostor, jsme hledali následující kombinaci: „jméno, pozice, stranická příslušnost“, například tedy „Výborný předseda KDU-ČSL“. U výsledků za poslední měsíc (od 22. června do 22. července) jsme pak i ručně zkontrolovali relevanci výsledků. V případě Marka Výborného bylo z 352 výsledků relevantních 119. U Karla Havlíčka se v databázi objevilo 573 záznamů, z nichž se 349 týkalo ministra průmyslu a obchodu. Velké množství nerelevantních výsledků v případě Marka Výborného způsobuje například jeho příjmení, které se v textech často vyskytuje jako běžné přídavné jméno.

Od začátku dubna (kdy se stal Marek Výborný předsedou KDU-ČSL) do 20. července se podle stejných parametrů filtrování v databázi NEWTON Media objevuje 1819 výstupů k Marku Výbornému a 2161 u Karla Havlíčka. Část těchto výstupů bezpochyby není relevantní, ale vzhledem k tomu, že počet nerelevantních výsledků u Marka Výborného je poměrně vyšší než u Karla Havlíčka a Havlíčkovo číslo je i tak větší, můžeme předpokládat, že mediální pokrytí Marka Výborného je menší.

Pokud se v tomto období podíváme kupříkladu pouze na zpravodajské portály veřejnoprávních medií, tedy České televize a Českého rozhlasu, je v nich za poslední měsíc jméno Marka Výborného zmíněno 19krát, Karla Havlíčka 78krát.

Marek Výborný

Marek Výborný

Ukazuje se, že všechny sliby, které (vláda, pozn. Demagog.cz) dala, není schopna finančně pokrýt. Debata, která začala kolem státního rozpočtu, už dnes naznačuje, že jeho příjmy nebudou stačit na výdaje, které vláda plánuje. Právo, 20. července 2019

Návrh státního rozpočtu 2020 počítá s celkovými výdaji 1 598,1 mld. Kč. Odborníci varují před neudržitelností veřejných financí.

skrýt celé odůvodnění

Výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů by příští rok měly čítat 1 598,1 mld. korun. V roce 2021 by se mělo jednat o 1 661 mld. korun a o rok později o 1 730 mld. korun. Vyplývá to z návrhu Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí, kterou schválila vláda 29. dubna 2019. „Celkově tak dochází ke snížení rámců oproti jejich aktualizaci ve Střednědobém výhledu státního rozpočtu České republiky o 6 mld. Kč pro rok 2020 i 2021,“ píše se v tiskové zprávě ministerstva financí.

Návrh státního rozpočtu 2020 počítá s celkovými příjmy 1 558,1 mld. Kč a výdaji 1 598,1 mld. Kč. Ministři za ČSSD návrh podle šéfa strany Jana Hamáčka nepodpořili a zdrželi se hlasování. Podle sociální demokracie neumožňuje návrh rozpočtu ve stávající podobě naplňovat priority a v některých případech komplikuje samotné fungování resortů. 

Rovnováhu příjmů a výdajů státního rozpočtu přitom zásadně ovlivňuje navyšování důchodů. „Česká společnost stárne a seniorů přibývá. Lidé nad 65 let tvoří necelou pětinu obyvatel, na počátku 40. let by to měla být zhruba čtvrtina a od 60. let kolem 29 procent,“ informuje Česká televize. Ministerstvo práce a sociálních věcí zároveň varuje, že pokud nedojde ke změně důchodového systému, mohl by se systém propadnout do výrazného deficitu po nástupu silné generace 70. let minulého století do důchodu, tedy takzvaných Husákových dětí. Na neudržitelnost veřejných financí upozorňuje také Národní rozpočtová rada (NRR), a to ve Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí zveřejněné v červnu 2019. „Na vykompenzování tohoto vývoje (stárnutí populace a s tím spojený výrazný růst výdajů na důchody a zdravotní či dlouhodobou péči pozn. Demagog) nebude stačit ani pokračující ekonomická konvergence k vyspělejším státům a hospodářský růst provázený zvyšujícím se podílem mezd a HDP, jenž se odrazí na vyšším poměru vybraných daní z příjmů fyzických osob, či pojistného na sociální zabezpečení k HDP,“ dodává NNR (.pdf - 6). Také Evropská komise doporučuje České republice zlepšit dlouhodobou fiskální udržitelnost důchodového systému.

Jako výdajové priority pro rok 2020 jsou podle Ministerstva financí navrženy

  • zvýšení průměrného starobního důchodu o 900 Kč od 1. ledna 2020 na 14 358 Kč;
  • zvýšení rodičovského příspěvku z 220 tis. Kč na 300 tis. Kč pro rodiče dětí, kteří budou aktivně pobírat rodičovský příspěvek k 1. lednu 2020;
  • nárůst platů u pedagogických pracovníků v regionálním školství o 10 % v roce 2020 a o 9 % v roce 2021 s tím, že průměrný plat učitele bude v roce 2021 minimálně na úrovni 45 000 Kč;
  • nárůst platů nepedagogických pracovníků v regionálním školství o 7 % v roce 2020 a o 7 % v roce 2021 s tím, že průměrný plat nepedagogického pracovníka bude v roce 2021 minimálně na úrovni 24 000 Kč;
  • zvýšení výdajů Ministerstva obrany o 7,7 mld. Kč na celkové výdaje 74,5 mld. Kč v roce 2020 s tím, že podíl výdajů této kapitoly na HDP bude v roce 2021 činit 1,4 %;
  • valorizace příspěvku na výkon státní správy v rámci finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí, krajů a k rozpočtu hl. m. Prahy ve výši 5 %.

Výdaje by podle ministryně financí Schillerové měly kompenzovat úspory v provozních výdajích, ale také změny rezerv pojišťoven a zavedení digitální daně. Zvýšení příjmů očekává Schillerová také od zavedení třetí a čtvrté vlny EET. Na zvýšení příjmů by se měly podle vládní koalice podílet i banky. Názory obou koaličních partnerů se rozcházejí v otázce, jakým způsobem by měly být peníze od bank vybírány.

Premiér Babiš prosazuje vznik Národního rozvojového fondu, do kterého by měly přispívat jednak banky poté, co zaplatí veškeré daně a jednak další investoři z nebankovní sféry. „Z fondu by se pak měly financovat tzv. PPP projekty, tedy veřejné služby poskytované ve spolupráci státního a soukromého sektoru,“ vysvětluje irozhlas,cz. „Fond bude založený na udržitelném finančním modelu a bude navázán na přípravu Národní hospodářské strategie státu, která bude obsahovat Národní investiční plán, Národní inovační strategii ČR, strategii pro Digitální Česko a další. Fond je koncipován jako dlouhodobý s investicemi, jejichž návratnost může být počítána v desetiletích, zdroje fondu budou reinvestovány,“ vyplývá z tiskové zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu. Memorandum o porozumění mezi Vládou ČR a odpovědnými investory, kteří projeví zájem účastnit se na činnosti Fondu, by mělo být připraveno do konce září 2019.

Sociální demokracii se ale tento plán nelíbí a dále prosazuje klasickou sektorovou daň pro banky, která bude povinná a bude klasickým příjmem státního rozpočtu. Do rozpočtu by podle ČSSD přinesla až 14 miliard korun ročně. Bankovní asociace tento plán ČSSD odmítá a naopak vítá vytvoření Národního rozvojového fondu, který je podle jejich slov „progresivnější a inovativnější“.

Marek Výborný

Marek Výborný

Samozřejmě že zrovna s těmito návrhy souhlasíme (zvýšení důchodů a rodičovského příspěvku, pozn. Demagog.cz). Právo, 20. července 2019

Novelu zákona o zvýšení rodičovského příspěvku podpořila poslankyně KDU-ČSL Golasowská v rozpravě. 8 z 8 přítomných lidoveckých poslanců pak ve 3. čtení podpořilo také novelu zákona o důchodovém pojištění.

skrýt celé odůvodnění

O zvýšení rodičovského příspěvku neboli „rodičovské“ Sněmovna hlasovala v 1. čtení 10. července 2019. Hlasování se týkalo otázky, jaký výbor a komise budou návrh zákona projednávat. Přestože se návrhu týkaly dvě hlasování, 72. a 73., poslanci KDU-ČSL hlasovali v obou z nich stejně, všech 9 z 9 přítomných bylo pro. Hlasování se neúčastnil Marian Jurečka, který byl omluven. Přestože je podle lidovců jakékoliv zvýšení rodičovského příspěvku pro rodiče, kteří se starají a vychovávají malé děti, pozitivní, vládní návrh zákona je podle nich diskriminační pro asi 70 tisíc rodin, které vylučuje nároku na tento příspěvek, proto se chystají předložit pozměňovací návrh.

Ve druhém čtení předložíme pozměňovací návrh, kde budeme navrhovat, aby zvýšení rodičovského příspěvku o 80 tisíc se týkalo také těch rodičů, kteří již příspěvek vyčerpali, nicméně jejich dítě je ještě v tom režimu nároku na příspěvek, to znamená, k 1. lednu 2020 bude mladší čtyř let,osvětlila na plénu Sněmovny Pavla Golasowská postoj klubu lidovců. „Chceme zahrnout do čerpání navýšeného rodičovského příspěvku všechny rodiče, které v době nabytí účinnosti zákona budou mít děti mladší čtyř let,“ dodala poslankyně na tiskové konferenci.

Poslanci tímto hlasováním poslali návrh zákona k projednávání ve výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru a stálé komisi pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny. Po projednání návrhu zákona v garančním výboru, případně v dalších výborech, bude návrh zařazen na pořad další schůze Sněmovny ke druhému čtení. 

Téhož dne byla také ve 3. čtení schválena novela zákona o důchodovém pojištění (hlasování číslo 42). Tentokrát pro hlasovalo 8 z 8 přítomných poslanců KDU-ČSL. Dva lidovečtí poslanci, Marian Jurečka a Jan Bartošek, byli omluveni. Návrh zákona byl následně postoupen Senátu, kde bude projednáván.

Marek Výborný

Marek Výborný

Proč moje děti, jako poslance, mají jezdit z Heřmanova Městce do Chrudimi za dvě nebo tři koruny? Právo, 20. července 2019

Snížené jízdné u přímé autobusové dopravy z Heřmanova Městce do Chrudimi pro děti a mládež (6–18 let) je 4 koruny. Vlakem se dá z Heřmanova Městce do Chrudimi dostat, ale pouze s přestupy.

skrýt celé odůvodnění

Z Heřmanova Městce do Chrudimi jezdí přímo jen autobusy. Využít vlakovou dopravu se dá také, ale pouze s přestupy, a tudíž to zabere více času a je to i dražší. Dle dostupných dat stojí obyčejné jízdné u přímého autobusového spoje ze zastávky Heřmanova Městce, náměstí (tzv. tarifní zóna P710) do Chrudimi (tzv. tarifní zóna P700) na autobusové nádraží 19 Kč. Snížené jízdné pro děti a mládež (6–18 let) je 4 Kč. Dle druhů spoje přímého autobusu se jedná o vzdálenost od 10 do 11 kilometrů.

Snížené jízdné:

Vzdálenost dle IDOS:



Marek Výborný

Marek Výborný

Ale ještě k plánovanému čtyřicetimiliardovému schodku rozpočtu. Právo, 20. července 2019

Údaj o čtyřicetimiliardovém schodku rozpočtu, o kterém poslanec Výborný mluví, vychází z materiálu Ministerstva financí „Příprava státního rozpočtu České republiky na rok 2020", který vláda schválila na zasedání 24. června tohoto roku.

skrýt celé odůvodnění

Údaj o čtyřicetimiliardovém schodku rozpočtu, o kterém poslanec Výborný mluví, vychází z materiálu Ministerstva financí „Příprava státního rozpočtu České republiky na rok 2020“. Tento materiál schválila vláda na svém zasedání 24. června tohoto roku. Prioritou rozpočtu má být zvýšení důchodů nebo platů učitelů. Se stejným schodkem 40 miliard vláda počítá také ve střednědobém výhledu hospodaření státu pro roky 2021 a 2022.

Ministři za ČSSD návrh podle šéfa strany Jana Hamáčka nepodpořili a zdrželi se. Návrh rozpočtu ve stávající podobě podle sociální demokracie neumožňuje naplňovat priority a v některých případech komplikuje samotné fungování resortů. Kritikou nešetřila ani Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí. Ta požaduje 11 miliard korun navíc, třeba na růst příspěvků na péči, sociální služby, pro pěstouny či přechod na nový IT systém. 

Pokud jde o návrh státního rozpočtu na příští rok, dokument bude předložen vládě nejdříve v srpnu. Průběh vzniku vysvětluje Ministerstvo financí na svém webu: "Na základě vládou schválených příjmů a výdajů vypracují správci jednotlivých kapitol do konce července návrh svého rozpočtu. Ministerstvo financí s nimi během srpna návrhy jejich rozpočtů projedná a následně předloží vládě návrh zákona o státním rozpočtu." Následně pak musí návrh schválit i Poslanecká sněmovna.

Marek Výborný

Marek Výborný

Mohu připomenout debaty o školních obědech zdarma, které nakonec nebudou. Právo, 20. července 2019

ČSSD se společně s ANO po debatách na začátku roku 2019 dohodla, že pouze navýší finance již existujícímu dotačnímu programu, který poskytuje peníze na obědy sociálně znevýhodněným dětem. Koalice zatím nebude prosazovat jiné řešení.

skrýt celé odůvodnění

Vláda debatovala o obědech zdarma převážně na počátku roku 2019. Koaliční partneři se nemohli dohodnout na tom, zda poskytnout bezplatné obědy plošně, nebo pouze dětem a rodinám, které to opravdu potřebují.

Sama ČSSD předložila na konci roku 2018 návrh (.pdf, str. 3) na obědy zdarma pro všechny děti v mateřských a na prvním stupni základních škol. S tím nesouhlasil ministr školství Robert Plaga s tím, že by bezplatné obědy mohly být pouze pro ty, kteří to opravdu potřebují. Zároveň upozornil na to, že již existují dotační programy pro bezplatné stravování pro děti z chudých rodin. Jeden program funguje v rámci Ministerstva práce a sociálních věcí a druhý v rámci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

ČSSD spolu s ANO se dohodly tak, že pouze navýší finance pro operační program, který funguje v rámci MŠMT. Konkrétně by se mělo jednat o částku 100 milionů Kč, kterou stát přispěje na dotační program MŠMT. To znamená, že zatím koalice nebude prosazovat jiné řešení.

Marek Výborný

Marek Výborný

Ukázalo se například, že při navýšení starobních důchodů o 900 korun, jak jsme schválili, existuje nespravedlnost vůči matkám, a to za výchovu dětí. Proto jsme navrhovali dát jim navíc 500 korun. Podotýkám maminkám, které mají nárok na starobní důchod a mají odpracované roky. Právo, 20. července 2019

Důchody se zvýší o 700 Kč díky existující automatické valorizaci a o 200 Kč na základě schválené novely. Nerovnosti mezi muži a ženami jsou ale dlouhodobé, nevyplývají přímo z tohoto návrhu. Návrh snižující nerovnost důchodů žen podali lidovci již před předložením vládní novely.

skrýt celé odůvodnění

Novela zákona o důchodovém pojištění byla schválena (.pdf) Poslaneckou sněmovnou 10. července 2019. Novela musí být ještě schválena v Senátu a podepsána prezidentem republiky.

Konkrétně se ve schválené novele zákona jedná o navýšení pravidelné valorizace důchodů pro rok 2020 tak, že důchody vzrostou celkově o 900 Kč. Díky automatické valorizaci přitom měly důchody vzrůst přibližně o 700 Kč, novela zákona tedy přidá důchodcům navíc cca 200 Kč. To znamená, že neklesne zásluhovost penzí, jelikož se v procentní výměře odráží odpracovaná doba a výše odvodů. KDU-ČSL předložila dva návrhy týkající se zvýšení důchodů pro osoby, které se staraly o děti. Jedním z nich byl návrh na změnu zákona o důchodovém pojištění ke konci března 2019 a druhým byl pozměňovací návrh k vládnímu návrhu na změnu zákona o důchodovém pojištění.

Právě v otázce odpracované doby a výše odvodů lze podle návrhu novely zákona o důchodovém pojištění spatřovat jisté nerovnosti (.pdf, str. 5–6). Jedná se především o nerovnosti, které byly vůči ženám patrné i před přijatou novelou zákona z 10. července 2019. V návrhu ministryně Maláčové je uvedeno, že již existuje rozdíl ve výši důchodu muže a ženy, a to hlavně z toho důvodu, že ženy odcházejí do důchodu dříve než muži a také proto, že ženy se většinou několik let věnovaly výhradně péči o děti. Novela zákona, kterou ministryně Maláčová předložila, však neměla za úkol řešit tuto otázku.

Komise pro spravedlivé důchody (.pdf), která funguje jako poradní orgán pod záštitou MPSV, se nižšími důchody žen na svém jednání také zabývala (.pdf). MPSV pro taková jednání Komise vytvořilo analýzu (.pdf). Analýza identifikuje jako příčiny této nerovnosti dřívější odchod žen do penze, péči žen o více dětí (tzn. přerušení kariéry a odlišné chování těchto žen na trhu práce) a nižší mzdy žen.

První návrh na změnu zákona o důchodovém pojištění KDU-ČSL předložila (.pdf) 29. března 2019. Navrhovala v něm navýšení důchodů matkám za každé vychované dítě, případně také otcům s dítětem ve výlučné péči. Vláda k tomuto návrhu KDU-ČSL zaujala (.pdf) nesouhlasné stanovisko.

Při předložení vládního návrhu novely zákona o důchodovém pojištění 3. dubna 201 podala (.doc, str. 3) KDU-ČSL, konkrétně poslankyně Pavla Galosowská a poslanec Vít Kaňkovský, pozměňovací návrh týkající se zvýšení důchodů o 500 Kč těm lidem, kteří vychovali dítě. Tento návrh však rušil ministerstvem navrhované navýšení důchodů o cca 200 Kč. V tomto návrhu zároveň nebyla uvedena podmínka výlučné péče, jako tomu je v prvním návrhu z března 2019. Proto byl návrh kritizován ministryní Maláčovou. Řešení možných nerovností, které se týkají matek, z tohoto návrhu vypadlo.

Výborný tvrdí, že kvůli vládnímu návrhu předložila KDU-ČSL vlastní návrh, který měl nerovnosti vůči matkám napravit. Čtenáře tím však zavádí. První z návrhu lidovců, který cíleně upřednostňoval ženy, byl ve Sněmovně již před návrhem vládním. Motivace lidoveckého návrhu tedy nemohla být míněna jako napravení vad návrhu vládního. Pozdější pozměňovací návrh již ženy přímo nezvýhodňoval. Zároveň platí, že nerovnost mezi výší starobního důchodu mužů a žen existuje dlouhodobě. Nejde tedy o problém, který by se „ukázal“ poprvé při aktuálním navyšování.

Marek Výborný

Marek Výborný

MPSV nám vytýkalo, že by to stálo 18 miliard korun. Podle našich propočtů by to bylo asi 13 miliard (navýšení důchodů za výchovu dítěte, pozn. Demagog.cz). Právo, 20. července 2019

KDU-ČSL předložila dva návrhy týkající se navýšení důchodů o 500 Kč za každé vychované dítě. Ve svém návrhu určili finanční náklady ve výši 16 miliard Kč. V pozměňovacím návrhu ale chybí podmínka výlučné péče. MPSV odhadlo náklady v hodnotě 30 miliard Kč.

skrýt celé odůvodnění

Předseda KDU-ČSL zde hovoří o navýšení důchodů matkám o 500 korun za každé vychované dítě. V rozhovoru upozorňuje na to, že by se týkalo matek, které mají nárok již pobírat starobní důchod a mají tedy odpracované roky.

KDU-ČSL předložila návrh (.pdf, str. 4, 8) na změnu zákona týkající se navýšení důchodů pro matky ke konci března 2019. Kromě matek by se mělo navýšení o 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě týkat i mužů, kteří mají dítě ve výlučné péči. Výchovou dítěte je myšlena péče o něj po dobu deseti let do dosažení zletilosti nebo pokud se žena nebo muž ujal dítěte po jeho osmém roce věku a staral se o dítě až do jeho zletilosti, nejméně však po dobu pěti let.

V návrhu je dále uvedeno, že by předkládanými změnami došlo k navýšení výdajů v rámci důchodového systému, a to konkrétně cca o 16 miliard Kč. Avšak finální finanční dopad by dle navržených změn měl být pouze 8 miliard Kč, protože vydané peníze na důchody by poté skončily v domácí ekonomice, a tudíž by došlo k navýšení příjmů daně z přidané hodnoty.

Vláda vyjádřila (.pdf, str. 1) k tomuto návrhu nesouhlasné stanovisko. Mimo jiné uvádí, že dané změny by měly o dost vyšší finanční dopad než uvádí předkladatelé návrhu. Vláda však uvádí pouze celkovou částku za všechny navržené změny, a to cca 140 miliard Kč. Vláda též uvádí, že z důvodové zprávy není zřejmé, jakým způsobem by měly dodatečné příjmy deficit pokrýt.

Kromě popsaného návrhu změny zákona se KDU-ČSL snažila prosadit (.doc, str. 3) navýšení důchodů i v rámci pozměňovacích návrhů při projednávání novely zákona, a to o navýšení starobních důchodů o 900 Kč. V tomto návrhu však není uvedeno, zda se pozměňovací návrh týká pouze matek, nebo i otců, kteří mají dítě ve výlučné péči.

A právě z tohoto důvodu jej ministryně Jana Maláčová (ČSSD) kritizovala, jelikož byl napsán tak, že zahrnuje oba rodiče, a ne primárního pečovatele dítěte. V souvislosti s pozměňovacím návrhem poslankyně Golasowské a poslance Kaňkovského hovořila ministryně Maláčová na schůzi Poslanecké sněmovny o rozpočtových nákladech cca 30 miliard korun.

Marek Výborný

Marek Výborný

Jsme relativně mladý tým (vedení KDU-ČSL, pozn. Demagog.cz), který spadl rovnýma nohama do kampaně před evropskými volbami. Právo, 20. července 2019

Kombinovaný věkový průměr předsedy a místopředsedů KDU-ČSL je nižší, než je průměrný věk populace ČR. Je také druhý nejnižší z 9 stran zastoupených v Poslanecké sněmovně. Předsednictvo strany bylo zvoleno méně než dva měsíce před konáním voleb do Evropského parlamentu.

skrýt celé odůvodnění

Dotaz redaktorky v ověřovaném rozhovoru se týkal obměny vedení KDU-ČSL na březnovém sjezdu strany. Sjezd KDU-ČSL se uskutečnil v Brně ve dnech 29. a 30. března 2019 a delegáti zvolili nového předsedu a předsednictvo lidovců.

Předsedou byl zvolen právě poslanec Marek Výborný (43 let), 1. místopředsedkyní senátorka Šárka Jelínková (51 let). Dalšími místopředsedy se stali poslanec Jan Bartošek (47 let), náměstek primátora Jablonce nad Nisou Štěpán Matek (32 let), náměstek primátora Havířova Bohuslav Niemiec (36 let) a náměstek primátorky Brna Petr Hladík (34 let).

Průměrný věk nově zvoleného vedení strany je 40,5 let. Je však otázkou, k čemu údajnou mladost týmu vztahovat. Průměrný věk populace v ČR je přibližně 42 let. Zvolené vedení KDU-ČSL je tak o rok a půl mladší, než je průměr populace.

Věkový průměr zvoleného vedení strany (předsedy a místopředsedů) můžeme také srovnat s ostatními politickými stranami a hnutími zvolenými do Poslanecké sněmovny. Různé politické subjekty však mají různá pravidla pro sestavování svých vrcholných orgánů. V některých stranách jsou totiž například členy předsednictva i předsedové poslaneckých nebo senátorských klubů, případně zástupci v Evropském parlamentu či starostů. V některých subjektech také vedle místopředsedů existují i řadoví členové předsednictva, v jiných nikoliv. Proto jsme se rozhodli podobně jako u KDU-ČSL hodnotit pouze předsedy a místopředsedy.

K 25. červenci 2019 tedy věkový stav následující:

ANO: Andrej Babiš (64 let), Jaroslav Faltýnek (57 let), Richard Brabec, (53 let) Petr Vokřál (55 let), Radek Vondráček (45 let), Jaroslava Pokorná Jermanová (48 let). Věkový průměr: 53,7 let.

ODS: Petr Fiala (54 let), Alexandra Udženija (43 let), Martin Baxa (43 let), Martin Kupka (43 let), Evžen Tošenovský (63 let), Miloš Vystrčil (58 let). Věkový průměr: 50,7 let.

Piráti: Ivan Bartoš (39 let), Olga Richterová (34 let), Radek Holomčík (33 let), Jakub Michálek (30 let), Mikuláš Peksa (33 let). Věkový průměr: 33,8 let.

SPD: Tomio Okamura (47 let), Radim Fiala (49 let). Věkový průměr: 48 let.

KSČM: Vojtěch Filip (64 let), Petr Šimůnek (54 let), Kateřina Konečná (38 let), Václav Ort (66 let), Stanislav Grospič (54 let). Věkový průměr: 55,2 let.

ČSSD: Jan Hamáček (40 let), Roman Onderka (53 let), Jana Maláčová (38 let), Tomáš Petříček (37 let), Ondřej Veselý (43 let), Michal Šmarda (44 let). Věkový průměr 42,5 let.

TOP 09: Jiří Pospíšil (43 let), Markéta Pekarová Adamová (34 let), Tomáš Czernin (57 let), Michal Kučera (50 let), Jan Vitula (50 let), Marek Ženíšek (40 let). Věkový průměr: 45,7 let.

STAN: Vít Rakušan (41 let), Jan Farský (40 let), Petr Gazdík (45 let), Věra Kovářová (55 let), Radim Sršeň (39 let). Věkový průměr: 44 let.

Z výše uvedeného plyne, že kombinovaný věkový průměr předsedy a místopředsedů strany je u lidovců druhý nejnižší z 9 stran v Poslanecké sněmovně. Mladší vedení mají jen Piráti. Z tohoto srovnání plyne, že zvolené vedení lidovců lze považovat za relativně mladé.

Předsednictvo lidovců bylo zvoleno na sjezdu 29. a 30. března 2019. Volby do Evropského parlamentu probíhaly na území České republiky ve dnech 24. a 25. května 2019, tedy méně než dva měsíce po zvolení nového vedení KDU-ČSL.