Demagog.cz

Marek Výborný

Marek Výborný (KDU-ČSL)

  • 32
  • 6
  • 2
  • 0

Výroky

Marek Výborný

Marek Výborný

Přesně tak, je jich 9, předtím jich bylo 5, 8 (poslaneckých klubů, pozn. Demagog.cz). 20 minut Radiožurnálu, 14. listopadu 2019

Předseda Výborný správně uvedl jak počet poslaneckých klubů v aktuální Poslanecké sněmovně, tak i příklady počty klubů z historie.

skrýt celé odůvodnění

V Poslanecké sněmovně, do které byli zástupci zvoleni v roce 2017, je opravdu devět poslaneckých klubů. Nejsilnější je klub hnutí ANO se 78 mandáty. Na druhé straně nejmenší klub Starostů a nezávislých má pouhých 6 mandátů. Zvláštní skupinu tvoří nezařazení poslanci, kteří během svého mandátu např. opustili svůj bývalý poslanecký klub, jako tomu bylo u tří bývalých poslanců za SPD v polovině března 2019. Zbylé dva nezařazené poslance tvoří příslušníci hnutí Trikolóra, zvolení za ODS.

Zdroj obrázku: psp.cz

V historii byl počet poslaneckých klubů rozmanitý. Po prvních svobodných volbách do České národní rady v červnu 1990 pětiprocentní hranici překonaly 4 subjekty. Po volbách v roce 1992 to bylo 8 klubů. Následovaly volby v roce 1996 se šesti kluby. Ve volbách v červnu 1998 to bylo 5 klubů. V roce 2002 čtyři kluby. Po volbách v červnu 2006 pět klubů. Stejně tak po volbách roku 2010. Na konci října 2013 pětiprocentní hranici překonalo sedm subjektů. A nakonec, v posledních volbách na podzim 2017, uspělo celkem devět stran a hnutí.

Vzhledem k tomu, že předseda Výborný zmínil přesný počet aktuálních poslaneckých klubů a jmenované počty klubů v minulosti se také shodují s fakty, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Marek Výborný

Marek Výborný

Ten návrh (na změnu volebního zákona, pozn. Demagog.cz) už jednou v loňském roce, protože my jsme ho už formou pozměňovacích návrhů se pokusili před rokem prosadit, pravděpodobně nepodpoří (hnutí ANO, pozn. Demagog.cz). 20 minut Radiožurnálu, 14. listopadu 2019

Změnu volebního zákona se KDU-ČSL minulý rok snažilo prosadit dvěma pozměňovacími návrhy. Ani jeden hnutí ANO při hlasování nepodpořilo. Lidovci kritizují současnou metodu přepočítávání hlasů na mandáty. Podle nich systém zvýhodňuje silnější strany.

skrýt celé odůvodnění

V březnu 2018 předložila vláda návrh (.pdf) na změnu zákona o volbách do Parlamentu ČR. Během května bylo předloženo celkem 8 pozměňovacích návrhů (.pdf) včetně dvou poslancem Markem Výborným. První (.doc) pozměňovací návrh se týkal přepočtu hlasů na mandáty, druhý (.doc) procentuálních hranic zisku hlasů ve volbách nutných pro vstup do Poslanecké sněmovny. Po 3. čtení byl návrh zákona Poslaneckou sněmovnou schválen (.pdf), ale ani jeden pozměňovací návrh poslance Výborného nebyl přijat. Při hlasování byla naprostá většina poslanců hnutí ANO proti.

Strana KDU-ČSL zastává názor, že současné přepočítávání hlasů na mandáty je nespravedlivé. Podle nich d'Hondtova metoda, která se nyní pro přepočet používá, nahrává silnějším stranám a diskriminuje lidi z menších krajů.

Jeden poslanec hnutí ANO reprezentuje přibližně 19 000 voličů, já jako poslanec KDU-ČSL reprezentuji přibližně 29 000 voličů, poslanec nejmenší strany ve Sněmovně reprezentuje astronomických skoro 44 000 voličů. Je zjevné, že váha jednoho hlasu není v souladu s ústavou,řekl předseda strany Výborný letos v listopadu.

Lidovci v půlce listopadu 2019 předložili další návrh na změnu volebního zákona. Stejnou iniciativu prokázalo i Ministerstvo vnitra, které v říjnu připravilo zcela nový volební zákon. Prosazuje mimo jiné jednodenní volby, možnost korespondenčního hlasování pro české občany v zahraničí nebo hlasování v předstihu.

Vyjádření předsedy lidovců Výborného, že hnutí ANO návrh na změnu volebního zákona letos pravděpodobně nepodpoří, je pouze predikce a jako takové ho neověřujeme.

Marek Výborný

Marek Výborný

V loňském roce, když jsme to (změnu volební klauzule pro koalice, pozn. Demagog.cz) pokoušeli se v rámci novely volebního zákona zde projednávané prosadit, tak částečnou podporu dalších politických stran jsme měli, nikoliv té vládní koalice. 20 minut Radiožurnálu, 14. listopadu 2019

V rámci novely volebního zákona se projednával návrh KDU-ČSL na snížení tzv. aditivního kvora, nutného pro postup koalicí více stran do Sněmovny. Podporu našel u některých opozičních stran, a to Pirátů, TOP 09 a STAN. Vládní koalice přijala v této věci negativní stanovisko.

skrýt celé odůvodnění

V roce 2018 v rámci novely volebního zákona přišli lidovci se dvěma pozměňovacími návrhy. Jeden z nich se týkal právě aditivního kvora pro vstup koalic do Poslanecké sněmovny. Dle zákona o volbách do Parlamentu ČR č. 247/1995 Sb. je hranice postupu koalic do Sněmovny určena následovně: pro dvoučlenné koalice 10 %, pro tříčlenné 15 % a pro koalice čtyř a více stran 20 %.

Poslanci za KDU-ČSL chtěli svým pozměňovacím návrhem (.pdf, str. 7) tyto hranice snížit, a to na 7 % u dvoučlenných koalic, 9 % u tříčlenných koalic a 11 % u koalic složených ze čtyř a více stran. Snížení hranice kvora doporučil poslancům i ústavně právní výbor. Z opozičních stran návrh našel podporu u Starostů, TOP 09 a Pirátů.

Piráti, kteří mimo jiné předložili návrh na změnu kvora pro postup samostatné politické strany nebo hnutí do skrutinia z 5 % na 4 %, ho podpořili např. ve třetím čtení 14. září 2018. „Pokud se rozhodnete tento návrh nepodpořit, podpořte prosím alespoň návrh ústavněprávního výboru pro snížení toho kvora pro koalice. Skutečně to dává smysl, když to srovnáme se zeměmi Evropské unie,“ řekl Mikuláš Ferjenčík za Piráty.

Na téže schůzi se z řad opozičních stran vyjádřil i Dominik Feri za TOP 09, který konkrétně uvedl: „Jak říkám, za klub TOP 09 podporujeme jak ten první návrh snížení hranice uzavírací klauzule, tak i ten druhý návrh, který se týká klauzule aditivní.“

Proti pak ve třetím čtení skutečně hlasovala vládní koalice ANO a ČSSD. Návrh se rozhodli nepodpořit rovněž poslanci SPD. ODS se hlasování zdržela. Podrobněji lze hlasy jednotlivých poslanců nalézt v přehledu hlasování z 19. schůze Poslanecké sněmovny konané dne 14. září 2018.

Marek Výborný

Marek Výborný

Ta věc se má tak, že my navrhneme německý model, protože u nás to kvórum načítací pro koalice, které dnes je 10, 15 a 20 %, tak je nejpřísnější v Evropě a ještě asi myslím ve dvou státech Evropské unie tomu je stejně, ale všude jinde buď není vůbec, anebo je nižší. 20 minut Radiožurnálu, 14. listopadu 2019 !

Česká volební klauzule pro koalice je skutečně nejpřísnější v Evropě, podobně vysokou má ještě Maďarsko. Desetiprocentní vstupní klauzuli pro koalice, oproti jen tříprocentní pro samostatné strany, pak používá Itálie.

skrýt celé odůvodnění

Současný volební systém do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky je označován jako poměrný a obsahuje omezovací klauzuli. Tu je nutné překonat na celostátní úrovni, aby volební strana postoupila do skrutinia, ve kterém se jí přidělují poslanecké mandáty. Tato klauzule se pro koalice zvyšuje podle počtu členů: „Do skrutinia postupují politické strany a hnutí, které získaly alespoň 5 % platných hlasů na celostátní úrovni, dále dvoučlenné koalice, které získaly alespoň 10 % platných hlasů, trojčlenné koalice, které získaly alespoň 15 % a čtyř a vícečlenné koalice, které získaly alespoň 20 % hlasů.“

Uzavírací klauzule pro koalice v České republice je skutečně v poměru k ostatním zemím velmi přísná. Zvláštní klauzule pro koalice z evropských států existuje v Albánii, Polsku, Maďarsku, Litvě, Moldavsku, Rumunsku, Itálii a na Slovensku. Nejpodobnější českému systému je klauzule v Maďarsku (.pdf, str. 1), kde ve volbách do Národního shromáždění je 5 % pro jednotlivé strany, 10 % procent pro koalice dvou stran, 15 % pro koalice tří stran atd.

K hranici 10 % se dostává klauzule v Rumunsku. Pro volby do Poslanecké sněmovny tam platí klauzule 5 % pro jednotlivé strany, 8 % pro koalice dvou stran, 9 % pak pro koalice tří a 10 % pro koalice čtyř. Postupně zvyšující se klauzuli mají i na Slovensku, kde je to 5 % z celkového počtu odevzdaných platných hlasů pro jednotlivé strany, pro koalice z dvou či tří stran je to 7 % a koalice o čtyřech a více stranách potřebují 10 %.

Desetiprocentní hranici, která však platí pro veškeré koalice, nezávisle na počtu členů, má i Itálie. Pro volby do italské Poslanecké sněmovny je to 10 % pro všechny koalice a 3 % pro jednotlivé strany. Mimo EU je pak klauzule vysoká ještě v Turecku, kde platí 10 % jak pro jednotlivé strany, tak pro koalice.

V ostatních evropských státech, které vůbec zvláštní klauzuli pro koalice mají, je její hodnota nižší. Konkrétně v Polsku pro volby do Sejmu (dolní komory Parlamentu) je to 5 % pro jednotlivé strany a pro koalice 8 %, v Albánii mají koalice klauzuli 5 % a jednotlivé strany 3 %, v Litvě 5 % jednotlivé strany a 7 % koalice. V Moldavsku samostatní kandidáti musí překonat hranici 2 % hlasů, jednotlivé strany 5 %, koalice dvou stran musí překonat hranici 7 % a větší koalice pak 9 %.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť v Maďarsku je používán stejný systém jako v Česku, tedy postupný nárůst vstupní klauzule podle počtu stran v koalici. Podobně přísný je pak ale i model italský, kde vstupní klauzule pro koalice je více než třikrát větší oproti samostatně kandidujícím stranám.

Marek Výborný

Marek Výborný

KDU-ČSL ještě, když byla ve vládě Bohuslava Sobotky, tak jednoznačně odmítla jakékoliv přerozdělovací mechanismy a kvóty. 20 minut Radiožurnálu, 14. listopadu 2019

Europoslanci za KDU-ČSL, stejně jako její národní představitelé, odmítali v době Sobotkovy vlády přerozdělování uprchlíků na základě kvót či jiných mechanismů s tím, že se ale nezříkají přijímání uprchlíků na dobrovolné bázi.

skrýt celé odůvodnění

KDU-ČSL byla vládní stranou ve vládě Bohuslava Sobotky v letech 2014–2017. Lidovci dlouhodobě zastávají negativní postoj vůči kvótám a přerozdělovacím mechanismům, které by byly nastaveny ze strany Evropské unie, ať už Evropské komise, Evropské rady či Evropského parlamentu. Tak v září 2015 prohlásila např. europoslankyně Šojdrová: „Stejně jako minulý týden opakuji i nyní, že povinné kvóty nejsou řešením.“ Na celostátní konferenci KDU-ČSL v tomtéž měsíci také uvedla: „[Konference] souhlasí s pozicí Předsednictva KDU-ČSL ohledně migrační krize, zejména odmítnutí povinných přerozdělovacích kvót, které neřeší situaci jako takovou, ale pouze její následky a naopak klade důraz na nutnost řešit příčiny migrační krize mimo Evropu.“

KDU-ČSL se tímto přístupem nicméně nezříká odpovědnosti a solidarity vůči migrantům (nikoliv ekonomickým), ale chce je přijímat na základě solidarity, jak řekl v květnu 2015 europoslanec Svoboda: „To dobrá věc není, členské státy by měly projevovat solidaritu na základě dobrovolnosti.“ Lidovci dále zastávají pozici, že kvóty nemohou fungovat, jelikož Česká republika není pro migranty cílovou zemí a uprchlíky zde není možno držet, jak řekl bývalý předseda Bělobrádek opět v květnu 2015: „Tito uprchlíci k nám nechtějí. Jejich cílovou zemí je Německo. Jak je tu v Schengenu udržíme?“ Co se týče ekonomických migrantů, Pavel Bělobrádek uvedl: „Pokud tedy takoví lidé chtějí u nás pracovat, musí přijít legálně, požádat o vízum a pracovní povolení.“ Bližší informace k migrační strategii KDU-ČSL je k dispozici na jejich stránkách.

Postoj KDU-ČSL je pak zřejmý i z hlasování jejich europoslanců v Evropském parlamentu, kde při hlasování o usneseních či návrzích dlouhodobě hlasují v neprospěch zavedení systému kvót. Výjimku činí hlasování z dubna 2015, kdy sice hlasovali (.pdf, str. 418) pro usnesení, jehož součástí byla i výzva Evropské komisi k zavedení kvót pro rozdělení žadatelů o azyl mezi jednotlivé členské státy, nicméně kvóty jako takové stále odmítali.

Europoslankyně Šojdrová tento krok zdůvodňuje tím, že bylo dobré přijmout ucelenou rezoluci na toto téma, zároveň ale dodává, že kvóty by stejně podléhaly shodě jednotlivých národních vlád, ke které nedojde. Proti zavedení kvót dále hlasovali např. v září 2015 při schvalování usnesení (výsledek hlasování v .pdf na str. 58) o přerozdělení migrantů z Itálie a Řecka mezi státy EU. V roce 2016 se pak zdrželi hlasování nebo hlasovali proti usnesení (výsledek hlasování v .pdf, str. 61) podporující rozhodnutí Rady Evropy o relokaci 40 000 a 120 000 žadatelů o azyl.

Marek Výborný

Marek Výborný

(...) a pak jsme tedy chtěli schůzku, proč ministr vnitra na oficiální dopis řeckého ministra zahraničí neodpověděl a ten dopis byl doručen do České republiky 10. září. Dneska máme polovinu listopadu, tak to mi přijde skutečně jako naprosto nepatřičné, a Řecko je součástí Evropské unie, je to náš partner, žádá nás o nějakou pomoc a solidaritu. My jsme to neudělali, to byla chyba, proto jsme k tomu vyzvali pana ministra vnitra, aby v té věci skutečně konal. 20 minut Radiožurnálu, 14. listopadu 2019 !

Řecký ministr pro ochranu občanů zaslal dne 10. září dopis, kde požádal českého ministra vnitra o přijmutí 40 nezletilých bez doprovodu. Ministr Jan Hamáček na tento dopis nereagoval až do 13. listopadu. Členové KDU-ČSL se k absenci reakce v posledních týdnech silně vyhradili.

skrýt celé odůvodnění

Server HlidaciPes.org informoval 6. listopadu 2019 o tom, že řecký ministr pro ochranu občanů (ne ministr zahraničí, což považujeme za nepřesnost nevelké důležitosti) Michalis Chrisochoidis 10. září 2019 zaslal dopis (.pdf) na české ministerstvo vnitra s žádostí o přijmutí 40 nezletilých bez doprovodu.

Dne 7. listopadu 2019 tuto informaci potvrdil český ministr vnitra Jan Hamáček na Twitteru:

Dle tiskové správy KDU-ČSL ze dne 7. listopadu 2019 požádal Marek Výborný s europoslankyní Michaelou Šojdrovou ministra vnitra o schůzku k tomuto tématu. Tato žádost nebyla blíže specifikována.

Michaela Šojdrová vystoupila 11. listopadu 2019 v ČT, kde silně zastávala vstřícný přístup k žádosti řeckého ministra pro ochranu občanů.

Dne 12. listopadu se dle oficiálního stranického Twitteru předsednictvo KDU-ČSL usneslo takto:

Dne 13. listopadu 2019 vydalo ministerstvo vnitra tiskovou zprávu, ve které informuje o tom, že ministr Hamáček 13. listopadu 2019 zaslal řeckému ministrovi pro ochranu občanů dopis (.pdf), v němž požádal o zaslání seznamu konkrétních 40 dětí.

Marek Výborný

Marek Výborný

Když se podíváme do historie, tak k nám přišly tisíce uprchlíků v době, kdy premiér byl Miloš Zeman paradoxně a tehdejší vláda pomohla a přijímala uprchlíky z Balkánu a většina z nich se vrátila zpátky. 20 minut Radiožurnálu, 14. listopadu 2019 !

Vláda Miloše Zemana se v roce 1999 rozhodla pomoci 1034 uprchlíkům z Kosova. Většina se později vrátila zpět. Počet žádostí o azyl v roce 1999 přesáhl 7 tisíc, pouze 79 žadatelům byl však azyl udělen.

skrýt celé odůvodnění

Uprchlíkem je podle Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 osoba (str. 2), která „se nachází mimo svou vlast a má oprávněné obavy před pronásledováním z důvodů rasových, náboženských, národnostních nebo z důvodů příslušnosti k určitým společenským vrstvám nebo i zastávání určitých politických názorů, je neschopna přijmout, nebo vzhledem ke shora uvedeným obavám, odmítá ochranu své vlasti (…)“.

Kosovská krize na Balkánském poloostrově v březnu roku 1999 vyvrcholila leteckým bombardováním prováděným členskými státy NATO. Česká vláda premiéra Miloše Zemana, vládnoucí od roku 1998, vydala 21. dubna 1999 usnesení o poskytování dočasného útočiště na území České republiky do 31. prosince 1999 občanům Svazové republiky Jugoslávie z provincie Kosovo.

Uprchlíky byli především kosovští Albánci. Azyl našli kromě sousední Makedonie a Albánie i v jiných evropských státech. V ČR zažádalo v roce 1999 o azyl, tedy o ochranu na dobu neurčitou, 7 220 žadatelů. Z toho bylo ale jen 79 úspěšných. Dočasné útočiště, tedy dočasnou ochranu na základě usnesení vlády, získalo podle Člověka v tísni v ČR 1034 kosovských Albánců. Po skončení konfliktu se 903 z nich vrátilo zpět, většina již v září roku 1999.

Tvrzení, že za vlády Miloše Zemana přišly do Česka tisíce uprchlíků, lze označit za pravdivé, ačkoli můžeme předpokládat, že ne všichni žadatelé o azyl byli uprchlíci dle výše uvedené definice.

Zdroj: ČSÚ

Marek Výborný

Marek Výborný

Na druhou stranu musím ocenit i nakonec trošku otočku pana ministra Hamáčka, který včera přislíbil tedy dopisem řeckého kolegu oslovit a v té věci jednat. 20 minut Radiožurnálu, 14. listopadu 2019

Ministr Hamáček skutečně zaslal 13. listopadu 2019 dopis řeckému ministrovi, ve kterém zažádal o seznam jmen 40 dětí, jež by mohla ČR přijmout. Označení jednání ministra Hamáčka jako „otočky" může být uznáno v souladu s kontextem situace za pravdivé.

skrýt celé odůvodnění

Ministr vnitra Jan Hamáček dne 13. listopadu 2019, ve shodě s výrokem, oslovil dopisem (.pdf) řeckého ministra pro ochranu občanů, kterým je v současnosti Michalis Chryssochoidis. V dopise vyjádřil zájem o zaslání seznamu 40 jmen dětí bez doprovodu, u kterých je právně i logisticky možná přeprava do České republiky. Přesný seznam jmen je požadován z důvodu bezpečnostní prověrky.

Dále v něm odkazuje na již dříve do Řecka zaslaný dopis (.pdf) z 15. listopadu 2018, který byl adresován ministryni Theano Fotiou. V tomto dopise ministr Hamáček žádal také o zaslání seznamu jmen dětí, které by mohly být převezeny do Česka a dále uvádí, že na svůj dopis stále neobdržel odpověď.

Za počátek této nepřehledné situace můžeme pokládat vyjádření europoslankyně za KDU-ČSL Michaely Šojdrové, která minulý rok navrhla, aby Česká republika přijala 50 syrských sirotků. Tento její výrok se převážně nesetkal s podporou politické reprezentace.

Za zmíněnou „otočku“ je možné považovat nezaslaní odpovědi na dopis (.pdf) řeckého ministra z 10. září 2019, ve kterém Michalis Chryssochoidis žádá své evropské partnery o pomoc s rozmístěním 2 500 nezletilých uprchlíků bez dospělého doprovodu a následné zaslání dopisu v související věci dne 13. listopadu.

Ministerstvo vnitra v čele s ministrem Hamáčkem na dopis z 10. září nereagovalo, a až do informování o existenci dopisu serverem HlídacíPes.org z 6. listopadu 2019 nevydalo žádné veřejné prohlášení. Po zveřejnění článku reagoval ministr Hamáček pro Seznam.cz prohlášením: „Běžnou praxí je, že dopisy podobného informativního charakteru jsou zasílány proto, aby vyvolaly debatu na evropské úrovni. Na tyto dopisy se standardně neodpovídá. Výzvy k relokacím se objevují průběžně.” Česká republika dle tohoto dopisu má přijmout již výše zmíněných 40 dětí.

Po zveřejnění kauzy a následné kritice ze strany některých opozičních stran však ministr Hamáček výše uvedeným dopisem 13. listopadu řeckou stranu se žádostí o seznam 40 syrských dětí oslovil.

Je podstatné uvést, že zaslání dopisu (.pdf) z 13. listopadu 2019 neodporuje veřejným prohlášením ministra Hamáčka, neboť v dopise pouze žádá o seznam jmen dětí, které mají být následně prověřeny bezpečnostními složkami a případně přemístěny do České republiky. Avšak je možné prohlásit, že zaslání dopisu z 13. listopadu 2019 bylo důsledkem medializace kauzy serverem HlídacíPes.org a následné kritiky vůči ministru Hamáčkovi. Z tohoto důvodu můžeme v tomto kontextu výroku označit „otočku" v jednání ministra Hamáčka jako založenou na skutečných okolnostech.

Marek Výborný

Marek Výborný

Podle těch aktuálních informací jenom například v hotspotu Moria dneska je 64 chlapců mladších 14 let, nejsou to všechno Syřani, samozřejmě, že ne, jsou tam děti, které prchají ale ze stejných důvodů z Pákistánu, z Afghánistánu. 20 minut Radiožurnálu, 14. listopadu 2019

Podle údajů pocházejících od organizace Human Rights Watch je v hotspotu Moria aktuálně 64 dětí mladších 14 let bez doprovodu. Statistiky UNHCR uvádí, že se převážně jedná o chlapce z Afghánistánu, Pákistánu a Sýrie.

skrýt celé odůvodnění

Hotspot Moria, který uvádí ve svém výroku Výborný, je uprchlický tábor na řeckém ostrově Lesbos. V minulosti ho navštívilo několika českých novinářů, kteří mapovali osud migrantů mířících do Evropy.

Na podzim roku 2018 navštívil tento tábor novinář Tomáš Lindner z Respektu, který odhaduje, že je na místě přes 300 nezletilých dětí bez doprovodu, z toho je přibližně 70 dětí mladších 16 let. Podobně uvádí Thomas Kulidakis pro Český rozhlas, že se v hotspotu Moria v době jeho návštěvy na jaře letošního roku nacházelo 341 dětí bez doprovodu.

Pro ověření údajů uvedených ve výroku jsme oslovili europoslankyni Michaelu Šojdrovou, kterou Výborný zmiňuje v kontextu svého výroku. Od její asistentky Evy Rybkové jsme obdrželi korespondenci, kterou si Šojdrová vyměnila s řeckou výzkumnicí Evou Cossé z Human Rights Watch. K 5. listopadu 2019 je podle korespondence v hotspotu moria 64 dětí mladších 14 let bez doprovodu.

Výborný se tedy ve svém výroku dopustil nepřesnosti, když všech těchto 64 dětí označil za chlapce. Z uvedené korespondence totiž plyne, že se v hotspotu Moria nacházeli nejel chlapci, ale i dívky mladší 14 let. Podle statistik UNHCR (.pdf, str. 1) se však k 31. říjnu 2019 v Řecku nacházelo 4 962 dětí bez doprovodu (z toho 372 mladších 14 let), přičemž 93,4 % z nich byli chlapci. UNHCR také uvádí, že nejvíce tamních dětí pochází z Afghánistánu, Pákistánu a Sýrie.

Zde uvádíme měsíční údaje o dětech bez doprovodu v Řecku pro EKKA (Národní centrum pro sociální solidaritu) rozdělené podle národností:

Zdroj: unhcr.org

Marek Výborný

Marek Výborný

Zdůrazňuji, že jsem v průzkumu zařazen poprvé. Právo, 20. července 2019

V průzkumu STEM popularity stranických osobností z června 2019 je Marek Výborný zařazen poprvé od roku 2015, kdy začal být vývoj trendů agenturou pozorován.

skrýt celé odůvodnění

Ve zmiňovaném průzkumu agentury STEM je Marek Výborný zařazen poprvé. Neobjevil se například ani v dubnovém šetření důvěry stranickým představitelům CVVM. Je však potřeba dodat, že Marek Výborný se stal teprve koncem března předsedou KDU-ČSL, když porazil Mariana Jurečku na sjezdu lidové strany. V průzkumu CVVM tak ještě figuruje Pavel Bělobrádek, který byl zařazen také v lednovém šetření STEM (v červnovém už nikoliv).

Výzkumy veřejného mínění se tak dříve o Marka Výborného nezajímaly, protože nebyl předsedou strany nebo například ministrem.