Demagog.cz

Marek Výborný

Marek Výborný ()

  • 15
  • 4
  • 2
  • 0

Výroky

Marek Výborný

Marek Výborný

Dostali jsme o 21 tisíc hlasů víc než v těch minulých (ve volbách do Evropského parlamentu, pozn. Demagog.cz). Právo, 20. července 2019

KDU-ČSL v letošních volbách do Evropského parlamentu získala o 20 931 hlasů více, než tomu bylo před pěti lety.

skrýt celé odůvodnění

V nedávno proběhlých volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 obdržela KDU-ČSL 171 723 hlasů, což znamenalo 7,24 % platných hlasů a zisk dvou mandátů. O pět let dříve, v roce 2014, získala strana 150 792 hlasů. Tehdy to však díky nižší volební účasti stačilo na 9,95 % hlasů a tři mandáty.

KDU-ČSL tedy letos získala o 20 931 hlasů více. Byť se nejedná o celých 21 tisíc hlasů, výrok poslance Výborného se pohodlně vejde do naší 10% tolerance.









Marek Výborný

Marek Výborný

Když se podíváte na první rok vládnutí kabinetu Bohuslava Sobotky, jehož součástí byla KDU-ČSL, a když se podíváte na výsledek práce vlády Andreje Babiše za rok jeho působení, tak rozdíl v připravených zákonech je naprosto jasný. Právo, 20. července 2019

Vláda Bohuslava Sobotky za první rok svého působení předložila Poslanecké sněmovně 81 návrhů zákonů. Za stejné období jich druhá vláda Andreje Babiše předložila jen 60, což je skutečně zřetelně méně.

skrýt celé odůvodnění

Vláda Bohuslava Sobotky byla jmenována dne 29. ledna 2014. Prvním návrhem zákona předloženým touto vládou byla novela zákona o soudech a soudcích (sněmovní tisk č. 117). Za první rok vládnutí pak tato vláda předložila Poslanecké sněmovně celkem 81 návrhů zákonů, přičemž posledním byl návrh novely zákona o veřejném zdravotním pojištění (sněmovní tisk č. 386).

Druhá vláda Andreje Babiše byla jmenována dne 27. června 2018. Prvním návrhem zákona, který předložila byla novela zákona o zpravodajských službách (sněmovní tisk č. 240), za první rok svého působení pak předložila Poslanecké sněmovně celkem 60 návrh zákonů (posledním návrhem předloženým v prvním roce působení je tisk č. 535).

K metodě ověření je však potřeba napsat několik vysvětlujících poznámek. Předně si uvědomujeme, že připravit zákon neznamená totéž jako předložit návrh zákona Poslanecké sněmovně. Je zřejmé, že pokud vláda předložila návrh zákona již týden po svém jmenování, neměla na jeho přípravu valný vliv – de facto jen předložila Poslanecké sněmovně zákon napsaný za vlády předchozí. Následně (až několik měsíců po jmenování vlády) se však nachází jakási šedá zóna, ve které není možné určit, jaký vliv na předložený zákon měla vláda stará či nově jmenovaná. Zároveň v naší statistice nejsou zahrnuty zákony, které sice mohly být připravené, avšak nebyly Poslanecké sněmovně předloženy. Tyto zmíněné jevy by však naši statistiku ovlivnily jen minimálně, a navíc se dotýkají obou ověřovaných vlád. Vzhledem ke značnému rozdílu počtu navržených zákonů mezi Sobotkovou a druhou Babišovou vládou tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Marek Výborný

Marek Výborný

Vláda neustále oddaluje novelu exekučního řádu. A to i vinou neustálých výměn ministrů. Bývalý ministr spravedlnosti Kněžínek mi sliboval někdy v únoru, březnu, že novela exekučního řádu by měla přijít do Sněmovny v průběhu dubna. Je červenec a stále nic. Právo, 20. července 2019

Rozhovor Výborného pro Právo vyšel 20. července, což je 11 dnů poté, co vláda Sněmovně předložila novelu exekučního řádu. Slib byl dán bývalým ministrem Kněžínkem poslanci Výbornému pravděpodobně za zavřenými dveřmi, jelikož se nám o něm nepodařilo dohledat relevantní informace.

skrýt celé odůvodnění

Slib, který údajně dal bývalý ministr spravedlnosti Kněžínek předsedovi KDU-ČSL Výbornému, byl pronesen pravděpodobně za zavřenými dveřmi, jelikož se nám o něm nepodařilo dohledat žádné informace. Je možné, že konverzace proběhla na schůzi Ústavně právního výboru, protože ministr je vždy zván na projednání zákona do výboru. Nabízí se také varianta, že Výborný čerpal z mediálních výstupů někdejšího ministra Kněžínka. Ten letos v březnu na panelové debatě Česko v době dluhů prohlásil, že Ministerstvo spravedlnosti přepisuje novelu exekučního řádu, jejíž pozměněná verze by se během pár měsíců mohla dostat na program jednání vlády.

Exekučnímu řádu a jeho přípravě jsme se věnovali již několikrát. Pro kontext si připomeňme, že celá oblast exekucí by měla být dle slibů vlády jednou z vládních priorit. Taťána Malá, která byla v současné koaliční vládě hnutí ANO a ČSSD jmenována ministryní spravedlnosti  v červnu 2018, chtěla v úřadu usilovat například o zrychlení vymahatelnosti práva a zkrácení soudního řízení, jmenování nových soudců nebo změnu insolvenčního zákona. Nakonec ale ve vládě vydržela pouhých třináct dní. 10. července 2018 ji na postu nahradil Jan Kněžínek. 

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová, která je ve funkci od 30. dubna letošního roku, předložila vládě návrh zákona, kterým se mění občanský soudní řád, exekuční řád a další související zákony. Vláda návrh na jednání vlády 1. července 2019 schválila a následně ho 9. července předložila sněmovně. Rozhovor poslance Výborného pro Právo, který ověřujeme, vyšel 20. července, což je jedenáct dnů poté, co vláda předložila Sněmovně novelu zákona. Rozhovor přitom mj. odkazuje k průzkumu agentury STEM z 18. července, a můžeme tedy dovozovat, že vznikl v rozmezí 18.–20. července, s dostatečným odstupem od předložení vládního návrhu.

Vládní návrh kritizuje Exekutorská komora ČR nebo Člověk v tísni. Komora varujepřed zavedením tzv. ‚sněhuláka‘ (koncentrace řízení) a také před novou povinností dlužníků hradit výdaje spojené s prováděním srážek ze mzdy.“ Dále se domnívá, že schválení novely by exekuce prodloužilo a dlužníci by nakonec zaplatili více.

Jaký vliv měly změny ministrů na přípravu novely exekučního řádu, však není možné z dostupných zdrojů zjistit.

Marek Výborný

Marek Výborný

Do toho tady máme prezidenta, který skutečně – pro mě až neuvěřitelným způsobem – odmítá respektovat pravidla hry, tedy Ústavu, pokud jde o odvolávání a jmenování ministrů. Právo, 20. července 2019

V roce 2017 otálel prezident Zeman s odvoláním Andreje Babiše z postu ministra financí. V roce 2018 pak Zeman odmítl jmenovat oficiálního kandidáta na post ministra zahraničí Miroslava Pocheho. Letos také nepřijal demisi ministra kultury Antonína Staňka.

skrýt celé odůvodnění

Prezident republiky Miloš Zeman nejednal v souladu s Ústavou minimálně ve třech případech, pokud jde o odvolávání a jmenování členů vlády. Míru porušování („pro mě až neuvěřitelný způsobem“) Ústavy však nehodnotíme.

V prvním případě otálel prezident Zeman s odvoláním Andreje Babiše z postu ministra financí na návrh tehdejšího předsedy vlády Bohuslava Sobotky. Stalo se tak na jaře v roce 2017 během vlády koalice ANO, ČSSD a KDU-ČSL kvůli střetům zájmu Andreje Babiše a možnému ovlivňování médií. Prezident Zeman nejprve vyhodnotil veřejně avizovanou demisi premiéra Sobotky tak, že její důsledky vztáhne pouze na jejího předsedu, a nikoli celou vládu. Podle ústavního právníka Marka Antoše by už toto jednání nebylo v souladu s Ústavou.

Premiér Sobotka v návaznosti na Zemanovu interpretaci demisi přehodnotil a 5. května 2017 navrhl odvolání Andreje Babiše z postu ministra financí. Prezident Zeman posléze odvolání odsouval, ačkoli měl podle výkladu několika ústavních právníků jednat bez zbytečného odkladu v horizontu několika dní. Zeman nakonec odvolal Babiše 24. května 2017 a současně jmenoval nového ministra financí Ivana Pilného. Andrej Babiš tak zůstal ve funkci ministra financí o 20 dní déle.

Ve druhém případě odmítl prezident Zeman jmenovat ministra zahraničí Miroslava Pocheho (ČSSD) při vzniku nového kabinetu ANO a ČSSD. Podle Andreje Babiše, který byl podruhé pověřen sestavováním vlády, byl Poche oficiálně nominován na post ministra zahraničí. Prezident Zeman však avizoval, že ho navzdory oficiální nominaci nebude do funkce jmenovat. Europoslanec Poche a prezident Zeman měli dlouhodobě napjaté vztahy. Poche také v prezidentské volbě podpořil Zemanova protikandidáta Jiřího Drahoše. Předseda ČSSD Jan Hamáček, který byl navržen do funkce ministra vnitra, připustil, že by mohl být řízením resortu pověřen právě on, a Poche by tak byl zaměstnán do jiné role. Tak se také 27. června 2018 stalo, navzdory faktu, že Miroslav Poche byl oficiálně navržen Andrejem Babišem. Podle článku 68 Ústavy ČR je ale prezident povinen jmenovat členy vlády navržené předsedou vlády. Zeman argumentoval tím, že obdržel dvě nominace, jak Jana Hamáčka, tak Miroslava Pocheho. Do funkce ministra zahraničí byl nakonec v říjnu jmenován Tomáš Petříček (ČSSD).

Třetí případ se týkal ministra kultury Antonína Staňka, který rezignoval koncem května 2019 vzhledem ke kritice, které čelil po odvolání ředitelů Národní galerie a Muzea umění Olomouc. Jako jeho nástupce byl nominován Michal Šmarda, současný starosta Nového Města na Moravě. Prezident však na konci května Staňkovu demisi nepřijal. Důvodem nepřijetí demise bylo podle něj to, že Staněk odhalil na Ministerstvu kultury závažná pochybení, a neměl by být proto trestán tlakem na odchod z funkce. Babiš proto odeslal prezidentovi návrh na odvolání ministra Staňka a jeho nahrazení Šmardou. Prezident Zeman Staňka i přesto neodvolal, ačkoli článek 74 Ústavy ČR v takovém případě stanoví, že prezident je povinen na návrh předsedy vlády odvolat členy vlády a dle ústavních zvyklostí by tak měl učinit bez zbytečného odkladu. Po červencovém jednání v Lánech oznámil vicepremiér Hamáček, že Zeman je připraven odvolat Staňka k 31. červenci 2019.

Marek Výborný

Marek Výborný

Už po sjezdu jsem avizoval, že se chci bavit o spolupráci v krajských a senátních volbách příští rok, a myslím, že se nám v některých krajích podaří sestavit koalice. Třeba se Starosty, s ODS, Zelenými. Bude to kraj od kraje. Vzájemně konzultujeme i postavení kandidátů do Senátu. Právo, 20. července 2019

Výborný po svém zvolení předsedou KDU-ČSL několikrát uvedl, že se STAN, TOP 09 nebo ODS je možná spolupráce na úrovni krajských a senátních voleb. Jednání však zatím nepřinesla konkrétní výsledky.

skrýt celé odůvodnění

Na konci března 2019 se Marek Výborný stal předsedou KDU-ČSL. Již v dubnu pro Český rozhlas uvedl, že nevylučuje spolupráci na úrovni krajských a senátních voleb. Odvolává se např. na funkční spolupráci v Olomouckém kraji (se Starosty) nebo v Pardubickém kraji s Evropskými demokraty, ve které by rád pokračoval. (čas 14:40)

Dosavadní prohlášení o možných spolupracích mezi stranami jsou však zatím mlhavá a obezřetná. Podle Echo24 Marek Výborný v květnu 2019 prohlásil, že spolupráce s ODS je zatím pouhou spekulací, zároveň však nevyloučil možnost prodiskutovat jednotlivé koalice pro krajské a senátní volby.

V červenci svá tvrzení o možných koalicích pro volby krajské a senátní zopakoval. „My se v tuto chvíli bavíme s Petrem Fialou, Vítem Rakušanem, Jiřím Pospíšilem, v horizontu krajských a senátních voleb příští rok, protože ty jsou před námi v každém případě,“ uvedl pro iRozhlas. Výborný tedy naznačuje, že jedná s ODS, STAN a TOP 09.

Jak ale výsledná možná spolupráce dopadne a zda budou koalice skutečně postaveny se dozvíme až před volbami.

Marek Výborný

Marek Výborný

Vedení KDU-ČSL tuto žalobu (na prezidenta republiky, pozn. Demagog.cz) podpořilo stejně, jako jsme vyzývali premiéra k podání kompetenční žaloby. Právo, 20. července 2019

Vedení KDU-ČSL podporuje žalobu na prezidenta republiky a také vyzvalo premiéra k podání žaloby kompetenční.

skrýt celé odůvodnění

KDU-ČSL podporuje ústavní žalobu na prezidenta republiky, kterou připravuje senátorský Klub pro liberální demokracii. Na svých stránkách KDU-ČSL zmiňuje kladný postoj předsedy senátorského klubu KDU-ČSL Petra Šilara, který uvedl: „Jsem velmi potěšený, že budeme žalobu podávat, protože je potřeba říci, že císař pán je nahý a je potřeba tyto věci řešit. Velká většina příznivců vítá, že jsme se v Senátu konečně pro něco takového rozhodli.“

Předseda strany Marek Výborný na svém twitteru napsal o podání ústavní žaloby 15. června: „Připomínám, že by stačilo mít dostatečně silného premiéra, který bude trvat na respektování ústavy a nebude jen poslušným učedníkem hradního pána.“

Kompetenční spor vzniká podle Nejvyššího správního soudu „(...) buď mezi orgánem státní správy a orgánem samosprávy nebo mezi orgány samosprávy vzájemně (například mezi orgánem obce a orgánem kraje) o to, kdo má v určité věci vydat rozhodnutí“. K podání kompetenční žaloby vyzval premiéra bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka.

K podání kompetenční žaloby premiéra vyzval také Jan Bartošek. „Podle předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Jana Bartoška, který byl hostem speciálního vysílání televize Seznam, porušuje hlava státu zcela jasně ústavu a premiér by měl za tohoto stavu podat na prezidenta kompetenční žalobu.“

Marek Výborný

Marek Výborný

Zdůrazňuji, že nejde o žalobu na prezidenta, ale jde o autoritativní soudní rozhodnutí, jak má jakýkoli prezident v případě článku 74 o odvolávání členů vlády jednat. Právo, 20. července 2019

Kompetenční žaloba má jednoznačně určit, kterému ze sporných orgánů přísluší kompetence vydání určitého rozhodnutí. Podle Ústavy ČR je k vyřešení kompetenčního sporu určen Ústavní soud či Nejvyšší správní soud.

skrýt celé odůvodnění

Předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluví v tomto případě o kompetenční žalobě na prezidenta republiky v návaznosti na fakt, že prezident Miloš Zeman nepřijal demisi ministra kultury Antonína Staňka. Kompetenční žalobu zmiňoval vicepremiér Jan Hamáček jako jednu z možností postupu vůči prezidentově jednání. Po červencové schůzce v Lánech ale Hamáček oznámil, že Zeman je připraven odvolat ministra Staňka k 31. červenci 2019.

Ministr Staněk rezignoval koncem května 2019 vzhledem ke kritice, které čelil po odvolání ředitelů Národní galerie a Muzea umění Olomouc. Jako jeho nástupce vybrala ČSSD Michala Šmardu, současného starostu Nového Města na Moravě. Prezident ale na konci května Staňkovu demisi nepřijal. Důvodem nepřijetí demise bylo podle něj to, že Staněk odhalil na ministerstvu kultury závažná pochybení, a neměl by tak být trestán tlakem na odchod z funkce. V návaznosti na tuto situaci odeslal premiér Andrej Babiš prezidentovi návrh na odvolání ministra Staňka a jeho nahrazení Šmardou. Prezident Zeman ministra Staňka ani tak neodvolal, ačkoli článek 74 Ústavy ČR v takovém případě stanoví, že prezident je povinen na návrh předsedy vlády odvolat členy vlády a dle ústavních zvyklostí by tak měl učinit bez zbytečného odkladu.

Cílem kompetenčního sporu je pak určit, kterému ze sporných orgánů spadá kompetence vydat určité rozhodnutí. I přesto, že mají jednotlivé orgány vymezené pravomoci, může mezi nimi dojít ke konfliktu. Buďto chce více orgánů rozhodovat v téže věci, anebo naopak všechny orgány popírají, že je rozhodnutí v jejich kompetenci. Toto se však diskutované kauzy netýká. V situaci ohledně odvolání ministra by došlo k třetí variantě - Ústavní soud by potvrdil povinnost prezidenta odvolat ministra na žádost premiéra. O přípustnosti takové žaloby však mají experti své pochybnosti (viz níže). Podle článku 87 Ústavy ČR je k vyřešení kompetenčního sporu určený buďto Nejvyšší správní soud, nebo Ústavní soud. Konkrétněji se pak řešení těmto sporům věnuje zákon o Ústavním soudu v §120–125. Podle tohoto zákona může návrh na zahájení řízení podat státní orgán, který je v kompetenčním sporu mezi státem a územně samosprávným celkem, nebo státní orgán, který je v kompetenčním sporu se státními orgány navzájem. Návrh může podat také zastupitelstvo.

Dále je podle článku 89 Ústavy ČR rozhodnutí Ústavního soudu vykonatelné, jakmile je vyhlášeno zákonně stanoveným způsobem (nerozhodne-li Ústavní soud o jeho vykonatelnosti jinak). Tato rozhodnutí jsou pak závazná pro všechny orgány i osoby.

V případě sporu s prezidentem republiky o odvolání člena vlády se tak premiér může obrátit na Ústavní soud a zahájit tím kompetenční spor. Premiér Babiš ale několikrát uvedl, že k podání kompetenční žaloby nevidí důvod. Pochybnosti o kompetenční žalobě měli také ústavní právníci, kteří poukázali na jasnost pravidla odvolat člena vlády na návrh premiéra i na fakt, že v dané situaci není žádný spor o to, kdo má kompetenci vykonat. Jde prý jen o určení lhůty, v jaké je prezident povinen ministra jmenovat. V úvahu by podle nich připadala spíše ústavní žaloba na prezidenta pro hrubé porušení ústavy. Že má v případě neexistence exaktní lhůty prezident jednat bez zbytečného odkladu, judikoval Ústavní soud např. v nálezech týkajících se Lisabonské smlouvy.

Ústavní žalobu na prezidenta Zemana připravili senátoři již ke konci dubna letošního roku. Žalobu inicioval senátor Václav Láska, předseda hnutí SENÁTOR 21. V této žalobě (.pdf) bylo vymezeno sedm skutků (šest skutků hlavních a poslední složený z dílčích provinění), kterými prezident údajně porušil Ústavu. Jde například o nejmenování Miroslava Pocheho ministrem zahraničí či jmenování prezidentského kabinetu Jiřího Rusnoka v roce 2013, přestože se tehdy politické strany dohodly na sestavení vlády s podporou 101 poslanců. Žaloba byla 8. července 2019 rozšířena o osmý skutek, a to o neodvolání současného ministra kultury Antonína Staňka.

Marek Výborný

Marek Výborný

Vládnou zde hnutí ANO a sociální demokracie s podporou komunistů a v zádech velmi často s SPD. Právo, 20. července 2019 !

Hnutí ANO, ČSSD a KSČM hlasují převážně pospolu. Podle výsledků hlasování podporovalo hnutí SPD první kabinet Andreje Babiše. Po ustanovení současné vládní koalice s ČSSD, které vyjadřuje podporu také KSČM, hlasuje SPD podobně jako ostatní opoziční strany.

skrýt celé odůvodnění

Druhý kabinet Andreje Babiše, který tvoří členové hnutí ANO 2011 a ČSSD, jmenoval prezident Miloš Zeman 27. června 2018. Vláda získala důvěru Poslanecké sněmovny 12. července 2018 se 105 hlasy. Pro se vyslovili nejen členové hnutí ANO a ČSSD, ale i členové KSČM. Hnutí ANO muselo ustoupit požadavkům ČSSD a KSČM. Vláda tak již například nebude usilovat o vyrovnaný státní rozpočet. 91 poslanců opozičních stran, tedy členové KDU-ČSL, ODS, Pirátů, SPD, STAN a TOP 09, vládu nepodpořilo.

Podrobnou analýzu hlasování zveřejnil v červenci letošního roku Deník N. Data zpracovával Michal Škop ze sdružení KohoVolit. Graf obsažený ve stejném článku znázorňuje umístění jednotlivých poslanců v závislosti na jejich hlasování v horní komoře Parlamentu po dobu posledního volebního období (celkem je zahrnuto 3860 hlasování od listopadu roku 2017 do července 2019). Z grafu lze vyčíst, že se během volebního období vytvořily dva hlasující bloky. První skupinu tvoří poslanci koaličních subjektů ANO, ČSSD a také KSČM, která vládě vyjádřila podporu. Druhou skupinu tvoří drtivá většina opozičních stran, tedy KDU-ČSL, ODS, Piráti, STAN a TOP 09. Okamurova SPD stojí mimo oba dva bloky.

Podle Deníku N z bližší analýzy hlasování vyplývá, že hnutí SPD dříve hlasovalo dohromady s vládním hnutím ANO: „Již dříve jsme sledovali, nakolik se hlasování jednotlivých poslaneckých klubů od začátku volebního období vyvíjela. Od voleb na podzim 2017 až do léta 2018, kdy vznikla koaliční vláda ANO a ČSSD s podporou KSČM, měla k Babišovu hnutí blízko SPD. Sociální demokraté naopak manévrovali mezi vládou a opozicí. Po ustavení vlády se výrazně do opozice posunula SPD, která přišla o šanci vládu přímo ovlivňovat. Naopak ČSSD se stále více blíží k hnutí ANO, a utužuje tak hlasovací blok.“

Zdroj: Deník N.

Tuto shodu lze pozorovat například i ve výsledcích rozboru České televize. Analýza prezentuje výsledky hlasování, která se uskutečnila od 20. listopadu 2017 až do 10. července 2018 (tedy 2 dny před vyslovením důvěry novému koaličnímu kabinetu). Podle této analýzy, která bere v úvahu 642 nejednomyslných hlasování, se vládní hnutí ANO shodovalo v 77 % s KSČM a v 71 % s SPD.

Deník N pracuje s daty až do července roku 2019, kdežto analýza České televize se věnuje rozboru období od listopadu 2017 do července roku 2018. Lze pozorovat, že SPD již nehlasuje v souladu s vládní koalicí tak často jako dříve a její pozice je nyní spíše osamocená.

Pro období od jmenování druhé vlády Andreje Babiše, tedy od 27. června 2018, jsme zpracovali vlastní analýzu hlasování ve Sněmovně. S pomocí datového analytika Michala Škopa jsme pro tento účel zpracovali otevřená data, která na svém webu zveřejňuje Poslanecká sněmovna. Výpočet vycházel z podobnosti hlasování přítomných poslanců a nebral v potaz případné přeběhlictví (jeden poslanec je brán za člena jednoho klubu po celou sledovanou dobu). Jednotlivé strany nedosahují plné shody ani samy vůči sobě (např. SPD má shodu "jen" 93,7 % s SPD). To je zapřičiněno nejednotou stran při hlasování.

Z této datové analýzy plyne, že poslanci SPD v posledním přibližně roce hlasují převážně s opozicí. Soulad s hlasováním poslanců koaličních subjektů je jen 38,9 % (v případě ANO), respektive 38,8 % (v případě ČSSD). Jedná se o podobně nízká čísla shody s vládní koalicí, jaké dosahují například taktéž opoziční Piráti nebo lidovci.

Zdroj: psp.cz, vlastní výpočet

Marek Výborný

Marek Výborný

Jezdím do Bruselu na evropské summity lídrů Evropské lidové strany pravidelně. Právo, 20. července 2019

Marek Výborný se od svého zvolení předsedou pravidelně účastní summitů lídrů Evropské lidové strany v Bruselu.

skrýt celé odůvodnění

Marek Výborný se od března 2019, kdy byl zvolen předsedou KDU-ČSL, zúčastnil summitů lídrů Evropské lidové strany v Bruselu 10. dubna, poté 28. května a 20. června. Seznam účastníků zveřejňuje Evropská lidová strana na svých stránkách. Ještě před zvolením Výborného předsedou lidovců se 21. března summitu zúčastnil Pavel Bělobrádek, bývalý předseda KDU-ČSL, který byl přítomen i na summitu v prosinci 2018.

Od svého zvolení předsedou strany se tedy Marek Výborný zúčastnil summitu lídrů Evropské lidové strany dosud v každém měsíci.

Marek Výborný

Marek Výborný

Dostal jsem otázku, jestli si to dovedu představit (uskutečnění sjezdu sudetoněmeckého landsmanšaftu v Česku, pozn. Demagogu.cz). To nebylo vyjádření explicitní podpory. Právo, 20. července 2019

Marek Výborný se vyjádřil, že by uskutečnění sudetoněmeckého sjezdu vnímal symbolicky jako tečku za vzájemnými křivdami.

skrýt celé odůvodnění

Návrh, aby se sudetoněmecký sněm konal v Česku, pronesl německý ministr vnitra. Marek Výborný se k němu vyjádřil pro Právo: „Naopak symbolicky bych to vnímal jako tečku za vzájemnými křivdami, které se staly. A také viditelný symbol, že pro jakoukoli podobu nacionalismu není v Evropě 21. století místo“.

Marek Výborný se k uskutečnění sudetoněmeckého sjezdu dále vyjádřil pouze v ověřovaném rozhovoru pro Právo. Je pravda, že poslanec Výborný nikdy aktivně neusiloval o uskutečnění sjezdu v České republice a jeho verbální podpora byla reakcí na novinářský dotaz. Přesto však jeho slova v zásadě jsou podporou této myšlenky, byť míra explicitnosti této podpory může být předmětem diskuze.