Demagog.cz

Olga Richterová

Olga Richterová (Piráti)

  • 20
  • 0
  • 2
  • 6

Výroky

Olga Richterová

Olga Richterová

Jsme teďka pátí nejhorší ve světě na počet úmrtí na 1 000 000 obyvatel. Partie Terezie Tománkové, 24. ledna 2021

Česko se na 5. místě v kumulativním počtu úmrtí pohybovalo od 22. do 24. ledna 2021. I předtím se Česko pohybovalo kolem 5. místa.

skrýt celé odůvodnění

Česká republika se v počtu obětí nemoci covid-19 v předešlých dnech (datováno k 24. lednu) pohybovala okolo 5. místa v přepočtu na milion obyvatel, a to v rámci celosvětového srovnání. Vzhledem k tomu, že se počty obětí mění každým dnem, se však v průběhu týdne před rozhovorem Česká republika o tento post dělila střídavě s Velkou Británií, Itálií či Bosnou a Hercegovinou. To naznačuje i graf níže, který zobrazuje situaci v zemích s nejvyšším počtem úmrtí na covid-19 při přepočtu na milion obyvatel. Přímo na 5. místě se poté Česká republika pohybovala ve dnech 22.–24. ledna 2021. 

Počet obětí nemoci covid-19 v přepočtu na jeden milion obyvatel. Zdroj: Our World in Data

K 24. lednu tak Česko mělo 1 435,2 obětí v přepočtu na milion obyvatel. V týdnu, který rozhovoru předcházel, se Česká republika drží na předních příčkách, i pokud se podíváme na 7denní průměr počtu úmrtí na milion obyvatel.

Olga Richterová

Olga Richterová

Předložili jsme tři možné cesty a asi to nebudu popisovat do detailů, ale v principu jde o to navýšení nemocenské na 80 %, ale s kompenzacemi pro zaměstnavatele, aby to nehradili zaměstnavatelé, (...) nebo ten jednorázový příspěvek za karanténu i izolaci, to musí být za obojí, anebo ještě úplně jít jinou cestou jakoby mimořádné dávky. Covidové mimořádné dávky na tu nemocenskou. Partie Terezie Tománkové, 24. ledna 2021

Olga Richterová předložila v Poslanecké sněmovně tři pozměňovací návrhy týkající se odškodnění ekonomicky aktivních osob z důvodu jejich neschopnosti vykonávat práci kvůli pandemii covidu-19.

skrýt celé odůvodnění

Olga Richterová předložila 26. ledna 2021 tři pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu zákona (.pdf), kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

Pozměňovací návrh č. 7296 (.docx) hovoří o navýšení náhrady mzdy, která se vyplácí v prvních 14 dnech nemoci v důsledku pracovní neschopnosti nebo karantény z důvodu onemocnění covidem-19, na 80 % průměrného výdělku (str. 2). „Zaměstnavatel má nárok na úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu (…) ze státního rozpočtu.“ (str. 3)

Náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci prvních 14 dní pracovní neschopnosti. Dle § 192 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce se nynější náhrada mzdy pohybuje ve výši 60 % průměrného výdělku.

V návrhu č. 7297 (.docx) poslankyně Richterová navrhuje mimořádné nemocenské ve výši 80 % denního vyměřovacího základu (str. 3) pro osoby „uznané dočasně práce neschopné v důsledku onemocnění covid-19“ nebo kterým „byla nařízena izolace či karanténa v souvislosti s epidemií covid-19“ (str. 2).

Poslední předložený návrh č. 7299 (.docx) se týká jednorázového příspěvku ve výši 3 000 Kč osobám, které z důvodu karantény či izolace kvůli onemocnění covidem-19 přišly o schopnost vykonávat práci (str. 2).

Výrok hodnotíme jako pravdivý s tím upřesněním, že návrh na navýšení nemocenské se netýká všech onemocnění, ale pouze onemocnění covidem-19 či karantény v souvislosti s ním. V tomto kontextu však Richterová o svém návrhu také hovoří.

Olga Richterová

Olga Richterová

Pan ministr (Jan Blatný, pozn. Demagog.cz), který navíc se zdráhal zveřejňovat data o počtu očkovaných. Partie Terezie Tománkové, 24. ledna 2021

Ministerstvo zdravotnictví bylo se zveřejňováním informací týkajících se očkování proti covidu-19 zdrženlivé. Neúplná data byla původně publikována v týdenních intervalech.

skrýt celé odůvodnění

Očkování proti covidu-19 v České republice začalo 27. prosince 2020. Mezi prvními očkovanými byl například i premiér Andrej Babiš či ministr zdravotnictví Jan Blatný. Dle Ministerstva zdravotnictví byla vakcína v úvodní fázi očkování poskytnuta především zdravotníkům a dále také zaměstnancům a klientům domovů pro seniory. Od 15. ledna se k očkování mohou registrovat všichni lidé starší 80 let.

Získat informace od Ministerstva zdravotnictví o počtu a struktuře lidí, kteří byli naočkováni prvními dávkami vakcíny, se na začátku roku 2021 snažil server Neovlivní.cz. Ministerstvo však dle tohoto serveru odmítlo odpovědět. S podobným dotazem se také již v prosinci 2020 server iROZHLAS.cz obrátil na Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), který rovněž ve své odpovědi ze 4. ledna informace uvést odmítl.

Jan Blatný na tiskové konferenci 5. ledna uvedl, že informace o očkování, tedy „kolik se za minulý týden dostalo do Česka vakcín a kolik jich bylo naočkováno“, budou zveřejňovány každý čtvrtek. Doplňme, že 5. ledna 2021 vládu k poskytování detailnějších dat o očkování vyzvali také experti ze sdružení KoroNERV-20.

Na tiskové konferenci 13. ledna poté Jan Blatný uvedl, že všechna vakcinační centra budou muset údaje o očkování hlásit do Informačního systému infekčních nemocí (ISIN) každý den. Na dotaz, zda budou také zveřejňována data o počtech očkovaných každý den, odpověděl, že důležitější je „přesnost“ dat před rychlostí jejich poskytnutí. Podobně se Jan Blatný vyjádřil i v Poslanecké sněmovně 19. ledna, kdy uvedl, že „správné číslo je důležitější než rychlé číslo“.

Uveďme, že nedostatek informací o očkování kritizovala i opozice, která požadovala pravidelnější zveřejňování dat.

Ve druhé polovině ledna server Neovlivní.cz následně zveřejnil další článek, ve kterém uvádí, že se redakce bližší data o očkování pokusila získat ještě několikrát – avšak opět neúspěšně. Na otázky týkající se vakcinace pak mělo Ministerstvo zdravotnictví přestat úplně reagovat.

Zveřejňování rozšířených informací o očkování, které budou rozčleněné podle krajů a věkových skupin, včetně denních vykázaných vakcinací, poté ministr Blatný přislíbil až po setkání s Piráty a hnutím STAN, které proběhlo 19. ledna.

Na závěr doplňme, že aktuálně jsou všechna data týkající se očkování proti covidu-19 zveřejňována na webu Ministerstva zdravotnictví vždy k 20. hodině předchozího dne.

Olga Richterová

Olga Richterová

Máme téměř naplněnou kapacitu těch intenzivních lůžek. Partie Terezie Tománkové, 24. ledna 2021 !

Dne 24. ledna 2021, kdy se konala ověřovaná diskuze, bylo z celkového počtu 3 969 lůžek ARO + JIP pro dospělé volných 551 lůžek pro necovidové pacienty a 226 lůžek pro covidové pacienty. Počet volných lůžek pro pacienty ve vážném stavu se poslední dny pohybuje kolem 20 %.

skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo zdravotnictví ČR na svých stránkách pravidelně aktualizuje informace o kapacitách lůžek, která umožňují poskytování daného typu péče, tj. mají nezbytný personál a odpovídající materiálně-technické zabezpečení.

Dne 24. ledna 2021, kdy se konala tato diskuze, bylo z celkového počtu 3 969 lůžek ARO + JIP pro dospělé volných 551 lůžek pro necovidové pacienty a 226 lůžek pro covidové pacienty. Volných bylo tedy 19,58 % lůžek určených pro pacienty ve vážném stavu.

Anesteziologicko-resuscitační oddělení (ARO) i jednotky intenzivní péče (JIP) jsou vyhrazené pro pacienty, „kteří vyžadují nepřetržitou specifickou péči a trvalou monitoraci životních funkcí“ (.pdf, str. 1). Na JIP jsou přijímáni pacienti s hrozícím nebo probíhajícím selháním jednoho či více orgánů, na lůžka ARO (.pdf, str. 5) pacienti s bezprostředním ohrožením základních životních funkcí.

Dodejme, že dne 23. ledna 2021 bylo volných 19,90 % lůžek ARO + JIP pro dospělé, 22. ledna jen 19,12 % lůžek.

I náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý například 26. ledna 2021 varoval, že kapacity v nemocnicích jsou na hraně. Zejména ty personální. Co se týče kapacit lůžek, Černý pro Český rozhlas uvedl, že pro každého pacienta se zatím našlo odpovídající lůžko – byť za cenu toho, že ho bylo nutné převézt do jiné nemocnice nebo jiného kraje. „Občas se děje, že pacienti v sanitkách objíždějí nemocnice. To je prostě fakt a realita, která se vyskytovala už před pandemií,“ komentoval situaci Černý.

Olga Richterová

Olga Richterová

Pokud vím, tak zadání k tomu vytvořit ten software na rezervace přišlo 22. prosince. Na konci prosince (k rezervačnímu systému na očkování, pozn. Demagog.cz). Partie Terezie Tománkové, 24. ledna 2021

Plán na vznik rezervačního systému pro očkování byl Ministerstvem zdravotnictví představen 22. prosince 2020 v rámci Strategie očkování proti covidu-19. Vládní zmocněnec pro IT Vladimír Dzurilla potvrdil, že pokyn k vytvoření registračního systému dostal 22. nebo 23. prosince.

skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo zdravotnictví publikovalo 22. prosince Strategii očkování proti covidu-19, ve které mimo jiné popisuje (pdf, str. 15) plánovaný rezervační systém pro veřejnost na webovém portálu. Ministerstvo svou představu rezervačního sytému popsalo takto: „Občané, kteří spadají do rizikových skupin budou vyzýváni k rezervaci na jednotném webovém portálu, kde při registraci a rezervaci termínu vyplní několik základních informací (věk, základní onemocnění – formou zaškrtávání tak, aby mohlo být automaticky vyhodnoceno, preference očkovacího centra) a identifikační údaje tak, aby se ušetřila administrace při příchodu do očkovacího centra.“

Vládní zmocněnec pro IT Vladimír Dzurilla pro Seznam Zprávy taktéž potvrdil, že pokyn k vytvoření registračního systému k očkování dostal „22. nebo 23." prosince 2020 (audio, čas 1:44).

Olga Richterová

Olga Richterová

I země, které nezavřely školy, mají prostě menší celkové počty úmrtí než my na ty podíly obyvatel. Partie Terezie Tománkové, 24. ledna 2021

Od podzimu 2020 fungovala ve Francii, Itálii, Maďarsku, Švédsku a určitou dobu i Německu ve srovnání s Českem větší část škol v prezenčním režimu. Od zavření českých škol 14. října však celkový počet úmrtí spojených s covidem-19 rostl v Česku více než v ostatních zemích.

skrýt celé odůvodnění

Při ověřování výroku Olgy Richterové jsme se zaměřili na to, v jakých evropských státech nedošlo k plošnému uzavření škol v rámci podzimní/zimní vlny pandemie covidu-19 a zda tyto země opravdu mají nižší celkové počty úmrtí s covidem-19.

V grafu níže je zobrazen počet zemřelých na covid-19 přepočtený na jeden milion obyvatel. Z grafu vychází, že v porovnání s Evropskou unií je na tom k 24. lednu 2021 hůře než Česko pouze pouze Belgie a Slovinsko. 

V České republice došlo poprvé k uzavření základních, středních a vysokých škol k 11. březnu 2020 (.pdf, str. 1). Na podzim byly pak školy plošně uzavřeny 14. října. K částečnému otevření českých základních škol došlo k 18. listopadu, kdy se do škol mohli vrátit žáci prvních a druhých tříd. Další uvolnění proběhlo 30. listopadu, kdy se do škol vrátili žáci prvního stupně a 9. tříd. Ostatní žáci základních škol se ve škole střídali. Toto druhé uvolnění však trvalo jen do Vánoc.

Během první jarní vlny došlo k dočasnému uzavření škol ve všech porovnávaných zemích. Klíčová pro hodnocení výroku je však míra uzavření či neuzavření škol během podzimní vlny, kdy některé školy v EU zůstaly do jisté míry otevřeny.

Mezi země, které nezavřely školy v takovém rozsahu jako Česká republika, patří například Francie, Švédsko, Německo, Maďarsko či Itálie.

Francie sice školy na počátku pandemie v březnu zavřela, ale učinila tak pouze na několik týdnů. K částečnému otevření došlo v květnu, plně otevřeny byl poté v červnu. Na podzim k jejich zavření na rozdíl od škol v ČR nedošlo.

Ve Švédsku zůstaly od března do června otevřené pouze základní školy. K otevření středních škol došlo poté 15. června, zavřeny byly až v prosinci.

Německé školy byly stejně jako ty české na jaře zavřeny. Na podzim ale k jejich brzkému zavření nedošlo. K tomu došlo až 16. prosince

Stejně tak školy v Maďarsku byly během první jarní vlny uzavřeny. K podobnému uzavření během podzimu ovšem nedošlo, k omezení výuky došlo až po listopadovém zpřísnění opatření. V návaznosti na něj mohly v Maďarsku zůstat otevřené pouze základní školy.

V Itálii došlo k uzavření škol hned na začátku března. K jejich znovuotevření došlo po šesti měsících v září. S nárůstem nakažených covid-19 došlo v říjnu k uzavření části škol a v systému prezenční výuky zůstaly pouze základní školy.

Jak je vidět na grafu výše, všechny uvedené země, které byly v otázce otevřených škol liberálnější než Česká republika, opravdu zaznamenaly i navzdory epidemickým rizikům spojeným s otevřenými školami méně strmý nárůst počtu úmrtí spojených s covidem-19.

Vzhledem k rozdílné výchozí pozici České republiky v době zavření škol, tedy 14. října 2020, ale není ukazatel celkového počtu úmrtí na milion obyvatel ideální. Například Itálie, ale také Francie a Švédsko měly v té době mnohem vyšší celkový (kumulativní) počet úmrtí než Česká republika, protože se do něj započítávají i relativně vysoké počty úmrtí z jarní vlny pandemie.

Zvolili jsme proto pro lepší porovnání ukazatel kumulativního počtu úmrtí s covidem-19 na milion obyvatel začínající ze stejného výchozího bodu, který vychází ze stejných dat. Z grafu níže pak lze vidět, že Česká republika, která 14. října zavřela školy, ze stejného základu rostla co se týče počtu úmrtí výrazněji než všechny ostatní uvedené státy, které ponechaly větší část výuky v prezenčním režimu.

Olga Richterová

Olga Richterová

A nyní jsme v situaci, kdy vlastně zhruba 110 000 lidí se musí na ty termíny hlásit znovu. Partie Terezie Tománkové, 24. ledna 2021

Rozdíl mezi počtem seniorů registrovaných do Centrálního rezervačního systému a těch, kteří si již zarezervovali termín očkování, se v týdnu předcházejícím výroku pohyboval okolo 110 tisíc.

skrýt celé odůvodnění

Z kontextu rozhovoru vyplývá, že Olga Richterová kritizuje „testování“ Centrálního rezervačního systému (CRS) na seniorech. Říká například (video, čas 35:53): „Já jenom jako připomenu, že celý ten plán jsme od začátku připomínkovali, že není možné zkoušet registrační systém, který bude pod obrovským náporem, na těch nejstarších lidech, kteří prostě jsou dohledatelní, a není možné jaksi soutěžit o ta omezená místa v téhle věkové skupině. Proto to jiné země dělají jinak. Proto prostě ten přístup k seniorům 80, 85 plus musí být odlišný, citlivější.“

Poslankyně Richterová tedy kritizuje komplikovanost rezervačního systému pro seniory. Výrok interpretujeme tak, že poukazuje na nutnost „dvoufázového“ přihlášení k systému a omezený počet očkovacích termínů.

Podle informací ČTK z 18. ledna bylo tehdy do rezervačního systému zaregistrováno zhruba 170 000 lidí. Zhruba jen 55 500 seniorů však získalo termín pro očkování první dávkou. To znamená, že k 18. lednu zhruba 114 500 seniorů starších 80 let čekalo, až se uvolní termín v jejich zvolené nemocnici nebo očkovacím centru. Tyto údaje byly průběžně aktualizovány, nejnovější dostupná data byla v den rozhovoru ta k 22. lednu, kdy se podle Ministerstva zdravotnictví zaregistrovalo 182 450 seniorů a termín jich získalo 77 725. Průběžná data byla zveřejněna také 19., 20. a 22. ledna (pro úplnost však dodejme, že ze zdrojů není zcela jasné, zda byly tyto údaje hlášeny vždy ve stejnou denní dobu).

Vývoj tohoto poměru ve dnech předcházejících rozhovoru je znázorněn v následujícím grafu. Počet seniorů, kteří po registraci čekají na svůj termín, se tedy ze 114 500 postupně zmenšil až na 104 725 k 22. lednu. Dodejme, že kromě hodnoty za 21. leden se ve dnech uvedených v grafu poslankyně Richterová s uvedenými 110 tisíci vešla do našeho 10% tolerančního pásma.

 

Senioři nad 80 let se mohli začít registrovat k očkování v pátek 15. ledna. Mohli tak učinit přes internet nebo telefonicky. V prvé řadě se museli registrovat v Centrálním rezervačním systému (CRS). Operátorovi nadiktovali, nebo v případě internetového přihlašování vyplnili své telefonní číslo, na které jim následně přišel první ověřovací PIN kód, který poté zadali ve druhém kroku. Ve třetím kroku vyplnili své základní kontaktní údaje (tj. jméno, příjmení, číslo pojištěnce, zdravotní pojišťovnu) a zaškrtli problémy týkající se jejich zdravotního stavu. Po úspěšném vyplnění těchto kroků si mohli rezervovat termín očkování společně s místem. K tomuto kroku se ale dostalo jen několik desítek tisíc seniorů. Zbytek registrovaných seniorů čeká na SMS zprávu s druhým PIN kódem, díky kterému si budou moci rezervovat očkovací termín.

Tito senioři se už ale nemusí registrovat do CRS znovu, pouze se přihlásí a vyplní do příslušné kolonky šestimístný PIN kód. Ministerstvo zdravotnictví na svých stránkách uvádí, že tento PIN kód nemusí přijít hned po registraci, ale také až za několik dní.

Doplňme, že na očkování druhou dávkou očkovací látky se již lidé odděleně přihlašovat nemusí. Systém by jim sám měl přiřadit termín očkování na shodném místě, kde dostali dávku první.

Na závěr tedy shrňme, že v týdnu, jenž předcházel ověřovanému rozhovoru, odpovídaly rozdíly mezi počtem lidí s registrací a počtem lidí, kteří již mají svůj termín očkování, zhruba 110 tisícům, které zmiňuje Olga Richterová. Jedinou výjimkou je 21. leden, kdy tento rozdíl neodpovídal naší 10% toleranci. Z uvedených důvodů proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Olga Richterová

Olga Richterová

Děly se takové věci, jako že do toho systému třeba do Středočeského kraje propadávali registrovaní lidé z Brna. Partie Terezie Tománkové, 24. ledna 2021

Hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková potvrdila, že po startu Centrálního rezervačního systému docházelo k tomu, že lidé, kteří si chtěli zarezervovat očkovací termín ve FN u svaté Anny v Brně, byli místo toho zarezervováni na termín v nemocnici ve středočeském Benešově.

skrýt celé odůvodnění

DOPLNĚNÍ: Výrok Olgy Richterové byl původně hodnocen jako neověřitelný, jelikož se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo nalézt žádné informace, které by jej potvrzovaly, či vyvracely. Proto jsme se s žádostí o objasnění obrátili na poslankyni Richterovou, která nás odkázala na tvrzení hejtmanky Středočeského kraje Petry Peckové. Ta na náš dotaz potvrdila, že takové případy, které popisuje Olga Richterová, ve Středočeském kraji opravdu zaznamenali.

Centrální rezervační systém čelí velké kritice z řad odborníků i veřejnosti. Z dostupných zdrojů lze snadno vyhledat některé chyby, které se projevily po spuštění rezervačního systému 15. ledna v 8 hodin.

Dle hejtmanky Středočeského kraje Petry Peckové (STAN), která je z titulu své funkce zodpovědná za průběh očkování (str. 11) v kraji, také docházelo po startu Centrálního rezervačního systému k tomu, že lidé, kteří si chtěli zarezervovat očkovací termín ve FN u svaté Anny v Brně, byli místo toho zarezervováni na termín v nemocnici Rudolfa a Stefanie v Benešově ve Středočeském kraji. "Řešili jsme několik registrací z Brna, které byly vytvořeny hned za sebou. Byly v Benešově v nemocnici Rudolfa a Stefanie a všichni tvrdili, že se registrovali do nemocnice U Svaté Anny v Brně. Jestli to byla v tu chvíli nějaké chyba centrálního systému nebo jestli se lidé překlikli sami, nemohu ověřit. Nicméně jich bylo poměrně hodně a všichni tvrdili, že zadávali Svatou Annu," uvedla na dotaz Demagog.cz hejtmanka.

Odborník na technické řešení a použitelnost webových stránek Tomáš Randus řekl České televizi toto: „Rezervační systém pro očkování vykazuje všechny typické neduhy aplikací veřejné správy. Je složitý, zdlouhavý, požaduje po občanech mnoho zbytečných údajů, včetně takových, které stát již má v základních registrech. Stránka není uzpůsobená pro nevidomé, vyžaduje vlastnictví mobilního telefonu a obsahuje dlouhé a složité texty. Stát neumí vytvářet přehledné a snadno použitelné weby, což je škoda.“

Kromě složitosti systému se objevil i problém, kdy následný den, tedy v sobotu 16. ledna, nemohly některé nemocnice kvůli chybě v systému začít očkovat. Například Fakultní nemocnice Ostrava neměla k dispozici seznam registrovaných lidí, podobné problémy měli i zdravotníci z pražské nemocnice Motol, kteří neměli k dispozici data o rezervacích.

Programátorovi Filipu Šedivému se podařilo najít v rezervačním systému chybu, díky které se dostal skrz registrační formulář i přesto, že mu nebylo více než 80 let. Podařilo se mu to díky nástroji, který má k dispozici každý ve svém prohlížeči. Tato chyba by už podle mluvčího Trnky měla být opravená.

Olga Richterová

Olga Richterová

Bylo možné přihlásit se skrz (Centrální rezervační systém, pozn. Demagog.cz), i když člověk udal rodné číslo uvádějící, že mu je 24 let. Partie Terezie Tománkové, 24. ledna 2021

Podle veřejně dostupných informací se programátorovi Filipu Šedivému podařilo projít registračním formulářem rezervačního systému. Podařilo se mu tak pomocí nástrojů dostupných každému přímo v prohlížeči.

skrýt celé odůvodnění

Jedná se o jediný veřejně známý případ, kdy se skrz registrační formulář dostala osoba mladší 80 let. Podle vývojáře a programátora Filipa Šedivého bylo možné projít registračním formulářem a dostat oba ověřovací piny. Filip Šedivý na svém twitterovém účtu zveřejnil video, ve kterém se mu podařilo najít chybu a v němž pouze pomocí úpravy kódu webové stránky v běžném prohlížeči dokázal obejít Centrální rezervační systém.

Kromě této chyby je Centrální rezervační systém kritizován odborníky za zbytečnou složitost, zdlouhavost a také za to, že vyžaduje od registrujících příliš mnoho zbytečných údajů.

Bezpečnostním pochybením byl sběr rodných čísel registrovaných seniorů pomocí nástroje Google Analytics od společnosti Google. Vladimír Rohela, vedoucí sekce bezpečnosti ve státní agentuře NAKIT (Národní agentura pro komunikační a informační technologie), která měla vývoj rezervačního systému na starosti, prohlásil, že omylem sebraná data jsou již údajně zlikvidovaná.

Olga Richterová

Olga Richterová

Tam byl (...) opravdu jasný pokus o vraždu. O vážně míněnou vraždu, kde shodou šťastných okolností pan Navalnyj přežil. Partie Terezie Tománkové, 24. ledna 2021

Alexej Navalnyj byl skutečně otráven jedem ze skupiny novičok. Ty jsou považovány za jedny z nejsmrtelnějších na světě. Tuto otravu Alexej Navalnyj přežil a 17. ledna 2021 se vrátil do Ruska.

skrýt celé odůvodnění

Alexej Navalnyj zkolaboval 20. srpna 2020 při letu z Tomsku do Moskvy. Následně byl po nouzovém přistání hospitalizován v omské nemocnici. Ruští doktoři oznámili, že v těle Alexeje Navalného nebyly nalezeny žádné známky otravy a že kolaps mohl být zapříčiněn metabolickými problémy, konkrétně prudkým poklesem hladiny cukru v krvi.

Nicméně v Německu, kam byl Alexej Navalnyj dva dny po zkolabování přepraven, byl v jeho oběhovém systému nalezen jed ze skupiny novičok. Podle vyšetřování portálu Bellingcat, The Insider, CNN a Der Spiegel stála za otravou ruská zpravodajská služba FSB. Jed byl pravděpodobně nanesen na oblečení Alexeje Navalného. Samotnému Navalnému se jeden z podezřelých po telefonu, v domnění, že mluví se svým nadřízeným, přiznal, že se na otravě podílel.

Neurotoxiny ze skupiny novičok jsou považovány za jedny z nejsmrtelnějších vůbec. Zasahují například kardiovaskulární systém, dýchací systém, nervový systém nebo také svalstvo. Může dojít až k úplnému kolapsu těchto orgánových systémů a následné smrti. Při použití neurotoxinů ze skupiny novičok tedy lze zajisté hovořit o pokusu o vraždu.

Alexej Navalnyj otravu tímto jedem skutečně přežil. Po otravě byl 22. srpna přepraven z Omsku do Berlína, kde v nemocnici strávil 32 dní, z toho 24 na jednotce intenzivní péče. 17. ledna 2021 se Alexej Navalnyj vrátil do Ruské federace, kde byl v den příletu na letišti zatčen a vzat do vazby. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož použití jedu ze skupiny novičok proti člověku je pokusem o vraždu a přežití takového útoku lze označit za štěstí.