Jaromír Drábek

Tento výrok považujeme za pravdivý.

Dle údajů Eurostatu je Česká republika (s hodnotami okolo 6,7 - 6,8 % v tomto roce) v porovnání s ostatními zeměmi sedmadvacítky skutečně na 5.-6. místě (s ohledem na období vykazování a úplnosti dat).

Pro doplnění kontextu ještě podrobněji vysvětlíme metodiku určování výše nezaměstnanosti, která se liší u různých institucí:

Problematika vykazování míry nezaměstnanosti v zemích Evropské unie naráží na dva druhy metodiky, které jsou používány (k jejich charakteristice viz tento dokument (.pdf, ang.)). Eurostat využívá pro vykazování nezaměstnanosti metodiku tzv. "harmonizované nezaměstnanosti". Ta se ve zkratce značí těmito charakteristikami: nezaměstnaní jsou osoby od 15 do 74 let, které 1) jsou bez práce během referenčního týdne (tj. nepracují ani jednu a více hodin jako zaměstnanec či OSVČ); 2) jsou schopni nastoupit do práce během následujících dvou týdnů; 3) aktivně hledali práci v posledních čtyřech měsících nebo již práci našli a nastoupí do ní až za následující tři měsíce (viz dokument výše).

Ministerstvo práce a sociálních věcí používá pro vykazování míry nezaměstnanosti metodiku tzv. "registrované nezaměstnanosti". Ta pracuje s čísly evidovaných nezaměstnaných na úřadech práce. Dle této metodiky nezaměstnanost v ČR k 31. 3. 2012 dosáhla hodnoty 8,9 % (odkaz MPSV ve formátu zip - údaje obsaženy v dokumentu 1. Zpra0312.rtf).

Příkladem důvodu, proč se údaje ve vykazovaných metodikách liší, je např. fakt, že dle současné legislativní úpravy v ČR (§ 25 odst. 3 písmeno a) Zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (.pdf)) zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání např. výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy (avšak ne v době pobírání podpory v nezaměstnanosti). Evropská metodika tyto případy neregistruje.

Bohužel neexistuje jednotná statistika zemí EU, která by zohledňovala metodiku registrované zaměstnanosti. Její nastavení je však dáno odlišnou legislativní úpravou každé země a tedy neumožňuje komparativní využití zcela bez výhrad. Tento fakt byl i důvodem pro zavedení metodiky harmonizované zaměstnanosti užívané Eurostatem.

Výrok ministra Jaromíra Drábka je pravdivý vzhledem k tomu, že jasně vyjmenoval, které programy má na mysli, a ty opravdu jsou reálně zavedeny - v oblastech tvorby pracovních míst, podpory konkrétních projektů a zaměření se i na regionální problematiku.

V České republice je zaveden Program Start (.pdf), který má prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s. pomáhat se získávám úvěrů pro začínající podnikatele či také s čerpání evropských zdrojů, což má pozitivní vliv na tvorbu pracovních míst. Program Prosperita (.pdf) se pak zabývá mimojiné zřizováním podnikatelských inkubátorů. Oba tyto programy fungují v rámci Operačního programu podnikání a inovace.

Ministerstvo práce a sociální věcí (MPSV) také již od roku 2005 spustilo řadu konkrétních programů, které jsou zacíleny do jednotlivých regionů a mají pomoci zlepši tamní situaci na trhu práce. Tyto programy jsou zaměřeny jak regionálně, tak i na jednotlivé skupiny osob, které mají z reálných důvodů větší problém získat pracovní místo.

Na základě těchto faktů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Evropská unie přesto navrhuje o něco širší portfolio opatření, v rámci kterého má Česká republika stále co zlepšovat. Pro doplnění kontextu celé problematiky nabízíme podrobnější komentář:

18. dubna 2012 vystoupil s prezentací ve Štrasburku Komisař pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění László Andor a popsal návrhy Komise pro boj se zvyšující se nezaměstnaností. Celé vystoupení komisaře Andora je zveřejněno (ENG) na stránkách europa.eu.

Po vymezení obecných cílů dokument popisuje hlavní oblasti, ve kterých je shledán největší potenciál růstu ve vztahu k vytvoření nových pracovních míst - jde o zelenou ekonomiku, informační a komunikační technologie a zdravotnický sektor. Např. pouze v oblasti zelené ekonomiky, jak odhaduje EU, je potenciál na vytvoření 20 milionů pracovních míst v rámci EU během 10 let.

Z konkrétních opatření jsou navrhovány např. zvýšení mobility pracovních sil, silný sociální dialog, investice do zvýšení schopností a znalostí jednotlivých občanů nebo zlepšení mobility pracovních sil v rámci celé EU. Co se týče vytváření nových pracovních míst ve výše vyjmenovaných preferovaných sektorech, jednotlivé členské země by měly použít formu pobídek, resp. podporu pro nově začínající firmy.

V České republice je tedy míra realizace následující:

1. Podpora pro nově začínající firmy - tato již v České republice funguje. Je realizována např. prostřednictvím programu START (.pdf), který má za cíl poskytování nejen podpory. Tu realizuje Českomoravská rozvojová a záruční banka, a. s.Forma pobídek pro vznik nových pracovních míst, jak ostatně v této debatě říká sám ministr Drábek, není preferovanou alternativou z jeho strany (" já se rozhodně nepřihlásím k nějaké fiskální podpoře pracovních míst").

2. Investice do zvýšení schopností a znalostí občanů - v České republice jsou nastaveny rekvalifikace, které mají za cíl zvýšení zaměstnatelnosti jednotlivých lidí prostřednictvím zvýšení jejich profesní kvalifikace, resp. získáním schopností nových. K tomuto je zaveden celý projekt Restart.

3. Silný sociální dialog - zde je již porovnání návrhu EU s českými reáliemi poněkud rozporuplné. Vláda Petra Nečase má v současné době na nejvyšší úrovni (tripartita) velké problémy s dohodou mezi sociálními partnery (vláda, odbory, zaměstnavatelé) na konkrétních reformních krocích, kdy často není jasná shoda ani mezi pravicovou vládou a zástupci zaměstnavatelů. V průběhu období vlády Petra Nečase již také došlo k několika významným (co do počtu účastníků) demonstracím ze strany různých odborových sdružení, naposledy v sobotu 21. dubna 2012 (tato demonstrace byla nejmasovější).

Pokud jde o návrhy EU k jednotlivým sektorům, tak v daných oblastech ČR v roce 2011 stagnovala. Ze zmíněných oblastí rostl počet zaměstnanců pouze v rámci "zdravotní a sociální péče", nicméně v IT vývoji a vědecké a technické činnosti zůstaly počty zaměstnaných fakticky nezměněny.

Podpora vědy a inovací je také sporná. I když se např. v roce 2010 zvýšil celkový objem prostředků směřovaný na vědu a výzkum, je třeba dodat, že to bylo díky soukromým zdrojům, vláda naopak část prostředků (z úrovně minulého roku) škrtla.

Výrok ministra Drábka musíme ohodnotit jako neověřitelný. Důvodem je absence konkrétního zdroje, jenž by podpořil nebo vyvrátil jeho tvrzení.

OKsystem, s.r.o., se mj. dlouhodobě zabývá tvorbou informačních systémů pro ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). MPSV od začátku letošního roku změnilo systém výplat sociálních dávek (a tím i dodavatale - bez otevřeného výběrového řízení) a na začátku roku se dostalo do problémů, neboť se řada míst, která měla zmíněnou činnost zajišťovat, dostala do skluzu, byla zahlcena a tudíž byl celý systém velmi zpomalen, někde dokonce i paralyzován.

Ministerstvo samo na tiskovém brífinku 2. a 3. února letošního roku uvádělo, že problémy byly způsobeny také předchozím dodavatelem a provozovatelem systému (tedy OKsystem), což tato firma striktně popřela.

Ředitel společnosti OKsystem Martin Procházka 16. února v rozhovoru pro tyden.cz mj. uvedl, že tato firma disponuje systémy, které jsou již nastaveny na změny přijaté k 1. lednu 2012. V rozhovoru pro MF DNES z 9. února 2012 tvrdí (.jpg) ředitel Procházka, že 90% všech výplat dávek bylo zpracováno prostřednictvím starého systému jeho firmy, které proběhly bez problémů.

Nejsme nicméně schopni (kvůli absenci nezávislého zdroje) rozhodnout, nakolik fungoval starý a nový systém vedle sebe, nakolik se vzájemně podporovaly, a musíme tudíž označit výrok ministra Drábka za neověřitelný.

Výrok ministra Drábka hodnotíme na základě dohledaných informací o OKsystem a rámcové smlouvě s firmou Fujitsu jako pravdivý.

Co se týče firmy Fujitsu, ta již v roce 2008 podepsala s ministerstvem vnitra rámcovou smlouvu, díky níž mělo být možné "uzavřít konkrétní prováděcí smlouvy na nákup jednotlivých licencí a služeb pro subjekty veřejné správy".

MPSV podepsalo s firmou Fujitsu v roce 2011 konkrétní smlouvu (s 6 dodatky), a tak firma získala na starost zprovoznění a správu systémů v oblasti agend ministerstva a jemu podřízených subjektů od ledna 2012.Samotná smlouva je i přes zmíněné nejasnosti platná a jednotlivé složky státní správy získávají potřebné licence na software právě prostřednictvím firmy Fujitsu, což (jak samo ministerstvo tvrdí) je rozhodnutím vlády krok, který mají podstoupit jednotlivé státní orgány z důvodu, " aby systémy státní správy byly vzájemně kompatibilní".

OKsystem, s.r.o., pak skutečně zpracovává systém (.pdf) vyplácení dávek státní sociální podpory a to v systému OKdávky. Funguje od října 1995, tedy necelých 17 let. Mimo tento systém pro vyplácení dávek státní sociální podpory vytvořil OKsystem informační systém OKpráce a také informační systém OKnouze/OKslužby, které jsou také nastaveny na podporu správy systému sociální pomoci v České republice.

Je tedy pravda, že OKsystem spravuje státní sociální podporu. S firmou Fujitsu je podepsaná platná smlouva na zajištění potřebných systémů v oblasti agend, které MPSV využívá.

Jde o novelu soudního řádu správního, kterou skutečně připravuje ministerstvo spravedlnosti.

Jak upozornil ombudsman v březnu letošního roku, od 1.ledna 2012 rozhodnutí Úřadu práce přezkoumává pouze Městský soud v Praze. Je to výsledek reorganizace (zákonem o Úřadu práce, .pdf), kdy se původní úřady staly pouze krajskými pobočkami, působícími v rámci jednoho Úřadu práce se sídlem v Praze.

Tato změna přitom přichází krátce poté, co byla vydána novela (popisuje ji např. portál Právní rádce) soudního řádu správního, která měla mj. Městskému soudu v Praze výrazně ulehčit. Podle tiskové zprávy ministerstva spravedlnosti (MS) je nicméně připravena další novela, která by měla rozhodování ve sporech s Úřadem práce přenést na soudy příslušné podle sídla poboček.

Samotná změna, která rozhodování přenesla na Městský soud v Praze (zákon o Úřadu práce), není tedy kompetenčně věcí MS. Václav Moravec se ale ministra ptal na to, kdy bude novelizován zákon, a tato novela skutečně pod resort spravedlnosti spadá.

Do voleb v roce v 2010 šla strana TOP 09 jednoznačně pod hlavním heslem, které se neslo její kampaní, a to bylo oddlužovaní a snižování deficitu veřejných financí. Tuto svou programovou prioritu má i v preambuli volebního programu pro rok 2010 doslovně zmíněnou: "Globální ekonomická krize a s ní spojený propad hrubého domácího produktu naplno odhalily dlouho neřešené problémy hospodaření českého státu - neúnosně vysoký objem zákonem určených výdajů a nedokončené reformy penzijního, sociálního a zdravotního systému. Důsledkem je obrovský nárůst státního dluhu, který začíná ohrožovat samotné fungování státu."

Dále je zde pak zmínka v kapitole o hospodářské politice, kde se uvádí v části o veřejných rozpočtech toto: Změny, které vláda musí udělat, nebudou populární. Jsou však nezbytné a sociálně odpovědné. Současný strukturální deficit veřejných rozpočtů musí být v dohledném čase zlikvidován tak, aby již při návratu ke dvouprocentnímu růstu české ekonomiky bylo možné sestavit vyrovnaný rozpočet. Vyrovnaného rozpočtu je možné dosáhnout pouze za předpokladu, že vláda provede zásadní změny v těch výdajích státu, které jsou dnes určeny zákonem, tedy v tzv. mandatorních výdajích. Bez ohledu na to, jak rychle se bude svět zotavovat z ekonomické krize, je před vládou bezodkladný úkol - v krátké době zlikvidovat zhruba osmdesátimiliardový strukturální deficit, kterým jsou naše veřejné rozpočty zatíženy. Takové kroky přinesou ovšem nutnost změny v chování většiny občanů a od Poslanecké sněmovny budou vyžadovat odvahu a odpovědnost.

Z výše uvedeného vyplývá, že ve svém programu TOP 09 skutečně slíbila, že budou snižovat deficit veřejných financí a hospodárně nakládat se státními prostředky, proto výrok označujeme za pravdivý.

Tento výrok je pravdivý, potvrzují jej slova Miroslava Kalouska.

Místopředseda TOP 09 Kalousek 17.4. ve svém vyjádření pro Parlamentní listy explicitně řekl: "Nyní nevíme, zda program vlády má podporu většiny Poslanecké sněmovny, to musíme zjistit v následujících hodinách a dnech. Pokud většinová podpora nebude, nechť jsou předčasné volby co nejdříve."

Výrok je pravdivý na základě příslušné ústavní pasáže.

Ústava ČR v Hlavě II., čl. 17. říká: "Byla-li Poslanecká sněmovna rozpuštěna, konají se volby do šedesáti dnů po jejím rozpuštění."Termín 60 dnů tedy ústava stanovuje jako jediný a nejzazší možný. Pokud tedy chápeme výrok ministra Drábka tak, že TOP 09 chce podpořit konání předčasných voleb v nejbližším termínu, nejvýše do příslušných 60 dnů předepsaných v ústavě, jsou jeho slova pravdivá.

Tento výrok považujeme za pravdivý.

Lze dohledat, že v souvislosti se změnami v důchodovém systému vstoupily v platnost (nikoliv v účinnost) dne 28. prosince 2011 zákony č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření a zákon č. 428/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření (úplné znění všech tří uvedených zákonů je možno nalézt zde [pdf.]). Zákonné úpravy v sociálním systému jsou shrnuty na stránkách MPSV. Změny ve zdravotnictví přehledně shrnují např. zpravodajské servery IDNES.cz či Novinky.cz. V oblasti daňového systému také došlo k legislativní úpravě. Vláda však schválila její revizi (např. IDNES.cz, Aktuálně.cz atd.).

V současné chvíli, tedy měsíc od aplikace změn v systému vyplácení sociálních dávek, není možné daný výrok objektivně posoudit. Úspory, o kterých ministr Drábek hovoří, jsou zatím ve stadiu proklamací. Na webových stránkách sociální reformy z dílny ministra Drábka je neurčitě poukazováno na úspory v rámci systému, aniž by byly blíže kvantifikovány. Konkrétnější představu nabízí ministr Drábek ve svém rozhovoru pro MF DNES z 16. ledna, kde říká, že " jen sjednocením úřadů práce a převedením agendy z obecních úřadů se ročně ušetří miliarda". Nicméně v současné chvíli nejsou k dispozici žádná objektivní data, která by potvrdila/vyvrátila výrok ministra Jaromíra Drábka.