Tento výrok byl ověřen jako

17. června 2020 představila Evropská komise dokument s názvem Strategie EU pro očkovací látky proti covid-19. Cílem této strategie bylo mimo jiné urychlit distribuci vakcín a zabezpečit dostupnost vakcín pro členské státy a jejich obyvatele. "Společné úsilí zvýší naše šance na přístup k bezpečné a účinné vakcíně, kterou potřebujeme co nejrychleji," komentovala tehdy Strategii eurokomisařka Stella Kyriakidisová. Na základě této strategie Komise dohromady s členskými státy domlouvala záruky předběžného nákupu s výrobci očkovacích látek. Na základě tohoto postupu pak měly jednotlivé členské státy právo na nákup určitého množství dávek očkovacích látek za určitou cenu. 

Počet dávek a druh očkovacích látek si mohly členské státy určit v rané fázi vyjednávání. Po uzavření smluv měly být očkovací látky přidělovány podle distribučního klíče založeného na počtu obyvatel, přičemž členské státy dostávaly očkovací látky za stejných podmínek – tedy na poměrném základě a za stejnou cenu. Následně bylo možné upravit počet očkovacích látek mezi členskými státy podle jejich potřeb. V případě, že by se jeden z členských státu rozhodl svou objednávku zcela nevyčerpat, ostatní státy pak měly možnost nakoupit této očkovací látky více. Hospodářské noviny dodávají, že členské státy si od každého výrobce mohly objednat tolik dávek vakcíny, kolik odpovídá počtu jejich obyvatel. Česko však tuto možnost nevyužilo a vakcín nakoupilo podstatně méně.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť členské státy si skutečně mohly zvolit, kolik dávek jednotlivých vakcín chtějí prostřednictvím EU objednat. Jediným omezením bylo, že nemohly od jediného výrobce požadovat více dávek, než by stačilo na proočkování jejich populace.