Demagog.cz

Markéta Pekarová Adamová

Markéta Pekarová Adamová (TOP 09)

  • 39
  • 7
  • 3
  • 2

Výroky

Markéta Pekarová Adamová

Markéta Pekarová Adamová

My jsme skutečně jako Česká republika nejhorší na světě už několik dní, možná i týdnů, z hlediska jak počtu nákaz v přepočtu na obyvatele, tak také v úmrtích (k 9. listopadu 2020, pozn. Demagog.cz). Interview ČT24, 9. listopadu 2020 !

Česko je v přírůstku úmrtí v přepočtu na milion obyvatel již od 24. října nejhorší na světě. V počtu nových případů nákazy na milion obyvatel za den je ČR také 1. na světě (pokud nepočítáme státy s malým počtem obyvatel), a to od 4. listopadu. Vždy se jedná o 7denní průměry.

skrýt celé odůvodnění

Porovnáme-li data jednotlivých zemí světa (mimo států s malou populací jako například Andorra, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Francouzská Polynésie atd.), Česká republika se drží na prvním místě v přírůstcích případů covidu-19 od 4. listopadu 2020. Před tímto datem byla již od 11. října na 2. místě za Belgií.

Graf znázorňující 7denní průměr počtu nově potvrzených případů covidu-19 na milion obyvatel v období od 9. září do 9. listopadu 2020. Zdroj: Ourworldindata.org

Uveďme, že porovnáváme čísla, která pro jednotlivé dny představují 7denní průměr uvedených přírůstků. A to především z důvodu, že křivky čistě denních přírůstků jsou značně rozkolísané (například kvůli rozdílnému počtu testů v jednotlivých dnech týdne), týdenní maxima tak v různých zemích mohou připadat na různé dny v týdnu.

Co se týče počtu úmrtí v souvislosti s nemocí covid-19 na milion obyvatel, Česká republika v rámci 7denních průměrů zaujímá smutné první místo od 24. října, kdy na této příčce vystřídala Argentinu. Dodejme, že i v případě denních přírůstků počtu úmrtí křivka v jednotlivých dnech týdne kolísá, což podle odborníků mohou způsobovat některé epidemiologické a sociální faktory.

Graf znázorňující 7denní průměr počtu úmrtí v souvislosti s covidem-19 na milion obyvatel v období od 9. září do 9. listopadu 2020. Zdroj: Ourworldindata.org
Markéta Pekarová Adamová

Markéta Pekarová Adamová

Já jsem po něm okamžitě chtěla, aby se omluvil a aby přijal zodpovědnost za to, co udělal (Miroslav Kalousek konzumací piva v restauračním zařízení, pozn. Demagog.cz). Interview ČT24, 9. listopadu 2020

Ještě téhož dne (4. listopadu), kdy byla zveřejněna reportáž na webu iROZHLAS.cz, která usvědčovala Miroslava Kalouska z pití piva v zavřené restauraci, se Markéta Pekarová Adamová k jeho chování vyjádřila na Twitteru a žádala omluvu.

skrýt celé odůvodnění

Zpravodajský server iROZHLAS.cz zveřejnil dne 4. listopadu reportáž, která usvědčovala Miroslava Kalouska (TOP 09) z pití piva v zavřené restauraci. Markéta Pekarová Adamová se k jeho chování ještě ten den vyjádřila na Twitteru a žádala omluvu:

Markéta Pekarová Adamová

Markéta Pekarová Adamová

(…) TOP 09 s ODS a KDU-ČSL je tak daleko, že už podepsala a ohlásila podpis memoranda o spolupráci pro volby pro příští rok. Ohlásili jsme to v předvečer státního svátku vzniku Československa. Interview ČT24, 9. listopadu 2020

TOP 09, ODS a KDU-ČSL skutečně podepsaly memorandum o spolupráci pro příští volby. Stalo se tak 27. října, tedy v den před státním svátkem.

skrýt celé odůvodnění

Informace o možné spolupráci TOP 09, KDU-ČSL a ODS při volbách do Poslanecké sněmovny se objevily již 3. října krátce po zveřejnění výsledků krajských voleb. Představitelé těchto tří stran Petr Fiala (ODS), Marian Jurečka (KDU-ČSL) a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) tehdy také například na sociálních sítích zveřejnili fotografii, na níž si společně připíjejí sklenicí piva. Právě výsledek krajských a senátních voleb ze 2 a 3. října lze interpretovat jako úspěch opozičních stran zejména tam, kde vzájemně spolupracovaly.

Na konci října poté představitelé ODS, KDU-ČSL a TOP 09 skutečně ohlásili podpis memoranda o spolupráci pro příští volby do Poslanecké sněmovny, které by měly proběhnout na podzim roku 2021. Podpis memoranda byl oznámen 27. října 2020 pod sochou prvního československého prezidenta T. G. Masaryka.

V kontextu opoziční spolupráce připomeňme, že i další dvě opoziční strany – Piráti a hnutí Starostové a nezávislí – jednají o spolupráci.

Markéta Pekarová Adamová

Markéta Pekarová Adamová

Například jsme spolu předložili odškodňovací zákon tak, abychom umožnili lidem, kteří jsou postiženi krizí a je jim zakázáno z vládního rozhodnutí podnikat, vydělávat tak, abychom jim poskytli jistotu, že je také stát nenechal na holičkách, a okamžitě jim bude povinen pomoci s fixními náklady, konkrétně to je třeba jedna z těch konkrétností, kterou už teď jsme společně připravili. Interview ČT24, 9. listopadu 2020

Poslanci stran TOP 09, ODS, KDU-ČSL a STAN předložili 5. října 2020 návrh zákona, který by měl řešit státní pomoc podnikatelům zasaženým mimořádnými opatřeními v souvislosti s covidem-19. Vláda ANO a ČSSD se usnesla, že tento návrh nepodpoří.

skrýt celé odůvodnění

TOP 09 skutečně na začátku října 2020 předložila společně s dalšími opozičními stranami ODS, KDU-ČSL a STAN návrh (.pdf) zákona o státní pomoci při mimořádných opatřeních vyhlášených v souvislosti s epidemií koronaviru SARS CoV-2 (odškodňovací zákon). Jedná se tak o společný návrh stran, které podepsaly memorandum o spolupráci a společné kandidatuře do nacházejících parlamentních voleb (TOP 09, ODS, KDU-ČSL). Daný návrh byl podpořen také hnutím STAN.

V návrhu zákona jde především o finanční jistotu pro podnikatele, jejichž činnost je omezena, či zakázána vládními nařízeními týkajícími se koronaviru. Při omezení podnikatelské činnosti by měl stát dle návrhu (.pdf, str. 3) zákona uhradit 50 % fixních nákladů, při úplném zákazu podnikaní pak 100 %. Zároveň by přístup k této pomoci měl být přijetím zákona usnadněn a zrychlen. Zmiňované usnadnění a zrychlení poskytování pomoci by podle návrhu (.pdf, str. 3) zákona mělo umožňovat čestné prohlášení o splnění podmínek pro poskytnutí pomoci, seznam fixních nákladů a účetní doklady potvrzující vznik povinnosti uhradit tyto náklady.

Tento návrh (.pdf, str. 6) zákona také reaguje na nejasnost při možné aplikaci § 36 krizového zákona, dle kterého je „stát povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu“. Nicméně předkladatelé návrhu odškodňovacího zákona argumentují tím, že ohledně aplikace tohoto paragrafu panují nejistoty, a také tím, že byl vytvořen v ohledu na úplně jiné podmínky (především živelné katastrofy), než které jsou nyní kvůli pandemii covidu-19. 

Dodejme, že vláda se 2. listopadu rozhodla tento návrh nepodpořit (.pdf), mj. proto, že by dle jejího stanoviska způsobil značné a zároveň nedostatečně vyhodnocené dopady na rozpočet, a není dostatečně adresný ve vztahu k nejhůře zasaženým podnikatelům.

Markéta Pekarová Adamová

Markéta Pekarová Adamová

(…) plánuje paní ministryně Schillerová rozpočet se schodkem 320 miliard korun, letos by to mělo dosáhnout až 500 miliard. Interview ČT24, 9. listopadu 2020

Státní rozpočet pro rok 2020 počítá se schodkem 500 mld. Kč. Pro rok 2021 prozatím Poslanecká sněmovna v prvním čtení schválila rozpočet se schodkem 320 mld. Kč.

skrýt celé odůvodnění

Současný zákon o státním rozpočtu na rok 2020 skutečně počítá se schodkem 500 miliard Kč. Návrh státního rozpočtu pro rok 2021, který Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení 11. listopadu, pak plánuje schodek 320 miliard Kč (.pdf, str. 2) i přesto, že opozice s výší schodku nesouhlasí.

Dodejme, že před vyhlášením ve Sbírce zákonů musí návrh rozpočtu pro příští rok ještě projít projednáním ve výborech, druhým a třetím čtením v Poslanecké sněmovně a následně musí postoupit k podpisu prezidentem republiky.

Markéta Pekarová Adamová

Markéta Pekarová Adamová

Návrh, který my jsme prosadili (zrušení superhrubé mzdy, pozn. Demagog.cz), měl platit od roku 2015, ale tato vláda, respektive Sobotkova vláda, to zrušila. Interview ČT24, 9. listopadu 2020

Zákon, který rušil koncept superhrubé mzdy, byl v době vlády Petra Nečase předložen tehdejším ministrem financí Miroslavem Kalouskem (TOP 09). Ještě než nabyl účinnosti, byl však zrušen novou, Sobotkovou vládou.

skrýt celé odůvodnění

Za TOP 09 navrhl tehdejší ministr financí ve vládě Petra Nečase Miroslav Kalousek rozsáhlou daňovou reformu obsahující 72 novel. Schválené novely vyšly jako zákon č. 458/2011 Sb. Tento zákon měl nabýt účinnosti 1. ledna 2015 a obsahoval například zjednodušení, zefektivnění, a tím pádem i zlevnění výběru daní, cel, ale i sociálního a zdravotního pojistného. Zároveň byla pozměněna daňová sazba pro fyzické osoby, a to z 15 % na 19 % (viz znění od 30. prosince 2011) a zrušen byl i koncept superhrubé mzdy.

Předčasné volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 vyhrála ČSSD, která utvořila koalici s hnutím ANO 2011 a KDU-ČSL. Právě touto vládou, v níž funkci premiéra zastával Bohuslav Sobotka, byla rozsáhlá novela daňových zákonů změněna: V roce 2014 nový ministr financí Andrej Babiš předložil návrh zákona, který byl později vydán ve Sbírce zákonů pod číslem 267/2014. Tento zákon novelizoval do té doby platný zákon č. 458/2011 Sb. navržený Miroslavem Kalouskem a superhrubá mzda tak zůstala a zůstává nezrušena.

Andrej Babiš v roce 2016 o návrhu Miroslava Kalouska prohlásil: „Ten projekt nebyl připraven jednoduše, takže se vydaly peníze, nebyl připraven, a navíc do toho byla namíchaná superhrubá mzda. Byla to taková mina pana Kalouska, která měla nabourat náš rozpočet.“

Takzvaná superhrubá mzda byla zavedena v roce 2008 vládou Mirka Topolánka. V roce 2011, respektive 2015, ji chtěla zrušit vláda Petra Nečase. Následně se ji snažila zrušit i vláda Bohuslava Sobotky a nyní tuto snahu projevuje i současná vláda, která o výsledné podobě v rámci daňového balíčku vyjednává uvnitř koaliční rady.

Markéta Pekarová Adamová

Markéta Pekarová Adamová

(…) můj návrh obsahuje jednu zásadní věc, a to je tříměsíční placené odstupné těm, kteří by přišli o práci. Interview ČT24, 9. listopadu 2020

Tříměsíční odstupné je v současnosti standardem pro zaměstnance pracující u zaměstnavatele déle než dva roky, návrh pro ně tedy nijak zásadní není. Takových zaměstnanců je přitom většina.

skrýt celé odůvodnění

Jedná se o pozměňovací návrh (.doc) poslankyně a předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové k vládnímu návrhu podpory v době částečné zaměstnanosti, tzv. kurzarbeitu

Podle předsedkyně TOP 09 jsou některá místa financovaná ze státního programu Antivirus ve skutečnosti „mrtvá“, udržována uměle a brzy zaniknou kvůli krachu celého podniku. Poslankyně Pekarová Adamová proto navrhuje, aby firmy svým zaměstnancům mohly dávat výpověď bez udání důvodu. Svůj návrh obhajuje i tím, že po krachu firmy by zaměstnanci nedostali žádné odstupné.

Díky tomuto návrhu by propuštění zaměstnanci jako kompenzaci dostali tříměsíční odstupné, přičemž stát by hradil dva měsíce odstupného a firma měsíc jeden.

Díky tříměsíčnímu odstupnému budou mít podle poslankyně Pekarové Adamové zaměstnanci příležitost hledat si práci v jiném oboru, kde zaměstnance shánějí, nebo si doplňovat vzdělání.

Návrh by měl zároveň mít omezenou platnost, tedy po dobu jednoho roku (.doc, str. 4) od účinnosti zákona. Řídit by se jím mohly všechny firmy, nikoliv pouze ty zasažené koronavirem.

Je však nutné podotknout, že tříměsíční výše odstupného není ničím revoluční. Podle současné právní úpravy totiž platí, že zaměstnanci pracující u zaměstnavatele max. jeden rok mají nárok na 1měsíční odstupné. Pracují-li max. dva roky, mají nárok na dvouměsíční odstupné. V případě zaměstnání delšího než dva roky mají nárok právě na tříměsíční odstupné. Zaměstnanců, kteří u jednoho zaměstnavatele pracují déle než dva roky, je přitom většina. Pro tuto většinu přitom zavedení tříměsíčního odstupného zásadní nebude, protože se jejich zákonný nárok na odstupné nijak nezmění. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící. Návrh bude představovat spíše zhoršení situace zaměstnanců v tom, že budou moci dostat výpověď bez udání důvodu.

Markéta Pekarová Adamová

Markéta Pekarová Adamová

Pokud vám stát zamezí podnikat, a to dělá tento rok už podruhé pro celou řadu profesí, jako jsou dám příklad kadeřnice, jako jsou hospodští a tak dál. Interview ČT24, 9. listopadu 2020

Vláda ČR přijala v letošním roce opatření, která za účelem zabránění šíření nemoci covid-19 plošně omezovala mj. i podnikatelskou činnost. Nejprve tak učinila v druhé polovině března, podruhé pak během října.

skrýt celé odůvodnění

V České republice došlo v tomto roce ze strany vlády k plošnému omezení podnikání prvně v polovině března, a to v souvislosti s prvními přibývajícími případy onemocnění covidem-19. Mimořádná krizová opatření, která měla pomoci šíření nemoci zamezit, tak byla poprvé vyhlášena (.pdf) 14. března a až na výjimky (například prodejny potravin, pohonných hmot a paliv, hygienického zboží, lékáren) zakazovala všechen maloobchodní prodej a prodej služeb v provozovnách. Kromě obchodů bylo rozhodnuto také o uzavření stravovacích zařízení, byť zde se zákaz nevztahoval na prodej mimo restaurace – tedy například na provozovny rychlého občerstvení s výdejovým okénkem nebo na prodej jídla s sebou.

Tato opatření měla původně platit 10 dní, nicméně již 23. března schválila vláda prodloužení všech mimořádných opatření až do 1. dubna a ke stejnému kroku se uchýlila i 30. března – s platností do 11. dubna. Druhý dubnový týden však vládní kabinet rozhodl o postupném rozvolňování restrikcí. Od 9. dubna proto mohly opět otevřít prodejny a provozovny hobbymarketů, železářství, stavebnin a prodejen jízdních kol a cykloservisů. V následujících dnech pak Ministerstva zdravotnictví, průmyslu a obchodu ve spolupráci s epidemiology vypracovala plán na postupné celkové rozvolňování, které počítalo s několika etapami. Z důvodu příznivě se vyvíjející epidemiologické situaci se navíc následně 23. dubna vláda rozhodla, že se rozvolňování může urychlit. 

Plán jednotlivých etap rozvolňování restriktivních opatření u podnikatelských činností. Zdroj: Vláda ČR (.pdf)

Druhé plošné omezení podnikání přišlo na podzim v souvislosti s dalším nárůstem případů nemoci covidu-19. Nová omezení, která byla přijata 30. září (s účinností od 5. října), dopadla (.pdf) mj. na stravovací služby a zařízení, které musely svou činnost omezit na přesně vymezenou dobu 6:00–22:00 (opět s výjimkou v podobě rychlých občerstvení, výdejových okének apod.). Dále také musely přijmout další opatření jako například omezit počet osob u jednoho stolu na 6 či omezit počet zákazníků pouze na počet míst k sezení. K rozšíření krizových opatření došlo 9. října, kdy byla provozní doba stravovacích zařízení změněna na 6:00–20:00 a mj. byla nařízena další opatření regulující počet zákazníků u stolu. Následný úplný zákaz přítomnosti veřejnosti byl nařízen (.pdf) od 14. října. 

Velký nárůst případů onemocnění covidem-19 však donutil vládu opatření ještě více zpřísnit a rozšířit. Omezení v podobě zákazu se tak od 22. října začalo (.pdf) vztahovat i na maloobchodní prodej či poskytování služeb v provozovnách (opět s určitými výjimkami). Všechna krizová opatření pak byla 30. října vládou prodloužena (.pdf) do 20. listopadu. Společně s tímto posledním usnesením bylo taktéž rozhodnuto (.pdf, str. 3), že maloobchodní prodej bude zcela zakázán v neděli a během pondělí až soboty dojde k upravení otevírací doby na 5:00–20:00. 

Tato opatření jsou v planosti i v současnosti (k 11. listopadu 2020).

Markéta Pekarová Adamová

Markéta Pekarová Adamová

Já to navrhuji na rok tak, aby to právě mohlo pomoci té restrukturalizaci ekonomiky tam, kde o ty místa už poptávka neexistuje (možnost zaměstnavatelů dát zaměstnaci výpověď bez udání důvodu, pozn. Demagog.cz). Interview ČT24, 9. listopadu 2020

Pozměňovací návrh k vládnímu návrhu tzv. kurzarbeitu by měl platit po dobu jednoho roku od účinnosti zákona. Cílem návrhu je podle předkladatelky neudržovat mrtvá pracovní místa v odvětvích, které jsou na ústupu.

skrýt celé odůvodnění

Poslankyně Pekarová Adamová mluví o svém pozměňovacím návrhu (.doc) k vládnímu návrhu (.pdf) novely zákona o zaměstnanosti. Ta má zavést podporu v době částečné zaměstnanosti, tzv. kurzarbeit

Podle předsedkyně TOP 09 jsou některá místa financovaná ze státního programu Antivirus již udržována pouze uměle, ve skutečnosti jsou „mrtvá“ a brzy zaniknou kvůli krachu celého podniku. Poslankyně Pekarová Adamová proto navrhuje, aby mohly firmy dávat výpovědi svým zaměstnancům bez udání důvodu

Svůj návrh obhajuje i tím, že po krachu firmy by zaměstnanci nedostali žádné odstupné. Zatímco díky tomuto návrhu by propuštění zaměstnanci jako kompenzaci dostali tříměsíční odstupné, přičemž stát by hradil dva měsíce odstupného a firma jen jeden měsíc. 

Díky tříměsíčnímu odstupnému budou mít podle poslankyně Pekarové Adamové zaměstnanci příležitost hledat si práci v jiném oboru, kde zaměstnance shánějí, nebo si doplňovat vzdělání.

O restrukturalizaci ekonomiky hovořila nedávno pro CNN Prima News i ekonomka Lipovská: „A i dnes bychom měli použít koronavirovou aféru k restrukturalizaci ekonomiky. Tedy k tomu, aby odumřelé větve ekonomiky nebránily růstu novým výhonkům, aby se ekonomika mohla postavit na nohy.“

Návrh by měl mít také omezenou platnost, tedy po dobu jednoho roku (.doc, str. 4) od účinnosti zákona. Řídit by se jím mohly všechny firmy, nikoli pouze ty zasažené koronavirem.

Kromě toho TOP 09 zveřejnila v této oblasti i další pozměňovací návrhy, např.:

  • „Snížení odvodů pro firmy na 50 % za dny, kdy zaměstnanci nepracují;
  • zvýšení podpory na 1,5násobek průměrné mzdy;
  • kurzarbeit by se měl vypočítávat z hrubé mzdy;
  • pro získání kurzarbeitu musí zaměstnanci pracovat alespoň 2 dny v týdnu."

Celkově tedy hodnotíme výrok jako pravdivý, neboť návrh na zavedení výpovědi bez udání důvodu je skutečně navrhován s omezenou jednoroční platností. Zda tento návrh pomůže restrukturalizaci ekonomiky, je predikcí, kterou neověřujeme, je však pravdou, že tímto motivem je návrh odůvodněn (.doc, str. 5).

Markéta Pekarová Adamová

Markéta Pekarová Adamová

EK schválila program COVID kultura - 900 milionů Kč pomůže pořadatelům kulturních akcí, kteří je museli kvůli opatřením proti koronaviru zrušit. Nesmí ale zůstat jen u toho! Náš návrh je stále aktuální. Twitter, 24. srpna 2020

Evropská komise ke konci srpna schválila program české vlády na pomoc kultuře COVID - Kultura ve výši 900 milionů korun.

skrýt celé odůvodnění

Tweet paní poslankyně odkazuje na dotační program COVID – Kultura, který je dle jejích slov zaměřený na pomoc pořadatelům kulturních akcí, které byly kvůli koronaviru zrušené. 

Evropská komise na konci srpna 2020 skutečně schválila finanční prostředky z programů veřejné podpory ve výši 900 milionů korun určené pro dotační program COVID – Kultura. K cílům programu Ministerstvo průmyslu a obchodu uvádí:

Cílem programu je poskytnout podporu podnikatelským subjektům v oblasti kultury na marně vynaložené výdaje, které vznikly v rozhodném období od 1. října 2019 do 17. května 2020 ve spojitosti s organizací kulturních akcí, které se měly konat v období od 10. března 2020 do 31. srpna 2020, a byly v přímé souvislosti s mimořádnými opatřeními vlády přesunuty nebo zrušeny.“

Mezi neuskutečněné akce patří např. festivaly Metronom nebo Colours of Ostrava.

Paní poslankyně Pekarová Adamová k tomu dále přikládá odkaz s vlastními návrhy TOP 09 v oblasti kultury a uvádí, že jsou stále aktuální. Pod odkazem se nachází „Devatero opatření na záchranu kultury“. TOP 09 v něm především volá po systémovosti a předvídatelnosti zavedených opatření, ale zároveň uvádí celou řadu konkrétních opatření, jako je podpora nákupu nových uměleckých děl, snížení DPH či poukázky na kulturní akce pro občany.

Vzhledem k přetrvávajícím a pravděpodobně i v blízké době obnoveným omezením v souvislosti s koronavirem můžeme předložené „devatero“ považovat za stále aktuální.