Lubomír Metnar

Na tiskové konferenci dne 12. března vláda v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2 oznámila vyhlášení nouzového stavu (.pdf). V návaznosti na vyhlášení nouzového stavu vláda vyhlásila, mimo dalších opatření, také zákaz vstupu na území ČR pro všechny cizince přicházející z rizikových oblastí (s výjimkou cizinců pobývajících s přechodným pobytem nad 90 dnů nebo trvalým pobytem na území ČR). Současně vláda zakázala českým občanům (a cizincům s trvalým nebo přechodným pobytem) vstup do rizikových zemí.

Ministerstvo vnitra dne 12. března (s účinností od 14. března) také vydalo mimořádné opatření (.pdf) o znovuzavedení ochrany vnitřních hranic ČR na pozemní i vzdušné hranici se Spolkovou republikou Německo a Rakouskou republikou. Tento dokument stanovuje pravidla (a výjimky) pro překračování hranic a pověřuje Policii ČR k provádění kontrol na hranicích. Opatření mělo původně trvat do 18. března, později bylo spolu s dalšími úpravami (.pdf) (hlavně v oblasti výjimek) prodlouženo do 4. dubna. Dne 1. dubna bylo nařízení znovu prodlouženo (.pdf), a to až do 24. dubna.

Dne 15. března vláda schválila nařízení vlády č. 83/2020 Sb., o povolání vojáků v činné službě a příslušníků Celní správy České republiky k plnění úkolů Policie České republiky v souvislosti s epidemií viru SARS-CoV-2. Podle § 1 tohoto nařízení se k plnění úkolů Policie ČR při zajišťování bezpečnostních opatření v souvislosti s epidemií viru SARS-CoV-2 povolává nejvýše 2 096 vojáků v činné službě a 432 příslušníků Celní správy ČR.

Podle informačního systému Ministerstva obrany ČR Policii na hranicích posílilo celkem 941 vojáků z povolání. Mluvčí Generálního ředitelství cel Martina Kaňková sdělila, že Celní práva přidělila ke každému hraničnímu přechodu dva až čtyři celníky.

Kvůli zavedení mimořádného opatření, účinného od 16. března 2020, byly uzavřeny oblasti na Litovelsku a Uničovsku. Byl vyhlášen zákaz opuštění vytyčeného katastrálního území měst Litovel a Uničov a také obcí Chořelice, Chudobín, Myslechovice, Nasobůrky, Nová Ves u Litovle, Rozvadovice, Savín, Tři Dvory u Litovle, Unčovice, Víska u Litovle, Benkov u Střelic, Brníčko, Dětřichov, Dolní Sukolom, Horní Sukolom, Nová Dědina u Uničova, Renoty, Střelice u Litovle, Červenka.

V uzavřených obcích pomáhala Armáda ČR policistům zajistit oblasti od 19. března 2020. Během doby karantény zde působilo 80–100 vojenských policistů a vojáků. Psychologickou pomoc a zdravotní péči poskytovalo 12 armádních zdravotníků.

Mobilní ordinace byla vybudována ve vozidle Tatra s nástavbou POP-2, navíc byla doplněna stanovým přístřeškem a obytnými kontejnery, které tvořily zázemí pro zdravotnický personál. Vojáci 153. ženijního praporu také prováděli terénní úpravy u Litovle, kde pomohli svými stroji postavit logistické zabezpečení vojenské 6. polní nemocnice. Tato ordinace má fungovat hlavně jako odběrové místo a dále nabízet služby standardní pro ordinace praktického lékaře.

30. března 2020 bylo mimořádné opatření, způsobující uzavření oblasti, zrušeno.

Dle tiskové zprávy Armády ČR z 25. března má převoz zdravotnických pomůcek na starosti logistický pluk z Pardubic (14. pluk logistické podpory). Ten se skládá z posádky v Pardubicích (zásobovací prapor), posádky v Klatovech (prapor oprav) a posádky v Lipníku nad Bečvou (zásobovací prapor). Podle této tiskové zprávy se do přeprav zapojilo od vyhlášení nouzového stavu přes 200 vojáků.

V souladu s výrokem bylo povoláno v přímé souvislosti s opatřeními souvisejícími s pandemií onemocnění COVID-19 nařízením vlády č. 83/2020 Sb. ze dne 15. března 2020 přibližně 2 100 vojáků v činné službě.

Citace nařízení vlády č. 83/2020 Sb.:

„K plnění úkolů Policie České republiky při zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti s cílem ochránit životy, zdraví a majetek osob a pro naplnění bezpečnostních opatření v souvislosti s epidemií viru SARS-CoV-2 se povolává nejvýše 2096 vojáků v činné službě a 432 příslušníků Celní správy České republiky.“

Posílit Policii ČR při opatřeních na hranicích bude na základě proběhlých jednání připraveno až 2100 příslušníků Armády ČR. V pondělí vláda schválí příslušné nařízení a poté dojde k nasazení vojáků. Konkrétní počty se budou upřesňovat na základě požadavků.

— Lubomír Metnar (@metnarl) March 13, 2020

Armáda ČR o této akci informovala na svém twitterovém účtu v úterý 24. března 2020, ke stavbě nafukovacího stanu či haly došlo dle přiložených fotek v pondělí 23. března navečer.

Ženisté z Bechyně postavili pro @zzshmp nafukovací halu, která bude sloužit jako místo pro dekontaminaci sanitek. Jejich dezinfekci zajišťují @HasiciPraha .#JsmeArmada #spolutozvladneme pic.twitter.com/irrqyS3j5Y

— Armáda ČR (@ArmadaTweetuje) March 24, 2020

Dle serveru iRozhlas to samé pondělí uvedla tisková mluvčí Armády ČR Magdalena Dvořáková, že armáda rozhodla tento stan postavit v pražské Libni a že může svou velikostí sloužit i k dekontaminaci vozidel. Dále iRozhlas uvádí, že pražští záchranáři dle jejich mluvčí Jany Poštové o tento stan armádu požádali a samotnou dekontaminaci budou provádět pražští hasiči.

Letoun Antonov An-124 Ruslan do Česka přivezl zdravotnický materiál již několikrát. V době zveřejnění tohoto rozhovoru byly uvedenými letouny přivezeny roušky, respirátory a další zdravotnický materiál například 21. března a 25. března. Česko tento nákladní letoun využívá díky svému členství v programu Severoatlantické aliance SALIS (Strategic Airlift International Solution), do kterého se připojila v roce 2006. „Ruslany“ jsou aktuálně kapacitně největší letadla, která zdravotnické prostředky do Česka dovážejí, jsou přibližně 2,5× větší než letadla China Eastern.

Program smluvně dojednává agentura NSPA (NATO Support and Procurement Agency), zajišťující logistické programy a nákupy, každodenní chod programu pak zajišťuje SALCC (Strategic Airlift Coordination Cell) sídlící v nizozemském Eindhovenu.

Podstatou celého programu je zajištění transportních kapacit využitím až 5 letounů Antonov An-124-100; dva jsou dostupné stále, další dva mohou být využity po 6denním avízu a poslední letoun 9 dní po oznámení. Podle dostupnosti mohou členské státy využít i další stroje, jako je Antonov An-225 Mriya nebo Iljušin-76TD. Program upravuje poslední smlouva z prosince 2018 uzavřená mezi NSPA a ukrajinskou společností Antonov Logistics Salis sídlící v německém Lipsku. Smlouva je platná do roku 2021 s možností dalšího pětiletého prodloužení. V této smlouvě se členské země dohodly na konkrétních kvótách letových hodin. Každý rok musí využít všechny státy dohromady minimálně 1 600 letových hodin. V roce 2019 například bylo využito 1 900 letových hodin.

Snížení výdajů Ministerstva obrany je součástí vládní novely zákona o státním rozpočtu na rok 2020, kterou Poslanecká sněmovna schválila na konci března 2020. Ministerstvo financí v tiskové zprávě uvádí: „V rámci nezbytných úsporných opatření se na výdajové straně snižuje o 2,9 mld. Kč rozpočet Ministerstva obrany, kde budou odloženy některé nákupy vojenské techniky, které nejsou vzhledem k současné situaci pro obranyschopnost země naprosto zásadní.“

Na tiskové konferenci vlády po mimořádném jednání 23. března, kde byla novela projednávána, k tomuto kroku ministryně financí Alena Schillerová uvedla: „Co se týče výdajů, tak jsem se po dohodě s ministrem obrany, za což mu děkuji, domluvila na tom, že sníží výdaje o 2,9 miliardy."

Hlavní změnou na výdajové straně státního rozpočtu je podle MF „navýšení vládní rozpočtové rezervy o 59,3 mld. Kč. Tyto prostředky budou operativně používány na zamezení šíření a řešení dopadů epidemie COVID-19“.

Ministr obrany mluví o novele (.pdf) zákona o Vojenském zpravodajství, která byla schválena na zasedání vlády 16. března 2020 a nyní putuje dále k projednání do Poslanecké sněmovny. 

Novela zákona o Vojenském zpravodajství už byla projednávaná v letech 2016 a 2017, ale nakonec bylo její řešení přerušeno koncem Sobotkovy vlády. Narazila však také na veliký odpor odborné i laické veřejnosti – zejména pak kvůli stížnostem na nejasné a široké vymezení pravomocí Vojenského zpravodajství. To se v tomto současném znění pokouší novela eliminovat a zavádí různé kontrolní mechanismy. 

V současném znění novela (.pdf) tedy opravdu v § 16c (str. 2) vymezuje nástroje detekce a podmínky jejich používání, tedy co v praxi nástroje detekce znamenají a k čemu a jak je může používat Vojenské zpravodajství. Například to, že nástroje detekce mohou zaznamenávat metadata o provozu veřejných komunikačních sítí pouze v rozsahu souvisejícím s kybernetickým útokem nebo že Vojenské zpravodajství je nesmí využívat pro záznam odposlechů. 

Dále v § 16l (str. 7) se novela věnuje „kontrole činností, jimiž se Vojenské zpravodajství podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru, a prověřování souvisejících opatření“. Stanovuje zde povinnost předat záznamy nástrojů detekce kontrolním orgánům v případě, že tyto orgány budou provádět kontrolu činností a opatření Vojenského zpravodajství. Tyto kontrolní orgány mají vždy přístup k záznamům i k dalším materiálům a zprávám, které se týkají provozu nástrojů detekce.

Návrh zákona (.docx, str. 2–8), kterým se mění zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, byl schválen na jednání vlády 16. března 2020. Teď se jím bude zabývat Poslanecká sněmovna. Novela zákona se týká činností Vojenského zpravodajství, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru. 

Novelu zákona o Vojenském zpravodajství předložilo Ministerstvo obrany již v předchozím volebním období. Návrh byl tehdy kritizován zejména kvůli obavě ze zásahů do soukromí lidí na internetu, mimo jiné měli připomínky i poskytovatelé internetového připojení. Novelou se zabývala i Bezpečnostní rada státu. Přestože Ministerstvo obrany výhrady k návrhu odmítalo, zákon v roce 2017 schválen nebyl. 

Ministerstvo obrany, které návrh zákona loni v prosinci předložilo, uvedlo, že novela byla oproti předchozímu návrhu přepracována. Mluvčí Vojenského zpravodajství Alžběta Riethofová ČTK sdělila, že v návrhu zákona nejsou výrazné věcné změny, ale jednotlivá ustanovení byla právně upravena tak, aby nemohla při žádném právním výkladu budit pochybnosti.

Koncepce zákona je zjednodušeně vysvětlena na webu Vojenského zpravodajství. 

Podle této novely budou nástroje pro odhalování kybernetických útoků zaznamenávat data pouze v rozsahu předem definovaných indikátorů, aby upozornily na hrozící nebo již probíhající kybernetický útok. Zaznamená-li systém v síti nějakou formu anomálie nebo ohrožení, zaktivuje se a vyšle signál, který bude impulzem pro další kroky. Podle Ministerstva obrany se nebude moci sledovat obsah komunikace konkrétních osob.

Návrh nedovoluje využít nástroje k jiným účelům než k odhalení útoků. Podle mluvčí Riethofové se nebude jednat o plošný monitoring a detekční prostředky bude možné nasadit jen v rozsahu souvisejícím s detekovaným kybernetickým útokem.

V samotném návrhu zákona (.docx, str. 3) § 16c odst. 3 je psáno: „Vojenské zpravodajství nesmí využívat nástroje detekce podle odstavce 1 pro provádění odposlechů nebo pro záznam zpráv podle zákona o elektronických komunikacích.“

Návrh novely zákona v § 16c odst. 2 pak uvádí, že budou zaznamenávána metadata „provozu veřejných komunikačních sítí a veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, a to pouze v rozsahu souvisejícím s detekovaným kybernetickým útokem nebo hrozbou na základě stanovených ukazatelů."

Data a informace získané Vojenským zpravodajstvím při provádění detekce budou využity výhradně pro účely zabezpečování činností, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu. Na to, jestli získaná data nejsou zneužívána, bude dohlížet (§ 16k) inspektor pro kybernetickou obranu.

Národní centrum kybernetických operací (NCKO) je součást Vojenského zpravodajství. Jeho úkolem je vytvoření účinného systému obrany v kybernetickém prostoru, zastavení kybernetických útoků a zabezpečení ochrany obyvatelstva a infrastruktury.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) je pak ústředním správním orgánem pro kybernetickou bezpečnost včetně ochrany utajovaných informací v oblasti informačních a komunikačních systémů a kryptografické ochrany. 


Strategie kybernetické obrany ČR pro roky 2018–2022 (str. 12) počítá s účastí NCKO na tvorbě systému spolupráce organizací podílejících se na zajišťování kybernetické bezpečnosti ČR. Zásadní je mimo jiné kooperace NCKO s NÚKIB.