Demagog.cz

Marek Výborný

Marek Výborný ()

  • 15
  • 4
  • 2
  • 0

Výroky

Marek Výborný

Marek Výborný

Dokonce bych v situaci, kdy potomci sudetských Němců rezignovali na majetkové či finanční požadavky, v tom viděl jakousi symbolickou tečku za vzájemným vyrovnáním všech historických křivd, které Němci způsobili Čechům za druhé světové války a které potom v některých excesech způsobili po konci války Češi Němcům. Právo, 20. července 2019

Sudetoněmecký krajanský spolek vypustil ze svých stanov ustanovení, dle kterého požadoval navrácení majetku konfiskovaného po druhé světové válce či alespoň jeho kompenzaci.

skrýt celé odůvodnění

Sudetoněmecký krajanský spolek sdružuje sudetské Němce a jejich potomky a hájí jejich práva. Donedávna měl skutečně ve svých stanovách zmínku o snaze získat zpět majetek, který byl sudetským Němcům odebrán na základě tzv. Benešových dekretů. Konkrétně bylo uvedeno, že „prosazuje právní nárok na domovinu, její znovuzískání a tím i realizaci práva národnostních skupin na sebeurčení“ a že „hájí právo na vrácení zkonfiskovaného majetku sudetských Němců, případně na jeho rovnocennou náhradu nebo na odškodnění za něj“.

V roce 2016 však spolek tuto zmínku ze svých stanov vypustil. Pokus vypustit daná ustanovení proběhl již v roce 2015, tuto změnu však zneplatnil německý soud, a to kvůli nedostatečnému času na vypořádání připomínek jednotlivých regionálních organizací. O změnu stanov se významně zasadil současný předseda spolku Bernd Posselt, pro Český rozhlas mimo jiné uvedl: „Nemůžete přece vyhodit miliony lidí z jejich domů, připravit je o vlast a majetek a pak si myslet, že nad tím jen mávnou rukou. Dnes jsou realisté a vědí, že to, v co po druhé světové válce doufali – že se za několik let opět vrátí domů – není vůbec možné. Proto je namístě, abychom hledali moderní, evropské formulace.“

Nutno však zmínit, že ač změnu stanov schválila velká většina předsednictva spolku, ne všichni členové se změnou souhlasí. Odpor některých organizací k této změně byl i důvodem pro zneplatnění změny stanov v roce 2015.

Že by se sjezd spolku mohl konat na území České republiky pak zaznělo např. v červnu 2019 na sjezdu spolku v německém Řezně.

Tzv. Benešovy dekrety měly za cíl dočasně upravit československé státní zřízení, a to z důvodu nezasedání řádného parlamentu. Po druhé světové válce však byly dekrety ratifikovány parlamentem, a staly se tak definitivně součástí československého právního řádu. Jeden z těchto dekretů např. stanovil, že Němci a Maďaři, kteří nabyli německého či maďarského občanství, pozbývají občanství československé. Právě to bylo základním impulsem pro jejich tzv. divoký odsun. Dalším dekretem byl těmto osobám zkonfiskován majetek. Dekrety se netýkaly nacistických obětí ani osob bojujících proti nacismu.

Podle právního historika Jana Kuklíka je třeba rozlišovat dekrety samotné od reálného chování některých Čechů při organizaci odsunu Němců a Maďarů. Dekrety podle něj nebyly podkladem pro žádné násilnosti.