Demagog.cz

Olga Richterová

Olga Richterová (Piráti)

  • 10
  • 0
  • 2
  • 5

Výroky

Olga Richterová

Olga Richterová

V rámci republiky se liší míra toho, s jakou závažností onemocnění jsou lidé v domovech, bohužel třeba Ústecký kraj tam má i lidi, kteří by tak intenzivní péči nepotřebovali. CNN Prima News, 12. května 2020 !

V domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením apod. v Ústeckém kraji je skutečně největší podíl osob s lehkou či středně těžkou závislostí. Výrok byl na základě dodatečných vyžádaných zdrojů od MPSV doplněn a upraven.

skrýt celé odůvodnění

Výrok jsme doplnili na základě zaslaných zdrojů od MPSV. Z původně neověřitelného hodnocení měníme díky dodatečně zaslaným zdrojům hodnocení na pravdivé. 

Pro kontext aktualizujeme i statistiky týkající se onemocnění koronavirem. K 9. červnu 2020 se v Ústeckém kraji potvrdilo celkem 567 osob nakažených koronavirem, z toho 390 osob se z nemoci vyléčilo, 22 zemřelo. V přepočtu na počet nakažených osob na 100 000 obyvatel měl pak Ústecký kraj od začátku pandemie 69,1 nakažených. Nejvyšší poměr měla Praha – 170,62 osob na 100 000 obyvatel, nejméně Jihočeský kraj – 29,65. Dodejme, že aktuální statistiky uvádíme pro kontext k 9. červnu, rozhovor s Olgou Richterovou proběhl o měsíc dříve, je tedy třeba vzít v úvahu, jaká čísla tehdy měla poslankyně Richterová k dispozici. 

Už na začátku března některé domovy na Ústecku kvůli šíření koronaviru zakazovaly nebo omezovaly v jejich domovech návštěvy, učinily tak například lounský Domov pro seniory U Pramene nebo některé domovy na Teplicku, později pak například i Domov pro seniory v Žatci. Na začátku dubna pak některé domovy seniorů přestaly přijímat nové klienty, aby měly dostatek místa na případnou nutnou izolaci klientů s koronavirem, některé další domovy se dobrovolně uzavíraly do karantény.

V Domově U Trati v Litoměřicích bylo na konci března 52 nakažených seniorů a také několik nakažených zaměstnanců, někteří z nich potřebovali i lékařskou pomoc. Z tohoto důvodu byl domov uzavřen do karantény. Další domovy na Litoměřicku v té době zavedla přísná opatření, aby seniory i zaměstnance domovů ochránila. Litoměřicko je také nejzasaženějším okresem Ústeckého kraje a zúčastnilo se plošného testování v Česku, ve kterém se zjistilo, že imunizace společnosti je zde pod 0,6 procenty.

Data krajských hygienických stanic platná k 15.5.2020, Zdroj: Deník

Nepodařilo se nám z veřejně dostupných zdrojů dohledat žádné informace, které by potvrzovaly toto tvrzení. Kontaktovali jsme poslankyni Richterovou a ta nás odkázala na jednání Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny. V zápisech z jednání, ani ve zvukových záznamech se nám však také nepodařilo toto tvrzení najít. Kontaktovali jsme tak Ministerstvo práce a sociálních věcí, které nám data poskytlo začátkem června. Na základě ministerstvem poskytnutých dat je zřejmé, že procentuální zastoupení počtu příjemců příspěvku na péči I. a II. stupně závislosti, tedy lehké a středně těžké závislosti, v domovech pro seniory apod. je v Ústeckém kraji nejvyšší.

Podle dat Českého statistického úřadu (.pdf, str. 1) měl k 1. lednu 2019 Ústecký kraj 820 789 obyvatel, tedy je 5. nejlidnatějším krajem v ČR. Porovnáme-li absolutní počty příjemců příspěvku na péči v jednotlivých krajích, je Ústecký kraj na 4. místě. Poměrem počtu příjemců ku počtu obyvatel v kraji je Ústecký kraj na místě druhém. Jak je zřejmé z dat MPSV, podíl příjemců příspěvků na péči I. a II. stupně ku celkovému počtu příjemců příspěvku na péči bydlících v domovech pro seniory apod. je 44,2 %, tedy v Ústeckém kraji je tento poměr nejvyšší. I počet příjemců příspěvků na péči I. a II. stupně ku celkovému počtu obyvatel v Ústeckém kraji je nejvyšší ze všech krajů ČR - 0,33 %.

Zdroj: MPSV
Olga Richterová

Olga Richterová

Po tlaku spousty vědců a řady institucí jsme včera dostali alespoň základní epidemiologický model a dostali jsme informace o složení většiny pracovních skupin při ministerstvu. CNN Prima News, 12. května 2020

Informace o složení a činnosti odborných skupin ministerstva zdravotnictví byly zveřejněny. Popis epidemiologického modelu byl poslán předsedovi poslaneckého klubu Pirátů a na jejich stránkách je zveřejněn. To vše po kritice ze strany odborníků i institucí.

skrýt celé odůvodnění

Potom, co si členové sněmovního zdravotního výboru stěžovali, že je ministerstvo zdravotnictví nedostatečně informuje v souvislosti s pandemií COVID, vydal ministr zdravotnictví Vojtěch souhrnné informace o činnosti odborných skupin MZ vzniklých v souvislosti s řešením epidemie COVID-19.

Na ministerstvu zdravotnictví momentálně působí sedm expertních skupin v souvislosti s pandemií COVID:

  • PS pro řízené uvolňování karantény
  • Klinická skupina COVID
  • Laboratorní skupina COVID
  • Pracovní skupina Epidemiologie
  • Finanční skupina COVID Ministerstva zdravotnictví
  • Skupina pro koordinaci informačních kanálů COVID-19
  • Skupina pro zajištění péče o pacienty s NCD v době COVID

Že o epidemiologickém modelu nezveřejňují úřady dostatek informací, je pravda. Jak uvádí iROZHLAS.cz, Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), který sestavuje oficiální model, kterým se řídí vláda, zveřejňuje k nákaze pouze základní data.

Přesto, že přesná data nejsou dostupná, existují iniciativy, které sestavují vlastní modely šíření. Jedna z nich vznikla na platformě IDEA institutu CERGE-EI. Vedoucím projektu je Daniel Münich, který kritizoval nedostupnost dat pro vědecké a analytické účely. Kvůli této kritice byl dokonce vykázán z jednání laboratorní skupiny náměstkem ministra zdravotnictví Romanem Prymulou. 

Podobnou kritiku o „utajování“ dat sepsal pro iROZHLAS.cz i psycholog a statistik Hynek Cígler: „Naši čelní představitelé necítí potřebu svá rozhodnutí racionálně zdůvodňovat. Kvalitu rozhodnutí naší vlády nelze přezkoumat, když neznáme podklady, na jejichž základě k těmto rozhodnutím dochází.“ 

Dalším, kdo je nespokojený s utajováním dat, je expertní platforma KoroNERV-20, která na svých stránkách vyzývá vládu slovy: „Přestaňte tajit data o Covid-19, lékaři, vědci i ekonomové je potřebují.“

Na žádost předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka o poskytnutí epidemiologického modelu, kterým se vláda řídí, mu byl poslán dokument, který obsahuje i popis modelu, který ÚZIS využívá.

Je tedy pravdou, že nedostatek dat kritizovaly jak instituce – zejména Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny a think tank IDEA, resp. jeho vedoucí představitel –, tak i řada vědců a odborníků, sdružených především do platformy KoroNERV-20.

Olga Richterová

Olga Richterová

Nebyly tam třeba zdůvodněné nominace, takže byl tam překvapivě jeden pan poslanec za vládní stranu ANO, kde nebylo jasné, na základě jaké odbornosti tam byl nominovaný (...) Je to pan poslanec Kasal. CNN Prima News, 12. května 2020

Odůvodnění nominování členů do expertních skupin MZ se nikde neuvádí. Členem dvou z těchto skupin je i poslanec za ANO David Kasal. Poslanec Kasal svou kvalifikací, která vyplývá ze zveřejněného dokumentu (titul MUDr.), nijak nevybočuje z uvedené kvalifikace ostatních členů.

skrýt celé odůvodnění

Poslanec vládního hnutí ANO David Kasal je skutečně členem jedné z expertních skupin (.pdf, str. 3), konkrétně jde o Klinickou skupinu COVID. Tato skupina je odbornou pracovní skupinou Ministerstva zdravotnictví (MZ), která se vyjadřuje k odborným problémům v oblasti epidemiologie, infektologie a intenzivní péče. Kasal je také členem skupiny pro zajišťování péče o pacienty s nenakažlivými onemocněními v době COVID (str. 9).

V dokumentu ministra zdravotnictví sice nenajdeme přímé zdůvodnění výběru členů, ale hned na začátku se ministr Vojtěch vyjadřuje k personálnímu poddimenzování resortu: „Složení většiny pracovních skupin je v současné době stabilní, v některých skupinách se však mění v souvislosti s vývojem epidemie a též distribucí práce zaměstnanců MZ, kteří musí současně vykonávat svou běžnou agendu, a to již i do této chvíle agendu odkládanou z důvodu prioritizace úkolů souvisejících s COVID-19. Personální poddimenzování rezortu je značné a v době zdravotnické krize se významně projevuje.“

Dále si lze všimnout, že většina členů obou skupin jsou lékaři, a to včetně poslance Kasala. Konkrétní zdůvodnění Kasalovy nominace však chybí zde i v dalších veřejných zdrojích. Stejně tak ale není zdůvodněna ani žádná jiná nominace do expertních skupin. Výrok označujeme jako zavádějící, jelikož poslankyně Richterová naznačuje, že právě u poslance Kasala není jasné, na základě jaké kvalifikace byl nominován, ale stejné pochybnosti jsou na místě u většiny členů expertních skupin. Poslanec Kasal svou kvalifikací, která vyplývá ze zveřejněného dokumentu (titul MUDr.), nijak nevybočuje z uvedené kvalifikace ostatních členů expertních skupin.

Olga Richterová

Olga Richterová

Ministerstvo v zákonné lhůtě neodpovídá ani na další otázky Pirátů. CNN Prima News, 12. května 2020

Lhůta na vyřízení žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím je 15 dní. Žádosti podané Olgou Richterovou se však s největší pravděpodobností stále nachází v této lhůtě. Jiné žádosti Pirátů, na něž ministerstva ve lhůtě neodpověděla, se nám nepodařilo dohledat.

skrýt celé odůvodnění

Výrok Olgy Richterové navazuje na debatu o neochotě Sněmovny vyzvat vládu ke zveřejnění anonymizovaných dat výzkumu COVID-19 pro veřejné účely (5. května tak odmítla Poslanecká sněmovna v hlasování číslo 145), přičemž poslankyně Richterová dále uvádí, že o ně téhož dne požádala dle zákona o svobodném přístupu k informacím (viz žádost pdf). Článek na webu Pirátské strany a tweet Olgy Richterové, které toto zmiňují, mají datum 5. května 2020. Poslankyně mluví nicméně o dalších žádostech Pirátů, na něž úřady neodpovídají v zákonné lhůtě. Serveru Demagog.cz se povedlo dohledat například tweety z 6. a 12. května žádající Ministerstvo školství o podklady a následně zdůvodnění, na základě něhož tento resort rozhodl o neotevření speciálních škol. 

Ověřovaný výrok se týká zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Zákon ukládá státní a veřejné správě poskytovat veřejnosti informace:

㤠2

Povinnost poskytovat informace

(1) Povinnými subjekty, které mají podle tohoto zákona povinnost poskytovat informace vztahující se k jejich působnosti, jsou státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce.

(2) Povinnými subjekty jsou dále ty subjekty, kterým zákon svěřil rozhodování o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, a to pouze v rozsahu této jejich rozhodovací činnosti.“

Zákon rovněž stanovuje průběh vyřizování žádosti. Konkrétně v paragrafu 14 jsou podmínky vyřízení žádosti:

„§14

(5) Povinný subjekt posoudí žádost a:

a) brání-li nedostatek údajů o žadateli podle odstavce 2 postupu vyřízení žádosti o informaci podle tohoto zákona, zejména podle § 14a nebo 15, vyzve žadatele ve lhůtě do 7 dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil; nevyhoví-li žadatel této výzvě do 30 dnů ode dne jejího doručení, žádost odloží,

b) v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve žadatele ve lhůtě do sedmi dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil, neupřesní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy, rozhodne o odmítnutí žádosti,

c) v případě, že požadované informace se nevztahují k jeho působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do 7 dnů ode dne doručení žádosti žadateli,

d) nerozhodne-li podle § 15, poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění; je-li zapotřebí licence podle § 14a, předloží v této lhůtě žadateli konečnou licenční nabídku.“

Povinný subjekt, tedy v našem případě Ministerstvo zdravotnictví, či Ministerstvo školství, má povinnost při kladném vyřízení žádosti do 15 dnů odpovědět. Je důvodné se domnívat (vzhledem k pravděpodobnému datu odeslání žádostí o přístup k informacím poslankyní Richterovou), že dotyčná ministerstva zákonnou lhůtu 15 dnů zatím neporušila.

O jiných aktuálních žádostech Pirátů, které by příslušné úřady odmítaly vyřídit, jsme bohužel nedohledali žádné informace. Vzhledem k tomu, že úřady nemusí zveřejňovat seznam došlých žádostí, nemůžeme ani vyloučit, že žádné takové žádosti nejsou.

Olga Richterová

Olga Richterová

Jde o data, která třeba v Americe naklikáte v jejich Centre for disease control na internetu do nějaké úrovně. A jako vědec potom dostanete podrobnější úroveň na základě vašeho výzkumu. CNN Prima News, 12. května 2020

CDC poskytuje data o zdraví obyvatelstva na území USA. Podle zákona o svobodě informací může o poskytnutí dat CDC zažádat kdokoli. Zda CDC vědcům poskytuje podrobnější verze svých dat, CDC neuvádí.

skrýt celé odůvodnění

Poslankyně Richterová upozorňuje (video od 15:46), že „pro další rozhodování o budoucnosti“ a kvůli riziku, že by se pandemie koronaviru mohla vrátit, potřebuje vědecká obec příslušná data. V této souvislosti Richterová poukazuje na americké CDC (Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí) jako na kvalitního poskytovatele těchto dat. (Data spolu s CDC shromažďuje ještě Národní středisko pro statistiku zdraví NCHS). CDC na svých internetových stránkách poskytuje veřejně dostupná data o epidemii koronaviru na území Spojených států – o počtu nakažených, úmrtích, počtu testů, procentech pozitivních testů (jednotlivá data pod záložkami U.S. Cases, U.S. Covid Testing). Ohledně nemoci COVID-19 odkazuje CDC také na data a statistiky dalších institucí, z nichž některé vyžadují přístup přes určitou knihovnu či jinou instituci.

Podle FOIA (zákon o svobodě informací) si může kdokoli zažádat o záznamy dat, které CDC shromáždilo. CDC tak ročně vyhoví 1 000 požadavkům.

Výrok považujeme za neověřitelný, protože CDC neuvádí, zda vědcům poskytuje podrobnější portfolia. 

Olga Richterová

Olga Richterová

Některé kraje se do přípravy (na případnou druhou vlnu epidemie, pozn. Demagog.cz) pustily samy, zmiňovala jsem Prahu, která má létající tým. CNN Prima News, 12. května 2020

Například kraj Vysočina chystá na možnou druhou vlnu koronaviru zásoby ochranných pomůcek. V Praze pak od 4. května funguje létající tým, tedy speciální zdravotnický tým určený k výpomoci v domovech pro seniory a v domovech pro postižené osoby.

skrýt celé odůvodnění

Na Vysočině se na případnou druhou vlnu koronaviru připravují zásobami ochranných pomůcek. Ochranné overaly pro ně i nadále šijí soukromé firmy. Do nemocnic pak mají v plánu pořídit více plicních ventilátorů a také více termokamer.

Od 4. května pak v Praze fungují tzv. létající krizové týmy. Jedná se o speciální zdravotnické týmy, které budou v domovech pro seniory a v domovech pro postižené pomáhat například s testováním, ale i s běžnou péčí o klienty těchto domovů. Tyto týmy se budou skládat vždy z více členů, mezi nimi budou i lékaři, zdravotní sestry, medici z lékařských fakult, ale k dispozici budou třeba i psychologové a další specialisté. Týmy byly zřízeny na základě spolupráce Prahy, Městské polikliniky Praha a pražské Zdravotnické záchranné služby. Jejich výpomoc by měla ulevit vytíženému personálu ve zmíněných domovech v Praze. Pracovat budou ve všedních dnech a za pracovní dobu od 8 do 18 hodin by mohli stihnout vypomoci ve 4 až 5 zařízeních. V budoucnu by mohly týmy fungovat i v noci a o víkendech.

Olga Richterová

Olga Richterová

Co se týká požadování dat, tak to chtějí vědci, ať už to je rektorka Mendelovy univerzity paní Nerudová, Mojmír Hampl, viceguvernér ČNB. CNN Prima News, 12. května 2020

Data o počtech osob nakažených či zemřelých na COVID-19 požaduje iniciativa KoroNERV-20, jejímiž členy opravdu jsou rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová a bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl.

skrýt celé odůvodnění

Zmíněnými „požadovanými daty“ jsou podle prohlášení iniciativy KoroNERV-20 „data o počtech nakažených či zemřelých osob na COVID-19“. KoroNERV-20 ve své tiskové zprávě tvrdí, že vláda a jí řízené úřady některá data drží v utajení a „odmítají je sdělit lékařům, výzkumníkům, univerzitám a především jejich zveřejněním dát lidem šanci dozvědět se o nemoci co nejvíc“. Iniciativa přímo požádala o zveřejnění těchto dat podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Ředitel Ústavu pro zdravotnické informace Ladislav Dušek tyto informace ale odmítá zveřejnit s tím, že se jedná o velmi citlivá data.

KoroNERV-20 vyzývá ve svém prohlášení k tomuto:

Dosud zveřejňovaná data o počtech nakažených či zemřelých osob na Covid-19 jsou uváděna nepřesně, zejména vzhledem k absenci testování velké většiny populace. Některá úmrtí na Covid-19 možná zůstala nerozpoznána; a je nepochybné, že primární příčinou části vykazovaných úmrtí na Covid-19 jsou další zdravotní komplikace. Čísla smrtnosti některých evropských zemí tak mohou být zkreslená.“

Většina členů iniciativy KoroNERV-20 jsou ekonomové, přičemž několik z nich působí na univerzitách nebo v jiných vědeckých institucích. Členy iniciativy opravdu jsou i rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová a bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl.