Demagog.cz

Markéta Pekarová Adamová

Markéta Pekarová Adamová (TOP 09)

  • 27
  • 5
  • 3
  • 2

Výroky

Markéta Pekarová Adamová

Markéta Pekarová Adamová

(…) plánuje paní ministryně Schillerová rozpočet se schodkem 320 miliard korun, letos by to mělo dosáhnout až 500 miliard. Interview ČT24, 9. listopadu 2020

Státní rozpočet pro rok 2020 počítá se schodkem 500 mld. Kč. Pro rok 2021 prozatím Poslanecká sněmovna v prvním čtení schválila rozpočet se schodkem 320 mld. Kč.

skrýt celé odůvodnění

Současný zákon o státním rozpočtu na rok 2020 skutečně počítá se schodkem 500 miliard Kč. Návrh státního rozpočtu pro rok 2021, který Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení 11. listopadu, pak plánuje schodek 320 miliard Kč (.pdf, str. 2) i přesto, že opozice s výší schodku nesouhlasí.

Dodejme, že před vyhlášením ve Sbírce zákonů musí návrh rozpočtu pro příští rok ještě projít projednáním ve výborech, druhým a třetím čtením v Poslanecké sněmovně a následně musí postoupit k podpisu prezidentem republiky.

Markéta Pekarová Adamová

Markéta Pekarová Adamová

Návrh, který my jsme prosadili (zrušení superhrubé mzdy, pozn. Demagog.cz), měl platit od roku 2015, ale tato vláda, respektive Sobotkova vláda, to zrušila. Interview ČT24, 9. listopadu 2020

Zákon, který rušil koncept superhrubé mzdy, byl v době vlády Petra Nečase předložen tehdejším ministrem financí Miroslavem Kalouskem (TOP 09). Ještě než nabyl účinnosti, byl však zrušen novou, Sobotkovou vládou.

skrýt celé odůvodnění

Za TOP 09 navrhl tehdejší ministr financí ve vládě Petra Nečase Miroslav Kalousek rozsáhlou daňovou reformu obsahující 72 novel. Schválené novely vyšly jako zákon č. 458/2011 Sb. Tento zákon měl nabýt účinnosti 1. ledna 2015 a obsahoval například zjednodušení, zefektivnění, a tím pádem i zlevnění výběru daní, cel, ale i sociálního a zdravotního pojistného. Zároveň byla pozměněna daňová sazba pro fyzické osoby, a to z 15 % na 19 % (viz znění od 30. prosince 2011) a zrušen byl i koncept superhrubé mzdy.

Předčasné volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 vyhrála ČSSD, která utvořila koalici s hnutím ANO 2011 a KDU-ČSL. Právě touto vládou, v níž funkci premiéra zastával Bohuslav Sobotka, byla rozsáhlá novela daňových zákonů změněna: V roce 2014 nový ministr financí Andrej Babiš předložil návrh zákona, který byl později vydán ve Sbírce zákonů pod číslem 267/2014. Tento zákon novelizoval do té doby platný zákon č. 458/2011 Sb. navržený Miroslavem Kalouskem a superhrubá mzda tak zůstala a zůstává nezrušena.

Andrej Babiš v roce 2016 o návrhu Miroslava Kalouska prohlásil: „Ten projekt nebyl připraven jednoduše, takže se vydaly peníze, nebyl připraven, a navíc do toho byla namíchaná superhrubá mzda. Byla to taková mina pana Kalouska, která měla nabourat náš rozpočet.“

Takzvaná superhrubá mzda byla zavedena v roce 2008 vládou Mirka Topolánka. V roce 2011, respektive 2015, ji chtěla zrušit vláda Petra Nečase. Následně se ji snažila zrušit i vláda Bohuslava Sobotky a nyní tuto snahu projevuje i současná vláda, která o výsledné podobě v rámci daňového balíčku vyjednává uvnitř koaliční rady.

Markéta Pekarová Adamová

Markéta Pekarová Adamová

(…) můj návrh obsahuje jednu zásadní věc, a to je tříměsíční placené odstupné těm, kteří by přišli o práci. Interview ČT24, 9. listopadu 2020

Tříměsíční odstupné je v současnosti standardem pro zaměstnance pracující u zaměstnavatele déle než dva roky, návrh pro ně tedy nijak zásadní není. Takových zaměstnanců je přitom většina.

skrýt celé odůvodnění

Jedná se o pozměňovací návrh (.doc) poslankyně a předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové k vládnímu návrhu podpory v době částečné zaměstnanosti, tzv. kurzarbeitu

Podle předsedkyně TOP 09 jsou některá místa financovaná ze státního programu Antivirus ve skutečnosti „mrtvá“, udržována uměle a brzy zaniknou kvůli krachu celého podniku. Poslankyně Pekarová Adamová proto navrhuje, aby firmy svým zaměstnancům mohly dávat výpověď bez udání důvodu. Svůj návrh obhajuje i tím, že po krachu firmy by zaměstnanci nedostali žádné odstupné.

Díky tomuto návrhu by propuštění zaměstnanci jako kompenzaci dostali tříměsíční odstupné, přičemž stát by hradil dva měsíce odstupného a firma měsíc jeden.

Díky tříměsíčnímu odstupnému budou mít podle poslankyně Pekarové Adamové zaměstnanci příležitost hledat si práci v jiném oboru, kde zaměstnance shánějí, nebo si doplňovat vzdělání.

Návrh by měl zároveň mít omezenou platnost, tedy po dobu jednoho roku (.doc, str. 4) od účinnosti zákona. Řídit by se jím mohly všechny firmy, nikoliv pouze ty zasažené koronavirem.

Je však nutné podotknout, že tříměsíční výše odstupného není ničím revoluční. Podle současné právní úpravy totiž platí, že zaměstnanci pracující u zaměstnavatele max. jeden rok mají nárok na 1měsíční odstupné. Pracují-li max. dva roky, mají nárok na dvouměsíční odstupné. V případě zaměstnání delšího než dva roky mají nárok právě na tříměsíční odstupné. Zaměstnanců, kteří u jednoho zaměstnavatele pracují déle než dva roky, je přitom většina. Pro tuto většinu přitom zavedení tříměsíčního odstupného zásadní nebude, protože se jejich zákonný nárok na odstupné nijak nezmění. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící. Návrh bude představovat spíše zhoršení situace zaměstnanců v tom, že budou moci dostat výpověď bez udání důvodu.

Markéta Pekarová Adamová

Markéta Pekarová Adamová

Pokud vám stát zamezí podnikat, a to dělá tento rok už podruhé pro celou řadu profesí, jako jsou dám příklad kadeřnice, jako jsou hospodští a tak dál. Interview ČT24, 9. listopadu 2020

Vláda ČR přijala v letošním roce opatření, která za účelem zabránění šíření nemoci covid-19 plošně omezovala mj. i podnikatelskou činnost. Nejprve tak učinila v druhé polovině března, podruhé pak během října.

skrýt celé odůvodnění

V České republice došlo v tomto roce ze strany vlády k plošnému omezení podnikání prvně v polovině března, a to v souvislosti s prvními přibývajícími případy onemocnění covidem-19. Mimořádná krizová opatření, která měla pomoci šíření nemoci zamezit, tak byla poprvé vyhlášena (.pdf) 14. března a až na výjimky (například prodejny potravin, pohonných hmot a paliv, hygienického zboží, lékáren) zakazovala všechen maloobchodní prodej a prodej služeb v provozovnách. Kromě obchodů bylo rozhodnuto také o uzavření stravovacích zařízení, byť zde se zákaz nevztahoval na prodej mimo restaurace – tedy například na provozovny rychlého občerstvení s výdejovým okénkem nebo na prodej jídla s sebou.

Tato opatření měla původně platit 10 dní, nicméně již 23. března schválila vláda prodloužení všech mimořádných opatření až do 1. dubna a ke stejnému kroku se uchýlila i 30. března – s platností do 11. dubna. Druhý dubnový týden však vládní kabinet rozhodl o postupném rozvolňování restrikcí. Od 9. dubna proto mohly opět otevřít prodejny a provozovny hobbymarketů, železářství, stavebnin a prodejen jízdních kol a cykloservisů. V následujících dnech pak Ministerstva zdravotnictví, průmyslu a obchodu ve spolupráci s epidemiology vypracovala plán na postupné celkové rozvolňování, které počítalo s několika etapami. Z důvodu příznivě se vyvíjející epidemiologické situaci se navíc následně 23. dubna vláda rozhodla, že se rozvolňování může urychlit. 

Plán jednotlivých etap rozvolňování restriktivních opatření u podnikatelských činností. Zdroj: Vláda ČR (.pdf)

Druhé plošné omezení podnikání přišlo na podzim v souvislosti s dalším nárůstem případů nemoci covidu-19. Nová omezení, která byla přijata 30. září (s účinností od 5. října), dopadla (.pdf) mj. na stravovací služby a zařízení, které musely svou činnost omezit na přesně vymezenou dobu 6:00–22:00 (opět s výjimkou v podobě rychlých občerstvení, výdejových okének apod.). Dále také musely přijmout další opatření jako například omezit počet osob u jednoho stolu na 6 či omezit počet zákazníků pouze na počet míst k sezení. K rozšíření krizových opatření došlo 9. října, kdy byla provozní doba stravovacích zařízení změněna na 6:00–20:00 a mj. byla nařízena další opatření regulující počet zákazníků u stolu. Následný úplný zákaz přítomnosti veřejnosti byl nařízen (.pdf) od 14. října. 

Velký nárůst případů onemocnění covidem-19 však donutil vládu opatření ještě více zpřísnit a rozšířit. Omezení v podobě zákazu se tak od 22. října začalo (.pdf) vztahovat i na maloobchodní prodej či poskytování služeb v provozovnách (opět s určitými výjimkami). Všechna krizová opatření pak byla 30. října vládou prodloužena (.pdf) do 20. listopadu. Společně s tímto posledním usnesením bylo taktéž rozhodnuto (.pdf, str. 3), že maloobchodní prodej bude zcela zakázán v neděli a během pondělí až soboty dojde k upravení otevírací doby na 5:00–20:00. 

Tato opatření jsou v planosti i v současnosti (k 11. listopadu 2020).

Markéta Pekarová Adamová

Markéta Pekarová Adamová

Já to navrhuji na rok tak, aby to právě mohlo pomoci té restrukturalizaci ekonomiky tam, kde o ty místa už poptávka neexistuje (možnost zaměstnavatelů dát zaměstnaci výpověď bez udání důvodu, pozn. Demagog.cz). Interview ČT24, 9. listopadu 2020

Pozměňovací návrh k vládnímu návrhu tzv. kurzarbeitu by měl platit po dobu jednoho roku od účinnosti zákona. Cílem návrhu je podle předkladatelky neudržovat mrtvá pracovní místa v odvětvích, které jsou na ústupu.

skrýt celé odůvodnění

Poslankyně Pekarová Adamová mluví o svém pozměňovacím návrhu (.doc) k vládnímu návrhu (.pdf) novely zákona o zaměstnanosti. Ta má zavést podporu v době částečné zaměstnanosti, tzv. kurzarbeit

Podle předsedkyně TOP 09 jsou některá místa financovaná ze státního programu Antivirus již udržována pouze uměle, ve skutečnosti jsou „mrtvá“ a brzy zaniknou kvůli krachu celého podniku. Poslankyně Pekarová Adamová proto navrhuje, aby mohly firmy dávat výpovědi svým zaměstnancům bez udání důvodu

Svůj návrh obhajuje i tím, že po krachu firmy by zaměstnanci nedostali žádné odstupné. Zatímco díky tomuto návrhu by propuštění zaměstnanci jako kompenzaci dostali tříměsíční odstupné, přičemž stát by hradil dva měsíce odstupného a firma jen jeden měsíc. 

Díky tříměsíčnímu odstupnému budou mít podle poslankyně Pekarové Adamové zaměstnanci příležitost hledat si práci v jiném oboru, kde zaměstnance shánějí, nebo si doplňovat vzdělání.

O restrukturalizaci ekonomiky hovořila nedávno pro CNN Prima News i ekonomka Lipovská: „A i dnes bychom měli použít koronavirovou aféru k restrukturalizaci ekonomiky. Tedy k tomu, aby odumřelé větve ekonomiky nebránily růstu novým výhonkům, aby se ekonomika mohla postavit na nohy.“

Návrh by měl mít také omezenou platnost, tedy po dobu jednoho roku (.doc, str. 4) od účinnosti zákona. Řídit by se jím mohly všechny firmy, nikoli pouze ty zasažené koronavirem.

Kromě toho TOP 09 zveřejnila v této oblasti i další pozměňovací návrhy, např.:

  • „Snížení odvodů pro firmy na 50 % za dny, kdy zaměstnanci nepracují;
  • zvýšení podpory na 1,5násobek průměrné mzdy;
  • kurzarbeit by se měl vypočítávat z hrubé mzdy;
  • pro získání kurzarbeitu musí zaměstnanci pracovat alespoň 2 dny v týdnu."

Celkově tedy hodnotíme výrok jako pravdivý, neboť návrh na zavedení výpovědi bez udání důvodu je skutečně navrhován s omezenou jednoroční platností. Zda tento návrh pomůže restrukturalizaci ekonomiky, je predikcí, kterou neověřujeme, je však pravdou, že tímto motivem je návrh odůvodněn (.doc, str. 5).

Markéta Pekarová Adamová

Markéta Pekarová Adamová

EK schválila program COVID kultura - 900 milionů Kč pomůže pořadatelům kulturních akcí, kteří je museli kvůli opatřením proti koronaviru zrušit. Nesmí ale zůstat jen u toho! Náš návrh je stále aktuální. Twitter, 24. srpna 2020

Evropská komise ke konci srpna schválila program české vlády na pomoc kultuře COVID - Kultura ve výši 900 milionů korun.

skrýt celé odůvodnění

Tweet paní poslankyně odkazuje na dotační program COVID – Kultura, který je dle jejích slov zaměřený na pomoc pořadatelům kulturních akcí, které byly kvůli koronaviru zrušené. 

Evropská komise na konci srpna 2020 skutečně schválila finanční prostředky z programů veřejné podpory ve výši 900 milionů korun určené pro dotační program COVID – Kultura. K cílům programu Ministerstvo průmyslu a obchodu uvádí:

Cílem programu je poskytnout podporu podnikatelským subjektům v oblasti kultury na marně vynaložené výdaje, které vznikly v rozhodném období od 1. října 2019 do 17. května 2020 ve spojitosti s organizací kulturních akcí, které se měly konat v období od 10. března 2020 do 31. srpna 2020, a byly v přímé souvislosti s mimořádnými opatřeními vlády přesunuty nebo zrušeny.“

Mezi neuskutečněné akce patří např. festivaly Metronom nebo Colours of Ostrava.

Paní poslankyně Pekarová Adamová k tomu dále přikládá odkaz s vlastními návrhy TOP 09 v oblasti kultury a uvádí, že jsou stále aktuální. Pod odkazem se nachází „Devatero opatření na záchranu kultury“. TOP 09 v něm především volá po systémovosti a předvídatelnosti zavedených opatření, ale zároveň uvádí celou řadu konkrétních opatření, jako je podpora nákupu nových uměleckých děl, snížení DPH či poukázky na kulturní akce pro občany.

Vzhledem k přetrvávajícím a pravděpodobně i v blízké době obnoveným omezením v souvislosti s koronavirem můžeme předložené „devatero“ považovat za stále aktuální.

Markéta Pekarová Adamová

Markéta Pekarová Adamová

Přece jen jsme se v posledních letech pohybovali na té trajektorii spíš dolů (TOP 09, pozn. Demagog.cz). Deník N, 27. května 2020

Poslankyně hovoří o dlouhodobém vývoji výsledků TOP 09, který (měřeno volbami do Poslanecké sněmovny) má skutečně sestupnou tendenci. Také podpora TOP 09 v průzkumech veřejného mínění se od roku 2010 (s určitými výkyvy) spíše snižuje. K zastavení propadu došlo v roce 2018.

skrýt celé odůvodnění

TOP 09 je česká politická strana, která vznikla v roce 2009. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 získala TOP 09 16,7 % hlasů a stala se součástí vládní koalice spolu s ODS a VV. V dalších volbách v roce 2013 a 2017 její volební zisk poklesl, jak ukazujeme v grafu.

Průzkumy volebních preferencí, např. dle dat CVVM, ukazují také dlouhodobý propad podpory TOP 09. Výsledky volebních průzkumů pak obsahuje i web Mandáty.cz, bohužel však pouze do roku 2017.

Z uvedeného grafu jde vidět, že propad preferencí TOP 09 se zastavil během roku 2018. Přesto lze říci, že v horizontu 5 nebo i 10 let podpora této strany spíše klesá, a výrok Pekarové Adamové tak lze hodnotit jako pravdivý. 

Markéta Pekarová Adamová

Markéta Pekarová Adamová

Od Nového roku ale máme stovky nových členů (TOP 09, pozn. Demagog.cz). Deník N, 27. května 2020

TOP 09 prostřednictvím svého tiskového mluvčího uvádí, že má od 1. ledna 2020 144 nových členů.

skrýt celé odůvodnění

Po neúspěšném pátrání ve veřejně dostupných zdrojích se Demagog.cz obrátil přímo na tiskového mluvčího strany TOP 09 Vladana Vaňka. Ten nám sdělil prostřednictvím emailové komunikace, že od 1. ledna 2020 strana přijala 144 nových členů, dále eviduje dalších 117 zájemců o členství. Zároveň dodal, že strana k dnešnímu dni eviduje 2 527 členů.

Na základě těchto obdržených informací hodnotíme výrok jako nepravdivý, neboť předsedkyně Pekarová Adamová mluví pouze o „nových členech“, nikoliv o zájemcích, a počet nových členů, tedy číslo 144, nelze považovat za „stovky“.

Markéta Pekarová Adamová

Markéta Pekarová Adamová

Držíme se stabilně, nebo mírně stoupáme. Ale samozřejmě, půl procenta není důvod k radosti. Deník N, 27. května 2020

Markéta Pekarová Adamová hovoří o podpoře strany v době po jejím zvolení předsedkyní. Podpora je opravdu stabilní a zaznamenává mírně stoupající tendenci, byť na hranici statistické chyby.

skrýt celé odůvodnění

Podle průzkumů agentury KANTAR CZ se podpora TOP 09 udržuje stabilně zhruba kolem 5 %, jak je uvedeno na jejich grafu pro období mezi květnem 2018 a dubnem 2020. 

Aritmetický průměr činí za dané období 4,82 %, medián potom 5 %, přičemž 5% podporu TOP 09 zaznamenala v květnu, srpnu a říjnu 2018 a v červnu a září 2019. Nejnižší podporu 3,5 % měla podle průzkumů v červnu 2018, nejvyšší podpora je vysledována v dubnu 2020, kdy by podle průzkumu TOP 09 získala 6,5 %. Od srpna 2019 potom podpora TOP 09 vykazuje mírné stoupání, z hodnoty 4,5 % až na 6,5 %. Statistická chyba volebního modelu u jednotlivých stran se pohybuje v rozmezí ±1 p.b. u stran s nízkým ziskem (tedy i TOP 09), až ±3 p.b. u stran s vysokým ziskem.

Markéta Pekarová Adamová zároveň v tomto výroku říká, že „půl procenta není důvod k radosti“. Tím reagovala na dotaz redaktorky, která řekla, že v současné době má TOP 09 pouze o půl procentního bodu více než před zvolením Markéty Pekarové Adamové do pozice předsedkyně TOP 09. Pekarová Adamová byla zvolena do této funkce na konci listopadu 2019 a podle tehdejších průzkumů agentury Kantar (za říjen 2019) vykazovala TOP 09 podporu 6 %. Za půl roku se podpora strany navýšila o půl procentního bodu, na současných 6,5 %.

Zdroj: KANTAR CZ

Podobné tendence můžeme nalézt také podle průzkumů agentury STEM mezi únorem 2018 a březnem 2020, které uvádíme v jejich tabulce. Podle průzkumů STEM se podpora TOP 09 pohybuje okolo 4 %.

Aritmetický průměr za dané období činí 4,1 %, medián taktéž 4,1 %, přičemž 4,1% podpora byla zaznamenána v lednu 2020. Nejnižší podpora byla zaznamenána v říjnu 2018, která podle průzkumů STEM činila 2,1 %, nejvyšší naopak v prosinci 2019, a to 5,8 %. Stejně jako průzkumy KANTAR CZ, tak i podle průzkumů STEM podpora TOP 09 vykazuje ve stejném období mírné stoupání, zde od června 2019, z 3,7 % na 4,3 % z března 2020.

Zdroj: STEM
Markéta Pekarová Adamová

Markéta Pekarová Adamová

Do krajských a senátních voleb, které nás čekají letos, se nám opravdu v naprosté většině krajů podařilo vyjednat koalice. Máme tři koalice dohodnuté s ODS, stejné množství s KDU-ČSL, ve dvou krajích jdeme společně se STAN, někde je s námi v koalici i Strana zelených… Deník N, 27. května 2020

TOP 09 zatím dojednala koalice do krajských voleb ve všech krajích kromě Středočeského a Vysočiny. S ODS se chystá kandidovat v krajích Plzeňském, Pardubickém a Moravskoslezském, s KDU-ČSL v Olomouckém, Libereckém a Jihočeském. Spolupracovat ve volbách chce i se STAN a Zelenými.

skrýt celé odůvodnění

Krajské volby do 13 zastupitelstev se uskuteční 2. a 3. října 2020. Spolu s nimi se uskuteční i první kolo voleb do Senátu. Případné druhé kolo senátních voleb pak proběhne 9. a 10. října 2020.

TOP 09 bude v letošních krajských a senátních volbách kandidovat ve většině případů v koalicích. Samostatně budou kandidovat nejspíš pouze ve Středočeském kraji, kde se nedohodli na spolupráci s hnutím STAN. Jejich kandidatura ovšem zatím nebyla potvrzena. O tom, jak bude vypadat kandidátní listina, se stále jedná i na Vysočině.

S ODS a dalšími subjekty TOP 09 vyjednala koalici v Plzeňském kraji (ODS s podporou TOP 09 a nezávislých starostů), Pardubickém kraji (ODS a TOP 09) a Moravskoslezském kraji.

S KDU-ČSL vytvořili  společnou kandidátku v Olomouckém kraji (Koalice pro Olomoucký kraj), Libereckém kraji (Společně pro Liberecký kraj) a Jihočeském kraji.

Spolu s hnutím STAN bude TOP 09 kandidovat v Karlovarském kraji a Zlínském kraji.

V koalici se Stranou zelených pak spolupracují v Ústeckém kraji (Spojenci pro kraj), Jihomoravském kraji (Spolu pro Moravu). S dalšími subjekty pak v Královéhradeckém kraji (Spojenci pro Královéhradecký kraj).

Předsedkyně TOP 09 má tak pravdu, když říká, že její strana vyjednala spolupráci ve většině krajů pro nadcházející krajské volby. Problematickou částí jejích slov se však může jevit to, že Pekarová Adamová mluví ve svém výroku o krajských a senátních volbách. Na úrovni senátních voleb totiž zatím nebyla potvrzena spolupráce více stran s TOP 09.

Jenže Pekarová Adamová mluví o vyjednané spolupráci v krajích. Do Senátu se ale nebude volit na území celých krajů, ale jen v jejích částech, a volební obvody Senátu jsou mnohem menší než jednotlivé kraje. Vyjednaná spolupráce na úrovni krajů pro tyto volby tak nedává příliš velký smysl. Celý zbytek výroku se zjevně týká krajských voleb, a tak úvodní zmínku o senátních volbách chápeme pouze jako pojmenování voleb, ke kterým letos dojde.